(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já vás tady všechny vítám, přeji vám dobrý den a budeme pokračovat. Zahajuji další jednací den 12. schůze Poslanecké sněmovny a prosím vás, abyste se, pokud je to možné, už posadili, přihlásili se svými identifikačními kartami, případně mi nahlásili, kdo bude hlasovat s náhradní kartou, a s dovolením bychom pokračovali. Děkuji.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Ivan Adamec bez udání důvodu, Hana Aulická Jírovcová z pracovních důvodů, Margita Balaštíková z pracovních důvodů, Martin Baxa z pracovních důvodů, Jiří Běhounek z pracovních důvodů, Josef Bělica z důvodu zahraniční cesty, Jan Birke bez udání důvodu, Milan Brázdil do 13 hodin z pracovních důvodů, Jaroslav Bžoch do 9.30 z pracovních důvodů, Jaroslav Dvořák do 13 hodin z pracovních důvodů, Alena Gajdůšková z pracovních důvodů, Tomáš Hanzel do 14.30 z pracovních důvodů, Jan Hrnčíř z důvodu zahraniční cesty, Tereza Hyťhová z pracovních důvodů, Milan Chovanec z důvodu zahraniční cesty, Stanislav Juránek ze zdravotních důvodů, David Kasal do 11.30 z pracovních důvodů, Jiří Kobza od 12.00 do 19.00 z pracovních důvodů, Radek Koten do 13 hodin z pracovních důvodů, Jana Krutáková do 13 hodin z pracovních důvodů, Jana Levová z pracovních důvodů, Zuzana Majerová Zahradníková bez udání důvodu, Jaroslav Martinů z pracovních důvodů, Květa Matušovská z osobních důvodů, Ladislav Okleštěk z rodinných důvodů, Jana Pastuchová do 12.30 z pracovních důvodů, Petr Pávek od 15.00 do 19.00 z osobních důvodů, jestli to čtu dobře, Pavel Plzák od 10.30 do 12.30 z pracovních důvodů, David Pražák ze zdravotních důvodů, Věra Procházková z pracovních důvodů, Karel Schwarzenberg ze zdravotních důvodů, Julius Špičák do 10 hodin z pracovních důvodů, Radovan Vích do 11 hodin z pracovních důvodů, Lubomír Volný ze zdravotních důvodů, Ivo Vondrák od 14.30 do 19.00 z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá Andrej Babiš do 14.30, Klára Dostálová od 15.00 do 19.00 z pracovních důvodů, Jiří Milek z pracovních důvodů, Robert Plaga do 11 hodin z pracovních důvodů, Martin Stropnický ze zdravotních důvodů, Karla Šlechtová z pracovních důvodů, Ilja Šmíd z důvodu zahraniční cesty, do 10 hodin se omlouvá pan poslanec Mikuláš Peksa a pan František Kopřiva.

Dále dorazily omluvy paní poslankyně Radky Maxové po celý den z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Bělobrádek z dopoledního jednání do 12 hodin a odpoledne od 16.30 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Dominik Feri v době mezi 9. a 13. hodinou z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Marek Výborný v čase 9.00 až 9.30 z osobních důvodů. Tak. Tím jsme se vypořádali snad se všemi omluvami.

Dnes bychom pokračovali v projednávání dalších bodů dle schváleného pořadu 12. schůze. A upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím, v 11.30 proběhne jejich slosování.

 

Dle schváleného pořadu je prvním bodem, kterým budeme pokračovat

31.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré,
Stanislava Grospiče a Květy Matušovské na vydání zákona o zrušení
zákona č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
/sněmovní tisk 112/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Tento návrh byl původně podán v režimu § 90 a bylo proti němu vzneseno veto poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Bod byl přerušen ve středu 18. 4.

Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě. V tuto chvíli v obecné rozpravě není nikdo písemně přihlášen. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu. (Posl. Stanjura se domlouvá mimo mikrofon s některými poslanci.) Mám zde tedy poznámku, že bylo navrženo zamítnutí. Je tomu tak? (Přihláška z pléna.) Nemá-li nikdo námitku, já bych samozřejmě umožnil vystoupení pana kolegy, já jsem ho nezaregistroval. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Omlouvám se. Předčasně jsem uzavřel obecnou rozpravu.

 

Poslanec Pavel Žáček: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, já bych si dovolil reagovat na několik vět pana předsedy Filipa, které opakovaně zmínil před námi včera a předevčírem v souvislosti s projednáváním jednak syrských událostí a jednak tohoto návrhu zákona ve vztahu k Íránu.

Myslím si, že dnes se nacházíme v citlivém období. Nacházíme se v roce osmičkovém, kdy si připomínáme slavnější události našich dějin, ale také neslavné. Připomíná se rok 1918. Předpokládám, že v říjnu budeme velmi důstojně připomínat vznik naší státnosti, nebo obnovu naší státnosti. Připomíná se rok 1938. Připomínal se i v souvislostech s bezpečnostními složkami únor 1948 a připomíná se také nešťastná zkušenost ze srpna 1968.

A já bych si dovolil odcitovat pro vás, jakým způsobem pan předseda Filip prezentoval tu část dezinterpretace naší historie, a znova opakuji, velmi citlivé právě v tomto osmičkovém roce, kterou je srpen 1968. Já jsem již jednou nebo dvakrát zde upozorňoval, že jsme v době přehršle informací, ale že tím spíše čím více o všech problémech dneška diskutujeme, tak se musíme stavět a musíme narovnávat ty informace, musíme se stavět dezinformacím a různým pokrouceninám, tím spíše, že mají vztah k našim dějinám a jsou využívány k podpoře projektů, zahraničněpolitických byznys projektů ve vztahu k problematickým zemím, jakými je dneska Írán anebo Sýrie.

Takže dovolím si pana kolegu Filipa citovat podle stenozáznamu: "Slepá víra nás přivedla k Mnichovu 1938, k 15. březnu 1939 a přivedla nás také k tomu, že jsme v roce 1968 neměli už ten pocit suverenity a museli jsme tady mít cizí vojáky." To je velmi zvláštní formulace toho, co nám zůstává nejvíce v paměti, protože se to nestalo zase tak dávno, co velmi silně ovlivňuje naši zkušenost politickou, historickou, občanskou, a to je okupace tehdy spřátelenými armádami. Československá socialistická republika byla součástí Varšavského paktu, kdy to, jakým způsobem komunistická strana nezvládla vlastní vnitřní transformaci, liberalizaci systému, dovedlo Československo až k tomu, že sovětská armáda a další armády sovětského paktu okupovaly Československo. Ta okupace trvala nikoliv jen do listopadu 1989, ale do poloviny roku 1991. Dodnes počítáme mrtvé, kteří nebyli jenom důsledkem toho přímého vstupu vojsk, nebo té okupace, příjezdu tanků, letadel a půl milionu vojáků, ale také každého výjezdu sovětské armády z dočasných stanovišť, kde sovětská armáda byla.***




Přihlásit/registrovat se do ISP