(17.20 hodin)
(pokračuje Vondráček)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro sloučení těchto bodů. Kdo je proti?

Hlasování číslo 155, přihlášeno je 117, pro 116, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Děkuji.

 

Dovolte mi ještě přečíst omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Golasowská od 17.30 do konce dnešního jednání. A omlouvá se pan poslanec Karel Krejza mezi 17. a 19. hodinou z osobních důvodů.

 

Nyní budeme pokračovat sloučenou rozpravou.


Sloučená rozprava k bodům 34 a 36
/sněmovní tisky 118 a 126/

Do sloučené rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Jan Bauer, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, já jsem se zaradoval, že před malou chvílí tady byla přítomna paní ministryně práce a sociálních věcí, tak jsem měl pocit, že ji agenda zajímá. Bohužel asi odběhla nebo úplně odešla. Myslím si, že to je škoda, protože to je věc, která se bytostně týká Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně respektuji, že se jedná o poslanecký návrh, takže ta nepřítomnost je možná.

S navrženým zákonem zálohového výživného se dostáváme do poněkud zmatečné situace, podle mého názoru. Máme na stole dvě konkurenční předlohy. Obě jsou levicové a k oběma se vláda Andreje Babiše v demisi postavila velmi opatrně. V prvním případě, to je ten komunistický návrh, návrh odmítla a vydala negativní stanovisko. Ve druhém případě, to je ten sociálně demokratický návrh, vydala neutrální stanovisko, ale v zásadě se stejnými připomínkami jako u toho prvního návrhu. Chtěl bych říci, že jde ovšem o vládu, kterou tvoří ministři hnutí ANO, které se současně k návrhu řešit náhradní výživné přihlásilo v jednáních s Českou stranou sociálně demokratickou o budoucí vládě a dokonce ho zahrnulo do návrhu jejího programového prohlášení. Proto mě velmi zajímá, co si skutečně myslí kolegové z hnutí ANO a zda budou tyto novely, pokud je již nyní začínáme projednávat, podporovat nebo je budou obhajovat a hájit.

Všichni asi dobře víme, že tyto návrhy nejsou nové. Zálohové výživné vehementně prosazovala již socialistická ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Já to v žádném případě levici nevyčítám. Jestliže mnohé návrhy sociální demokracie a komunistů považuji za velký populismus, tak to v žádném případě neplatí o tomto návrhu. Já skutečně nepovažuji tento návrh za populistický proto, protože daná agenda je opravdu velkým problémem. Zákon o zálohovém výživném chce řešit skutečně existující problém, se kterým se pere obrovské množství rodičů a hlavně maminek v Česku, i když, a to je třeba říci, že ten trend je spíše pozitivní, protože podle veřejných dostupných čísel počet dlužníků výživného v posledních letech v České republice klesá.

Přesto bych chtěl říci, že Občanská demokratická strana tento zákon podporovat nemůže a ani nebude. Jsme totiž přesvědčeni, že při nejlepší vůli tento zákon problém s neplatiči alimentů nevyřeší, ale dlouhodobě ho naopak přesunem na bedra státu zhorší. Zálohové výživné není nic jiného než další, nová sociální dávka. Ono to tady již z úst mých předřečníků zaznělo. Tak to nakonec říkají i autoři tohoto návrhu. Vyplácení této dávky jako náhrady za nesplnění závazků nezodpovědných otců zcela rozmělní základní princip, že dluhy se mají platit a závazky dodržovat. A mít dítě je velký závazek. Rodičovskou zodpovědnost žádný zásah státu nemůže a nesmí nahrazovat.

Dovolím si, milé dámy a pánové, na tomto místě krátkou odbočku. Není to tak dávno, co jsem na jednom ze seminářů k sociálnímu bydlení slyšel naříkat jednoho pána v bytové nouzi, který si stěžoval, že mu z už tak malého příjmu strhávají nehorázně 3 000 korun na děti. A přiznávám se, že jsem v tuto chvíli s tímto pánem v žádném případě nesoucítil. Alimenty přece nejsou peníze určené pro rozmařilé matky, ale jsou to finance, které jsou určeny pro dítě. A je povinností dotyčného se o děti postarat a zajistit je.

Pokud někdo neplatí výživné, porušuje prostě podmínky stanovené zákonem a v takovém případě mají zasáhnout soudy. Exekutiva se předloženým návrhem zcela mimo systém vlamuje do soukromých vztahů, resp. do vztahu mezi občanem a soudní mocí. Pokud by měl stát něco řešit, tak je to lepší vymahatelnost práva. Pokud víme, že systém vymáhání výživného u někoho selhává, měla by se zpřísnit pravidla. Stát však cestu, jak legislativními kroky zlepšit vymahatelnost výživného soukromoprávní cestou, naprosto nehledá, a už vůbec to nedělá tento návrh. Předkladatel by mě o prospěšnosti předložené normy přesvědčil jen za předpokladu, že by doložil, že stát bude umět finance z nezodpovědných rodičů dostat a vymoci. Jenže tento návrh žádné nové páky na chronické neplatiče alimentů v žádném případě neobsahuje.

Také si dovolím ještě několik konkrétních připomínek. Je třeba říci, že návrh zákona si klade za cíl pomáhat maminkám v obtížné životní situaci, nepomáhá ale všem rovně. Stát má podle představ sociálních demokratů přebrat zodpovědnost jen v případech, kdy příjem oprávněné osoby nepřesahuje 2,7násobku částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu. Přiznám se, že nevím, jak tato hranice byla stanovena, ale jejím důsledkem budou maminky rozděleny na dvě skupiny. Jedny budou mít nárok na zálohované výživné a druhé, v očích sociálních demokratů asi ty bohatší, se budou muset zařídit podle sebe, stejně jako to dělaly doposud. Zálohové výživné se zcela jistě bude zneužívat, podle mého názoru, jak na straně těch, kteří platit mají a neplatí, tak na straně těch, kteří budou o zálohové výživné žádat a dokládat nárok na jeho přidělení. Pojistky v zákoně nevidím vůbec žádné.

Já bych nechtěl v této chvíli rozvádět finanční náklady, se kterými předkladatel počítá, ale každopádně i při tom střízlivějším odhadu se jedná o stamiliony korun s minimální návratností. Z úřadů práce dělá návrh nové vymahače, aniž by řešil, jak při stávajícím personálním obsazení a rostoucí agendě budou pracovníci úřadů práce takovou činnost stíhat. Předkladatelům zákona bych proto doporučil nějaký úřad práce navštívit a zeptat se jeho zaměstnanců, co si o nové roli vymahačů vlastně myslí.

Na závěr, milé dámy a pánové, chci zmínit, že záměr kritizují dokonce i neziskové organizace, které se pomoci maminkám v nouzi dlouhodobě věnují, a to zdaleka nejen Asociace neúplných rodin, která provozuje úspěšný projekt Vaše výživné a pro kterou je navrhovaný zákon logicky konkurencí. Osobně bych byl ale raději, kdyby rodinám s pomocí advokátů a exekutorů dál pomáhaly tyto profesionálně pracující organizace, než abychom sňali z nezodpovědných rodičů veškerou zodpovědnost a v zásadě ke zneužívání systému vyzvali i ty, kteří se doposud chovali velmi slušně. Z těchto důvodů předkládám návrh na zamítnutí. A pokud máme sloučenou rozpravu, týká se to jak sněmovního tisku číslo 118, což je návrh komunistické strany, tak i sněmovního tisku číslo 126, což je návrh České strany sociálně demokratické.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Jenom si dovolím upozornit, že jsme sloučili rozpravu. Ale v případě, že by někdo měl nějaký návrh, zkrácení, prodloužení, vrácení, tak vždy je třeba přesně označit, ke kterému tisku se ten návrh vztahuje. To nebylo na vás, to je obecně poučení do rozpravy.

Jako další je přihlášena... ne, moment, mám tu faktickou poznámku pana poslance Černohorského. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den. Já jsem chtěl jenom požádat: My tady permanentně mluvíme o v podstatě maminkách, kterým tatínkové neplatí výživné, ale mně teď zrovna píší, abychom, ač nemám to slovo genderově vyvážené, nerad to používám, ale abychom mysleli třeba i na ty otce a ne jen na maminky, protože je opravdu spousta otců, kteří nedostávají výživné od matek. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP