(17.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji, posaďte se na místo zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného. Koukám se do pléna. Nemám tady ani žádnou elektronickou přihlášku, takže končím obecnou rozpravu.

Chci se zeptat, jestli má pan ministr nebo pan navrhovatel závěrečné slovo. Nemáte. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor přikázal předložit návrh k projednání zahraničnímu výboru, jak ostatně padlo i z úst pana zpravodaje. Má někdo jiný návrh? Nezaznamenávám. Máte? Vy se hlásíte? Ne, paní poslankyně se nehlásí, jenom se převlékala. Takže nemám jiný návrh. Půjdeme na hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování teď. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 138, proti nula, zdržuje se 20. A výsledek je přijato. Konstatuji tímto, že vládní návrh zákona byl přikázán k projednání... pardon, není to vládní návrh zákona, je to vládní návrh, byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

 

Tímto ukončuji tento tisk a předávám řízení schůze kolegovi Pikalovi. Přeji hezký podvečer.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pěkný večer všem. Jsme poměrně rychlí, takže nás čeká poslední bod dnešního dne.

29.
Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD
/sněmovní dokument 46/

Bod tímto otvírám. Návrh na zřízení této vyšetřovací komise předložila skupina 94 poslanců a poslankyň, současně tato skupina připravila návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který je součástí sněmovního dokumentu číslo 46. Prosím, aby se zástupce této skupiny poslanec Jakub Michálek ujal slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, milá veřejnosti, dovolte mi, abych uvedl návrh na zřízení vyšetřovací komise k OKD, který vám byl předložen jako sněmovní dokument číslo 46 a rozeslán dne 6. 12. 2017. My jsme tuto záležitost měli v našem volebním programu. Jde o věc, která si myslím, že má podporu i ve více politických klubech. Já jsem z důvodu korektnosti požádal o podporu všechny předsedy politických klubů v této Poslanecké sněmovně.

Já se v této rozpravě omezím opravdu na stručnou rekapitulaci základních fakt, které se týkají kauzy OKD, tak jak ji tady známe v podstatě od roku 1997. Jde o několik různých kroků, takže by bylo dobré si ujasnit, o čem se vlastně bavíme, jaká je působnost té komise, aby potom nevznikaly nějaké dohady. Myslím si, že opravdu zde bychom se měli soustředit na to, aby ta komise vznikla. Nechci tzv. zabrušovat do nějakých podrobných záležitostí, abychom se tady hádali, protože občané od nás očekávají, že opravdu zajistíme zřízení vyšetřovací komise a nikoliv že tady budeme dál diskutovat, jestli tu komisi zřídíme. (Někteří poslanci se baví v lavicích i u stolku ministrů a ruší projev.)

Společnost OKD je významnou společností na trhu těžby černého uhlí a má cca 11 tis. zaměstnanců. Je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji a na počátku 90. let byla akciovou společností vlastněnou státem, do které byl vyčleněn státní majetek v socialistickém vlastnictví. Tato společnost byla následně privatizována, a to částečně v kuponové privatizaci, částečně prodejem ze strany státního Restitučního investičního fondu a převodem do majetku obcí. Tito akcionáři následně prodávali svoje akcie dále a největší menšinový podíl soustředila společnost Prosper Trading, od které následně získala tento podíl společnost Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy.

Poprosím, pane předsedající, jestli byste mohl trošku klidu...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o klid v sále.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju. Přece jenom jde o zřízení vyšetřovací komise k důležité věci. Bylo by dobré, aby jednání Poslanecké sněmovny mělo nějakou úroveň.

Nyní se dostáváme k zásadnímu roku 1997, kdy stát přišel o majoritu v OKD tím, že Fond národního majetku snížil základní kapitál společnosti v neprospěch státu, čímž umožnil společnosti Karbon Invest ovládnout OKD. Toto rozhodnutí se jeví jako nesmyslné a pro stát nevýhodné, protože stát bez adekvátní protihodnoty přenechal rozhodující vliv nad společností OKD soukromé společnosti.

To je tedy první část té kauzy. Ta první část, která se týká roku 1997, kdy došlo k prodeji, resp. k soustředění, přenechání majority v OKD z důvodu rozhodnutí na straně Fondu národního majetku. Nyní se dostáváme ke druhé části kauzy, čili roku 2004, kdy byl privatizován menšinový podíl ve společnosti OKD.

V roce 2004 vláda Stanislava Grosse na návrh tehdejšího ministra financí pana Bohuslava Sobotky prodala 46procentní menšinový podíl bez soutěže společnosti Karbon Invest, a. s., za 4,1 mld. korun. Kvůli tomuto prodeji je nyní vedeno trestní stíhání tří osob, a to soudního znalce Rudolfa Douchy a manažerů Fondu národního majetku Pavla Kuty a Jana Škurka, kteří se podíleli na zpracování podkladů na jednání vlády České republiky. Ti byli obžalováni u soudu kvůli tomu, že uzavřením smlouvy měla být státu způsobena škoda ve výši vyčíslené Ministerstvem financí přes 5,7 mld. korun. Privatizační smlouva také zahrnovala celou řadu ustanovení, která nebyla v praxi realizována, např. závazek nabyvatele akcií, aby v případě prodeje bytů OKD přednostně tyto byty nabídl jejich nájemcům za cenu, která odpovídá výši ocenění bytů při privatizaci, nebo závazek vytvářet dostatečné rezervy pro budoucí náklady na rekultivaci krajiny po těžbě. Ve skutečnosti, jak všichni dobře víme, toto předkupní právo nájemců bytů nebylo dodrženo, majetek firmy byl ze značné části vytunelován, a nyní dokonce hrozí, že náklady na rekultivaci po těžbě ponesou daňoví poplatníci.

V souvislosti s trestním stíháním soud vyslechl bývalé ministry Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a vyžádal si nahrávku z jednání vlády z března 2004, ze které jsou mimo jiné patrné pochybnosti členů vlády ohledně privatizační smlouvy i budoucího nakládání s více než 40 tis. byty, které spadaly do majetku společnosti OKD. V trestním řízení vychází najevo, že posudky oceňující hodnotu společnosti OKD předložené ministrem Sobotkou na jednání vlády výrazně podhodnotily tyto byty a vůbec nezahrnuly do ocenění cca 20 dceřiných společností i další nemovitý majetek, což odůvodňuje závěr o vzniku škody.

Takže to je druhá část, ohledně které se předkládá návrh na zřízení vyšetřovací komise. A nyní k té třetí části.

Po privatizaci menšinového podílu došlo ke sjednocení vlastnictví OKD v rukách společnosti RPG Industries a následně NWR, přičemž obě tyto společnosti jsou spojovány se Zdeňkem Bakalou. Jeho společnost Charles Capital se již dříve podílela na krocích společnosti Karbon Invest. Společnost OKD po ovládnutí NWR vydala dluhopisy, čímž získala dostatečná finanční aktiva soukromých investorů. Následně však byla kritizována za nehospodárné finanční operace, kterými mělo dojít ke krácení věřitelů, čili tunelování, a to včetně výplaty dividendy svým majitelům ve výši, která výrazně přesahovala zisk společnosti. Tím se snižovala aktiva společnosti a zhoršila se dobytnost pohledávek věřitelů. V roce 2016 byl ohledně společnosti OKD vyhlášen na základě jejího návrhu úpadek a v roce 2017 soud schválil reorganizaci společnosti spočívající v nákupu akcií státním podnikem Prisko za částku 80 mil. korun.

Takže to je třetí část, která by měla být předmětem působnosti vyšetřovací komise k OKD.

Za skupinu poslanců navrhovatelé se domníváme, že také v souvislosti s probíhajícím trestním řízením a veřejnými prohlášeními osob je třeba jednoznačně určit odpovědnost za nevýhodné kroky učiněné jménem státu při privatizaci OKD a navazujících událostech. Činnost navrhované vyšetřovací komise z podstaty věci nenahrazuje činnost soudu v probíhajícím trestním řízení, připomínám, že ta se týká pouze druhé záležitosti, která má být předmětem zkoumání vyšetřovací komise, nýbrž zabývá se pochybeními zástupců státu a případnými jinými nelegálními kroky v širším kontextu, a to včetně možné odpovědnosti osob, která není předmětem probíhajícího trestního řízení. V tom trestním řízení, které vede soud, je zkoumána odpovědnost toliko tří úředníků. Řeší se v tom trestním řízení pouze vina těch tří obžalovaných, ale neřeší se tam vůbec politická odpovědnost nebo podíl dalších osob na vyšetřování kauzy OKD. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP