(15.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)

Česká republika doposud poskytla Mezinárodnímu měnovému fondu dvě půjčky, resp. zápůjčky v celkové výši 2,53 mld. eur, přičemž obě byly zajištěny státní zárukou podle zvláštního zákona č. 216/2013 Sb. První půjčka poskytnutá v roce 2010 byla zcela splacena v roce 2016. Druhá půjčka z roku 2013 nebyla v průběhu celého období ze strany Mezinárodního měnového fondu čerpána a dle dohody její platnost končila v srpnu 2017.

Zákon o rozpočtových pravidlech v § 73 opravňuje s účinností od 1. ledna 2001 Českou republiku poskytovat státní záruky pouze na základě zvláštního zákona. Záruka za zápůjčku Mezinárodního měnového fondu bude činit 1,5 mld. eur. V rozpočtových pravidlech je také zakotvena povinnost dlužníka zaplatit do státního rozpočtu půl procenta ze zaručené částky. Je nereálné, abychom tuto úplatu požadovali po Mezinárodním měnovém fondu, proto se v návrhu speciálního zákona o státní záruce tato úplata nepožaduje.

Dovoluji si ještě upozornit, že nová smlouva o poskytnutí bilaterální půjčky mezi ČNB a Mezinárodním měnovým fondem již byla uzavřena ve Washingtonu v říjnu minulého roku v rámci výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu. Smlouva však vstoupí v platnost až po vstupu v platnost zákona o státní záruce. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Nicméně paní ministryně byla vyčerpávající. Jenom zopakuji, že se v tomto zákoně navrhuje poskytnout záruku ve výši 1,5 mld. korun. Pokud chce stát poskytnout záruku, je to podle rozpočtových pravidel potřebné právě prostřednictvím nového zákona. V okamžiku, kdy by ta záruka poskytnuta nebyla, Česká národní banka by ze svých devizových rezerv půjčku 1,5 mld. korun Mezinárodnímu měnovému fondu neposkytla. Půjčka bude poskytnuta na základě bilaterálních smluv s Mezinárodním měnovým fondem.

Je potřeba také asi říci, že v historii Mezinárodního měnového fondu se nestalo, aby tento svoje závazky nesplnil. Samozřejmě je to v rámci nějaké snahy evropských států pomoci řešit důsledky finanční krize, ale to je asi nad rámec mé zpravodajské zprávy. Víc asi k tomu není co říci než to, že záruky, které byly poskytnuty, resp. půjčky, které byly prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu ze strany České republiky poskytnuty, byly v minulosti splaceny.

Děkuji pěkně za pozornost. Možná bych se přihlásil do obecné rozpravy, abych rozšířil nad rámec té zpravodajské zprávy, o co tam vlastně z ekonomického pohledu jde. Děkuji pěkně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji, otevírám obecnou rozpravu a dávám vám tímto slovo v obecné rozpravě.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. V rámci obecné rozpravy chci říci, že se samozřejmě jedná o řešení toho průšvihu s jižním křídlem eurozóny. Je to snaha získat financování pro státy, které si nedokážou půjčovat peníze na trhu. Je to... abychom nad tím jenom nemávli rukou. V historii bylo vždycky zločinem centrálního bankovnictví, když centrální banky financovaly své státy. Tady to jde právě prostřednictvím devizových rezerv z jednotlivých centrálních bank do Mezinárodního měnového fondu, který to následně těm státům rozděluje. Čili se to formálně nepovažuje za tzv. měnové financování státu, ale de facto to měnovým financováním státu je. A v tomto smyslu já s takovouto věcí samozřejmě věcně nemůžu souhlasit. Nicméně ta naše záruka už se týká opravdu detailu toho řešení a tady nemá smysl, abychom nedodržovali naše mezinárodní závazky.

Je také potřeba říci, že je rozdíl, když tyto půjčky z devizových rezerv poskytují státy uvnitř eurozóny, které mají přístup k likviditě Evropské centrální banky. Pro nás coby nečlenskou zemi jsou samozřejmě tyto půjčky z devizových rezerv mnohem, mnohem rizikovější. Na straně druhé díky politice České národní banky, která uměle udržovala kurz české koruny na jisté úrovni a používala k tomu nákupy měn, máme bohaté devizové zásoby, devizové rezervy, které já spíše považuji, jejich objem, za problém než za nějakou výhodu, takže pro nás se to riziko v tomto kontextu snižuje. Ale není to tak neutrální věc, jak by se na první pohled z toho materiálu zdálo. Znovu je potřeba si připomenout, že zkrátka žití na dluh, které v České republice zažíváme i dnes, pokud se vymkne z rukou, tak nevede k ničemu dobrému. A jižní křídla eurozóny to řeší prapodivnými cestami dodnes.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, kdo má zájem jako další vystoupit v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo ze strany paní ministryně. Není tomu tak. Pan zpravodaj, předpokládám, už nemá zájem o závěrečné slovo, když právě hovořil. Nepadl ani návrh na vrácení, ani na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat přikázáním výborům.

Jako první rozhodneme o garančním výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím. Kolegy z předsálí jsem už zavolal. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 92, přihlášeno je 165 poslanců, pro 144, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl. A pan zpravodaj...

 

Poslanec Jan Skopeček: Já jenom pro stenozáznam, mně tu nefungovalo hlasovací zařízení, ale nijak nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Nezpochybňujete hlasování. Hlasoval jste pro, předpokládám. Tak.

Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Nevidím nikoho, že by navrhoval další výbor. Vzhledem k tomu, že nepadl ani žádný návrh na zkrácení lhůt, tak jsme se vypořádali se všemi hlasováními v tomto bodě. Já končím prvé čtení tohoto návrhu a končím tento bod. Děkuji všem.

 

Otevírám další bod a tím je

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti
institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 67/ - prvé čtení

Z pověření vlády nám předložený návrh uvede paní ministryně financí Alena Schillerová, které tímto dávám slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych vám představila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, a sdělila vám, že cílem tohoto návrhu je transpozice směrnice o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv, která má transpoziční termín v květnu 2018. Návrh zákona již byl předchozí vládou předložen k projednání Poslanecké sněmovně, nicméně legislativní proces nebyl z důvodu konce volebního období dokončen.

Směrnice se vztahuje pouze na zaměstnanecké penzijní systémy. To jsou takové systémy, v nichž je účast navázána na pracovní poměr a v nichž zaměstnavatel uzavírá smlouvu s finanční institucí o správě prostředků a výplatě dávek. V České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden. Podpora mobility pracovníků je realizována tím, že směrnice odstraňuje překážky vytvářené některými pravidly zaměstnaneckých penzijních systémů. Jako příklad lze uvést např. požadavek směrnice ohledně čekací doby a věku. Je-li nabytí důchodových práv podmíněno čekací dobou nebo dobou aktivní účasti v systému, nesmí být tato doba delší než tři roky. Je-li nabytí důchodových práv podmíněno minimálním věkem, nesmí být tento věk vyšší než 21 let. Dále jsou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povinny informovat účastníka systému před skončením zaměstnání o tom, jaký dopad bude mít skončení zaměstnání na jeho důchodová práva ze systému. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP