(14.40 hodin)
(pokračuje Fiala)

Nyní otevírám projednávání bodu

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/6/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, kterým Senát zamítl tento návrh zákona, nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 47/7. Vítám mezi námi senátora Pavla Štohla a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto zákona vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh novely daňového řádu a některých daňových zákonů, jejímž předmětem je řešení aktuálních otázek týkajících se poskytování informací správci daně.

Určitě si vzpomínáte na dlouhé projednávání této novely daňového řádu, kdy na půdě Poslanecké sněmovny byl již projednán a schválen, a proto nepovažuji za nutné jej znovu podrobně představovat. Pouze připomenu s dovolením, že dané téma zahrnuje jednak transpozici takzvané směrnice DAC 5 neboli novely evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, ale také tematicky navazující revizi stávajícího ustanovení daňového řádu, tedy upravuje poskytování informací ze strany bank a dalších finančních institucí.

Jak si určitě pamatujete, proběhla zde ohledně tohoto zákona živá diskuze a sněmovní tisk byl předmětem několika pozměňovacích návrhů. Na prvním místě byla řešena problematika rozsahu a způsobu poskytování údajů správci daně ze strany advokátů a dalších příslušníků právních profesí. Na základě konstruktivních debat na toto téma jak ve výborech, tak na plénu jsme společně dospěli ke kompromisnímu řešení, do něhož byly zahrnuty pojistky garantující ochranu práva na právní pomoc a činnost právních profesí. Zejména se jednalo o zavedení specifických komunikačních kanálů jak na straně státu, tak na straně příslušných profesních komor. Dále byla například vypuštěna povinnost poskytovatelů platebních služeb sdělovat správci daně údaje o elektronickém bankovnictví. Jsem přesvědčena, že diskuze v Poslanecké sněmovně vedla ke zkvalitnění návrhu zákona, a ráda bych za ni opětovně poděkovala. Výsledný kompromis byl akceptován rovněž ze strany profesních komor a na plénu Poslanecké sněmovny byl schválen velkou většinou 125 hlasů.

Během projednávání na půdě Senátu však bohužel došlo k zamítnutí návrhu zákona a jeho vrácení Poslanecké sněmovně. Z diskuze na plénu Senátu, která byla poměrně stručná, současně vyplynulo, že část senátorů bohužel vycházela z některých zavádějících informací, které se o návrhu objevily zejména v médiích. Především se jednalo o tvrzení, podle něhož se směrnice DAC 5, kterou návrh zákona implementuje, týká boje proti praní špinavých peněz, přičemž teprve vláda se snaží rozšířit její dopad na oblast správy daní.

Opakovaně musím zdůraznit, že tento předpoklad je mylný. Směrnice DAC 5 upravuje jen a pouze daňovou problematiku a explicitně požaduje, aby vybrané údaje z oblasti boje proti praní špinavých peněz byly poskytnuty též pro daňové účely. Určitě si vzpomínáte, když jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny vysvětlovala, že už dnes je ta problematika upravena v takzvané AML směrnici, kterou tu máme od roku 1995. To znamená, že okruh povinných osob a okruh informací je neměnný. Z principu tedy nelze vyhovět požadavku, který v Senátu zazněl, aby byla z návrhu vyloučena daňová problematika jako jdoucí nad rámec směrnice, neboť právě ta je jediným obsahem směrnice DAC 5. Nad rámec směrnice jde návrh zákona pouze v tom, že stejný přístup k informacím, jaký má získat zahraniční správce daně, poskytuje také správci daně tuzemskému. Ani v Senátu nezazněl žádný argument, proč by tomu mělo být jinak. Ostatně ani ve zbytku Evropy jsme na vyloučení možnosti získávat informace pro boj s daňovými úniky i pro vnitrostátní účely nenarazili. Kompromis, který byl učiněn na základě jednání na půdě Poslanecké sněmovny, byl ten, že u profesních komor tyto informace budou získávány pouze a výhradně pro mezinárodní spolupráci. Čili tam jsme skutečně naprosto v souladu s implementací dané směrnice.

Vzhledem k tomu, že v důsledku volebního roku v České republice již byla značně překročena implementační lhůta, která uplynula 31. prosince 2017, a již bylo zahájeno příslušné řízení Evropskou komisí, nepovažuji za žádoucí, aby bylo přijetí návrhu zákona dále odkládáno. Dovoluji si vás proto požádat o opakovanou podporu tohoto návrhu zákona v kompromisních znění, které bylo na této půdě již jednou schváleno.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Nyní se ptám zpravodaje garančního výboru, což byl rozpočtový výbor, pana poslance Volného, zda si přeje vystoupit, zda chce komentovat rozhodnutí Senátu. (Ne.) Není tomu tak. Ptám se také zpravodaje dalšího výboru, což byl ústavněprávní výbor, pana poslance Marka Výborného, zda se chce vyjádřit k usnesení Senátu? (Nechci.) Nechce.

V tom případě otevírám obecnou rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavel Štohl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, paní ministryně už tady tu podstatu řekla a částečně i ten vývoj, jaký byl. Já začnu asi tím, s čím souhlasím, co tady zaznělo.

Opravdu ten návrh, který byl postoupen ze Sněmovny do Senátu, je akceptovatelný pro profesní komory, to znamená, ať jsou to daňoví poradci, advokáti, notáři a podobně. Je to z toho důvodu, že opravdu tady byly ty pozměňovací návrhy u vás ve Sněmovně, které zazněly, a mimo jiné tam bylo upraveno, že se to bude týkat opravdu pouze mezinárodní spolupráce při správě daní, nikoliv vnitrostátní spolupráce, jak to bylo původně navrženo. Potom myslím, že paní ministryně to navrhuje, že souhlasila s takzvaným úzkým hrdlem, to znamená, že správcem daně, který bude sbírat ty informace, nebude jakýkoliv správce daně, ale bude to ústřední kontaktní orgán, jako je Generální finanční ředitelství, které bude spolupracovat s příslušnou profesní komorou, a podobně. Takže tady si myslím, že opravdu jsme ve shodě. Asi si ještě všichni vzpomínáte, že to opravdu udělalo mezi profesními komorami, když se to projednávalo, poměrně hodně bouřlivých diskuzí, nakonec protože já jsem v Komoře daňových poradců, takže tam mám docela dobré osobní vazby, tak říkali, když to pro nás bude v té podobě, jako to šlo do Senátu, tak je to pro nás přijatelné. Tak to je ta věc, kde se určitě s paní ministryní shodneme.

Co tady myslím nezaznělo, pokud jsem poslouchal pozorně, a co u nás v Senátu, tuším, že ústavněprávní výbor, chtěl dát pozměňovací návrh, je, aby to stejné, co se dosáhlo pro profesní komory, aby se týkalo také finančních institucí, jako jsou banky, pojišťovny. Protože tam to není pouze pro mezinárodní spolupráci, ale i pro vnitrostátní spolupráci při správě daní a ani tam není to úzké hrdlo.

Takže v tom pozměňovacím návrhu se původně navrhovalo, aby to bylo buď Generální finanční ředitelství, nebo Generální ředitelství cel, které by mělo právo získávat ty informace. A teď byla v Senátu velká diskuze, jakou variantu zvolit. Protože jsme byli ve shodě, že opravdu ta úprava, která se týká profesních komor, by se měla týkat i finančních institucí. A byly dvě varianty. Varianta jedna. Buďto tedy zamítneme celý návrh zákona, anebo přijmeme pozměňovací návrh. Nakonec Senát rozhodl o zamítnutí zákona. Pokud bych chtěl konkrétně čísla, tak na plénu Senátu bylo z 58 přítomných senátorek a senátorů pro zamítnutí 50, proti byl jeden. Takže plénum Senátu navrhuje zamítnout tento zákon. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP