(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat.

Než otevřu bod devět, přečtu omluvu pana ministra vnitra. Ten se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne z naléhavých pracovních povinností v resortu Ministerstva vnitra. Paní ministryně Marksová se omlouvá z pracovních důvodů a pan ministr Ludvík z důvodu neodkladných pracovních záležitostí. To byly tedy omluvy.

9.
Návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny
 

Otevírám bod devět, což je návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny, a prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás informoval o navržených kandidátech, aby nám je představil a seznámil nás s dalším postupem při konání volby. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, přeji vám v dnešním, nebo ve dni, který je i dnes vypjatý, hezké odpoledne. Děkuji za slovo a rád bych v tuto chvíli zahájil proces volby předsedy Poslanecké sněmovny. V této věci uvedu, že volební komise předevčírem, v pondělí 20. listopadu, na své druhé schůzi projednala návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny předložený poslaneckými kluby a v této věci v souladu s jednacím a volebním řádem přijala usnesení, které má číslo 7.

Konstatuji, že obsahem tohoto usnesení je pouze jedno navržené jméno, tedy jediným nominovaným kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny je v tuto chvíli pan poslanec Radek Vondráček, který byl navržen poslaneckým klubem hnutí ANO 2011.

Podle jednacího řádu, tedy zákona č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se předseda Poslanecké sněmovny volí většinovým způsobem a tajným hlasováním. Ta volba probíhá nejvýše ve dvou kolech. A protože dnes je ve Sněmovně řada nováčků, nadpoloviční většina nováčků, tak prosím o krátkou trpělivost - budu stručný, ale rád bych vám řekl několik obecných slov k té volbě, jak probíhá.

Volební komise má v tuto chvíli připraveno 200 hlasovacích lístků. Ty jsou opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny s textem "Tajná volba" a s parafami dvou ověřovatelů volební komise. Na hlasovacím lístku je uveden, jak už jsem řekl, v tomto případě jediný kandidát na volbu a je označen pořadovým číslem. Až přerušíme ten bod a vyhlásím volbu, tak ta tajná volba bude probíhat ve Státních aktech, je to ten prostor tady naproti sálu. Pokaždé se ta logistika, abyste se tam nepletli, dělá stejným způsobem a bude to tak probíhat po celé volební období po všechny volby. Poslanci, jejichž příjmení začínají na písmena A až K, se řadí do levé fronty, do levé části místnosti, a poslanci, jejichž příjmení začínají na písmena L až Z, resp. Ž, do pravé části té místnosti. Tam si budete vyzvedávat hlasovací lístky. Vzhledem k tomu, že je vás tu řada nových, tak taky prosím, abyste při vyzvednutí hlasovacího lístku pracovnicím sdělili svoje příjmení, aby se ten proces urychlil. Poté už se přesunete do hlasovací místnosti, kde jsou připraveny jak standardně zástěny pro označení těch lístků, tak volební urny.

Teď důležitý moment. Platné jsou pouze ty hlasovací lístky, které jsou upraveny podle volebního řádu Sněmovny, a to tak, že souhlas s kandidátem projevíte zakroužkováním pořadového čísla před jménem kandidáta. Měl bych ještě doplnit, případně se škrtá křížkem na jméno jiných kandidátů, pokud by jich bylo více. Vy tedy svoji vůli, ať bude taková, nebo taková, projevíte tím - a to je důležitý moment -, že označíte číslo, které je před tím jménem. Vím, že teď možná budím úsměv na tváři některých z vás, ale opravdu často v tomto systému dochází ke zbytečným chybám, že vaše vůle, ať už je taková, nebo taková, nebude projevena, že ten lístek by byl neplatný.

Takže opakuji: Musíte označit to číslo. V tomto případě to bude číslo jediné, a buď tedy na něj uděláte kroužek, anebo to číslo přeškrtnete. A i tady pro ten případ vzory hlasovacích lístků, jak by se měly označit, jsou k dispozici u toho výdeje.

Poslední informace. V prvním kole bude předsedou Poslanecké sněmovny zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Pokud by kandidát nadpoloviční většinu přítomných poslanců nezískal, koná se druhé kolo. Na termínu toho druhého kola, případného druhého kola, bychom se museli s předsedy poslaneckých klubů domluvit. Pokud by nebyl ani v druhém kole kandidát zvolen, koná se podle článku 3 bodu 18 volebního řádu Poslanecké sněmovny nejpozději do 10 dnů nová druhá volba a začínala by tedy opět tím prvním kolem. Ta volba by obsahovala nové kandidáty. To znamená, kluby by musely předložit nové návrhy Poslanecké sněmovny.

To je v tuto chvíli organizačně ode mne vše na úvod tohoto bodu a já prosím pana předsedajícího, aby k navrženému kandidátu na předsedu Poslanecké sněmovny otevřel rozpravu.

 

Předsedající Jan Hamáček: Ano, tak činím a rozpravu otevírám. Zatím mám jednu přihlášku a to je přihláška pana předsedy Kalouska, vidím pana předsedu klubu Pirátů.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ustavující schůze a v rámci ní zejména volba předsedy Sněmovny je ústavním aktem, který je úzce provázán s ústavními akty následujícími, protože až se ustavíme, tak vláda je povinna podle Ústavy podat demisi a následně prezident republiky jmenuje předsedu vlády, který vychází z výsledků voleb.

A nikdo nezpochybňuje, že to je reprezentant hnutí ANO, nikdo nezpochybňuje, že hnutí ANO vyhrálo volby a že má právo vládnout. Bývalo ale vždycky dobrou praxí, pokud vítězná strana neměla, a to neměla nikdy, nadpoloviční většinu, tak že vždycky oznámila nejenom veřejnosti, ale i Poslanecké sněmovně a zejména prezidentovi republiky, s jakou většinovou podporou ve Sněmovně vládnout bude, ať už bude vládou menšinovou, anebo vládou koaliční. Proto také bylo vždycky velmi dobrou praxí všech tří prezidentů republiky požadovat po vítězi voleb, aby prezentoval nějakým způsobem - většinou chtěli i podpisy, ale nebylo to nezbytné - aby prezentoval nějakým způsobem 101 a více hlasů, které jeho vládě umožní vládnout. Byla to praxe pana prezidenta Havla, byla to praxe pana prezidenta Klause a byla to praxe i pana prezidenta Zemana - v případě pana premiéra Sobotky i většinou Poslanecké sněmovny podpořené designované premiérky Němcové pan prezident Zeman vždy požadoval 101 a více podpisů.

V tomto případě poprvé prezident republiky od této praxe ustoupil, řekl, že nebude požadovat těch 101 a více podpisů, a tak vlastně nikdo z nás včetně veřejnosti jakoby neví, s jakou podporou bude vítěz voleb vládnout. Když už se prezident republiky ať už z jakéhokoliv motivu - myslím, že ten motiv můžeme hledat v brzkých prezidentských volbách, ale možná měl pan prezident i jiné důvody - když už se prezident republiky z nějakého důvodu rozhodl ustoupit od své vlastní dosavadní praxe a od praxe svých předchůdců, prezidentů Klause a Havla, tak se domnívám, že minimálně by tuto informace měla požadovat Poslanecká sněmovna, protože to je ten orgán, z jejíchž voleb vláda vychází a které se vláda České republiky po celou dobu svého mandátu zpovídá. Těžko tuto informaci vyžádat jinak než právě při volbě předsedy Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny totiž vždycky, a z logiky věci to tak vždycky bylo a bude, byl reprezentantem té většiny, která umožnila vládě vládnout a získat důvěru v Poslanecké sněmovně bez ohledu na to, zda to byla vláda menšinová, nebo vláda koaliční. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP