Neautorizováno !


(15.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

A já nevím (směje se) - já jsem tady přes to GDPR, řekl jeden z nás členů Poslanecké sněmovny. Já nevím (stále se smíchem), kam jste to nosil, komu jste to nosil a co jste s tím provedl. Je to úplně směšné. Pane poslanče Bláho prostřednictvím pana místopředsedy, vy jste předložil nějaký návrh zákona? Takhle se nosí do Poslanecké sněmovny. Možná že jste se s někým sešel, ale ubezpečení jednoho poslance, že živnostníci jsou v pohodě, že se jich nebude týkat, nemá žádnou váhu, je to falešná informace, podcenění a bagatelizování problému. To je všechno, co k tomu řeknu. Až zas něco příště přinesete, zkuste to napsat jako návrh zákona, ať se o tom dá debatovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Bláha bude ještě reagovat faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Chtěl bych jenom všem znovu říci, že možná že jste zvyklí na praktiky, že na všechno je potřeba zákon. Ale v tomto případě ten zákon na to potřeba není. Pokud si to přečtete pozorně celé a budete se tím zabývat, jako jsem se tím zabýval já, tak dojdete k tomu, že opravdu podle odstavce 5 bodu, myslím, 4, teď to nemám přesně v hlavě, je výjimka pro malé a střední podnikatele. Takže je potřeba to jenom načíst a zjistíte, že malých a středních podnikatelů se to netýká. A pokud budou dodržovat normální věci, tzn. normálně evidovat, normálně dělat smlouvy se svými obchodními přáteli, nebudou je prodávat, tak nemusí nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: A úplně vážně, pane poslanče. Pokud ten zákon je zbytečný, tak se divím, že jste nenavrhl zamítnutí v prvém čtení těch návrhů, které předkládá vaše vláda, když jsou zbytečné. A to vím, že jste neměl odvahu. Ale veďme ne teď, nechci tím zatěžovat tento bod, ale až přijde GDPR, veďme debatu o tom, co jste tady řekl, a prokažte znalost. Vy jste to možná četl, ale žádný odstavec 4 bodu 5, nebo naopak, nechci vás parafrázovat a zesměšňovat, nebo odstavec 5 bodu 4, že se to netýká malých a středních podnikatelů, v tom nařízení prostě není. Tak tady nelžete. A pokud jste přesvědčen, že máte pravdu, tak to ocitujte přesně, ukažte nám to černé na bílém. Pokud to tam je, tak se vám tady veřejně omluvím a řeknu, že jsme to my všichni špatně pochopili. Jediný, kdo to pochopil dobře, je pan poslanec Bláha a malých a středních podnikatelů se to skutečně netýká. Ale není to pravda bohužel. Byl bych mnohem raději, kdybyste, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, měl pravdu. Ale není to tak. Tak tady neříkejte někomu, že se jich to netýká, když to prostě není pravda.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí paní ministryně Schillerová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, já vaši pozornost vrátím od GDPR zpět k novele daňového řádu k DAC 5 a dovolím si reagovat na to, co tu zaznělo.

Jsem ráda, děkuji panu senátoru Štohlovi za to, že jsem se dozvěděla nyní na půdě Poslanecké sněmovny před chvílí, co je vlastně důvodem vrácení zákona Senátu. Já mám přesný stenozáznam ze Senátu a mám vytažena základní faktická tvrzení, na která mohu reagovat, která tam zazněla. A tento vlastně primární důvod, který jsem pochopila až nyní po tom vystoupení, tam nezazněl.

Byly tam tři zásadní body, když bych ten poměrně krátký stenozáznam měla shrnout.

První tvrzení, které zaznělo na půdě Senátu: Návrh zákona jde nad rámec směrnice DAC 5, která se týká boje proti praní špinavých peněz, přičemž vláda se snaží rozšířit její dopad na oblast správy daní.

Vyvrátím toto tvrzení, protože směrnice DAC 5 upravuje jen a pouze daňovou problematiku a explicitně požaduje, aby vybrané údaje, které jsou dosud sbírány pro boj proti praní špinavých peněz, byly nově poskytnuty pro daňové účely. To je podstata DAC 5. Tento posun není dílem vlády nebo Ministerstva financí, ale jedná se o ideu evropského zákonodárce. O co se však vláda nad rámec směrnice snaží, je pouze to, aby tuzemský správce daně měl stejný přístup k informacím jako správce daně zahraniční. To je přece legitimní požadavek.

Druhá věc, která zazněla na půdě Senátu. Cituji: Údaje budou poskytovány nejen orgánům Finanční správy ČR, ale také obcím pro správu místních poplatků.

Moje reakce. Směrnice DAC se samozřejmě vztahuje také na místní poplatky, protože hovořím-li o správě daní, tak místní poplatky patří pod správu daní, a stejně jako národní legislativa chápe správu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění jako jeden nedělitelný celek. To vyplývá z daňového řádu. Obce při správě poplatků už dnes, protože jsou v pozici správce daně, tak mají stejné procesní pravomoci jako kterýkoli jiný správce daně a mohou vyžadovat úplně stejné informace od třetích osob, typicky od bank, pokud jsou pro správu daní potřebné. To je to podstatné: pokud jsou potřebné. Z mnohaleté praxe nejsou známy žádné excesy, což odpovídá i tomu, že úkony, příslušné orgány zanechávají nesmazatelnou stopu. Vzpomeňte si, že jsem tady vysvětlovala, že pokud se vyžadují tyto informace, musí být vydána výzva. Ta výzva má charakter rozhodnutí, dělala jsem to roky. To rozhodnutí musí být odůvodněno, musí mít stopu ve spise atd. Neumím si představit, že by mohla existovat situace, kdy by správce místních poplatků takovéto informace mohl mít relevanci na základě spisu požadovat.

Třetí zásadní informace, kterou jsem si vytěžila ze stenozáznamu, která zazněla na půdě Senátu, cituji: Směrnice DAC 5 nepředpokládá, že by se měla vztahovat na tuzemskou správu daní.

Moje reakce: Směrnice DAC 5 upravuje z principu pouze vnější spolupráci mezi členskými státy, zatímco vnitrostátní správu daní evropské právo závazně nenormuje. Ale současně v bodě 4 preambule té směrnice se explicitně uvádí - dovolím si citovat: Přístup k informacím pro boj proti praní špinavých peněz v rámci správní spolupráce v oblasti daní by zajistil, aby daňové orgány měly lepší předpoklady k účinnějšímu boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům. Konec citace ze směrnice. To znamená, že uvedené řešení tedy směrnice vnímá jako pozitivní i pro vnitrostátní správu daní, a tomu odpovídá i přístup ostatních členských států, které implementovaly danou směrnici k dnešnímu dni. Je jich určitě víc než polovina a není nám znám žádný stát, který by možnost získávat informace omezil pouze pro mezinárodní spolupráci.

Ještě malé zamyšlení na závěr. Proč jsme u finančních institucí šli nad rámec? My jsme původně měli připravenou novelu, kde jsme chtěli jít nad rámec a umožnit tuzemskému správci daně pro všechny povinné osoby, a proto, že jsme nechtěli diskriminovat českého správce daně. Po diskusi v orgánech komisí, ve výborech na půdě Poslanecké sněmovny víte, že se to pro profesní komory zúžilo, že namítaly, odvolávaly se na právo na právní pomoc, přestože jsem argumentovala tím, že vlastně už dnes v AML směrnici je to zakotveno, je tam výluka, nevztahuje se to na právní pomoc. Nicméně víte, že jsem podporovala pozměňovací návrh pana předsedy Michálka, nicméně ta úprava dnes je taková, že co se týče profesních komor, máme tam úzké hrdlo. Informace se budou poskytovat jenom mezi Generálním finančním ředitelstvím a orgánem komory, a máme tam vlastně naprosto jenom striktní implementaci. U finančních institucí není důvodu. Za prvé profesní komory, těch dotazů bývá jako šafránu. Té potřeby výměny informací. Proto je možné zatížit to úzké hrdlo. Bylo by naprosto proti zájmu finančních institucí, kde naopak bývají dotazy častější, aby se to provádělo úzkým hrdlem, jak tady navrhoval pan senátor Štohl.

Chtěla bych poděkovat panu předsedovi Michálkovi i panu poslanci Ferjenčíkovi za to, že si přečetli nejen směrnici DAC 5, ale přečetli si i současnou právní úpravu v daňovém řádu a vyložili tady naprosto přesně, co požaduje směrnice a kam směřuje tato právní úprava.

Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP