(15.30 hodin)
(pokračuje Luzar)

Otázkou jsem mířil k jednoduché otázce. Existují systémy, které vám, když si požádáte o takovouto službu, jako je úvěr někde, popř. do systému výměny zboží, zakoupení vyplníte nějaké základní údaje, předložíte své údaje, kolik máte příjem, kolik máte dětí, kde bydlíte a všechny věci, které si tyto instituce vyžádají, a přijde vám odpověď ano, nebo ne. Když se ptáte proč ne, tak řeknou, toto je neveřejný údaj, ten vám nesdělíme. Ptám se, je nějaký dozor finančního arbitra, České národní banky či někoho nad těmito institucemi, jak probíhá tento systém výběr klientů? Které je to hodnoticí kritérium, které nemůže ten zákazník obdržet? Je nějaký dozor, aby nedocházelo k nějakým nekalým praktikám a dalším záležitostem těchto finančních institucí? To je ta první otázka v této věci.

A druhá otázka je zase konkrétní, jestli je v systému, teď nevím, etickém nebo právním možnost, že velký bankovní dům, který chce poskytovat úvěry, vytvoří s. r. o., nazve ho Slon a ten Slon řekne: občané půjčují občanům, my vám půjčujeme jako občané, my to nějak sbíráme a vám výhodně, za výhodný úrok půjčujeme, takovéto reklamy běží, a vy potom zjistíte, že to není žádný Slon, ale za tím Slonem stojí nějaká velká banka, která akorát cítila potřebu, že její jméno asi není tak dobře známé nebo nechce být spojováno, a nabízí to jako že někdo úplně neznámý, nový na trhu našel nějakou mezeru a proráží. To považuji třeba za neetické chování těchto bank. A historicky jsme zažili přesně opačný postup, kdy se nebankovní vydávaly za bankovní a to jste postihli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Hezké odpoledne, paní a pánové. Budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Patrika Nachera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, já opravdu nevím teď, kam kolega směřuje. Já bych mu i rád sám odpověděl. Jestli ho zajímá, kde si občan může zjistit něco o své úvěrové historii, tak může využít úvěrové registry, kde už dneska se na to může podívat individuálně, už se tam nemusejí a nemohou dívat pouze finanční instituce. Mám na mysli SOLUS, BRKI, NRKI, můžete to udělat na dálku, a tam si každý zjistí, kde si půjčil, kde je v selhání, kde dluží po splatnosti apod. Má veškeré informace, které má banka. Jinými slovy, když mu finanční instituce nechce něco poskytnout, tak si to může najít on sám, jestli jsem to pochopil. Jinak, jak řekl pan guvernér, ten, kdo poskytuje úvěr, tak musí být registrován u České národní banky. Dokonce musí mít, jestli si to dobře pamatuji, základní kapitál 20 milionů. To je prostě podle toho nového zákona. Takže já teď nevím, o jakých eseróčkách a nějakých vedlejších produktech bank se zde hovoří. A to tedy mě tady nikdo nebude podezřívat, že jsem obhájce bank v České republice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, ale někdy ta debata je fakt absurdní. Jdu žádat o půjčku a nedostanu ji. Tak to je, to je úplně normální. Ten, kdo půjčuje, si testuje klienta a rozhodne se ano, nebo ne. Není žádné lidské právo půjčit si. Pak tady budeme řešit zítra insolvenční zákon a ti samí budou říkat, že máme dlužníkům pomoci a oddlužit je, kteří tedy neslyšeli ne, ale slyšeli ano, když si chtěli půjčit peníze. Tak musíme být trošku konzistentní v té argumentaci. Podle mě když ať už jednotlivci, anebo firmě finanční ústav nepůjčí, je to z ekonomických důvodů. Není to žádná nekalá soutěž, pleticha. Vždyť oni chtějí půjčovat! Vydělávají na tom, že se platí úroky. Je to v jejich zájmu. Ale pokud si vyhodnotí, že ten klient nebo ta firma je riziková, a víte, že Česká národní banka sleduje i rizikové úvěry, tak ho prostě neposkytnou. A jestli mu řeknou důvod takový či onaký, já myslím, že je mnohdy lepší, když se dozví jenom, že ne, než aby říkali podrobnosti, proč vlastně ne. To tak prostě funguje. A vůbec nerozumím debatě volat po tom, jestli Česká národní banka je schopna donutit banky, aby říkaly klientům, kterým nedají úvěr, proč. Jak by se to vlastně kontrolovalo? Bylo by to jenom formální a zcela zbytečné.

A k tom Slonu s. r. o. To už mi vzal pan kolega. Já jsem se přihlásil předtím, než vystoupil. Tak zase bavme se reálně se znalostí věcí. To není tak, že dneska někdo vezme korunu, založí s. r. o. a zítra spustí úvěrový byznys. Nic takového prostě není možné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Dovolím si konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pan poslanec Ondřej Polanský od 15 do 16 hodin z důvodů zdravotních, mezi 17. a 20. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji Patrik Nacher a pan poslanec Julius Špičák mezi 15.15 a 19.00 hodin z pracovních důvodů.

Zatím to byla poslední přihláška do rozpravy, jinou nemám. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, je zájem o závěrečná slova? Když ne, tak v tom případě požádám jenom pana zpravodaje, aby připomněl návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který byl přečten v rozpravě, abychom o něm mohli hlasovat. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Interpelace na pana guvernéra bychom mohli zakončit tímto tvrzením, že Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je návrh usnesení. Já zagonguji, aby ti, kteří jsou mimo sál, měli šanci hlasovat. Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu usnesení, které přednesl zpravodaj a které vám zopakoval, budeme hlasovat v hlasování číslo 187, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 187 ze 137 přítomných 135 pro. Návrh usnesení byl přijat.

 

Děkuji panu guvernérovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 160.

 

Dalším bodem bude bod číslo

162.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2018
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2018)
/sněmovní tisk 258/ - prvé čtení

Děkuji, že jak pan guvernér, tak pan zpravodaj zůstali na svých místech, protože jde o zprávu České národní banky o inflaci do července 2018 - zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí letošního roku. Tuto zprávu předkládá guvernér národní banky, který je v tomto případě oprávněn k účasti na schůzi a musí mu být uděleno slovo, tedy nehlasujeme o jeho vystoupení, protože zákon tak předpokládá.

Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji, a tak poprosím pana guvernéra národní banky pana Jiřího Rusnoka, aby zprávu nejdříve uvedl. Pane guvernére, prosím, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Pokusím se velmi stručně, abych vás nezdržoval, máte toho ještě hodně před sebou.

Zpráva o inflaci číslo III/2018 popisuje hospodářský vývoj a z něj plynoucí závěry pro měnovou politiku České národní banky. Ekonomika rostla v průběhu letošního roku postupně se zpomalujícím tempem. Ve 2. čtvrtletí dosáhl růst hodnoty 2,4 %. Hlavním zdrojem růstu byly zejména spotřební výdaje domácností a investice firem. Podle prognózy ČNB růst české ekonomiky z loňských vysokých temp letos zpomalí, nicméně udrží se nad 3 % a takto předpokládáme, že to bude pokračovat i v dalších letech. Bude tažen i do budoucna robustním růstem spotřeby domácností, který odráží optimismus spotřebitelů v prostředí rychlého zvyšování jejich příjmů. Svižně rostoucí zahraniční poptávka a stále zřetelnější nedostatek volné pracovní síly budou nadále motivovat domácí podniky k investicím do strojů a zařízení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP