(18.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan předseda Michálek, po něm pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům. Za prvé se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v elektronickém systému pod sněmovním dokumentem č. 1275, a je to pozměňovací návrh poslanců Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a Ondřeje Profanta ke sněmovnímu tisku 139, který má kódové označení elektronický spis.

Jde o to, že dneska spisové služby nefungují dobře. Na trhu je několik spisových služeb a některé z nich vůbec nesplňují národní standard, který vydává Ministerstvo vnitra. A do těchto spisových služeb se dává částka kolem 6 mld. korun ročně. Takže veřejná správa platí 6 mld. korun ročně za něco, co nefunguje úplně dobře, a nikdo ty spisové služby vlastně nekontroluje, jestli splňují standard, který mají podle zákona splňovat. Zákon o archivnictví to rozebírá, bohužel dneska neexistuje způsob, aby se zjistilo, jestli ta služba odpovídá, jestli je certifikovaná. Takže já navrhuji, aby se zavedl certifikát, certifikace, který bude udělovat nějaký státní podnik pověřený Ministerstvem vnitra. Nabízí se EZÚ. A na základě toho by pak už ten konkrétní úřad nemusel zkoumat, jestli ta spisovka, kterou si objednává za ty obrovské peníze, odpovídá, nebo neodpovídá národnímu standardu elektronické spisové služby.

Součástí návrhu je i zavedení elektronického oběhu dokumentů na úřadech od 1. 7. 2021. Týká se to těch velkých úřadů, které už dneska musí vést elektronickou spisovou službu, ale v řadě případů to funguje tak, že ony vlastně vedou ty spisy v papírové podobě a vedou jenom jejich metadata v té elektronické spisové službě, což ve výsledku vede k tomu, že nakonec to vlastně vedou dvojitě, takže se to vlastně týká i těch osobních údajů. Protože v okamžiku, kdy to vedou hybridně, nebo dokonce na dvou místech zároveň, je ochrana osobních údajů značně ztížená. Prostě oficiální dokumenty jsou třeba v elektronické podobě a naopak tam jsou nějaké bezprizorní papírové dokumenty, ve kterých se vyskytují osobní údaje, které jsou chráněné a citlivé. Ostatně spisové služby jsou považovány v podstatě za jeden z největších rezervoárů osobních údajů ve státní správě vůbec. Takže tolik ke sněmovnímu dokumentu 1275.

Nyní bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1278 a to už budu stručnější. Ten navazuje na můj předchozí pozměňovací návrh, který jsem načetl v rozpravě ke sněmovnímu tisku 138, což je ten prováděcí zákon. Konkrétně sněmovní dokument 1278 se týká ochrany práva na informace proti nezákonným zásahům souvisejícím s navrhovaným rozšířením působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů. Znamenalo by to, že v souladu s tím, o čem už se diskutuje přibližně deset let, by byla zavedena možnost nadřízeného orgánu uložit informačním příkazem povinnému subjektu, který odpírá nezákonně poskytování informací, aby ty informace poskytl. Dneska jsme v situaci, kdy třeba Magistrát HMP rozhodne několikrát, třeba desetkrát, dvanáctkrát, patnáctkrát o tom, že městská část Prahy postupuje nezákonně, neposkytuje informace, které má poskytnout, ale neexistuje žádný způsob, jak donutit tu městskou část, aby dodržovala zákon. Proto se navrhuje, aby nadřízený správní orgán měl možnost uložit informačním příkazem poskytnutí té informace.

Stejně tak v souvislosti s tím, že jsem při projednávání minulého bodu, prováděcího zákona k GDPR, sněmovní tisk 138, navrhoval rozšíření působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů, tak navrhuji, aby se doplnily do toho změnového zákona i související změny. Takže my teď projednáváme jeden komplexní tisk, který má základní zákon a změnový zákon. A vzhledem k tomu, že navrhuji změny v tom základním zákoně, tak musím provést i odpovídající změny souvisejících právních předpisů v tom změnovém zákoně. Takže proto se zavádí § 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti, což je v podstatě odkaz na zvláštní právní předpis tak, aby to řešení bylo legislativně právně zcela čisté.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Luzar a po něm pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Pokusím se být velice stručný. Hlásím se k sněmovnímu dokumentu č. 1076. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Koten, po něm pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 1308. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Výborný. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Tímto se hlásím ke sněmovnímu dokumentu č. 980, tak jak byl mnou podrobně zdůvodněn v obecné rozpravě a předán v písemné podobě panu zpravodaji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se také přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to pod sněmovním dokumentem 1080, což je ona případná úprava platů inspektorů Úřadu na ochranu osobních údajů, a k sněmovnímu dokumentu 1092, který by měl řešit drobnou změnu oněch pacientských souhrnů a zdravotnických informací tak, aby skutečně znamenaly jenom vyřešení dnešní situace a nepředurčovaly do budoucna, jak má vypadat elektronická správa zdravotnictví. S tím fakt musí Ministerstvo zdravotnictví přijít jednou jako s ucelenou koncepcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne. Takže podrobnou rozpravu končím.

Nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat ve druhém čtení, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu

32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 204/ - prvé čtení

Poprosím vážené paní poslankyně, vážené pány poslance o klid, abychom se mohli věnovat projednávání tohoto vládního návrhu zákona. Za vládu nám předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený vládní návrh zákona se týká zejména problematiky tzv. elektronických neschopenek v oblasti nemocenského pojištění.

Úprava elektronické formy rozhodnutí ošetřujících lékařů o vzniku dočasné pracovní neschopnosti byla připravena MPSV v druhé polovině roku 2016 a z důvodu blížícího se konce volebního období byla počátkem roku 2017 vložena formou poslaneckého pozměňovacího návrhu do vládního návrhu tzv. technické novely, kterou se dílčím způsobem upřesňovala řada ustanovení zákonů v oblasti sociálního pojištění. Neprošel tak z důvodu nedostatku času standardním meziresortním připomínkovým řízením. Novela byla po schválení Parlamentem vyhlášena ve Sbírce zákonů v srpnu 2017 pod č. 259 a elektronické neschopenky mají být na základě tohoto zákona zavedeny od 1. ledna 2019, a to na dobrovolné bázi. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP