Neautorizováno !


(16.00 hodin)

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem tady při předchozí debatě nad tímto návrhem zákona upozorňoval na to a vyžadoval, požadoval, navrhoval, aby se ta novela opravdu vrátila zpět k přepracování, protože obsahuje skryté pasti. A ani na ně mně teď pan premiér neodpověděl, protože nijak uspokojivě nenašel řešení na to, že v tom dvoukolovém novém modelu výběrových řízení prostě v tom prvním kole nemusí dojít k výběru, že zkrátka i když tam bude vhodný uchazeč, že se tím otevírá cesta k tomu, že ta první kola mohou být opravdu jen jakási stínová, jenom jakási hra na to, jak to bude probíhat.

Navíc zaznělo, že proč by vláda bez důvěry neměla navrhovat takový zákon. No, já bych chtěl znovu připomenout, že to byla vláda vlastně v podobném složení, jaká se teď rýsuje, která nás do té současné situace přivedla, a nemáme tedy žádnou záruku, nebo ani dokonce žádný signál, že by se to mělo posunout nějakým významně lepším způsobem. Pokud tady sociální demokracie namítá, tak předpokládám, že pokud do té vlády s hnutím ANO už směřuje, že bude schopna prosadit ty svoje návrhy a svoje námitky k projednávání toho zákona.

Děkuji mnohokrát za pozornost. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. A budeme pokračovat v obecné rozpravě. Mám tady v pořadí žádost o vystoupení paní ministryně Kláry Dostálové a připraví se pan ministr Adam Vojtěch. Pan ministr Metnar také potom, ano. Máte slovo. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych si dovolila svoje vystoupení rozdělit do takových dvou bloků.

Tak za prvé je potřeba říci, že skutečně já jsem byla na tom prvním jednání s Evropskou komisí. A proč jsem tam jela já, byť to není samozřejmě zákon v gesci MMR, je, protože jsme si s Evropskou komisí vyjasňovali soulad s dohodou o partnerství. Je potřeba si uvědomit, že zákon o státní službě, tzv. kondicionalita, to znamená na základě čerpání evropských fondů. Z každého jednání je uvedený tzv. oficiální zápis, říká se tomu TIC, a jestli dovolíte, já bych odcitovala pár slov z toho zápisu, protože celé jednání se vedlo v duchu, že jsem Evropskou komisi utvrzovala v tom, že to, co píší média, není to, co k čemu se vlastně dospěla vláda. A tam byl ten zásadní rozpor, protože Evropská komise chtěla, aby bylo zachováno třístupňové řízení. Oni měli informaci o tom, že chceme sesadit úroveň náměstků, že chceme vlastně náměstky dát zákoník práce atd. atd. Takže tam bylo opravdu spoustu fejků, které se musely vlastně Evropské komisi vysvětlit.

Evropská komise samozřejmě řekla, že nebude hodnotit formální změny, že jde jenom o to, aby byla samozřejmě zachována nezávislá státní správa, proto je pro Komisi zákon tak důležitý. A teď doslova cituji: "Komise samozřejmě chápe, že zákon musí fungovat nejen na papíře, ale především v praxi. Máme-li problém s jeho fungováním, je třeba zákon přizpůsobit, ale jak již bylo řečeno, změny nesmí mít vliv na stabilitu státní správy. Jsou-li navržené změny v souladu s dohodou o partnerství, nevidí v nich Evropská komise problém."

Takže na základě tohoto samozřejmě komise věděla, že vlastně po tom mém jednání bude tento zákon projednávat vláda. Komise si vyžádala další technická jednání, kterých už se zúčastnil samozřejmě gestor zákona, Ministerstvo vnitra, a vyjasňujeme si vlastně jednotlivé ty aspekty zákona. MMR se těchto jednání vždy zúčastňuje s pohledy toho, aby nebyla narušena dohoda o partnerství, a zatím vás skutečně mohu ujistit, že není.

Změna toho služebního zákona je zhruba v pěti okruzích, o kterých podle mě nemůže být vůbec žádná debata, že to je ku prospěchu celé státní správy ČR.

Za prvé jde o otevření výběrových řízení. To, co se děje dnes na ministerstvech, je kanibalizace. My si přebíráme úředníky mezi sebou a nejsme schopni nabrat specialisty ze soukromé sféry. Takže samozřejmě to první kolo se bude vždycky týkat těch, kteří jsou v systému státní správy, ale už od druhého kola výběrového řízení je to více otevřeno. Dále se zavádí naopak přísnější, že pokud samozřejmě některý náměstek z jednoho ministerstva odejde a přihlásí se na výběrové řízení u druhého ministerstva, tak dneska jste ho mohl přijmout bez výběrového řízení. Na návrhu zákona je, že všichni musejí na ta ministerstva, pokud tam chtějí přijít, samozřejmě projít výběrovým řízením.

Další, která je, je právě systém úpravy hodnocení. Víte, ono se to dá pojmout v různých směrech. Ten zákon umožňuje - dneska jste měl hodnocení jednou za rok a buď jste uspěl, nebo jste neuspěl. Ale když jste neuspěl, tak nebyl žádný opravný prostředek k tomu, aby se třeba člověk nad sebou zamyslel a řekl si, dobrý, něco jsem dělal špatně, změnil svůj způsob práce. Protože když jste mu dal opravdu negativní hodnocení, ať už na úrovni dobrý, tak to s sebou dneska přináší to, že tomu člověku sáhnete na peníze. Prostě mu snížíte plat. Ale on se vlastně může zlepšit až za rok. To mně přijde velmi nefér, protože každý z nás může mít určité životní situace, kde prostě chviličku má jakoby problém sám se sebou, ale tím, že to nemůže rychle napravit a vy mu nejste schopni rychle vrátit vlastně ten plat, tak to vede k velké demotivaci.

Zároveň, když všechno dobře funguje, proč vystavovat státní správu tomu, že musíme hodnotit každý rok? Stačí klidně jednou za dva roky nebo za tři roky. A to také umožňuje novela toho služebního zákona. Tam samozřejmě jde i o odstranění... Máme mnoho oborů státní služby. My jich máme dneska 79 a opravdu se debatuje, že bychom jich měli 30, 40. Proč má člověk, který třeba spravuje evropské fondy, jiný obor služby na MMR a na Úřadu vlády? Vždyť dělají jednu a tu samou agendu. Takže samozřejmě i z tohoto úhlu pohledu je potřeba se na to zaměřit.

A pokud samozřejmě lidé mění obory, služby, tak u každého bude striktně platit, že si musí zkoušku udělat do 12 měsíců, to znamená tu státní zkoušku. Naopak ten nový zákon umožňuje kariérní postup, když zaměstnance dvakrát po sobě ohodnotíte těmi nejlepšími známkami, může v kariéře, i když je to mladý člověk, postoupit o jeden kariérní stupeň. To znamená o platovou třídu.

Takže já si skutečně nemyslím, že tak jak je navržen dnešní zákon, že by měl jakkoliv narušovat stabilitu státní správy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji paní ministryni. A nyní bych tedy sdělil pořadí, aby všichni přihlášení poslanci měli přehled, kdy se dostanou na pořadí. Takže s faktickou poznámkou je tady pan předseda Grospič, ta je tady jedna jediná. A dále s přednostními právy pan ministr Vojtěch Adam, dále paní ministryně Němcová, dále pan předseda Farský a dále pan předseda Stanjura.

Takže nyní s faktickou poznámkou bych tedy požádal vystoupení pana poslance Grospiče. Ne, pardon. Omlouvám se, není to faktická. Pan poslanec Grospič do obecné rozpravy. Takže poprosím pana ministra zdravotnictví. Prosím. A také paní ministryně Schillerová. Ano, prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zvažoval jsem chvíli, jestli vystoupit k tomuto návrhu novely zákona o státní službě. Ale myslím si, že to je namístě, protože tady se stále hovoří o otázce stability nebo nestability státní služby, jak tedy zákon funguje v praxi apod. A já bych vás tedy chtěl seznámit skutečně s fungováním zákona v té praxi, protože já na Ministerstvu zdravotnictví žiji v té státní službě a musím říci, že můj pocit je takový, že spíše to současné znění vede k destabilizaci příslušných úřadů. Konkrétně tedy právě v případě Ministerstva zdravotnictví.

Předstupuji před vás za rezort, který je dlouhodobě postižen nejvyšším personálním podstavem ze všech ústředních orgánů státní správy v ČR. V roce 2016 to bylo 65 %, obsazenost v rezortu. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2017 jsem přebíral situaci, kdy chyběl každý třetí zaměstnanec, kdy některé odbory měly pouze vedoucí oddělení bez řadových zaměstnanců. V této komplikované situaci jsem měl plnit program, který však nebylo pomalu možné s kým realizovat. A není bohužel dodneška. Když jsem hledal příčinu těchto problémů po svém nástupu na ministerstvu, provedl jsem dotazník mezi zaměstnanci, poměrně rozsáhlé dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo přes 80 % zaměstnanců. A jsem hluboce přesvědčen, že hlavním důvodem této katastrofální situace na zdravotnictví je dlouhodobá neschopnost efektivně personálně řídit zaměstnance z nejvyššího místa na ministerstvu, tedy z pozice státního tajemníka. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP