(16.30 hodin)
(pokračuje Kolovratník)

Velmi se ztotožňuji se stanovisky kolegů z ODS, jak pana zpravodaje, tak předsedy klubu Zbyňka Stanjury. Jsem připraven příští týden na hospodářském výboru dát návrh na doplňující usnesení hospodářského výboru, kde budeme chtít po investorech, především tedy ŘSD a SŽDC, jednou za rok zpětnou vazbu o tom, jak a jestli využili institut toho takzvaného mezitímního rozhodnutí, co to vlastně dělá v praxi. Věřím, že se dohodneme na výboru, a pokud vše dobře půjde, tak tedy za 14 dnů, vlastně na den přesně, ve variabilním týdnu bychom mohli zvládnout ono třetí čtení.

Takže ještě jednou, kolegové, moc děkuji. Vážím si té důvěry a vzájemné podpory a věřím, že to zvládneme a dotáhneme. Díky moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali se závěrečným... Je zájem o závěrečné slovo? Prosím. Já jsem nechtěl pana kolegu ošidit.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte komentář k proběhlé rozpravě, k proběhlému druhému čtení, i mně. Musím konstatovat, že mě příjemně překvapilo malé množství pozměňovacích návrhů. Já jsem vždycky skeptický k těmto dohodám.

Ale chtěl jsem tady zareagovat na jednu věc, která tady možná zanikla. Pan poslanec Veselý o ní mluvil. Víte, jako házet tady vinu na státní úředníky, že špatně pracují, proto jsou ty obstrukce na stavbách, proto jsou ty žaloby, tak to je na mě silná káva. Já si myslím, že problém dneska není v úřednících, ale v tom systému. Máme totiž, řekl bych, velmi složité byrokratické postupy, zákony jsou těžkopádné a toho využívají ti, kteří chtějí bránit rozvoji České republiky, a proto podávají obstrukční žaloby, které stejně spadnou pod stůl. Ale ten čas, který tam je, ten už vám nikdo nevrátí. Takže to je jenom moje reakce na to, co jsem tady zaslechl. A byl bych rád, kdyby kolegové, kteří toto často používají, aby si to uvědomili. Prostě dobrý úředník je dobrý úředník a nelze mu podsouvat cokoliv. A myslím si, že většina úředníků je dobrých a jsou na svém místě.

Takže vystoupilo tady několik poslanců se svými pozměňovacími návrhy. Myslím si, že si s nimi Sněmovna ve třetím čtení poradí. A jinak děkuji všem, kteří tady diskutovali, a věřme tomu, že třetí čtení dopadne dobře.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsem nezaznamenal žádný návrh na vrácení, zkrácení lhůty, nebo aby se garanční výbor nezabýval tímto tiskem, končím druhé čtení a uzavírám tento bod a všem vám děkuji.

Dovolte mi mezi body přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Jan Řehounek 30. 5. 2018 od 16.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jan Lipavský 30. 5. 2018 mezi 15.30 hodin a půlnocí z důvodu jednání. A omlouvá se pan poslanec Jiří Ventruba od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

Budeme pokračovat. Otevírám bod

36.
Návrh poslanců Aleny Gajdůškové, Ondřeje Veselého, Petra Dolínka,
Jiřího Běhounka, Jana Chvojky, Kateřiny Valachové, Jana Hamáčka
a Bohuslava Sobotky na vydání zákona o zálohovaném výživném
na nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o zálohovaném výživném)
/sněmovní tisk 126/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 126/1. Poprosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů, paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, paní poslankyně, páni poslanci, je mi skutečně ctí, že vám mohu jménem předkladatelů, členů klubu sociální demokracie, předložit návrh zákona o zálohovaném výživném. Nejdříve mi dovolte, abych řekla pár obecných slov, dále pár čísel, která nastíní to, o jaký problém se jedná, poté představila principy tohoto návrhu, a pak vás požádala o podporu.

Smyslem zákona, který je opakovaně sociální demokracií předkládán, návrhu zákona o zálohovaném výživném, je pomoci dětem z neúplných rodin, kterým stát není schopen zajistit vymahatelnost jejich práva, práva na výživné. Jde nám o děti a jde nám právě o onu vymahatelnost práva.

Statistika říká, že v České republice je 180 tis. rodičů samoživitelů a třetina z nich je na hranici chudoby. Ve výhradní péči matky je 90 % dětí. V roce 2015 pak bylo z trestného činu zanedbání povinné výživy obžalováno 10 056 osob a odsouzeno bylo 8 157 osob. Každá šestá samoživitelka trpí těžkou chudobou, materiální deprivací. Šance, že do ní upadne, je pak takřka čtyřikrát vyšší než u domácností bez dětí. Tady je důležité pro nás i srovnání s Evropou, kde je tato negativní šance, že matka samoživitelka upadne do těžké chudoby, materiální deprivace, dvakrát menší.

Většina samoživitelek, jak uvádí výzkumy klubu samoživitelek, si nemůže dovolit nenadálý výdaj okolo 10 tis. korun. To uvádí i statistický úřad. A výzkum klubu samoživitelek říká, že každá čtvrtá matka si nemůže dovolit pravidelně kupovat ovoce a zeleninu. A mohli bychom pokračovat. V roce 2016 pak bylo ohroženo příjmovou chudobou v České republice 247 tis. osob ve věku do 15 let. Přeložím do češtiny, prostě 247 tis. dětí žije v chudobě.

Ještě je potřeba dodat, že průměrný dluh na výživném činí 90 tis. korun a 36 měsíců, tedy tři roky, trvá jeho vymáhání. Průměrná výše výživného se pak udává 2 532 korun, je to údaj za rok 2015. Já znám konkrétní případ, kdy dluh na výživném činí 700 tis. korun a ten dluh se táhne několik let. Ze svých praxí, kdy se na nás občané obracejí o pomoc jako na poslance nebo senátory, všichni víme, že stejně jako u domácího násilí nelze říci, že neplatiči by se rekrutovali jenom ze sociálně slabých rodin, že tedy jsou to lidé, kteří prostě na to výživné nemají a platit ho tedy nemohou.

Kolegyně a kolegové, na nás je nenechat trpět děti a zajistit vymahatelnost jejich práva, protože to je právo dítěte. Tyto případy, o kterých jsem mluvila, v mnoha zemích Evropy řeší právě zálohovaným výživným. Specifické zákony jsou v Belgii, Německu, Norsku, Rakousku, Slovensku. Institut zálohovaného výživného je také ve Francii a Švýcarsku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP