(Jednání pokračovalo ve 12.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré pravé poledne. Máme 12 hodin a já otevírám bod číslo

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 931/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr obrany Martin Stropnický, kterému tímto předávám slovo. Prosím, pane ministře, je to vaše.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní tedy ve druhém čtení projednáváme materiál návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Materiál není asi nutné úplně podrobně představovat, protože se kolem něj odehrávala poměrně intenzivní diskuse v minulých týdnech, takže jenom ve stručnosti.

Jedná se o návrh, který má určit Vojenské zpravodajství odpovědným za obranu České republiky před kybernetickými útoky. Česká republika tak jasně prokáže kapacitu naplňovat požadavky NATO, které v rámci varšavského summitu v loňském roce deklarovalo kybernetický prostor jako další doménu, ve které je možné vést ozbrojený konflikt... (Ministr se odmlčuje pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vás poprosím, je nás tu možná polovina, přesto je hluk v sále vyšší, než je vhodný. Děkuji.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Také děkuji, pane předsedající. Čili NATO deklarovalo kybernetický prostor jako další doménu, ve které je možné vést ozbrojený konflikt, a zároveň stanovilo členským státům vytvářet tyto schopnosti samostatně. Česká republika tak bude mezi prvními zeměmi, které jednoznačně rozdělí základní tři pilíře problematiky kyberprostoru - kybernetická kriminalita, v působnosti Ministerstva vnitra, potažmo Policie České republiky, kybernetická bezpečnost, která je v působnosti NBÚ, resp. nově vznikající prvek NÚKIB, a kybernetická obrana v působnosti Ministerstva obrany, potažmo Vojenského zpravodajství.

Kybernetická kriminalita je oblast zajišťující odhalování trestné činnosti páchané v prostředí kybernetického prostoru či za výrazného využití informačních a komunikačních technologií jakožto prostředků k jejímu páchání. Kybernetická bezpečnost v působnosti Národního bezpečnostního úřadu, resp. nově vznikajícího úřadu, bude pokrývat činnost, která zahrnuje široké spektrum bezpečnostních oblastí, preventivní a reaktivní aktivity státu v oblasti ochrany dat, informací, systémů a služeb sítí. Třetím pilířem doplňujícím kompletní oblast problematiky ochrany kyberprostoru pak bude kybernetická obrana, která bude mít za cíl obranu státu proti pokročilým, závažným a nepřátelským kybernetickým útokům a natolik závažným napadením, která již nebude možné zvládat běžnými prostředky kybernetické bezpečnosti. Kybernetická obrana rovněž může mít i ofenzivní charakter. Smyslem jejího použití však je oproti kybernetické bezpečnosti aktivní působení v kyberprostoru proti útočícím osobám. Tím dojde k naplnění dalšího bodu Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na roky 2015 až 2020, který vláda již téměř před dvěma roky schválila a podle něhož má Ministerstvo obrany v rámci Vojenského zpravodajství vytvořit pracoviště zajišťující kybernetickou obranu České republiky. V souladu s tímto plánem již byly vyčleněny rozpočtové prostředky a byly započaty kroky na jeho budování. Bez právního rámce však tento prvek nemůže plnohodnotně fungovat.

Materiál byl velmi podrobně prodiskutován v rámci odborné veřejnosti, ať již formou informačních článků v jednotlivých médiích, účastí na odborných konferencích, diskusních panelech, či v rámci jednotlivých jednání se zainteresovanými institucemi, a vysvětlovány veškeré důvody jeho znění tak, aby nemohlo docházet k pochybnostem, či nařčení dokonce Vojenského zpravodajství z případného zneužití. Materiál byl projednán ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, výboru pro obranu a výboru pro bezpečnost, které doporučily návrh zákona ke schválení ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v tisku č. 931/4.

K pozměňovacím návrhům výboru pro obranu považuji za důležité uvést, že se jedná o návrhy, které vyplynuly z jednání s ICT Unií a vycházejí jejím požadavkům vstříc. Umožní dotčeným subjektům se předem vyjádřit k návrhu na umístění technických prostředků ještě před jeho schválením vládou a výslovně zakotví existenci dohody o technických podmínkách připojení konkrétního prostředku, čímž posílí jistotu dotčeného subjektu zejména v tom, že technický prostředek bude s jeho zařízením kompatibilní a nezpůsobí žádné technické problémy. Dále pak posiluje kontrolní mechanismy zřízením vnitřního kontrolního orgánu Vojenského zpravodajství, čímž se přidává další stupeň kontroly činnosti tohoto zpravodajství.

Pozměňovací návrhy výboru pro bezpečnost pak vyhovují i požadavkům pana premiéra, které vznikly po schůzce s představiteli všech parlamentních stran, žádajících o upřesnění využití technických prostředků kybernetické obrany. Lze tedy konstatovat, že připomínky k předkládanému materiálu byly velmi důkladně vypořádány a navrženými pozměňovacími návrhy upraveny tak, aby nedocházelo k různým pochybnostem.

Osobně pozměňovací návrhy obou výborů podporuji, jelikož přispívají ke kvalitě materiálu, a doporučuji je tedy ke schválení.

Na závěr musím opakovaně zdůraznit zásadní význam tohoto návrhu pro obranu a bezpečnost České republiky. Podtrhl bych i skutečnost, že schválením zákona teprve nastane rozhodné období pro vytvoření plánu kybernetické obrany, který bude schvalovat vláda, pro nábor personálu, zajištění technologií a vytvoření patřičných schopností. Kybernetická obrana není jen otázkou schválení zákona, ale jejího několikaletého budování. A o to nám jde především. Jde nám o to začít tuto schopnost efektivně vytvářet.

Jak ukazuje právě probíhající celosvětový útok např. ransomwarem WannaCry, kterým bylo napadeno obrovské množství počítačů ve 150 státech, jehož cílem nejsou jen občané, ale také zdravotnická zařízení, veřejná doprava, průmysl, ministerstva a vládní úřady, již není možná existence fungujícího státu bez kybernetické obrany. Ve světle nedávných útoků na elektronickou poštu MZV u nás i ve světě kybernetičtí zločinci přímo útočí na podstatu a integritu státu. Není proto možné dále váhat ani otálet. Česká republika, pokud chce účinně působit v kybernetické bezpečnosti a ubránit demokraticky fungující stát, se bez zákonné opory ve prospěch kybernetické obrany prostě neobejde. Kybernetický prostor se stále častěji stává místem, kde probíhají nepřátelsky motivované aktivity. Bezprecedentní rozsah posledního útoku dokazuje, že i působení pravděpodobně nestátních aktérů v kybernetickém prostoru může mít strategické dopady, a stát musí na tento fakt reagovat. Česká republika nesmí proto zůstat pozadu. Vzhledem ke stále častějším kybernetickým útokům je nezbytné začít velmi rychle budovat kapacity, které budou určeny k předcházení a odvracení těchto typů útoků. A bez přehánění se dá říci, že včera bylo pozdě.

Tento zákon si osobně dovolím řadit k nejdůležitějším, které ještě v tomto období je třeba přijmout.

Děkuji vám za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP