Pátek 1. června 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

109.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021
/sněmovní tisk 150/ - prvé čtení

Materiál postupně uvede paní ministryně obrany Karla Šlechtová a místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Martin Stropnický. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, děkuji za udělení slova. Předkládám vám společně s ministrem zahraničních věcí k projednání a také ke schválení Návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 a do tohoto mandátu jsme dali i výhled na rok 2021. Tento materiál schválila vláda dne 11. dubna 2018 usnesením vlády č. 221. Vláda tak učinila, neboť samozřejmě z podstaty věci je naší povinností jako vlády, ať s důvěrou, nebo bez důvěry, včas předložit Parlamentu České republiky ke schválení návrh na působení sil v zahraničních operacích. Tím umožnila zajištění souladnosti takového působení s českým právním řádem, a tak i plnění závazků směrem k mezinárodním organizacím nebo zemím na bilaterálním základě. O navýšení v Afghánistánu rovněž požádal v dubnu dopisem generální tajemník NATO pan Stoltenberg.

Předkládaný materiál, který dnes zde projednáváme, byl zpracován s ohledem na navýšení našich příspěvků ve čtyřech zahraničních operacích ještě pro druhou polovinu roku 2018, ale zároveň na potřebu schválit nový souhrnný komplexní mandát na působení v zahraničí pro roky 2019 a 2020 právě s výhledem i na rok 2021. Zde bych ráda uvedla, že některé zahraniční mise končí v prosinci 2018. Některé zahraniční mise, které jsou již schváleny Parlamentem České republiky, a o tom se určitě budeme bavit, končí 31. 1. 2019.

Materiál vychází z aktuálních zahraničně-politických a také bezpečnostních priorit naší země. Reaguje na současnou bezpečnostní situaci, a to samozřejmě včetně boje proti terorismu, včetně potřeby omezení migrace na území státu, kde k migraci dochází, v celém světě, a reflektuje spojenecké závazky České republiky vůči NATO, Evropské unii, ale samozřejmě také OSN. Tento mandát navrhuje prodlužování působení v již schválených a probíhajících, a to ve většině případů zároveň dlouhodobějších operací, kterých se Česká republika účastní. V tuto chvíli je tam jediná výjimka, a to je obdobné působení v rámci tzv. air policingu pobaltských zemí plánované na rok 2019.

Hlavním obsahem materiálu jsou tedy informace o operacích, v nichž navrhujeme jak částečné navýšení počtu vojáků, a to od poloviny roku 2018 o 275 vojáků v Afghánistánu, Iráku a Mali. Tedy upozorňuji, že v Afghánistánu jsme pod hlavičkou NATO, v Iráku jsme na bilaterální spolupráci jak s Irákem, ale jsme tam pod velením Aliance, kterou vede Velká Británie, a co se týká Mali, tak ta je rozdělena na dvě části - u jedné jsme pod hlavičkou OSN a u druhé jsme pod hlavičkou Evropské unie. Zároveň se to týká působení ozbrojených sil České republiky v následujících dvou letech, jak jsem již dvakrát zmínila, s výhledem na rok 2021.

Ministerstvo obrany přistoupilo k takto komplexnímu mandátu, aby Poslanecká sněmovna, ale zároveň Senát České republiky, respektive ústavní činitelé věděli jakousi predikci ohledně plánování zahraničních misí do zahraničí na další roky a Ministerstvo obrany ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí nepředkládalo každý půlrok nebo každé dva tři měsíce Poslanecké sněmovně a následně Senátu ad hoc mise, kde zjistíme, že je potřeba nějaké změny. Takže v tuto chvíli před vámi leží komplexní mandát v podstatě na dva roky a samozřejmě pro nás by bylo velkou výhodou, pokud tento mandát by byl takto schválen.

Každá konkrétní operace je vyhodnocena samozřejmě i z pohledu politicko-bezpečnostní situace v daném státě, v dané zemi, kde naši vojáci působí, materiál je doplněn také o informace o dosavadním zapojení našich ozbrojených sil v dané zemi či operacích. Samozřejmě jsem připravena následně reagovat na veškeré dotazy, které mohou z vaší strany přijít.

Zde bych ráda zmínila naše priority, jimž předkládaný materiál odpovídá, a to je tedy navýšení vojenské přítomnosti, tzn. navýšení počtu vojáků na žádost vedení NATO, na žádost našich bilaterálních partnerů např. v Iráku a zároveň v rámci OSN a Evropské unie v Mali a zároveň samozřejmě se jedná o působení na východním křídle Aliance.

Předpokládaný objem finančních prostředků je vyčíslen v tomto mandátu, který dnes projednáváme. Já zde jenom stručně zopakuji, že v roce 2018 se jedná přibližně o 2,11 mld. Kč, v roce 2019 2,4 mld. Kč a v roce 2020 se odhaduje na 2,34 mld. Kč.

Co se týče právního aspektu mandátu, tak zde mohu říci, že všechny předpokládané i navrhované zahraniční mise, operace jsou v souladu s mezinárodním právem, s právem České republiky samozřejmě na prvním místě. Materiál je také zcela v souladu se závazky vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, a to především: NATO, Evropská unie a OSN. A samozřejmě vše je v souladu s bezpečnostní strategií České republiky, obrannou strategií České republiky a našimi zahraničněpolitickými bezpečnostními prioritami.

Na závěr bych ráda podotkla, že navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je vedle posílení bezpečnosti naší země i výrazem ochoty a připravenosti České republiky nadále se aktivně zapojovat do zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Jako člen NATO samozřejmě musíme dodržovat i principy vzniku, respektive zapojení České republiky do NATO. Samozřejmě to činí z České republiky velice důvěryhodného partnera pro ostatní státy, pod kterými i naši vojáci samozřejmě slouží. To, co máte před sebou, se jedná z naší strany o naprosto vyvážený mandát, a to pod hlavičkou NATO, OSN i Evropské unie.

Zde bych ráda ještě na závěr zmínila, že tento materiál prošel vládou, prošel i výborem pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti Senátu České republiky, následně prošel plénem Senátu, čili tato Poslanecká sněmovna, plénum Poslanecké sněmovny je poslední, kde by tento mandát měl být a je projednáván. Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny k němu nezaujal žádné stanovisko.

Děkuji za možnost úvodní řeči, jsem připravena na veškeré dotazy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a poprosím, aby se slova ujal pan ministr zahraničních věcí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Já vám děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Navážu na slova, která právě dozněla z úst ministryně obrany. V něčem se možná budeme malinko překrývat, ale v některých případech opakování neuškodí.

Jsem pevně přesvědčen, že Česká republika musí prokázat, že je důvěryhodným, předvídatelným a aktivním spojencem v NATO a partnerem a aktérem mezinárodního společenství, který je připraven se aktivně podílet na společné obraně i zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Jedním z výrazů tohoto úsilí je právě předkládaný návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky. Navrhované účely, místa operace i počty našich sil navržených k vyslání pro roky 1918 až 1920 jsou realistické a navazují na naše dosavadní angažmá. Odrážejí naše možnosti, závazky, zahraničněpolitické a bezpečnostní zájmy i potřeby vycházející z celkové mezinárodní bezpečnostní situace.

V rámci navrhovaného mandátu se chceme podílet na posilování kolektivní obrany Aliance, a to účastí v pohotovostních silách NATO Response Force, v posílené předsunuté přítomnosti, takzvané eFP, a pomoci při ochraně vzdušného prostoru v Pobaltí i ve velitelské struktuře NATO. Podpoříme též alianční boj proti terorismu a projekci stability v případě zvlášť Afghánistánu, Iráku, Kosova. Počítáme s pokračující účastí v operacích v blízkovýchodním regionu i mimo koaliční nebo alianční rámec v UNDOF na Golanech a MFO na Sinaji. To je ta pozorovatelská mise. Posílíme i naše zapojení v Africe, a to v misích EU, to je ta výcviková EUTM, o které mluvila paní ministryně, i OSN v Mali, to je ta mise MINUSMA, resp. v regionu v Sahelu, který je velmi citlivý, naše podpora je důležitá jak v boji s terorismem, tak při bezpečnostní stabilizaci, která má přímý vliv na snížení potenciálu nelegální migrace.

Zdůrazňuji, že všechny operace, v nichž jsme nebo budeme zapojeni, mají jasný právní základ, buď mandát Rady bezpečnosti OSN, nebo souhlas hostitelské země, ať již v rámci kolektivní alianční obrany, což je Pobaltí, či na dvoustranném základě, což je případ Iráku. Já věřím, že Sněmovna mandát schválí, abychom v delegaci vedené prezidentem Zemanem na červencovém summitu NATO v Bruselu mohli našim spojencům potvrdit jak náš podíl na společné obraně, tak příspěvky v boji proti terorismu, resp. v projekci stability.

Pro tento rok je aktuální posílení zejména v alianční misi Resolute support v Afghánistánu, kde posilují všichni účastníci operace, aby Tálibán pochopil, že vojensky nezvítězí, a zapojil se do národního usmíření. Posílit potřebujeme i v Iráku, kde dosud přispíváme koaliční operací Inherent resolve a kde Aliance připravuje novou nebojovou výcvikovou misi. Souhlas Sněmovny žádáme i pro posílení v Africe, kde naše účast ve zmíněné výcvikové misi EU v Mali je součástí širšího úsilí EU o pomoc a stabilizaci Sahelu, kde nebezpečně sílí islámský terorismus, který spolu s kmenovým násilím generuje již zmíněnou nelegální migraci.

Vláda předkládá souhrnný mandát, který dává Parlamentu celkový a podrobný obraz našich plánů, jenž mu náleží. Nechtěli jsme čekat či předkládat návrhy po částech nebo třeba ve spěchu někdy na podzim. Rovněž potřebujeme včas připravit vojáky do misí pro plnění jejich úkolů. Pro to vše jsme vládní návrh předložili co nejdříve a ve vší transparenci a očekáváme jeho seriózní a spravedlivé posouzení, které vezme v úvahu naše závazky, důvěryhodnost země i mezinárodní situaci.

Rád bych ještě na závěr zdůraznil, že prakticky v případě všech těchto misí tady existuje přímá a konkrétní vazba na úsilí stabilizovat právě ty oblasti, ze kterých pochází migrační potenciál.

A dále ještě na úplný závěr si dovolím vás požádat o souhlas s tímto materiálem, ač je vláda, která nemá důvěru této Poslanecké sněmovny, protože jsem pevně přesvědčený, že závazky, které jsou tady formulovány, je potřeba plnit právě třeba proto, že procházíme určitou vnitropolitickou turbulencí, a to, abychom vzkázali jasným slovem a jasnou dikcí směrem k našim partnerům, že přesto jsme schopni těchto nadčasových závazků dostát se ctí, že tento vzkaz je nesmírně důležitý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dobrý den. Výbor pro obranu tento tisk projednal a předložil záznam, ten byl doručen jako tisk 150/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Ratiborského, aby nás informoval o jednání výboru.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s projednáváním sněmovního tisku č. 150, Návrhu na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021, na 10. schůzi výboru pro obranu konané dne 9. května 2018. O jednání výboru byl vyhotoven následující záznam, který je uložen v systému pod číslem 150/1.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministryně obrany Ing. Karly Šlechtové, náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Ing. Aleše Opaty, zpravodajské zprávě poslance Michala Ratiborského a po rozpravě

I. projednal Návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021, sněmovní tisk č. 150, a návrh usnesení nebyl v závěrečném hlasování přijat;

II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

III. ukládá předsedkyni výboru, aby předložila usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Pane předsedající, rád bych se následně přihlásil na závěr podrobné rozpravy a načetl návrh usnesení, o kterém bychom měli hlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nejprve s přednostním právem pan místopředseda Fiala.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi vysvětlit pozici Občanské demokratické strany k tomuto tématu, říct kroky, které ODS v této věci udělala, a postup, kterým se budeme řídit. Podrobnější vysvětlení naší pozice s některými odbornými aspekty potom ve svém vystoupení představí paní poslankyně Černochová. Já se omezím na politické souvislosti, politicky kontext a politické dopady našeho rozhodování.

Své vystoupení shrnu do pěti bodů.

Za prvé chci říci, že nejsme v normální situaci, ale jsme v nejdelší politické krizi po listopadu 1989 a formálním příznakem této krize je, že zde máme vládu v demisi, vládu bez důvěry, a to rekordně dlouhou dobu. A ta čísla ani nejsou tak důležitá, jako je podstatné to, proč je tato vláda bez důvěry tak dlouhou dobu ve funkci. Není to proto, že by tu existovaly nějaké objektivní okolnosti, ale je to jednoduše proto, že prezident republiky a jím vybraný premiér mají... nebo považují všechno možné za přednější než usilovat o vládu s důvěrou. A samozřejmě je tu také podstatný faktor pro rozhodování v této věci, jak zásadní roli hrají v této krizi komunisté, o které se tato hra do značné míry opírá.

Za druhé chci říci, že zásadním stanoviskem ODS je, že vláda bez důvěry má dělat pouze to, co jsem nazval svítit a topit a nic jiného, protože na nic jiného nemá ústavní mandát. Řeči o tom, že Ústava nerozlišuje vládu s důvěrou a vládu bez důvěry, jsou, promiňte mi, dětinské a účelové. Rozdíl mezi vládou bez důvěry a vládou s důvěrou není v Ústavě napsáno mimo jiné proto, že by bylo hanbou psát do Ústavy takovou samozřejmost, kterou každý začínající politik a vlastně každý rozumný člověk musí chápat. Takže nám tu návrh na vyslání do misí předkládá vláda, která podle našeho názoru takovouto věc nemá dělat.

Za třetí zde máme situaci, která zde nikdy v minulosti nebyla, a to je stanovisko, resp. neexistující doporučující stanovisko výboru.

Za čtvrté chci říci, že základní pozice ODS je, že podporujeme všechny mise, které jsou v souladu s naší zahraniční politikou. Všechny mise podporujeme bez ohledu na postavení v koalici nebo v opozici. Neděláme z toho politiku. Nevydíráme řádně stanovené vlády. Neklademe si podmínky. Neděláme žádný nátlak ani v situaci, kdy by to bylo řekněme možné. Zahraničněpolitický zájem státu stojí pro nás nade všechno a podle toho postupujeme.

A konečně za páté chci říci, že nás hluboce znepokojuje, kam až nechalo hnutí ANO dospět stav politických věcí v České republice. Mám na mysli to, že komunistická strana začala mluvit do zahraniční politiky státu a dělá to stále silněji. A reakce hnutí ANO jsou jenom vlažné, nebo ustupující. Viděli jsme to všichni v posledních dnech při komunistickém úsilí - úspěšném komunistickém úsilí - nedovolit projednávání kauzy novičok. A v této chvíli můžeme jenom odhadovat, kam až, jak daleko je hnutí ANO ochotné ustupovat, ustupovat v zájmu státu jen proto, aby si zachovalo svoji fungující koalici v Poslanecké sněmovně, jejíž součástí je KSČM, aby si zajistilo od KSČM podporu budoucí vlády.

Z těchto všech důvodů jsme včera vyvolali jednání s hnutím ANO, snažili jsme se vysvětlit, nebo vysvětlili jsme pozici Občanské demokratické strany a navrhli jsme představitelům ANO, aby rozdělili mise, které jsou navrhovány našimi spojenci, eventuálně jde o mise, které se uskutečňují na území států NATO, a na ty ostatní. Mělo to ten cíl, že jsme slíbili, že ty první mise, jde o mise v Pobaltí a jde o misi v Afghánistánu, že tyto mise podpoříme. Podpoříme je hned, protože spěchají, protože to je významná součást naší zahraniční politiky. A schvalování těch ostatních ať se odloží až do doby, kdy tu budeme mít vládu s důvěrou, a pak je samozřejmě podpoříme taky. Všichni slyšíme, že vláda s důvěrou zde bude v polovině července. 6. 6. bude jmenován pan premiér Babiš podruhé premiérem. Není žádný důvod, abychom nepočkali na to, až tu budeme mít vládu s důvěrou, a neschválili ty zbývající mise. Slíbili jsme jednoznačně, že v takovéto situaci všechny mise podpoříme, tak jak budou předkládány do Poslanecké sněmovny, ale že jsme přesvědčeni, že to má dělat vláda s důvěrou.

Musím s lítostí konstatovat, pokud jsou moje informace správné, ale správné pravděpodobně jsou, že na to hnutí ANO nepřistoupilo a že si řeklo, že ve věci misí nemusí hledat tuto dohodu, že bude spoléhat na svou tekutou většinu s extrémy z obou stran a že se v této věci bude chovat neodpovědně. V pořádku. Je to rozhodnutí hnutí ANO a my to bereme na vědomí.

Jak bude Občanská demokratická strana za této situace postupovat? V případě, že Poslanecká sněmovna schválí rozdělené hlasování, oddělené hlasování o jednotlivých misích, tak my v souladu s naším stanoviskem a s tím, co jsem zde popsal a vysvětlil, podpoříme misi v Pobaltí a v Afghánistánu. V případě ostatních misí se nezúčastníme hlasování. V případě, že Poslanecká sněmovna rozhodne, že budeme schvalovat všechny mise v jednom balíku, tedy v jednom hlasování naráz, tak Občanská demokratická strana podpoří vyslání našich vojáků do zahraničních misí, přestože ODS odmítá metody, které sem zavádí vláda v demisi, vláda hnutí ANO. Ale my ctíme zájmy České republiky a občanů České republiky. Ctíme spojenecké závazky České republiky a nedovolíme, aby byly tímto - věřím, že přechodným - stavem politických věcí ohroženy. Takto budeme, dámy a pánové, postupovat. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda klubu KSČM.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, nejprve mi dovolte, abych u příležitosti dnešního dne popřál všem dětem k jejich svátku, Mezinárodnímu dni dětí. A pak mi dovolte, abych se velmi krátce vyslovil k předřečníkovi.

Vždycky jsem si myslel, a nejen já sám, ale aspoň tak to bylo urbi et orbi, čili městu i světu předestíráno, že Občanská demokratická strana ctí všechny závazky učiněné našim spojencům. My právě máme trošičku jiný názor. Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém. Ale postoj občanských demokratů, který je právě v souvislosti tady s těmito hlasováními, mi připadá poněkud účelový. Není důležité, jestli je vláda v demisi či jakákoliv, pro plnění závazků. Důležité je závazky plnit. Ostatně já jsem slyšel i v projevech některých předřečníků, že to je přednostní, proto se divím, že některé závazky chce Občanská demokratická strana odhlasovat už teď a některé až někdy jindy. Podle mého soudu, a je mi jedno, jestli se bude en bloc, anebo odděleně, my komunisté budeme hlasovat v souladu s naším programem a nezklameme naše voliče tím, že se budeme chovat účelově. Ale také budeme hlasovat tak, aby bylo jasné a zřetelné, že nevydíráme a nenecháme se vydírat. To, co se teď děje, není o tom, že by někdo dělal nějaké ústupky. Naše postoje jsou známy odedávna, odjakživa, jsou neměnné. A jestli je někdo respektuje, nebo nerespektuje z kolegů a kolegyň v Poslanecké sněmovně, je čistě na nich. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď faktická poznámka pan poslanec Schwarzenberg a potom s přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v této záležitosti jde o vyslání našich misí, ale také o připravenost našich vojáků. Každá vojenská akce dopadne podle toho, jak byla připravena. A naši vojáci můžou připravovat pouze akci, která je touto Sněmovnou schválená. Tudíž bych všechny kolegy prosil, aby pro návrh hlasovali. Ne že by mi dnešní vláda nešla taky na nervy. Strašně mi jde na nervy! Mám takový dojem, že každý den pozbývá trošku svojí legitimity. To je jedna věc. Ale jiná otázka je, že jde o bezpečnost našich vojáků a včasnou připravenost našich akcí. Všechny vojenské akce české armády doteď nám bohudíky vyjednaly slávu po světě, poněvadž byly dobře připraveny, naši vojáci provedli bezvadnou práci. Tuto pověst nechci nechat pokazit. Proto prosím i ty, kteří se mnou souhlasí, že tato vláda by měla co nejdříve zmizet, aby teď hlasovali pro tento návrh, aby naši vojáci se mohli včas na všechny - na všechny říkám - akce připravit. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka od pana poslance Hájka.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mně je smutno z přístupu ODS k této problematice. Protože ODS využívá naše vojáky jako rukojmí. Jako rukojmí! Já jsem byl dlouhá léta záchranářem. To znamená, chcete mi říci, že v případě, kdyby naše Sněmovna hlasovala o tom, jestli může Česká republika vyslat své záchranáře do Polska, že nemůžeme poslat, pokud je vláda v demisi, že nemůže poslat naše hasiče na pomoc třeba do Německa v případě požáru, jenom proto, že je vláda v demisi? Zamyslete se prosím nad tím! Vždyť to je hrozné! To je hrozné, mně je za vás hanba!

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte jen stručnou naši pozici. My máme plné pochopení pro stanovisko Občanské demokratické strany, poměrně dlouho jsme ho zastávali také. Není přirozené, že vláda v demisi, vláda bez důvěry koná naprosto zásadní dlouhodobé rozhodnutí, a není naší vinou, že půl roku po volbách ještě nemáme vládu s důvěrou. To je důsledek totální neodpovědnosti prezidenta republiky a totální politické neschopnosti předsedy vlády. Kdyby nebylo těchto dvou fenoménů, tak tady dávno je vláda s důvěrou a všichni bez jakýchkoli potíží podpoříme zahraniční mise tak, jak jsou předloženy, protože jsou v souladu s dlouhodobou zahraniční politikou České republiky.

To znamená, dlouho jsme také říkali, že rádi podpoříme tyto akce, ovšem vládě s důvěrou. Nicméně naše stanovisko se změnilo v posledních dnech, posledních dvou týdnech vlivem několika událostí. Jednak výroky prezidenta republiky a jednak stále větší výkonná angažovanost komunistické strany do zahraniční politiky vlády může vyvolat pochybnost české veřejnosti o tom, zda se mění nebo nemění zahraničněpolitická orientace. A tato pochybnost může být vyvolána nejenom u české veřejnosti, ale u našich spojenců. Abychom něco takového neriskovali, tak jsme své stanovisko přehodnotili. A byť to předkládá vláda bez důvěry, vláda v demisi, jsme připraveni pro předložený materiál hlasovat a podpořit ho. Nicméně ještě jednou zdůrazňuji, že pro stanovisko Občanské demokratické strany mám plné pochopení, protože vychází z politické logiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Nyní mám dvě faktické poznámky. Pan místopředseda Fiala a potom pan premiér.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, já jsem si samozřejmě všiml, že pan poslanec Hájek buďto neposlouchá, nebo má potíže s tím pochopit, co se říká. Ale já bych na to ani nereagoval, kdyby tady na nás nekřičel a neříkal, že to je hanba, a neobviňoval nás ze všeho možného. Já myslím, že pro všechny ostatní jsem srozumitelně vysvětlil náš státotvorný seriózní postoj. Že jsem mluvil i o tom, že jsme iniciovali jednání s hnutím ANO. Jsem rád, že to jednání proběhlo. Jasně jsme vysvětlili naše stanoviska. Mrzí nás samozřejmě, že se hnutí ANO rozhodlo jinak, ale já na rozdíl od pana kolegy Hájka jsem to komentoval věcně, srozumitelně, naprosto jasně a bez emocí. Tak prosím, abyste se u této debaty neuchyloval k urážkám a obviňování ze všeho možného.

My samozřejmě ty mise, které spěchají, kde je potřeba se rozhodnout, kde je potřeba jasně dát najevo spojenecké závazky a kde je potřeba dát dost času na přípravu, ty mise my bez problému podpoříme teď. U těch dalších misí, kde to rozhodnutí tolik nespěchá, nepovažujeme za žádný problém, když to rozhodnutí Poslanecká sněmovna udělá o šest týdnů později, udělá ho ve chvíli, kdy tu budeme mít vládu, která bude mít důvěru, a tím pádem bude to rozhodnutí o vysílání našich vojáků, které nám navrhuje vláda, naprosto legitimní, v souladu s Ústavou a v souladu se všemi pravidly parlamentní demokracie. Mně to připadá logické, správné a taky odpovědné.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď pan předseda vlády, faktická poznámka. A po něm fakticky ještě předseda klubu KSČM.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, no k té debatě o vládě v demisi, nedemisi, tak já můžu potvrdit, že my jsme mluvili s kůrovcem a potvrdil nám, že když budeme mít důvěru, tak přestane požírat naše lesy. (Oživení a potlesk z lavic vlevo.) A taky jsme volali nahoru a nahoře nám řekli, že když budeme mít důvěru, tak začne pršet a nebudeme ohroženi vodou. Takže my se těšíme, že tu důvěru dostaneme. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kováčik, potom pan poslanec Výborný, potom pan předseda Kalousek, pan předseda Bartošek, faktické poznámky.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, při vší úctě k panu premiérovi v demisi, tentokrát se mýlí. Protože za to, že je tady kůrovec a že moc neprší a tam, kde prší, prší až příliš, může Putin. (Smích poslanců KSČM.)

Ale chtěl bych se zastat pana kolegy Hájka, kterého tady tak trochu napadl pan předseda ODS Fiala. Já co sleduji, pan kolega Hájek dobře chápe, o čem se mluví. A na rozdíl možná od kdekoho jiného to umí také jasně dát najevo, co si myslí. A udělal to teď taky. Prosím pěkně, nehodnoťme se vzájemně s takovým despektem, jako to teď bylo učiněno.

A jinak ještě poslední dojem. Víte, ono prý snad má být to usnesení Sněmovny a Senátu stejné, aby to bylo platné. A tak mám pocit, jestli to Občanská demokratická strana svou snahou o vydělení některých misí vlastně chce ty mise schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Výborný s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom velmi krátce.

Pane premiére, to snad nemyslíte vážně, to, co tady říkáte. Spojujete zásadní věc, naše spojenecké závazky vůči Severoatlantické alianci, našim spojencům, s nějakým kůrovcem v lese. To mně přijde tedy opravdu, opravdu z úst premiéra této republiky, premiéra v demisi, jako něco, co sem nepatří. Jestli si myslíte, že tímto způsobem zvedneme politickou kulturu zde ve Sněmovně, tak bohužel klesáme níž a níž.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek fakticky, potom pan předseda Bartošek, potom paní ministryně.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane premiére, přes všechny zkušenosti, které s vámi máme, tak dokážete i dnes překvapit. Já opravdu nechápu, kde berete tu drzost a zpupnost zlehčovat a dělat si legraci ze současné situace. Protože je to vaše osoba, vaše trestní stíhání, díky kterému tady ještě nemáme vládu s důvěrou a vedeme tady tuhle diskusi. Vy držíte půl roku celou zemi jako rukojmí, a když z odpovědnosti vůči našim zahraničněpolitickým závazkům změníme své stanovisko, tak si z toho ještě děláte legraci? Styďte se! (Pobavené reakce poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Pane premiére, asi jste si nevšiml, ale řešíme tady otázku misí a vyslání našich vojáků do zahraničí. Našich vojáků, kteří budou nasazovat životy za naše bezpečí. A když už nemáte respekt před Ústavou, mějte ho aspoň před těmi vojáky, kteří půjdou za nás ven bojovat. Není to hodno ani této Poslanecké sněmovny, ale hlavně to není hodno vojáků, kteří půjdou za naši vlast do zahraničí. Je mi za vás hanba!

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď paní ministryně, potom pan místopředseda Fiala a potom pan předseda vlády. Všechno faktické poznámky.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, já bych ráda zmínila v této debatě dvě záležitosti, a to příprava vojenské mise.

V podstatě už několik měsíců se vojáci připravují na mise, které budou konat, nebo které by měli konat za půl roku. I generál Opata na jednání výboru pro obranu jasně sdělil, jak dlouho trvá příprava vojenské mise, jak dlouho trvá v podstatě i možnost stažení vojenské mise. To není otázka jednoho měsíce. Takže i z toho důvodu jsme se rozhodli, abychom vám dali ten komplexní mandát.

A jestli dovolíte, já bych zde navázala na slova pana předsedy Kalouska ohledně toho, jaký to má dopad, a vůbec celá tato debata, do zahraničí. Pan premiér velmi správně sdělil také, že jsme včera jednali s ODS, že 11. 12. bude probíhat summit prezidentů republiky členů NATO. Příští týden 7.-8. probíhá summit na úrovni ministrů obrany, kde právě zahraniční mise budou předmětem tohoto jednání všech 29 členů NATO. V tuto chvíli mohu sdělit, že za poslední zhruba tři týdny, od té doby, co bylo známo i stanovisko KSČM a vyjádření samozřejmě několika našich politických stran, jsem byla kontaktována jak kanadskou stranou, kanadským ministrem obrany - v podstatě pod Kanadou máme být v Pobaltí -, tak Německem, německou ministryní obrany, se kterou mám bilaterálku příští týden v Bruselu, která je značně znepokojena vývojem celého schválení této mise. Protože tady bych vám ráda sdělila, že např. co se týká Pobaltí, tak Německo tam vysílá dohromady přes 200 vojáků, celá mise tam bude mít 450 vojáků a Česká republika tam dává 230 vojáků. Takže my v této misi budeme tím top a největším počtem se zúčastníme této mise. Takže v každém případě - a nemusím říkat detaily, jakým způsobem vyvolal opravdu velké otazníky na mezinárodní scéně (předsedající upozorňuje na čas) celý postoj a politické scény České republiky.

Já bych vás opravdu ráda požádala, abyste vnímali ten mandát, který v tuto chvíli projednáváme (předsedající znovu upozorňuje na čas). Jedná se o budoucnost naší země a byla bych ráda za jeho schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana místopředsedu Fialu a potom pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, mě nějak nepřekvapuje, že pan předseda Kováčik se jde zastat poslance z koaličního tábora. Tomu naprosto rozumím a nebudu na to samozřejmě nijak reagovat a ani se nesnížím na to, abych přistoupil na zlehčující úroveň této debaty, kterou zde zavedli někteří poslanci nebo členové vlády. Jenom bych panu předsedovi Kováčikovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěl říct, a to jasně říct, že to, co jsem zde navrhoval, není z naší strany pokus to celé shodit, jak jste vy řekl, ale máme samozřejmě legislativní stanovisko, které jednoznačně říká, že pokud schválíme i části toho návrhu v souladu s tím, co schválil Senát, tedy pokud nedojde ke změně obsahu, tak to bude platné. Takže nám nepodsouvejte něco, co v žádném případě není pravda.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má slovo pan premiér. Než dorazí k pultíku, tak omluvím paní poslankyni Gajdůškovou od 12 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Pour od 11.45 do 14, pan ministr vnitra od 10. hodiny do konce jednacího dne a pan poslanec Holík od 12.30 do konce jednání. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No samozřejmě to moje vystoupení bylo k té vaší debatě. Vy tady nevedete debatu o misích. Vy tady vedete politickou debatu o vládě v demisi. Tak mluvte k věci. Proč nechcete podpořit ty mise, jak je navrhla vláda? Proč nehlasujeme? Proč nechcete hlasovat pro ty mise? Já si naše vojáky vážím. A my jsme taky ten rozpočet obrany navýšili o 20 mld. a počty vojáků. A já jsem navštívil naše vojáky. Ano? Takže hlasujte o misích! V bloku. Proč zase zdržujete? Obstruujete? Zkuste jednou se zachovat normálně! Vy podporujete mise a nechcete hlasovat, protože jsme v demisi? Tak co to je za debatu? Takže hlasujte tak, jak to navrhla vláda. Všechny mise en bloc, které údajně podporujete. Ale nepodporujete vládu v demisi. Tak si potom vyberte, co chcete teda. Jo? Takže o tom je ta debata. Proto tady mluvím o kůrovci a o vodě, protože ta vaše debata je nesmyslná. Vy tady děláte jenom obstrukce. Zdržujete Sněmovnu. Bráníte přijímání zákonů. A jenom prodlužujete zasedání. Nic jinýho. Tak když tak podporujete ty mise, hlasujme! My předkládáme en bloc mise. A plníme naše závazky v rámci NATO. Tak v čem je problém? Tak si vyberte. Bod je o misích. My jsme navrhli. Hlasujme en bloc. A hned. Potřebujeme jít do práce. Máme tiskovku k rozpočtu dneska. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo Fialo, předsedo ODS Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, když se někdo osobně dotkne vás, osobně napadne vás, půjdu se zastat vás taky. To přece není o tom, jestli je někdo v koalici s někým, nebo v opozici, nebo jestli někdo s někým kamarádí, nebo ne, ale o tom, že se k sobě přece máme chovat určitým způsobem slušně a gentlemansky. A to, co jste řekl směrem k panu kolegovi Hájkovi, mi moc gentlemanské nepřipadalo, tak jsem se s dovolením ozval.

A co se týká onoho druhého vašeho tvrzení směrem ke mně, já jsem přece neřekl, že něčemu bráníte. Já jsem vyslovil jistou pochybnost, jestli vůbec tedy tím vaším postupem ty mise chcete schválit. To je snad moje legitimní právo tyto pochybnosti vyslovovat. A připouštím, že máte třeba pravdu v tom vašem návrhu, že to lze za jistých okolností schválit i děleně, ale náš názor je, že když už tak už. A v tomto směru to není nic o koalici. Náš postoj proti misím, které neprošly schválením Rady bezpečnosti OSN, je dlouhodobě známý a znovu a znovu jej budeme opakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Bartošek, potom pan poslanec Zaorálek - stahuje, aha. Tak pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já nevím, jestli napomínání pana premiéra směrem do opozičních lavic znamená, že to nechápe, anebo že to chápat nechce. U dlouhodobých závazků nebo u rozpočtu nebo u podobných předloh přece není důležité jenom to, co se předkládá, a ten věcný obsah, ale je také důležité, kdo to předkládá a s jakou legitimitou. Prostě ta diskuse k tomu patří. Předkládá to vláda, která je tady bez důvěry, a jsme půl roku po volbách. My jaksi necítíme legitimitu této vlády k dlouhodobým závazkům a přistupujeme na to jenom proto, že nechceme znejistit naše partnery z hlediska zahraničněpolitické orientace České republiky. Ale ta diskuse je k věci, protože tahle vláda není legitimní.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Milý pane premiére, který jste teď odešel ze sálu... No, my tady zcela legitimně diskutujeme o misích. A do té doby, než jste vystoupil, to byla poměrně kultivovaná diskuse. Vzhledem k tomu, jakým způsobem jste se vyjádřil - schvalte to hned teď, rovnou, bez diskuse - mně nezbývá než konstatovat, že v porovnání s vámi jsou komunisti demokrati!

A ještě jedna věc. Já chápu, že rozpočet je složitá materie. Ale jestliže dáváte na roveň životy našich vojáků v zahraničních misích a rozpočet, tak pro mě vaše tiskovka znamená nic v porovnání s životy našich vojáků v zahraničních misích. Jako premiér byste měl být přítomen na projednávání tohoto bodu!

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak to byla poslední faktická poznámka, takže se můžeme vrátit do rozpravy a slovo má paní poslankyně Černochová a připraví se pan poslanec Lipavský.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych asi nejprve reagovala na některé své předřečníky. Původně jsem skutečně chtěla navázat na to, co tady říkal náš pan předseda ODS Petr Fiala, ale vzhledem k tomu, co tady zaznělo, tak reagovat musím.

Nejprve bych reagovala vaším prostřednictvím na pana kolegu Kováčika, na pana předsedu klubu KSČM. Předpokládám, že v roce 2007 pan Kováčik v Poslanecké sněmovně seděl. Takže si pamatuje, že na návrh KSČM se hlasovalo o misích odděleně.

Legislativní stanovisko ohledně toho, když jedna komora hlasuje o téže věci odděleně, je jasné. Ve chvíli, kdy je tam průnik, bere se to, že ta mise, ve které ten průnik je, je schválena oběma komorami. Toto je písemné stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny PČR. A mě překvapuje, že vy jako zkušený matador, prostřednictvím pana místopředsedy, toto neví. Navíc, jak říkám, v roce 2007 to byla Komunistická strana Čech a Moravy, která po Topolánkově vládě požadovala hlasování o jednotlivých misích.

V reakci na pana kolegu Hájka prostřednictvím pana místopředsedy a svým způsobem i na pana premiéra Babiše. Pane premiére, pokud by vaši poslanci, poslanci hnutí ANO, chodili do práce, nemusel tady být problém s tím, že toto je poprvé v historii, kdy se stalo to, že mise neprošly výborem pro obranu! A proč neprošly mise výborem pro obranu? Protože poslanci ANO nepřišli do práce. A víte, kdo nepřišel do práce, pane premiére? Do práce nepřišel pan poslanec Hájek, který nás tady včera trénoval z toho, kdo v práci byl a kdo v práci nebyl. (Potlesk zprava.) Takže potrefená husa tady zakejhala úplně nejvíc!

Pane premiére, pokud by váš ministr obrany pan Martin Stropnický nesušil dopis od pana Mattise, od pana Stoltenberga z listopadu 2017, tak už jsme Afghánistán mohli mít schválený! V listopadu 2017 tady byla ještě legitimní vláda, byť bylo po volbách. Vláda měla legitimitu. Toto usnesení, tento dopis, tuto žádost jsme měli jak na výboru pro obranu, tak jsme ji včera měli v bilaterálních podkladech při jednání s americkou stranou, s americkým velvyslanectvím.

Takže skutečně, udělejte si pořádek mezi svými členy, pane premiére, ať víte, anebo se jich zeptejte, proč nepřišli do práce. Nebyl to jenom pan kolega Hájek, ale nebudu tady jmenovat ty ostatní. To si pan Babiš může dohledat sám. Ale to, že ANO, které má většinu, ve výboru pro obranu, podcení tak závažné hlasování, jako je hlasování o misích, že nepřijdou a očekávají, že tedy opozice bude schvalovat jejich body? Takto zásadní body? Paní ministryně, pokud by skutečně záleželo vašim kolegům z ANO na tom, aby se ty mise schválily, tak by postupovali úplně jinak. Takže neházejte vinu na nás jako na opozici!

Pan předseda Fiala tady řekl jasně stanovisko ODS. A já bych také chtěla říct to, že zahraniční politika pro naši stranu vždycky byla, je a bude jedním z hlavních témat, protože ji považujeme za klíčovou pro existenci našeho státu, pro zajištění jeho obrany i v bouřlivých dobách, ve kterých se zmítá nejenom Evropa, ale celý svět. Naše ukotvení v Severoatlantické alianci vnímáme jako zcela klíčové, stejně jako udržování silné transatlantické linky. A určitě si vzpomenete, a říkal to tady i pan předseda Fiala, že to byla ODS, která vždycky podporovala nasazování českých vojáků v zahraničních operacích, a nikdy jste z našich úst neslyšeli, že by tomu mělo být někdy jinak.

Náš postoj se nemění a jsme hluboce přesvědčeni, že působení našich vojáků v zahraničí má přínos hned v několika úrovních. Vzhledem k velikosti ČR musíme být aktivní v konfliktních a postkonfliktních oblastech. Byla jsem to já, která jsem se tady v minulém volebním období snažila předkládat usnesení, které by zavázalo Českou republiku, aby rychleji plnila 2 % HDP, a byli jste to vy, kolegové poslanci z hnutí ANO, kteří jste to odmítli. A pokud bychom, tak jak říkal tady pan premiér, měli navýšený rozpočet, tak by se stejně neutratil, protože všechny akviziční záležitosti, které v tom rozpočtu z těch velkých akvizic byly, tak ty se v minulém volebním období neuzavřely. Každý rok v rozpočtu zbývaly 4 mld., 5 mld., pouze jeden rozpočet byl poměrně vyrovnaný a zbyly tam pouze 2 mld., a to tehdy, kdy pan ministr obrany Stropnický nechal předplatit gripeny.

Každé nasazení takto bere ODS: Zvyšuje schopnosti naší armády, jednotlivých vojáků i celku. To znamená jedno - posilování obranyschopnosti naší vlasti. A konečně díky boji proti zlu i daleko od našich hranic jsme bezpečnější. O významu zahraničních operací se přesvědčuji nejenom já, ale vy všichni, kteří jste měli někdy možnost se podívat do nějaké zahraniční operace, tak pokaždé, když tu možnost mám já, tak jsem ráda za to, že mohu našim vojákům vyjádřit obdiv a úctu, a i to, že slyším superlativy o jejich práci z úst našich spojenců.

Vedli jsme v posledních dnech debaty s řadou lidí. Včera jsme se o misích bavili i s panem premiérem, také jsme včera měli na výboru pro obranu diskuzi se zástupci velvyslanectví Spojených států o významu naší spolupráce. Seznámili jsme se se žádostmi spojenců o pomoc v Afghánistánu, jak jsem říkala, která byla datovaná z listopadu 2017. Takže to není o tom, že bychom my tady něco zdržovali, my něco neprojednávali, ale to, že vlastně paradoxně tento bod projednáváme jenom díky tomu, že pan poslanec, předseda klubu KDU-ČSL, pan poslanec Bartošek načetl tento bod napevno, tak proto to tady dneska projednáváme! Na to už jste zapomněli, že nebýt kolegy Bartoška, tak vlastně vám jsou mise úplně ukradené? Vy jste ani nebyli schopni si ten bod zařadit napevno, aby vás tady bylo dost?

V ODS jsme se rozhodli, že chceme být konstruktivní opozicí. Záleží nám na prosazování zájmů České republiky. Záleží nám na udržení dobrého jména České republiky a našich spojeneckých závazků. Navíc prezident republiky jmenuje Andreje Babiše příští středu, tedy 6. června, premiérem. Dělí nás tedy jen několik dnů od chvíle, kdy skončí tato vláda v demisi, čímž neříkám, že ta nadcházející polokomunistická bude vládou lepší. Každopádně je předpoklad, že vláda v řádu týdnů bude. Rozhodli jsme se tedy chovat konstruktivně, nehandlujeme a jen doufáme, že vy, poslanci ANO, si na to vzpomenete, až zase rozjedete svou hlasovací mašinu, která nekompromisně likviduje legislativní i procesní návrhy nás opozice. Asi naivně, ale přesto doufám, že si při některém dalším likvidačním hlasování s komunisty a SPD na tuto naši vstřícnost vzpomenete.

S ohledem na vývoj posledních dní a vše, co jsem zde uvedla, jsme se tedy, i jak říkal pan předseda Fiala, rozhodli mandát pro vyslání vojáků do zahraničí podpořit, byť byl předložen vládou bez důvěry, zcela chaoticky a nepromyšleně, což ukazují například nedávná vyjádření i paní ministryně obrany o úvahách na vyslání našich vojáků ještě do Libanonu, což se jako předsedkyně výboru pro obranu dozvídám z článku z EURO, z titulku "Češi místo Finů. Armáda s pandury chce do Libanonu". Zvláštní! Možná by nám tady měla paní ministryně vysvětlit, oč vlastně jde a proč tedy Libanon není v tom materiálu a co tedy vlastně paní ministryně, případně co vláda chce. A jestli skutečně to, že dnes schválíme mise do roku 2021, tak je konečným hlasováním alespoň v tomto roce, anebo jestli paní ministryně, případně pan ministr předpokládají, že by ještě buďto oni, nebo jejich nástupci předkládali nějaké nové vysílání vojáků do zahraničních operací ještě v tomto roce do nějakých jiných zemí i v souvislosti s tím, jaká tady bude koalice.

Takže ta souvislost s vládou, s koaliční smlouvou, s programovými prioritami vlády, pane premiére, ta souvislost tady je, protože skutečně zahraniční politika - a chystá se vystupovat pan bývalý ministr zahraničních věcí Zaorálek, takže předpokládám, že tato moje slova potvrdí - zahraniční politika musí být shodou všech členů vládní koalice, nejenom jedné, která něco předkládá, a ty ostatní, jak tady i opakovaně zaznělo, a dočítáme se to z médií, mají na věc jiný názor.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Bělica a potom paní ministryně obrany.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, přítomní páni ministři. Já si dovolím reagovat na svou předřečnici, protože si myslím, že by to nemělo zůstat bez odpovědi. Pan kolega Hájek i ostatní byli ze jmenovaného výboru řádně omluveni z důvodu účasti na zasedání výboru Parlamentního shromáždění NATO. Výbor pro obranu má 18 členů. ANO má sedm zástupců. To není většina. Já bych byl rád, aby se tady nelhalo u tohoto pultíku. Myslím si, že je to velmi podstatné.

To usnesení neprošlo díky vám, paní poslankyně Černochová prostřednictvím pana předsedajícího. A musím podotknout, že pro hlasovat i pan kolega Schwarzenberg, za což bych mu chtěl poděkovat. Takže jak to vlastně je? Když jsou kamery, když jsou svědci, říkáme něco, a když ty kamery nejsou, tak říkáme něco jiného? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně obrany, potom paní poslankyně Černochová.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, já také musím reagovat, protože výbor pro obranu pod vedením paní předsedkyně Černochové standardně probíhá tak, že já se tam cítím jako zástupkyně možná první třídy základní školy, a myslím si, že od toho opravdu nesvítím a jenom netopím. Takže proti tomu bych se chtěla i ohradit.

Co se týká UNIFIL, ten už jste tady, vážená paní předsedkyně, debatovali, možná ne tady na plénu, možná v minulých letech. No, já jsem aspoň měla tu odvahu, abych si nechala zdůvodnit a udělat analýzu počtu vojáků a hlavně techniky, která by po nás případně byla vyžadována, a tu analýzu mám. Víc jsem nesdělila.

A mě tedy také překvapuje, jak se vyjadřujete na plénu Poslanecké sněmovny a následně jak se vyjadřujete na výboru pro obranu včetně například i včera, díky mé omluvě, kdy jsem se setkala s 34 zástupci členů NATO a dalších partnerských států. Opravdu jsem nebyla na večeři nebo někde na kafi. Myslím si, že to, že český generál se stává šéfem výborů NATO pro vojenské zdravotnictví všech států NATO, je velký úspěch, a myslím si, že byste mě neměla neustále takovým způsobem zesměšňovat.

Já bych se chtěla vrátit k tomu, že tady projednáváme zahraniční mise našich vojáků. Vojáci už se mnoho měsíců připravují na to, aby mohli odjet. Příští týden šestého odjíždí první várka do Pobaltí. Za týden odjíždí další várka do Pobaltí. Následní další měsíce budou odjíždět další vojáci na další zahraniční mise. Já bych byla ráda, abychom se opravdu bavili o tom mandátu, který máte před sebou. Rozumíme všichni politice, rozumíme všichni, že vám to předkládá ministryně v demisi, ministr v demisi, vláda v demisi, ale jak říkám, naše zahraniční požadavky, které jsou na nás kladeny, jsou opravdu velmi významné (upozornění na čas.) pro zahraniční politiku našeho státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já myslím, že paní ministryni nemusíme nikdo zesměšňovat, protože paní ministryně se zesměšňuje sama, ať už to je jejími větami o tom, že legionáři bojovali s Hitlerem, nebo psíkem na hrobě neznámého vojína, myslím si, že jsme skutečně v posledních týdnech byli svědky toho, že paní ministryni netřeba zesměšňovat, ona tak činí s velkou vervou za aplausu kolegů z ANO velmi ráda sama.

Víte, pokud se z médií dočteme o tom, že na Ministerstvu obrany se děly pletichy ve veřejné soutěži a ty pletichy ve veřejné soutěži měl organizovat, předpokládám, protože kdo jiný než předchůdce paní ministryně obrany, to znamená pan Stropnický, a je do toho zapojena vojenská policie, je do toho zapojeno Vojenské zpravodajství, je skutečně s podivem, že se chceme jako členové výboru paní ministryně zeptat na to, co se v budově, ve které ona ještě pořád sedí na ministerské pozici, co se tam vlastně děje. Umíte si představit, že by jiná vláda kdykoli předtím něco takového mezi svými ministry, tuto válku, která není tichou válkou, ale je válkou veřejnou v médiích, tak že by jindy Poslanecká sněmovna něco takového tolerovala a že by se nesvolávala mimořádná schůze, nezřizovala vyšetřovací komise, nesvolával se výbor každý týden?

Paní ministryně se o tom, že svoláváme výbor na podpisy - a prosím, já nemám osm podpisů (upozornění na čas), já mám pouze jeden podpis. Dokonce i někteří kolegové z hnutí ANO řekli, že by byli ochotni se pod svolání té schůze podepsat. (Čas, paní kolegyně!) A byla jsem to já, která jsem jim říkala, ať tak nečiní, že v klubu ANO nepřežijí.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně obrany, potom pan ministr zahraničí. Faktické poznámky.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, pan ministr zahraničních věcí ani paní ministryně obrany nevedou žádnou válku. Jedná se o zakázky charakteru, které Vojenské zpravodajství vyhodnotilo tak závažně, že na základě toho byl z mé strany určen a podán podnět k tomu, aby to vyšetřovala inspekce ministra obrany, kde se od mého nástupu neměnili lidi, paní předsedkyně.

Já bych se ohradila vůči tomu, že mě tady opravdu urážíte, zesměšňujete. Děláte to na každém výboru pro obranu. A já si zrovna nemyslím, že mám menší hodnotu než vy, vážená paní předsedkyně. Neustále se ke mně chováte -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím mým prostřednictvím.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová - opravdu neskutečným způsobem prostřednictvím pana předsedajícího. Já vůbec nevím, kde paní předsedkyně Černochová prostřednictvím pana předsedajícího si dovoluje ke každému ministru obrany, ať už to byl pan ministr Stropnický, či já, se tímto způsobem chovat. Vy jste dostali jako ODS nabídku stát se součástí koalice, vy jste to odmítli, nemůžete být ministryní obrany, tak nás aspoň kontrolujete na výboru. Ale nejste můj poradní orgán! Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr zahraničí, po něm pan předseda Bartošek, po něm pan předseda Stanjura, všechno faktické poznámky.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Marcus Porcius Cato, vaším prostřednictvím, pane předsedající, by to neudělal lépe. V jakémkoliv vystoupení paní předsedkyně výboru pro obranu se prostě vždycky dočkáme takového zdrcujícího resumé, které já už opravdu nebudu komentovat, protože já mohu komentovat, nebo mohu argumentovat čísly, která jsou všeobecně známá, ať už jde o nárůst počtu vojáků, ať už jde o nárůst rozpočtu atd. Přijde mi to už nevkusné, protože navíc paní kolegyně vaším prostřednictvím, pane předsedající, ta čísla velmi dobře zná a také zná velmi dobře čísla těch akvizic, které pořídil svého času jeden z mých předchůdců, člen ODS.

Ale nechme to prosím. Nemohli bychom se skutečně vrátit k těm misím? Musíme využít každé příležitosti k tomu, abychom tady exhibovali nebo tupili někoho, kdo má jiný názor nebo kdo se třeba dopustil nějakého přehmatu, což se občas při práci stává? Ale vrátili bychom se k tomu, co je předmětem toho našeho hovoru. Jinak se tady totiž můžeme donekonečna chvástat svým příklonem k Západu nebo k nějakým transatlantickým vazbám, ale když budeme zpochybňovat to podstatné, což znamená naši aktivní účast v těchto vazbách, tak to zní poněkud pokrytecky, nezlobte se na mě.

A pak je tady ještě - to si také často bereme do úst, ty vojáky, jak je milujeme, jak je máme rádi, jak si jich vážíme. No tak si představte, že oni tam jsou na té startovací čáře a vědí několik let dopředu, že se jich nějaký ten misijní úkol bude týkat, velmi pečlivě a náročně se na to připravují, a my jim teď vzkážeme, že tedy nevíme, že to možná odložíme. To je věc, která naprosto demoralizuje.

Ještě bych v té souvislosti možná uvedl jeden drobný příklad. Je to samozřejmě metafora, tak mě prosím nechytejte úplně za slovo, ale jeden z velkých rozdílů mezi policisty a vojáky je v tom, že policista svoji aktivní službu vlastně vykonává automaticky, dennodenně. Je to součást té profese. Voják se na ni vlastně permanentně připravuje a ta mise je vyvrcholením té přípravy. Takže to má ještě tenhle aspekt. Pokud si těch vojáků vážíme, tak prosím ty mise schvalme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana předsedu Bartoška, pokud platí faktická poznámka. Ano.

 

Poslanec Jan Bartošek: Já chci, pane místopředsedo, reagovat na probíhající diskusi. Pojďme se vrátit k tématu, které projednáváme. Nejsou to ani zakázky, není to ani řekněme mediální prezentace paní ministryně, ani jednání na výboru. V tento moment projednáváme skutečně zahraniční mise. Pojďme se vrátit k tomuto bodu, pojďme ho prodiskutovat a pojďme ho schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Další faktická poznámka je od předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl jsem mluvit k ministru zahraničí, ale provedl obvyklou figuru, něco nám řekl a odešel. Tak já to řeknu, třeba mě někde slyší nebo si to pak někde přečte.

My jsme jasně veřejně, včera i neveřejně na politickém jednání s hnutím ANO jasně řekli, a ten náš postoj je zcela jednoznačný, že jsme připraveni a podpoříme všechny mise. To jsme jasně řekli, tak tady takové nějaké řeči o tom, že se někdo chvástá příklonem k Západu, tak možná to jsou ti, kteří vtahují komunisty do vlády. Ti se chvástají tím, jak jsou součástí (nesrozumitelné). Současně jednají o vládě s komunisty a uhýbají jim a vyhovují jim v zahraničněpolitických otázkách, v personálních otázkách, v programových otázkách. A současně říkají, že chtějí patřit na Západ. Tak ať si přečte pan ministr zahraničí - on to určitě ví - zahraničněpolitický program KSČM, svého koaličního a svého věrného koaličního partnera. To za prvé.

Za druhé. Paní ministryně, výbory a Sněmovna nejsou poradní orgán, to ne, ale vláda České republiky se odpovídá Parlamentu jako celku a ministryně obrany skládá své účty na výboru pro obranu. Pokud se vám to nelíbí a nechcete slyšet jiné názory, tak tu práci nedělejte. Najděte si někde, kde vás budou všichni chválit a říkat, jak jste skvělá, jak to děláte, budou to dělat od rána do večera a budete možná spokojenější. Provádíme normální opoziční práci. Zpochybňovat kompetenci Jany Černochové je komické. Respekt se musí odpracovat a vybojovat, nepřichází s funkcí. Respekt je k tomu, že ten člověk něco umí. Já nikoho nehodnotím, jenom říkám obecné poznámky, které by měly platit pro všechny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferance, potom poslance Žáčka, Bělobrádka, Kováčika. Tak nyní pan poslanec Milan Feranec také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Pane předsedající, dámy a pánové, dobrý den, já budu stručný. Všichni se tady zaklínáme zájmy České republiky, zájmy vojáků v misích. Tak já to jenom doplním. Asi tady platí to, co říkal kdysi pan Borovský: Kéž by nám pánbůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi efektivní vyjádření v rámci faktické poznámky. Nyní faktická poznámka poslance Pavla Žáčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já bych se rád vyjádřil samozřejmě k jednání našeho výboru, výboru pro obranu. Rozhodně na tom jednání by měl být velký důraz kladen na to, podle důležitosti, o čem se jedná. Domnívám se, že to nepolitické kupčení tím, že není nějaká snaha o předběžné jednání, není snaha o dohodu, není snaha o to, znát stanovisko toho partnera a kolegy či opozičního představitele, myslím vede k tomuto. Protože je naprosto nejasné, jaké vláda, resp. koalice jako celek má stanovisko vůči misím, tak z toho vzniká, z toho plyne tato diskuse. Myslím si, že je nutné, a podporuji v tomto směru předsedkyni výboru, se k tomu postavit.

Zároveň bych se paní ministryně zeptal, co je v podkladech k tomu Libanonu, abychom byli informováni a abychom byli ujištěni, že nic dalšího v blízké době nepřijde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Bělobrádek s faktickou poznámkou, připraví se kolega Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážené torzo vlády, vážení kolegové, kolegyně, já bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal pan premiér, on tady bohužel není, ale i k tomu, co se dělo na vládě. Ano, přidalo se za naší vlády na rozpočet Ministerstva obrany, ale v některých položkách proti vůli tehdejšího ministra financí Babiše a proti vůli - vyjádřeno hlasováním na vládě - tehdejšího ministra obrany. Tak abychom si to řekli - proti vůli současného premiéra a proti vůli tehdejšího ministra obrany se navyšoval rozpočet na obranu, a to ještě nedostatečně, protože to navýšení mělo být vyšší. Tak aby to tady zaznělo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, směrem k panu předsedovi klubu ODS a jeho poznámce o vtahování komunistů do vlády. Ta debata, co tady běží, zdaleka přece není o misích. Ta debata, co tady běží, mi připadá poněkud podivná. Podle mého soudu se mohlo klidně dávno hlasovat, a mezitím si vyčítáme drobné či větší šťouchance, urážíme se tady někteří navzájem a to si myslím, že sem nepatří.

Klub KSČM je určitě připraven věcně diskutovat např. o Afghánistánu. A ujišťuji vás prostřednictvím předsedajícího, pane předsedo Stanjuro, že se nenecháme vtahovat ani do vlády, ani do ničeho jiného, že náš postup po volbách byl naprosto legitimní, demokraticky přijatý. A když už holt jste se nenechali a řekli jste předem, že s kým a proč nejdete do těch jednání, tak my si myslíme, že po volbách je třeba jednat o tom, jak má v této republice vypadat vláda, a vyčerpat všechny možnosti. Nic víc a nic míň jsme neudělali ani my. Vy jste to předem odmítli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Pavlu Kováčikovi. Nyní pan poslanec Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS, také ještě další faktická poznámka. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych reagovat na vystoupení dvou řečníků, kteří vystoupili přede mnou, v souladu s jednacím řádem.

Paní ministryně obrany řekla větu - nebudu používat silná slova - která není pravdivá. Dostali jste nabídku jít do vlády, odmítli jste ji. Nedostali, ale nám to nevadí. Jenom ať si rozumíme, nám to fakt nevadí.

K panu předsedovi Kováčikovi. No, mnozí se diví, já nevím proč, že děláme po volbách to, co jsme říkali před volbami. Mně to přijde normální. K té usilovné snaze o to získat důvěru, tak se podívejte do kalendáře. Ještě nezačal druhý pokus, ještě nebyla jmenována druhá vláda. Pak teprve začne běžet třicetidenní lhůta pro to, aby předstoupila. Tak mi připadají jako úsměvná slova některých ústavních činitelů, kteří v minulém týdnu urychlili, chtějí přispět k rychlosti, zrychlit po sedmi měsících nicnedělání. A vytváří se zdání, že je normální, že vláda nemá důvěru. Není to normální. Není to normální a na to dlouhodobě upozorňujeme. To je jádro pudla té naší debaty.

My jsme včera jasně řekli představitelům hnutí ANO, že jsme připraveni podpořit i ty mise, které později na konci rozpravy navrhnu, abychom o nich dneska nehlasovali, v okamžiku, kdy budou mít důvěru, a že jsme schopni veřejně na mikrofon tady říct, že to klidně může být hned na té schůzi, kdy se bude hlasovat o důvěře. Pokud vláda získá důvěru, hned poté se mohou zařadit body těch ostatních misí, které snesou odklad z dnešního dne, a jsme připraveni - já to tady říkám za občanské demokraty - že v takovém případě budeme hlasovat jednoznačně pro. Takže celý spor je o to, jestli to má, nebo nemá činit vláda bez důvěry. A právě proto, abychom ctili spojenecké závazky, jsme ustoupili ze svého postoje a jsme připraveni, a předvedeme to v hlasování, podpořit mise v Afghánistánu a v Pobaltí. (Předsedající: Pane předsedo, pane předsedo...) Jsem zvědav, jestli to samé udělají komunisté!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych rád, abychom dodržovali jednací řád. Tak, nyní kolega Kováčik, také s faktickou poznámkou, a potom pan poslanec Svoboda. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Je fér sdělit, že tato vláda, a mně se také nelíbí, že nemá zatím důvěru ještě žádná vláda tady tak dlouho po volbách, není první, která tady dlouho vládla bez důvěry. Myslím, že to byla vláda Mirka Topolánka, která před několika málo dny teprve byla co do délky vládnutí bez důvěry překonána. To mi připadá fér tady sdělit.

A ještě na tu předchozí poznámku. Právě pro to, co tady dnes projednáváme, a některé jiné drobnosti, KSČM ani do vlády se necpe, jak se říká, ani do vlády není vtahována. My nebudeme vládní stranou, my v té vládě nebudeme, pokud bude nějaká, právě proto, že máme svoje programové velké odlišnosti od ostatních případných účastníků v zahraničněpolitické a obranné oblasti. Nicméně nám jde o to, aby tady vládla vláda s důvěrou, aby se uklidňovalo to dohadování a aby se konečně tady začalo dělat něco smysluplného. Náš program, který je vtělen do připravovaného programového prohlášení, nám umožňuje v případě, že se tak naše ústřední orgány rozhodnou, tuto vládu tolerovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi za dodržení času. Pan poslanec Bohuslav Svoboda nyní s faktickou poznámkou a další faktická poznámka kolegy Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Já tady poslouchám takové rádoby konstruktivní návrhy: pojďme nechat toho povídání okolo a pojďme hlasovat. To vypadá velmi moudře. Ale moudré to není. Tento svět je takový, že názory lidí se řídí mediální sférou. Do mediální sféry mají všichni rozdílné možnosti přístupu. Proto já jsem přesvědčen, že když tady otevřeme takováto témata a probereme všechny okolnosti a zazní tady potom jasně, že KSČM chce podporovat vládu, ale má jiné politické názory na řešení zahraniční politiky, že to je velmi důležité, že to tady zazní. Prostě tady zaznívá pravda a jsou lidé, kteří tu pravdu poslouchají. My nemáme žádnou jinou možnost, jak otevřít diskusi na téma, jaké je pozadí těch rozhodnutí. Ale tady to může zaznít. A proto, přestože já mám času velmi, velmi málo, nemám doly na čas, tak tady sedím a poslouchám to a nepovažuji to za ztracený čas. A kdokoliv říká "nechme povídání a pojďme hlasovat", dělá chybu. To není poslanec, který myslí. To je poslanec, který spěchá. (Potlesk z pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám slovo panu předsedovi Stanjurovi k další faktické poznámce, konstatuji omluvu paní ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové, a to od 11 do 12 hodin.

Nyní tedy ještě faktická poznámka pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že ta historická srovnání svádějí k tomu, aby to použil někdo proti nám a říkal: vždyť vy jste byli stejní, tak co nás kritizujete. Vy jste rozbili okno, tak my ho můžeme rozbít také. Tak ale řekněme si fakta, řekněme si tu pravdu celou a ne jenom vytržené číslo.

Ano, když hledal Mirek Topolánek důvěru v Poslanecké sněmovně, tak při prvním pokusu mu chyběly tři hlasy a měl podporu tří klubů z pěti. V tomto případě tato vláda měla podporu pouze svého klubu a chybělo jí asi 19 nebo 20 hlasů. Omlouvám se, že to nevím z hlavy úplně přesně. Hodně daleko do té důvěry. Zapomněli jsme, že naše ctěná levice měla sto mandátů, KSČM a ČSSD více než dva měsíce blokovaly zvolení předsedy Poslanecké sněmovny. Pak byl zvolen prozatímní předseda na celé funkční období. To jsou ty paradoxy, těch prozatímních pobytů vojsk a podobně. To je také pravda.

A pan předseda poslaneckého klubu Kováčik říká: my nejsme vládní strana, ale v tom vládním prohlášení jsou naše programové priority. Já předpokládám, že pro politickou stranu, aspoň pro nás, jsou klíčové programové priority. Pokud vláda Andreje Babiše II bude mít ve svém programu programové priority komunistické strany, jak říká pan předseda Kováčik, a že je spokojený, tak když budu volit velmi mírná slova, tak budu říkat, že je to polokomunistická vláda, a abych vyhověl přání pana předsedy Kováčika, tak je to taková polovládní strana. Protože když máte program, tak jste spokojení. Ale nezapomeňte, ještě k tomu chtějí ty posty. Říkají tomu kontrolní činnost. Ale ne opozice. Polovládní strana chce posty ve státních firmách a institucích, aby kontrolovala polokomunistickou vládu. No to je přece komické.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji tentokrát za dodržení času. Nyní pan poslanec Pavel Žáček, pak pan poslanec Pavel Kováčik, také s faktickými poznámkami. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, já bych ještě doplnil jednu věc, která je také úzce spjatá s činností našeho výboru pro obranu, a to že ta diskuse tam je poměrně bohatá. Je nutné říci, že s překvapením na některé informace od paní ministryně reagovali i kolegové z ANO a pokládali některé otázky, protože o těchto věcech nevěděli. A rozhodně je nutné tedy odmítnout tu politiku, že nejdříve ta ostrá vyjádření jsou v médiích, abychom se pak o nich nemohli bavit na půdě výboru, kam je to primárně určeno, ať už do té části veřejné, nebo do té části neveřejné.

Druhá věc. Já bych odmítl zcela zásadně to, co tady padlo, že vojáci v misích jsou našimi rukojmími. Když už by byli někoho rukojmími, tak těch osob, které jsou zodpovědné za ty akvizice, a proto je nutné o těch akvizicích tady mluvit v jednom balíku. Protože se může stát, že sice ty vojáky vyšleme, ale oni nebudou mít vhodnou výstroj, oni nebudou mít vhodnou výzbroj a může to být problém zcela zásadní. Takže myslím si, že to je balík stejně jako s těmi politickými podmínkami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času a nyní faktická poznámka pana předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, doufám, že poslední faktická poznámka v tomto tématu. No, pane předsedo Stanjuro, prostřednictvím pana předsedajícího, to víte, pořád se učíme. U vlády už jsme hodně dlouho nebyli, ale připadá mi, že ten vztah, který nyní při tom vyjednávání o tom, aby se tady konečně začalo vládnout, máme poněkud lepší a slušnější, než byla ta pozice, která potom vyústila v takzvanou opoziční smlouvu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji. Nyní řádná přihláška pana poslance Lipavského, připraví se pan kolega Peksa. Pan poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci, pane předsedo. Tak já si dovolím jenom zareagovat na svého předřečníka. Doufám, že ještě dlouho u vlády nebudete. (Malý potlesk z pravé části jednacího sálu.)

Padlo zde přirovnání k tomu, jestli posíláme hasiče do Polska. Já bych chtěl říct, že posíláme vojáky do cizí země, například do Mali nebo do Afghánistánu. A je to naprosto zásadní rozdíl a úroveň té diskuse tomu musí odpovídat. Protože Ústava České republiky přímo předpovídá nebo píše, že Parlament vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky. Tam se o hasičích nic nepíše. Takže ta debata musí být výsostně politická a samozřejmě je to zcela zásadní věc. Není to technikálie, není to žádná provozní záležitost. Je to zásadní rozhodnutí v mezinárodní politice. A proto bych tedy teď do detailu trošku více rozebral náš postoj, nebo jak to vidíme na klubu, a jaká by měla být česká zahraniční politika ohledně vysílání vojáků a celkově ta geopolitická situace.

My se nesmíme stát obětí domácích politických her v rámci našeho mezinárodního postavení. Já myslím, že si všichni uvědomují, že pokud mandát misí nebude schválen, tak nás to neuvěřitelným způsobem v zahraničí poškodí. Byla by to blamáž. Měl jsem možnost mluvit s velkou řadou zahraničních zastupitelů a všichni se ptají na to samé. Všechny ty mise, které v současné době máme, jsou mírového charakteru, nikde se nebojuje. Samozřejmě jsou to problematické otázky, jinak bychom tam neposílali vojáky. A například naše přítomnost v Afghánistánu a v Iráku pomáhá stabilizovat místní režimy a vlády.

Naše armáda je profesionální, a je to poměrně zásadní věc. Všude v zahraničí jsme perfektně hodnoceni. Dostáváme pochvaly a máme jistotu, že když někam vyšleme naše muže a ženy, tak odvedeme 100% výsledek. Chtěl bych říct, že jsme rovnocennými partnery vůči našim zahraničním spojencům. To, co tady bylo před 30 lety, komunistická armáda, jak vypadala Československá lidová armáda, to byl kanonfotr, který měl životnost 72 hodin, a potom měla přijít sovětská vojska. Dnes máme úplně jinou armádu, jsou to profíci. To znamená, že naše armáda slouží k tomu, aby chránila Českou republiku, aby chránila Evropu.

Já bych si dovolil přečíst, co napsal Karel Čapek v Hovorech s Tomášem Garriguem Masarykem o armádě. Bude to kráceno. "Jsem rozhodný pacifista, ale mám vojsko rád. Chci-li mír, neznamená to, že přijímám bez obrany útok, právě naopak. Já chci mír prakticky, ne utopicky. To znamená, že pro udržení míru vynaloží všechnu sílu, důvtipu a lásky k národu i člověčenstvu, ale je-li třeba, i všechnu sílu obrany. Proto být nebojácný, mužný, co nejsilnější. Není a nikdy nebylo nejmenšího rozporu mezi mým humanitismem a mým úsilím o obranu státu."

Já bych chtěl říct, že v této souvislosti je pro nás naprosto klíčové, abychom nejenom posílali vojáky a budovali armádu, ale abychom také dlouhodobě navyšovali finanční prostředky, které jdou do rozvojové a humanitární pomoci, protože jedno bez druhého nefunguje. Nemá smysl někam posílat vojáky, aniž by se ta země stabilizovala, aniž bychom je tam vysílali s tou vizí, že ten stát bude dlouhodobě samostatný, že až ta armáda odejde, že tam například budeme moct poslat naše civilní experty, kteří budou pokračovat v rozvoji té zemi. Určitě chceme dobré partnerské vztahy.

Pro bezpečnost České republiky nebo Čech, Česka, a teď se podívejme na tisíc let naší historie, je naprosto klíčové, aby naši sousedi byli našimi dobrými partnery. Kdykoliv v historii jsme měli problematické sousedy, tak to skončilo problémově. Nechci dávat konkrétní příklady, ale myslím si, že každého z nás napadají. Dnes jsme součástí Evropské unie a jsme součástí NATO, a jsme součástí dobrovolně. Nikdo nám sem nepřivezl na pásech tanků to členství. To je zásadní pochopit.

A stále platí, že mezinárodní prostředí je do určité míry anarchistické zřízení. Síla států je i dána jejich vojenskou mocí, mocí tou, kolik jsou schopni vyslat někam armády. To je holý fakt. Proto jsou Spojené státy supervelmoc, protože jsou nejmocnější, proto ostatní státy také zbrojí. A pokud my chceme být součástí NATO a Evropské unie, tak musíme se i aktivně podílet členstvím v těchto organizacích. V případě NATO je to dávat ten vojenský příspěvek, vyslat ty vojáky, podpořit je. NATO není žádný útočný pakt, NATO nekreslí šipky na Moskvu, NATO nekreslí šipky po Blízkém východě. Na Blízkém východě bojujeme s islámským terorismem, nebo podporujeme Irák v boji proti islámskému terorismu, to samé v Afghánistánu. A já bych chtěl říct, že v České republice se slovo solidarita stalo sprostým slovem, a my musíme podporovat naše spojence, dávat jim ten příspěvek, protože až my budeme potřebovat něco zpátky, tak to od nich dostaneme. A proto jsou pro nás naprosto klíčové ty mise v Pobaltí. My musíme ukázat pobaltským státům, že za nimi stojíme. My musíme řešit problémy přímo na místě a předcházet jim tam, protože v momentě, kdy to dojde k nám, k českým hranicím, tak už je pozdě. Jednoduše bude pozdě.

A to samé platí i pro naše příspěvky, momentálně finanční nebo například z hlediska policistů, které máme, v jižní části Evropy, kde se řeší migrace. Takže je potřeba si uvědomit, že naše skutečné hranice už dávno neleží na Rozvadově nebo v Bohumíně. Není rozdíl, jestli jsme v Liberci, nebo v Tartu, nebo v Salisbury, nebo v Mladé Boleslavi. Vybral jsem města, která mají stejný počet obyvatel. Musíme odmítnout iluzi toho, že jsme nějaký neutrální most mezi Východem a Západem. Nic takového neexistuje. Jsme součástí Evropy a musíme se podle toho chovat.

Chtěl bych říct, že mise v Mali je za nás perfektním příkladem, jak bychom měli postupovat v boji proti migraci - ne, pardon, to nebylo řečeno přesně, ale v omezování ilegální migrace. A stabilizace afrického regionu. Má mandát OSN a samozřejmě to je pro nás zásadní doklad toho, že se na tom shodnou úplně všichni.

Takže já bych to chtěl uzavřít s tím, že my podpoříme velkou většinou našeho klubu dnešní hlasování o misích, protože to je klíčová věc pro geopolitické směřování celé naší země. Není to něco, co je tady na rok, na dva. Není to nějaká politická hra. Je to věc, která nás zařazuje do Evropy, tam, kam patříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lipavskému. Nyní pan poslanec Mikuláš Peksa, připraví se pan předseda zahraničního výboru Zaorálek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, děkuji svému předřečníkovi, za to, že to tady trošičku zklidnil, protože po tom dvouhodinovém hejtu, který tady probíhá, skutečně nemám úplně důvěru v to, že to hlasování dopadne dobře.

Já bych si chtěl konkrétně tady na tomhle místě zalobbovat za tu misi v Pobaltí, protože si myslím, že je opravdu důležitá. Státy Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou státy, které vznikly rozpadem Sovětského svazu. A myslím si, že bychom je měli mít na paměti právě proto, že jsou nám kulturně podobné, jsou to státy Evropské unie a jsou v nějakém smyslu ohroženy silnějším sousedem. My jsme tady měli ve Sněmovně litevského a estonského velvyslance, mluvili jsme s nimi o tom a na obou těch setkáních padlo jasně, že Litevci a Estonci nás vnímají jako spolehlivé spojence, kteří nikdy neměli problém jim přispět. Ta podpora pro ně byla vždycky samozřejmostí. Proto bych vás chtěl poprosit, abychom tohle to nezpochybňovali, protože to by bylo skutečně špatně.

Jakkoli možná někdo v této Sněmovně nemusí slyšet na argumenty spojenectví, prosím uvědomme si, že fakticky fungujeme jako jedna země. Jsme součástí evropského hospodářského prostoru, jsme součástí schengenského prostoru. To znamená, že naši lidé volně cestují do těchto států, usazují se tam, žijí tam svoje životy. Podobně naše podniky tam podnikají, obchodujeme s nimi, proudí tam zboží bez jakýchkoli překážek. Myslím si, že Evropská unie by ta území měla jednoznačně chránit. Trošku mě překvapuje, že za jejich obranu je zodpovědné NATO. Nicméně i tak, měli bychom je bránit. Prosím bez ohledu na to, jaký máte názor na mise obecně, podpořte tuto misi, tyto mise. Jsou to obranné mise a jsou důležité pro naši zemi a pro naše spojence. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Peksovi. Ale před kolegou Zaorálkem ještě pan poslanec Pavel Žáček s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já bych si dovolil jenom malou technickou poznámku. Státy Pobaltí nevznikly rozpadem Sovětského svazu, ale po skončení první světové války. Shodou okolností mají sto let od vzniku své státnosti, nebo obnovy své státnosti, stejně jako Československo, nebo Československá republika. Čili jenom takovou malou technickou opravu. Mají svoji historii. A je nutné říci, že byly okupovány sovětskou mocí... vlastně nadvakrát, jednou německou, a obnovily svoji státnost v roce 1991 v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Žáček vyvolal ještě další rozpravu. Pan poslanec Peksa s faktickou poznámkou. Ne, já kolegu Zaorálka pořád eviduji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Jenom pro kolegu Žáčka prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem si toho rozdílu samozřejmě naprosto vědom. Ty státy zažívaly pohnutou historii podobně jako Československo, které vzniklo v roce 1918, pak nějakým způsobem se to vyvíjelo v roce 1938, 1939. Pak se to vyvíjelo jinak mezi roky 1945 až 1948. Po roce 1948 se to vyvíjelo jinak. Měli jsme tady události v roce 1968, nevím, jestli to chcete charakterizovat jako zánik v nějakém smyslu Československa, nebo co k tomu chcete říct. V roce 1989 se to opět změnilo. Myslím si, že historie 20. století je pohnutá, komplikovaná. Já jsem to trošičku zjednodušil, ale samozřejmě jsem si vědom toho, že ty státy mají takovouhle historii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek. Ještě před ním... s přednostním právem, pane předsedo, budete chtít? Ne. Tak potom. Tak bez přednostního práva podle pořadí pan předseda Zaorálek, potom předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Dobrý den, dámy a pánové. Já ty mise chápu v podstatě jako to svítit a topit, a to tím spíš, že mělo by tady být řečeno, že ty mise, které tady máme předloženy, jsou vlastně pokračováním a jsou v něčem stále součástí té politiky, která se tady dělala poslední čtyři roky. Tam není žádné šokující překvapení pro Sněmovnu. To neznamená, že tam není nic k diskusi, to jsem neřekl, ale řekl jsem, že to, kam posíláme vojáky, v tomto návrhu odpovídá politice, kterou jsme dělali v posledních letech, proto jsem řekl, že mi to připadá jako to svítit a topit, a myslím si, že to tady nezaznělo, protože to není návrh, který tady byl takhle jenom najednou předložen. Mluví se o tom, že to je vláda, která je v demisi, ale mělo by být řečeno, že to je politika, která se tady prostě dělala. To znamená, to není nová debata. To často nejsou nové mise nebo nějaké, o kterých bychom nevěděli, které bychom neměli možnost nějakou dobu sledovat.

Druhá věc, kterou bych rád řekl k té debatě. Pan poslanec Fiala řekl, že nechce politizovat tu debatu, a já to myslím tedy docela pozitivně, tuhle poznámku. Já nechápu proč, protože tohle je přece vrcholná politická debata. To, kam posílá země vojáky, to je vrcholné politické téma. Tak řekl bych, tak o čem už tady chcete mluvit v téhle Sněmovně, pokud není tohle prvotřídní politikum, o kterém se musí politicky mluvit, se všemi politickými důsledky a vazbami, které to má? Tak jako to říkají jiní poslanci v jiných zemích: když posíláte vojáky, tak myslete na to, jako by to byli vaši synové a dcery, a posíláte je možná na smrt. Tak co už, sakra, jiného je důležitá politická debata v zemi než tohle? A takhle bychom měli k tomu přistupovat. Samozřejmě něco jiného je politikaření. A já bych byl rád, kdyby se oddělovala tato slova: politizovat něco, mluvit o politické odpovědnosti, a politikařit.

Ale tohle vyžaduje vrcholnou politickou debatu, protože to je zásadní rozhodnutí, které má celou řadu důsledků. Nejenom to, že to s sebou nese rizika, pošleme je někam, oni tam zítra mohou čelit smrti, ale také to, že tím vytváříme zahraniční politiku země. Každé takovéto vyslání má dopady. To souvisí s kontakty, které máme v těch zemích. My když někam vojáky pošleme, tak někoho naštveme a někoho naopak jiného získáme, takže to je prostě zahraničněpolitický čin par excellence. Každá takováto mise. A samozřejmě že to tady neříkám jenom proto, abych říkal, že je všechno černobílé a jasné. A ty debaty kolem misí jsou podle mne nesmírně důležité.

Já vám řeknu takový příklad, v jakém smyslu to je také politické rozhodování. Jsou tam mise, jako je mise Pobaltí. Já vám řeknu jeden argument, proč já třeba zvedám ruku pro Pobaltí. V posledních letech a zvlášť v závěru, když jsem seděl mezi členskými státy Aliance v Bruselu, tak jsem se v podstatě styděl, protože výdaje na obranu tohoto státu nezadržitelně klesaly, až jsme se propadli úplně na dno. Už jenom Island byl na tom hůř než my, tuším. Tak jsem se vám na posledním jednání, kde jsem byl, tak už jsem se bál promluvit. Protože, chápete? Když někde sedíte a vlastně to všichni vědí, ta čísla, to je, jako kdybyste měli trochu napsané na čele, tak co chcete povídat o tom, že chcete něco dělat, když vlastně si neplníte ani to zásadní? A můžeme, rozumíte, vést debatu, jestli 2, 1,4. Ale my si neplníme ani to základní. A já to říkám, a neřekl jsem to v této Sněmovně, ale připadalo mi to, že prostě slušný člověk se musí stydět! My jsme tam šli dobrovolně, rozhodli jsme se, teď tam sedíme a vezeme se. A neplníme ani to elementární! Takže kdybychom ještě řekli, že neposíláme ani ty mise do Pobaltí, tak bych řekl, ať si tam jde teda sedět někdo jinej, protože to se prostě nedá. Solidní člověk toto nemůže snášet. Buď tam jsme, nebo tam nejsme. Tak prostě děláme věci, které se po nás chtějí, aspoň elementárně.

A říkám to tady natvrdo. Tohle jsou věci, které jsou, a tady by každý měl říkat, co si myslí. Kvůli tomu tady jsme jako poslanci.

V tom, co říkal poslanec Svoboda, bylo sympatické, že spěchající poslanec je špatný poslanec. Tady by každý měl mluvit, aby se ukázalo, co v něm je. Proto tady jsme, aby bylo zřejmé, co od nás lidé mohou čekat, a tohle je podle mne zásadní. Tak si to ujasněme. Jsme v Alianci, nebo ne? A když ne, tak to má určité souvislosti, jinak bych tam jako ministr opravdu jezdit nechtěl, stydět se, znova. Takhle to prostě stojí a je dobré to vědět.

A jinak bych rád vyzvedl mise v Mali. Myslím si, že to má obrovský zahraničněpolitický význam. Má to velký význam i proto, že třeba zrovna Mali je ta středová africká republika, ve které se kříží velmi významné cesty organizovaného zločinu, pašeráků, těch, kteří organizují migrace. Tam jsou významná centra. Naše mise v Mali jednak je velmi dobře vnímána nejenom Francouzi a je to něco, co jsme se začali učit, nebylo to jednoduché přejít do francouzsky mluvícího prostředí a podobně. A to, že to ti vojáci zvládají, to si myslím, je velmi... To je otázka budoucnosti. Do budoucnosti Afrika nás musí zajímat. Do budoucnosti Afrika představuje velmi zásadního partnera, ale zároveň i problém pro Evropu. Proto nás znalost Afriky i v téhle oblasti musí zajímat. Proto si myslím, že je velice důležité to, jak se dále bude i ta mise vyvíjet. Docela bychom se měli zajímat o to, jak budeme dále si v tomto počínat.

Naopak jsem skeptičtější v Afghánistánu. Pan ministr tady řekl ve svém vystoupení, že Tálibán musí něco pochopit, anebo tak nějak byla formulace. Nezlobte se na mě, ale Tálibán nic nepochopí. Tálibán v Afghánistánu posiluje. Já jsem měl možnost se setkat s představiteli afghánské vlády a prostě připadá mi, že ta vláda je slabá, říkám to tady rovnou, úroveň ozbrojených sil se nelepší, spíše se zhoršuje, těch afghánských, a Tálibán posiluje. Protože my tam posíláme vojáky a efekt moc vidět není. Jsem přesvědčen, že se o tom musíme bavit. Nejenom v České republice, to je prostě širší debata. A já dneska nenavrhuji žádné překvapivé usnesení, ale tvrdím, že to prostě je otázka. Na rovinu, Afghánistán se nevyvíjí dobře, a my když posíláme někam vojáky, měli bychom tyhle věci sledovat.

Já tady dnes doporučuji, abychom přijali samozřejmě ten návrh tak, jak byl přijat, ale přál bych si, aby to bylo s tou politickou vážností, kterou si ten materiál zaslouží, a jsem přesvědčen, že nepředstavuje ale nic takového, aby se jako celek zpochybňoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi zahraničního výboru. Mám dvě přihlášky, a to nyní pana předsedy Bartoška a potom pana předsedy Kalouska, ale nikoliv do faktické, ale řádná přihláška. Dobře. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V souvislosti s projednáváním dnešního bodu mi dovolte krátkou exkurzi do minulosti, protože v letošním roce si připomínáme 50. výročí okupace naší země spřátelenými vojsky a spřátelenými armádami. Ony popravdě až tak asi spřátelené nebyly, protože když nám tenkrát do republiky naskákaly, tak to s námi asi tak úplně dobře nemyslely, když zarazily demokratický vývoj ke svobodě, kterým jsme tehdy procházeli. A tato lekce z minulosti je pro nás důležitá, abychom si uvědomili naši přítomnost, ve které jsme.

Já jsem přesvědčen, že naše spojenectví v rámci Severoatlantické aliance je naprosto klíčové pro naši bezpečnost a pro mír v prostoru, ve kterém žijeme. Jsem přesvědčen, že jeden z nejdůležitějších bodů těchto misí, které dnes schvalujeme, je mise v Pobaltí, a to z toho důvodu, že se to týká právě toho přímého a hlavního účelu, na základě kterého vzniklo NATO, a to je kolektivní obrana spojenců a jejich vzájemná solidarita. K této misi je potřeba říci, že v Pobaltí a v Polsku spojenečtí vojáci působí na základě žádosti těchto zemí v souladu se smluvními závazky kolektivní obrany na území aliančních států. Takže zde je důležité říct, že právě např. konkrétně na tuto misi se žádný mandát Rady bezpečnosti OSN nevztahuje.

Já vás, vážené poslankyně a poslanci, žádám o podporu těchto misí, těchto zahraničních misí, protože jsem přesvědčen, že podporou zmíněného návrhu, který již prošel Senátem a byl tam schválen, vyjádříme respekt k naší armádě, také dáme jasný signál, že jsme si vědomi závazků, které máme, a že je naplňujeme, a ke kterým jsme se před pár lety zavázali.

Pro mě osobně je to také jednoznačný projev zdravého českého patriotismu. Začátkem července bude jednání summitu NATO v Bruselu a já si myslím, že je pro Českou republiku a pro naši prestiž důležité, aby když neplníme rozpočet tak, jak jsme se zavázali, abychom alespoň do tohoto summitu měli schválené mise, protože pro mě osobně, a já doufám, že i pro vás, vážené poslankyně a poslanci, je důležitá dobrá reputace České republiky v zahraničí.

Když se bojovalo ve Španělsku, tak tehdy se v Československu agitovalo, v době občanské války ve Španělsku: U bran Madridu se bojuje také za Prahu. Analogicky k tomu se dnes nabízí, že u Vilniusu či Rigy naši vojáci brání i naši svobodu u nás doma.

Já vás žádám, vážené poslankyně a poslanci, o podporu tohoto materiálu, protože to je hlasování pro bezpečnost naší země. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bartoškovi. Nyní poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já bych si na podporu schválení tohoto materiálu dovolil ještě jednu reminiscenci, kterou jsem říkal na výboru pro obranu.

My si v letošním roce připomínáme sto let založení moderního demokratického státu. Ten stát by nevznikl, kdyby neměl svou vojenskou zahraniční misi. Teprve když měl Masaryk své legie, začaly ho velmoci brát vážně a významným způsobem přispěly k tomu, že mohlo vzniknout Československo.

Tuto paralelu je dobré si připomenout i k našim moderním 28 letům existence svobodného státu, protože všechny naše mise, Pouštní bouří počínaje a probíhajícími misemi konče, výrazným způsobem zvýšily zahraniční prestiž České republiky a výrazným způsobem posílily obranyschopnost naší země, protože když jsme se rozhodli pro systém kolektivní obrany, tak naše účast v kolektivních akcích posiluje naši vlastní bezpečnost. Tam bráníme nejenom naše spojence, ale tou účastí přispíváme k naší vlastní obraně. Tohle je velmi potřeba si uvědomit.

A když už jsme u těch paralel a reminiscencí, pan poslanec Bartošek, který vzpomněl sovětskou okupaci před 50 lety, a pan poslanec Feranec tady citoval Karla Havlíčka Borovského, tak mi také dovolte jeden citát Karla Havlíčka Borovského, který řekl, že Rusové rádi o všem ruském mluví jako o slovanském, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské. Řekl to v roce 1844, ale některé citáty jsou zjevně nadčasové. I to je důvod, proč je potřeba schválit ty mise. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Miroslav Kalousek. Nyní ještě přihláška pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjura, potom pan kolega Farský. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. V závěru svého vystoupení navrhnu proceduru, jak bychom mohli hlasovat ve třech variantách. A než se k tomu dostanu, stává se mi to málokdy, tak je to taková cena, pro mě je to cena, chvilka, že souhlasím s předsedou zahraničního výboru v tom, že debata k takovýmto bodům musí být výsostně politická a jednotlivé kluby či jednotlivé strany mají zcela jasně prezentovat svá stanoviska v tak důležité otázce pro naši zahraničněpolitickou orientaci a pro bezpečnost České republiky i pro bezpečnost občanů České republiky. A s takovým cílem jsme k projednávání misí přistoupili my jako občanští demokraté. Jsem rád, že jsme v tom nezůstali sami a že mnohé další strany a mnohé další kluby rozumějí tomu, že to není technikálie, že to není běžná věc. Když se podíváte na ten mandát, tak se Poslanecká sněmovna k něčemu podobnému může dostat tak zhruba za 24 měsíců. Rozhodujeme o letech 2019 a 2020.

Na podporu těch svých pozměňovacích návrhů v proceduře chci říct, že u těch misí mimo Afghánistán a Pobaltí opravdu nehrozí nějaké nebezpečí z prodlení, protože všechny mise jsou od 1. ledna 2019. Je pravda, co říkal pan předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, mimo snad s výjimkou Afghánistánu, je to v zásadě jenom pokračování, co se týče počtu osob a velikosti toho kontingentu, jejichž nasazení schvalujeme. A myslím si, že to je opravdu mimořádný bod, mimořádně důležitý, a právě proto jsme formovali ústy předsedy Petra Fialy a předsedkyně výboru paní Černochové náš politický postoj. Ale pro ty, kteří to nechtějí slyšet, říkám ještě jednou: My podpoříme všechny mise. Jediný spor, ano spor, vedeme o ty ostatní, o Pobaltí, o čas, ve kterém máme hlasovat. Pokud nám vyhovíte a hlasovali bychom o těch ostatních misích až poté, co vláda získá důvěru, deklaruji, že občanští demokraté budou pro.

A nyní tři procedurální návrhy k možnému postupu. Nebudu opakovat ten, který je vložen v tom materiálu, ten já beru jako základní.

První variantu navrhuji, abychom hlasovali ve dvou blocích. Poprvé, aby v prvním bloku byly mise do Afghánistánu a Pobaltí, což jsou písmena 1A, 1B, 1J, 1K, en bloc a o ostatních misích en bloc také.

Druhá varianta, podvarianta, navrhujeme, aby se odděleně hlasovalo po blocích, v prvním bloku opět Afghánistán 1, Afghánistán 2, Pobaltí 1, Pobaltí 2, stejná písmena, a o ostatních misích o každé zvlášť.

Třetí varianta - takže nakonec řeknu čtyři varianty. Třetí varianta je, abychom hlasovali o každém písmenu v bodě 1, které je navrženo, zvlášť.

Čtvrtá varianta je ta, která vyhovuje a která si myslíme, že nejlépe plní dvě věci najednou: za prvé plnění našich spojeneckých závazků a starost o bezpečnost naší země a našich občanů; za druhé, u těch misí, u kterých si můžeme dovolit časový odklad, odložíme hlasování na okamžik, kdy vláda České republiky získá důvěru Poslanecké sněmovny, tzn. hlasovali bychom pouze o těch čtyřech misích, které jsem tady už dvakrát vyjmenoval, resp. třikrát, a ostatní hlasování bychom odložili do doby získání důvěry vlády České republiky v Poslanecké sněmovně.

Děkuji za podporu kteréhokoli z těch návrhů. My preferujeme ten poslední, ale jsme připraveni, aktivně se účastníme všech hlasování podle toho, jak Poslanecká sněmovna jako celek rozhodne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Nyní ještě pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Pan předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás jen seznámit s postojem klubu Starostové a nezávislí k tomuto bodu.

Považujeme ho za zcela zásadní bod, protože posíláme naše vojáky, naše občany, do první linie, kde se starají o bezpečnost i nás doma. A je to také důležitý krok, kdy našim spojencům, kteří nám recipročně poskytují ochranu, tak my se k té ochraně přidáváme. A v situaci, kdy náš závazek k NATO, který jsme dali při vstupu, a to že budeme dávat na obranu a bezpečnost 2 % HDP, pořád je někde na polovině a i přes výrazný ekonomický růst, a dokonce někdy i přebytkový rozpočet jsme se nijak extra nepolepšili a pořád osciluje kolem 1 %, tak vyslání našich vojáků do zahraničních misí je jedním z těch momentů, který je u našich spojenců velice pozitivně vnímán, a také naši vojáci mají v zahraničí velice dobrou pověst.

Proto se jako Starostové a nezávislí připojíme k podpoře tohoto návrhu, byť celá tato debata a ta složitost, která tady teď probíhá, to, jak to rozšiřujeme, nejde přehlédnout, a nejde také nevidět, že je to výsledek toho, že je zde vláda bez důvěry, že máme trestně stíhaného premiéra, a jemu nezbývá, než hledat podporu pro své kroky u komunistů. A to je to, co vyvolává všechny ty problémy, které tady dneska zaznívají.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, ještě paní předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem ráda, že se nálada tady zklidnila. Nechci tady vyvolávat žádné další emoce. Chci v naprostém klidu říct to, co si myslím, že by paní ministryně měla jako ministryně resortu obrany činit vůči výboru pro obranu, a chci ji o to poprosit. Teď v 10.59 pípla zpráva na portálu Euro: "Tvrdý reset. Obrana zrušila přípravy nákupu vrtulníků. Na čem ministerstvo obrany pod vedením Martina Stropnického pracovalo tři roky, teď končí v koši. Výběr nových vrtulníků resort totálně restartoval." Citace paní ministryně: " "Začínáme od nuly," potvrzuje Karla Šlechtová, ministryně obrany v demisi. Objasňuje to tím, že z původní předakviziční fáze, kterou v poslední době začal úřad nazývat marketingovým průzkumem trhu, nevyšel vítězně ani jeden hodnocený vrtulník." (Poslanci hnutí ANO se začínají mezi sebou hlasitě bavit. Jeden z nich pokřikuje na řečnici: K věci!)

Ten článek si dočtete vy. Já bych poprosila, pane místopředsedo, abyste umravnil kolegy, aby na mě nepokřikovali. Já hovořím k věci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já vám rozumím, paní poslankyně. Požádám sněmovnu o klid.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já to tady říkám jenom z toho důvodu, že nechci, aby tady paní ministryně znevažovala moji práci předsedkyně výboru pro obranu, kdy vždycky jsme se snažili i paní ministryni vyjít vstříc ve smyslu tom, kdy ona chtěla, aby se některé body projednávaly, nechtěla projednávat KVAČR dřív, než bude půl roku v pozici. Vyhověli jsme jí. (V sále je stále hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak ještě jednou. Paní poslankyně, já vás přeruším. Já opravdu žádám sněmovnu o klid, ať můžeme dokončit tuto rozpravu. Zatím poslední přihlášenou je právě paní předsedkyně výboru pro obranu a myslím si, že její sdělení je důležité i pro vaše rozhodování. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Černochová: Vyhověli jsme jí. To skutečně není o tom, že by někdo z nás chtěl dělat paní ministryni nějaké problémy. Není tomu tak. Paní ministryně si ty problémy dělá sama a dělá si je tím, že ona vydá nějaké stanovisko do médií, my si ho přečteme jako členové výboru pro obranu, vy si ho přečtete jako členové hnutí ANO a pak jenom zvednete obočí a říkáte si, proč jsme se to nedozvěděli v té řádné proceduře na výboru pro obranu, na podvýboru pro akvizice. Proč se tyto informace dozvídáme z médií? V čem je tedy problém? Je problém v tom, že se ten výbor schází málo? Když ho svolám, paní ministryně tam nedorazí.

Já bych skutečně chtěla poprosit pana premiéra, protože si myslím, že obrana naší země by měla být prioritou této vlády, ať bude v koalici s kýmkoli, aby skutečně nějakým způsobem garantoval to, že ta komunikace mezi výborem a resortem Ministerstva obrany bude fungovat tak, jako fungovala za pana ministra Stropnického, který chodil na výbory, i včera na výbor přišel, a byť třeba jsme se v hodně věcech nemuseli vždy shodovat, tak ale ta komunikace mezi výborem a panem ministrem byla normální. Také se několikrát stalo, že jsme se něco dozvěděli z médií, pan ministr se za to omluvil, nebyla to jeho vina, prostě to, že někdo z nějaké tiskové konference nebo i z resortu Ministerstva obrany informaci vynesl, nebyla to vina pana ministra, ty citace nebyly pana ministra. Bohužel tady je prokazatelné to, že paní ministryně, ano, v pořádku, stará se o svůj mediální obraz, ale není to ku prospěchu věci. Rozhodně to není ku prospěchu vztahů mezi výborem pro obranu a paní ministryní.

Tolik jsem chtěla říct závěrem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní ministryně obrany ještě pořád v rozpravě. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, myslím, že hnutí ANO a všichni z nás jsme velmi rádi, že jsme slyšeli od paní předsedkyně výboru pro obranu pochvalu pana Stropnického, bývalého ministra obrany, protože za poslední čtyři roky jsme slyšeli jenom samou kritiku. Jenom samou kritiku. A myslím, že to je velmi důležité, že paní předsedkyně výboru pro obranu, i minulého, evidentně změnila názor. Jsem za to opravdu velmi ráda.

Nebyla jsem na výboru jednou, byla jsem v zahraničí, a podruhé, protože včera tady bylo 80 delegátů ze 34 států - náčelníci, generálové za vojenskou zdravotní službu. Vůbec nevím, proč paní předsedkyně výboru pro obranu sem toto míchá, když řešíme mise. Mně jde o těch 34 zaměstnanců Ministerstva obrany, mně jde o těch 20 tisíc vojáků. S panem generálem Opatou jsme ty mise, celý mandát, připravovali opravdu velmi dlouho. Rozhodovali jsme se, jestli sem budeme dávat mandát velmi ad hoc, anebo opravdu dáme komplexní. A v tuto chvíli tady bude někdo číst, resp. paní předsedkyně výboru pro obranu, nějaký článek, o kterém já vůbec nevím?

Tak jestli, pane předsedající, mohu, tak k těm vrtulníkům. Budou zadány v létě. Paní předsedkyně výboru pro obranu to ví moc dobře, protože mě z toho zkouší každou dobu, každý výbor pro obranu, v jakém stavu jsou akvizice jak na radary, tak na vrtulníky. Pokaždé opakuji to samé, běží příprava zadávací dokumentace. Jestli si nějaký článek v nějakém časopisu, který nám byl přečten, který evidentně nějakým způsobem je monitorován ze strany Ministerstva obrany velice kriticky, vůči Ministerstvu obrany a mé osobě, a používá jméno i poradce paní předsedkyně Černochové jako toho největšího experta vůči mé osobě, tak tady můžeme dojít opravdu ke střetu.

Chtěla bych tady požádat váženou Poslaneckou sněmovnu, abychom se vrátili k tomu komplexnímu mandátu k misím. Je to důležitý materiál, který předkládáme my, sice vláda bez důvěry, ale je to mandát, který příští týden sedmého osmého budu tlumočit na jednání ministrů obrany NATO v summitu, který předchází tomu summitu v červenci jedenáctého dvanáctého na úrovni prezidentů republiky.

Vážená Poslanecká sněmovno, žádám vás o schválení tohoto mandátu, protože je velmi důležitý pro úroveň Armády České republiky, pro rekrutaci vojáků do budoucna do Armády České republiky a samozřejmě pro naši prestiž, zahraniční politiku a plnění našich závazků. Děkuji vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji vám, paní ministryně obrany. Pan ministr zahraničí se chce také vyjádřit. Jsme stále v rozpravě, kterou se pokusím ukončit, jakmile nebude žádný přihlášený. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, opravdu už nebudu dlouhý, ale fakt jsem si vzpomněl za několik posledních vystoupení na jednu slavnou větu Vlasty Buriana, který opakovaně říkal, mně se chce něco říct. Chce se mi něco říct, ale neřeknu to. Mohl bych tady jeden po druhém, řadu těch bodů rozporovat nebo upřesňovat. Ale prosím, myslím, že ta diskuse byla docela hutná, nebyla krátká. Slyšeli jsme tady spoustu názorů. Možná že bychom mohli přikročit k tomu hlasování. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi obrany. Žádnou písemnou přihlášku nemám. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně ne, pan zpravodaj ne. Budeme hlasovat o předložených návrzích. Přistoupíme k podrobné rozpravě. (Námitka poslance Stanjury zprava.) Beru to tak, že návrh, který zazněl ve všeobecné rozpravě... Já ji musím otevřít, pane předsedo, podrobnou rozpravu, kdyby padl ještě jiný návrh na proceduru, než jste řekl vy. To musím z jednacího řádu. Ale protože se nikdo nehlásí... (Opět námitka poslance Stanjury.) Beru váš návrh, který bude o proceduře hlasování, jak už byl přednesen v rozpravě. Tam se nerozlišuje mezi obecnou a podrobnou. Ale podrobnou musím otevřít, kdyby se někdo hlásil a nepřednesl to v té obecné.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, mám dotaz, nic nenamítám. Ale podle mě nemáte pravdu, ale klidně se mýlím. V tomto bodě je jenom jedna rozprava. (Někteří v sále nesouhlasí.) Já si myslím, že to tak je. Pokud se mýlím, tak mi prosím řekněte, kde je v jednacím řádu, že když tohle projednáme, že probíhá podrobná i obecná rozprava zvlášť. Já se to nedomnívám. Není to žádný spor. Nikdo se nehlásí. To jenom pro vyjasnění pro budoucnost, abychom se nepřeli v jiném případě. Nikdo nenačetl jiný návrh, takže není spor o to, že bych někomu upíral právo načíst jiný návrh na proceduru.

Jenom bych poprosil, jak jsem přečetl ty čtyři návrhy, abychom hlasovali v pořadí nejprve ten čtvrtý, pak první, pak druhý, pak třetí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já to samozřejmě beru tak, že nemám žádnou oporu v zákoně o jednacím řádu, jenom zvykové právo, že i v těchto bodech otevíráme podrobnou rozpravu, protože mohou padnout rozdílné návrhy, které jsou v obecné rozpravě, může být návrh na přerušení, na odročení a podobně a další záležitosti, které máme, nebo odročení a podobně, kdežto tady v té podrobné rozpravě se může upřesňovat. Je to tak podle jednacího řádu. A protože nepadl žádný návrh, v rozpravě padl návrh na způsob hlasování o jednotlivých bodech, které budeme posuzovat.

Já nejdřív přečtu omluvu paní poslankyně Golasowské od 13.30 do konce jednacího dne. A můžeme se vrátit k rozhodování.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Můžeme tedy probírat jednotlivé návrhy a návrh procedury je buď hlasování o celku, tak jak to bylo předneseno, jak je to v materiálu usnesení výboru, a pak je tady návrh kolegy Stanjury. A budeme ho podle vašeho pořadí, pane předsedo. To znamená, že by se hlasoval poprvé, jako první blok, Afghánistán, Pobaltí v těch jednotlivých bodech, tak jak jsou tam uvedeny, a podruhé by se hlasovaly ostatní věci. Druhý, oddělené hlasování Afghánistán, Pobaltí a pak o každém bodu zvlášť. Ano? Protože tamto by byly tři kroky. Tak jsem to pochopil. Upřesňuji si to. A pak o každém bodu zvlášť. Třetí, úplně o každém bodu zvlášť. Takhle jste to řekl, pane předsedo. A čtvrtá varianta byla jen o misích Afghánistán, Pobaltí a o ostatních by se nehlasovalo.

Říkám to správně? Ne. Tak prosím ještě jednou. Já jsem to takhle poznamenal.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Sedmdesátpět procent jste řekl správně, pane předsedající. Ano, navrhuji, abychom nejprve hlasovali o misích do Afghánistánu, Pobaltí v celku. (Předsedající: Jako jeden celek.) A zbytek jsme odložili hlasování po získání důvěry vlády České republiky. To bylo první. Jako druhé abychom opět hlasovali o těch misích jako celku a o tom zbytku taky jako o celku. Třetí bylo Afghánistán a Pobaltí dohromady a ostatní po jedné. A čtvrtá o všech postupně a) až m). A to je vlastně jenom způsob hlasování. Věcně budeme hlasovat až podle toho, jak rozhodneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní se budeme rozhodovat pro jednotlivé varianty. Jsou čtyři a pan předseda klubu ODS to upřesnil. Není třeba znovu opakovat. Hlasování podle návrhu číslo 1, to je Afghánistán, Pobaltí jedním hlasováním a o zbytku nehlasovat. Je to hlasování 181. Ptám se, jestli... radši vás odhlásím, požádám vás o novou registraci, abychom měli jasný počet přítomných. Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v hlasování 181 o tomto návrhu.

Zahájil jsem hlasování číslo 181 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 181, z přítomných 169 pro 32, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Druhá varianta, tzn. Afghánistán, Pobaltí a potom o každém zvlášť.

Bude to hlasování číslo 182, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 182, ze 170 přítomných pro 40, proti 94. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

A teď o každé misi zvlášť.

Zahájil jsem hlasování číslo 183 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 183, z přítomných 170 pro 51 poslanec, proti 96. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Máme čtvrtý návrh kolegy Stanjury a to je jenom mise Afghánistán a Pobaltí. Tak ještě upřesnění. O všech jednotlivě.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předsedající sice řekl, že všichni víme, o čem hlasují, a pak to spletl. (Předsedající: Ne.) Ano, ale nechtěl jsem narušovat probíhající hlasování. Zatím nám chybí poslední varianta, která měla být jako druhá v balíku Afghánistán, Pobaltí a ve druhém hlasování všechny ostatní. O té jsme zatím nehlasovali z těch čtyř. Všechny ostatní tři už prošly hlasováním, nechtěl jsem protahovat tu debatu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuju. Tak podle tohoto upřesnění budeme mít čtvrté hlasování o proceduře.

Zahájil jsem hlasování číslo 184, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 184, z přihlášených 170 pro 51 poslanec, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Čili budeme postupovat podle původní procedury výboru, který máte obsažený v materiálu. K přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i přijetí usnesení o usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Žádám o nastavení kvora 101. Ale předtím ještě pan předseda klubu ODS. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, jestli jste si všimli, co řekl pan místopředseda. Kdybychom takhle přijali, tak jsme nepřijali nic. Nemůžeme hlasovat podle usnesení výboru, když výbor nic nepřijal. To bychom jenom potvrdili to, že nemáme žádné stanovisko. Takže musíme hlasovat o návrhu usnesení, který je obsažen v tisku 150, to je správná dikce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Takže já požádám o usnesení podle tisku 150. Pana zpravodaje požádám o to, aby to přečetl. Celý tisk prosím. Nebo - ptám se, jestli je potřeba, abyste obsah usnesení v tisku 150...? Chcete, dobře. Já jsem si to myslel, tak proto navrhuji. Ale samozřejmě tady pan předseda mi radí, abych zkusil podle tisku, neprošlo. Takže pane zpravodaji, prosím o návrh usnesení podle tisku 150/0.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych načetl návrh usnesení, o kterém bychom měli hlasovat. Ten zní:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. vyslovuje souhlas s

1. působením sil a prostředků resortu Ministerstva obrany

a) v misi Organizace Severoatlantické smlouvy RESOLUTE SUPPORT v Afghánistánu, a to v celkovém počtu do 390 osob na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2020,

b) na ochranu Zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu v Afghánistánu v celkovém počtu do 20 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

c) v rámci výcviku a podpory iráckých obranných a bezpečnostních sil v Iráku a na velitelstvích koaliční operace INHERENT RESOLVE v Kuvajtu a Kataru a/nebo v rámci budoucí výcvikové mise Organizace Severoatlantické smlouvy v Iráku v celkovém počtu do 110 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2020,

d) ve výcvikové misi Evropské unie EUTM v Mali, Nigeru, Mauretánii, Čadu a Burkině Faso v celkovém počtu do 120 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2020,

e) v misi Organizace spojených národů MINUSMA v Mali v celkovém počtu do 30 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2020,

f) v misi MULTINATIONAL FORCE AND OBSERVERS na Sinajském poloostrově v celkovém počtu do 25 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

g) v misi Organizace spojených národů UNDOF na Golanských výšinách v celkovém počtu do 10 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

h) v operaci Evropské unie ALTHEA v Bosně a Hercegovině v celkovém počtu do 2 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

i) v operaci Organizace Severoatlantické smlouvy JOINT ENTERPRISE v rámci sil KFOR (Kosovo Force) v Kosovu v celkovém počtu do 10 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

j) v rámci Posílené předsunuté přítomnosti Organizace Severoatlantické smlouvy v Litevské republice, Estonské republice, Lotyšské republice a Polské republice v celkovém počtu do 290 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

k) pro plnění úkolů Organizace Severoatlantické smlouvy při ochraně vzdušného prostoru Litevské republiky, Lotyšské republiky a Estonské republiky, a to v celkovém počtu do 95 osob na dobu od 1. července 2019 do 31. prosince 2019,

l) v operaci Evropské unie NAVFOR MED SOPHIA v Itálii v celkovém počtu do 5 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

m) v operačním velitelství operace Evropské unie NAVFOR ATALANTA ve Velké Británii anebo Španělsku v celkovém počtu do 3 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

2.​ vysláním příslušníků rezortu Ministerstva obrany k posílení velitelských struktur NATO, EU a OSN nasazených v operacích těchto organizací a vyslání příslušníků rezortu Ministerstva obrany působících ve strukturách NATO, EU a OSN do operací pod vedením těchto organizací mimo území České republiky v celkovém počtu do 25 osob, a to na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

3.​ působením nasaditelného spojovacího modulu (DCM, Deployable Communication Module) v operacích NATO mimo území České republiky v celkovém počtu do 56 osob, a to na dobu nejvýše šesti měsíců ročně v termínu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

4.​ poskytnutím peněžních darů do zahraničí v celkové výši do 4 mil. Kč ročně na financování projektů rychlého dopadu v rámci působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2019 a 2020;

II. bere na vědomí vyčlenění sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany

a)​ do Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF), a to v celkovém počtu do 1 200 osob na dobu od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020,

b)​ do Bojového uskupení Evropské unie (EU BG), a to v celkovém počtu do 600 osob na dobu od 1. července 2019 do 31. prosince 2019 a v celkovém počtu do 300 osob na dobu od 1, července 2020 do 31. prosince 2020;

III. žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2018, a to nejpozději do 30. června 2019, o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2019, a to nejpozději do 30. června 2020 a o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2020, a to nejpozději do 30. června 2021.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji. Rozhodneme v hlasování číslo 185, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 185, z přítomných 170 pro 140, proti 29. Usnesení bylo schváleno. (Potlesk víceméně napříč sálem.)

 

Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji. Končím bod číslo 109.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobré odpoledne. Z dnešního jednání se od 12.15 do konce jednání z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Řehounek. A ještě je zde omluva z jednání paní poslankyně Němcové dnes od 12.30 do konce jednacího dne.

 

V tuto chvíli zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 11. 7. 2018 v 10:01.




Přihlásit/registrovat se do ISP