(17.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Čižinskému. A nyní pan poslanec Jiří Mihola. Připraví se paní poslankyně Lenka Kozlová. (Poslanec Čižinský se vrátil k mikrofonu, aby doplnil číslo dokumentu.) Prosím, samozřejmě, pane poslanče, aby to bylo kompletní.

 

Poslanec Jan Čižinský: To číslo je 956. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Teď je to vystoupení kompletní. Nyní pan poslanec Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, svůj pozměňovací návrh už jsem stručně zdůvodnil. Ještě k tomu přidávám, protože se týká tedy zachování toho povinného předškolního vzdělávání v rozsahu jednoho roku, a bezplatného, aby ta docházka byla tedy bezúplatná, a k tomu zdůvodnění dodávám to, že právě my jsme prosadili tu možnost individuálního vzdělávání, tedy domácího vzdělávání, pro ty, kterým by tato forma té povinné předškolní docházky nevyhovovala. Takže celá situace má řešení.

Čili přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 952. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miholovi. Nyní paní poslankyně Lenka Kozlová, v tuto chvíli poslední přihlášená do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo. Jenom krátce bych, protože jsem mluvila před chviličkou, nebudu znovu zdůvodňovat... Hlásím se k pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán pod číslem 953, k pozměňovacímu návrhu pod číslem 954 a k pozměňovacímu návrhu nahranému pod číslem 957. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Tak, prosím. Nyní pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 951. Jedná se o to doprovodné usnesení, které jsem tady četl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bartoňovi. A nyní se tedy ptám, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. (Není.) Protože nepadl žádný návrh, mohu skončit i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji zástupci navrhovatelů panu kolegovi Baxovi a děkuji panu zpravodaji. Končím bod 117.

 

Dalším bodem našeho jednání je přerušený bod

61.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii
/sněmovní tisk 97/ - prvé čtení

Požádal bych, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa paní ministryně financí Alena Schillerová, případně místopředseda vlády ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, ale ani jednoho nevidím, i když paní ministryně Schillerová tady dokumenty má, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Kubík, toho vidím. Měli bychom pokračovat v přerušené obecné rozpravě, ale požádám zástupce... A paní ministryni už vidím. (Vchází do sálu.) Prosím v klidu, paní ministryně, ještě jsem nikoho nevyzval k vystoupení.

Konstatuji, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat v přerušené rozpravě s tím, že řádně přihlášená je paní poslankyně Helena Válková, kterou ale nevidím. V tom případě její přihláška propadá. Ale vidím pana poslance. Pojďte, prosím, pane poslanče, máte slovo. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážená paní ministryně, já už jsem jednou v obecné rozpravě vystupoval minulý týden, bohužel jsem nedostal odpovědi na naše otázky. A ta základní, kterou tady říkal i pan kolega Stanjura, je, proč se vůbec tak spěchá. Vždyť my nemáme žádný čas, do kterého musíme přijmout tento fiskální pakt. A my si rozhodně nemyslíme, že tento pakt o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii musí předkládat vláda, která nemá zajištěnou důvěru zástupců v Poslanecké sněmovně. A je to tak vážná věc, že se domníváme, že by o tom skutečně měla jednat až vláda s důvěrou a vláda, která bude mít zajištěnou aspoň většinu. O těch našich pochybnostech, jakým způsobem se nám to předkládá, o tom, že Senát o tom hlasoval jinak v tom minulém období a ta minulá vláda to předkládala jinak, o tom už zde hovořil pan kolega Benda.

Ale znovu se vracím k té otázce. Proč teď? Proč nyní? A proč se tak spěchá? Proč to musí skutečně předkládat vláda, která nemá zajištěnou důvěru? Je to opravdu jenom symbolické rozhodnutí, to znamená rozhodnutí kvůli image vlády Andreje Babiše, kdy se snaží v Evropě ukázat, že vláda, která se tady v této Sněmovně zatím opírá o hlasy komunistů a SPD, ale on chce ukázat ve Sněmovně, jak ta vláda je proevropská, je to skutečně jediný důvod? A je to dostatečný důvod? A tím, že to ukazuje vláda, je to vláda dvou tváří? Jednu nám ukazuje tady v českém Parlamentu a druhou ukazuje svým partnerům v Bruselu. Tak proč se nepočká na vládu s důvěrou?

Mě hrozně mrzí, že tady není znovu pan předseda vlády, protože u tak důležité smlouvy by měl figurovat. Já tady zopakuji to, co jsem tady říkal ten minulý, resp. předminulý týden. Vrací se skutečně premiér této země ke svému výroku z února roku 2014, kdy říkal, že přijetí fiskálního paktu je první krok k euru? Je to skutečně první krok k euru, nebo není? To je věc, kterou bych se já rád dozvěděl. Bohužel pan premiér znovu není přítomen. Anebo platí to, co napsal na svůj facebook a na twitter, že se mýlíme a že to rozhodně není žádný krok k euru? Platí tedy to, co říkal v únoru roku 2014, nebo platí to, co říká na začátku roku 2018? A co bude říkat na konci roku 2018? Nebo v roce 2019?

Mně to skutečně připomíná salámovou metodu, že se snažíme přijmout něco za každou cenu, a říká se nám, ty hlavní věci se nepřenášejí, ty kompetence. Ale ono je to jinak. Ve smlouvě nejde jenom o zpřísnění fiskální disciplíny, ale také o přesun fiskálních pravomocí od národních vlád k Evropské komisi a k nejmocnějším zemím eurozóny. Vždyť je tam napsáno, že Česká republika, resp. signatáři této věci, tohoto fiskálního paktu, budou muset koordinovat své hospodářské politiky. Já jsem tady před dvěma týdny vysvětloval, že koordinace není jenom takové slovo, že po koordinaci přicházejí různé směrnice a nařízení. A z toho my máme velkou obavu. A to, že dneska vláda předpokládá, že máme výjimku... My už jsme jednu výjimku měli. Měli jsme výjimku z Lisabonské smlouvy, z její sociální charty. A minulá vláda, kde bylo součástí hnutí ANO, ta se na tu výjimku vykašlala. Nevymáhala ji. A my jsme se nedozvěděli proč. My jsme se nedozvěděli, co za to ve vyjednávání Česká republika získala či dostala. Jak by se nám teď hodila takováto výjimka pro vyjednávání například o kvótách a o Dublinu IV a podobně! Bohužel jsme tuto příležitost ztratili. Bylo to rozhodnutí české vlády a Česká republika za to nic nezískala. Nebo my jsme aspoň neviděli, že by za to něco získala. Stejný proces může nastat i s tou výjimkou, že na nás nebudou platit všechny články tohoto fiskálního paktu. Obávám se, že z té výjimky se brzo uteče a zase to bude jenom salámová metoda.

Vysvětloval jsem tady - pro ty kolegy, kteří tu nebyli před dvěma týdny - že pro země eurozóny má svůj smysl tento fiskální pakt, aby nějaká země neutekla a svou fiskální nedisciplinovaností neohrozila tu společnou politickou měnu a euro. Nicméně pro ostatní země, jako jsme my, tento význam pomíjí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP