Neautorizováno !


(10.40 hodin)
(pokračuje Balcarová)

Ale budu pokračovat. Zmíněné výjimky se ovšem neměly týkat všech zdrojů, ale pouze těch, kde to bylo nezbytně nutné. Já si vám dovolím přečíst, o kolik výjimek formou přechodného národního plánu jednotlivé země žádaly: Německo, které má mimochodem největší flotilu uhelných elektráren v Evropě, počet žádostí nula, Belgie nula, Dánsko nula, Francie nula, Itálie nula, Kypr nula, Lotyšsko nula, Lucembursko nula, Malta nula. Nizozemí nula, Rakousko nula, Švédsko nula, Slovinsko 4, Slovensko 7, Litva 7, Řecko 8, Irsko 12, Maďarsko 16, Španělsko 34, Polsko - největší znečišťovatel ovzduší Evropské unie - 73, Česká republika 97. Slyšíte dobře, Česká republika si požádala o 97 výjimek. Více už žádala jenom jedna země a to Velká Británie, která žádala o 129, ale tam šlo převážně o zdroje na zemní plyn.

Takže to je hlavní důvod, proč my se snažíme ty výjimky omezit. Je to proto, že Česká republika v Bruselu prostě tímto způsobem lobbuje za český průmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Fakticky paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Teď už správně. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagovala na svoji předřečnici. Nezlobte se na mě, ale to, co tady uvádíte, to budu muset asi označit za upravená fakta a upravená data. A asi můžeme říct, a já už jsem to tady řekla jednou, kdo vám tato data dává. Já si myslím, že naše ekologická hnutí jsou v České republice docela známá a my se s nimi potýkáme docela dlouhou dobu a víme, jak umí svá data a své analýzy upravit tak, aby to bylo ve prospěch, jak se říká, České republiky.

Vy tady říkáte, že nám tma nehrozí. No já mám obavy, že v roce 2030 nám tady vznikne energetická díra, na kterou zatím ani vláda nereagovala, ani předchozí vláda nereagovala, nikdo s tím nic nedělá. A Piráti ano, super, tady nám nic nehrozí, my to vyvážíme. Pane bože, proč my vyvážíme, proč jsme největší vývozci v rámci elektřiny? Protože tak je přece postavený celý ten systém. My s tím zase nemůžeme udělat tak moc. Přes nás přece teče i energie z Německa a tak dále. A jediný, kdo může ovlivnit tento tok, jsou právě ty uhelné teplárny. Nezlobte se mě, to je jediný regulátor, který tady funguje. Myslím si, že zástupci Ministerstva průmyslu by mohli konečně vystoupit, jako pan ministr, a mohli by nám k tomu říci nějaké odborné věci.

A možná bych chtěla říci, že největšími znečišťovateli je právě doprava a naopak nám narůstá letecký průmysl. A chtěla bych jenom říci vám Pirátům prostřednictvím pana předsedajícího: Kdo to zaplatí, ty vaše ekologické poznatky a ekologické nové budování? Kdo to zaplatí? Zase naši občani? Takže jim zvýšíme - co jim zvýšíme? O 100, o 300, o 400 %? Ale Piráti budou hlásat, že jsme ekologický!

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď tady mám čtyři faktické poznámky. Pan poslanec Schiller, potom paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat, i když jsem si myslel, že nebudu. On průmysl, když si vyžádají i výjimky z průmyslu, tak to není, že si vyžádali výjimky z velkých zdrojů. Oni si vyžádali výjimky ve sklářství, v ocelářství, v rafinériích, cement a vápno. Opět tady děláte ne hrušky a jabka, ale vy z toho uděláte úplnej ovocnej koktejl! Protože skutečně výjimky na BAT jsou z roku 2017 a jsou čtyři roky na to, aby se vyžádaly výjimky. To znamená, že výjimky ještě žádné vydané ani na BAT jako takový z velkých spalovacích zdrojů nebyly. Tak tady neříkejte lidem, že jsme si vyžádali 90 nějakých výjimek, když se to týká úplně něčeho jiného. Ano, týká se to průmyslu. Ale ne velkých spalovacích zdrojů.

Potom druhá věc, na kterou musím reagovat. Paní kolegyně Balcarová prostřednictvím pana předsedajícího tady řekla, že uhelná energetika produkuje 70 % oxidu síry a 40 % NOx. Uhelná energetika je trošičku jiná než průmyslová energetika. Je průmyslová a jsou lokální topeniště. Tyto dvě složky když spojíme, tak ano, tak mají 70 a 40 %. Takže není pravda, že to skutečně mají jenom zase velké spalovací zdroje.

A ještě asi poslední otázka. Pořád se tady točíme okolo jádra, okolo nějakých zdrojů. Vy jako Piráti máte alternativu místo uhlí? Přijďte s ní a budeme spalovat něco jiného. Děkujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Balcarová, potom pan poslanec Munzar a pan poslanec Třešňák, potom pan ministr, všechno faktické poznámky. Paní poslankyně stahuje, takže prosím pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci reagovat na to poslední vystoupení paní poslankyně Balcarové prostřednictvím pana předsedajícího. Ta čísla byla velice zajímavá. Já vám přečtu čísla jiná. Mám tady data z roku 2014. Omlouvám se za to, může se to o pár procentíčků lišit, přesto. Dovozní závislost energetiky zemí Evropské unie. Vy jste tady zmínila například Maltu. No, ta má největší dovozní závislost, přes 95 %. Lucembursko 95 %, Kypr také skoro 95 %. Pak si vzpomínám, že jste tady zmiňovala Itálii. To je přes 75 % v tom roce 2014. A my jsme na úplně opačné škále.

A myslím si, že si musíme udržet energetickou nezávislost, a tím udržet bezpečnost. Ony se musí všechny ty návrhy posuzovat nejenom z jednoho grafu, ale vzít si těch grafů více. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Petr Třešňák: Já bych si rád tu technickou debatu odpustil, ale chtěl bych se zeptat paní poslankyně Aulické prostřednictvím pana předsedajícího, jak to myslela s tou regulací sítě prostřednictvím hnědouhelných elektráren? Já netvrdím, že to nejde, ale zajímalo by mě to tedy konkrétně. A pokud tu i pan poslanec Schiller zmínil, čím chceme nahradit uhlí, tak se opět odkážu na aktualizovanou státní energetickou koncepci. Stačí se do ní podívat. Po roce 2040 zde bude fungovat pouze jedna uhelná elektrárna a zbytek bude povětšinou mix jádra a obnovitelných zdrojů. Tak se snažme držet tohoto dokumentu. Pokud je překonaný, měl by být po pěti letech, tuším, aktualizován. Tak ho aktualizujme a přizpůsobme tomu současnému stavu. Díky. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď má slovo pan ministr. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, ne z důvodu vybídnutí do diskuze, ale z důvodu mého vlastního pohledu na věc, konstatovat, že jsem strašně rád, že je mezi námi v Poslanecké sněmovně tolik expertů na energetiku.

Já bych chtěl jenom říct jednu věc, že cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. Myslím si, že k tomu všemu, co tady bylo řečeno, ke všem argumentům, ať pro, proti, takové nebo onaké zdrojové základně, musím říct, že dostatečně odstrašujícím případem je určitě investování do obnovitelných zdrojů. Úplně špatným směrem a tím nejhorším, co jsme v České republice mohli mít, je fotovoltaika, případně další obnovitelné zdroje, které nás vyjdou na jeden bilion českých korun.

Já si myslím, že samotný nápad, samotné gros toho, že jsme se připojili k aktivitě za obnovitelné zdroje, nebyly špatné. Špatné je provedení. Takže já si myslím, že stejně tak tady odříznout a říct "nechceme uhelnou energetiku, nechceme takovou nebo onakou", aniž bychom měli nějakým způsobem zajištěnou adekvátní náhradu i v čase, protože v čase se taky mluví o exportech, a ten export jednoduše vysvětlím, tak že bez těch souvislostí ta debata de facto nemá smysl.

A teď k tomu exportu. Ano, jsme druhou - šestou na světě, to jsem překvapen, ale druhou největší exportující zemí po EDF, francouzské společnosti, která má ale úplně jiné rozměry než Česká republika. Ale je třeba říct, jaké jsme měli možnosti. Po naší sametové revoluci, kdy jsme měli instalovaný výkon o víc než jednu třetinu větší, než je samotná spotřeba potácející se ještě v hospodářských reorganizacích, které do dneška ještě nemají konce, viz hutě, tak samozřejmě jsme měli přebytek elektrické energie. A co jsme mohli udělat? Odříznout jednu třetinu této zdrojové základny, odříznout vlastně na to navazující důlní a těžařský průmysl a řešit tady nějakých 400 tisíc potulujících se nezaměstnaných? No tak to si myslím, že asi ne.

Takže postupnými kroky se vlastně snižuje tato zdrojová základna. Není to dneska záležitost jenom ČEZu, ale samozřejmě všech energetických firem, na které se také zapomíná, a fungují v České republice. A myslím si, že ten přechod byl k mému podivení velmi kontinuální a velmi rozumný a řekněme racionální a ekonomicky únosný a hlediska bezpečnosti přijatelný pro Českou republiku. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano končím.

Dámy a pánové, prosím, dívejte se na věci v souvislostech, poslouchejte argumenty a udělejte si obrázek sami. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP