Středa 15. března 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Neautorizováno !

 

(pokračuje Jan Bartošek)

299.
Daňové podvody ministra financí

Budeme pokračovat v projednávání bodu 299, pokračujeme ve všeobecné rozpravě, která byla přerušena. Eviduji přednostní právo pana předsedy Kalouska s žádostí o vystoupení v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký den. Dovolte, prosím, abych teď zdůvodnil, proč jsem Sněmovnu požádal o zařazení tohoto bodu s poměrně výstižným názvem Daňové podvody ministra financí. Nevím, kolik jich je doopravdy. To možná ví jenom pan ministr sám. Ale z otevřených zdrojů jsou dohledatelné čtyři. Týkají se dvou obchodních operací, které jsou veřejně známé, a jednotlivá čísla jsou veřejně známá. A dovolte mi, abych je nyní chronologicky a pokud možno přehledně popsal.

Ještě předtím, než se 8. 3. 2017 rozpočtový výbor zabýval otázkou nákupu korunových dluhopisů Andrejem Babišem od své vlastní firmy Agrofert, čelil pan ministr financí jak veřejným výzvám, tak výzvám předsedy vlády, aby objasnil, zda na nákup těchto dluhopisů ve výši 1,5 mld. měl dostatek prostředků. Pan ministr financí zveřejnil svá daňová přiznání, z kterých vyplynulo, že pokud by se to týkalo pouze těchto zdaněných peněz, tak neměl dostatek legálních prostředků. Na tuto námitku reagoval pan ministr financí tím, že vedle zdaněných příjmů měl také ještě nezdaněné příjmy z prodeje akcií, které po uplynutí časového testu skutečně jsou nezdaněným příjmem, a slíbil, že s tím seznámí veřejnost auditem, který si zadá u renomované společnosti. Tento dokument zveřejnil pan ministr financí 10. 3. 2017, řekl mu audit. Poté, co jsme si všichni přečetli, že auditoři upozorňují, že to zase takový audit není, nás včera pan ministr financí také upozornil, že ten audit vlastně auditem není. Ale to není až tak podstatné, je to veřejná informace, kterou poskytl, a čísla, která tam uvádí, předpokládám tedy, že jsou pravdivá a že si za nimi pan ministr stojí.

Ta čísla jsou do značné míry alarmující. Z nich totiž vyplývá, že pan ministr financí v roce 2010 získal z prodeje akcií nezdaněné příjmy ve výši 748 mil. korun, a získal je prodejem akcií tří firem, a sice firmy PROFROST a firmy AHEED Česká republika (Poslanec Faltýnek z pléna napovídá AFEED.) ... AFEED, moc se omlouvám, děkuji panu předsedovi představenstva Agrofertu. (Poslanec Faltýnek s úsměvem dodává: Bývalému.) Bývalému.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, poslanci, abyste po sobě nepokřikovali. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já skutečně děkuji za opravu, týká se firem AFEED a AFEED Česká republika. Příjmy z těchto akcií jsou legálně nezdaněny za předpokladu, že to proběhne standardním způsobem. Nicméně není překvapivá informace, že všechny tyto akcie prodala fyzická osoba Andrej Babiš právnické osobě Agrofertu, a s., za neuvěřitelně nevýhodných podmínek pro Agrofert, to znamená za neuvěřitelně vysokou cenu.

Příklad si můžeme uvést na tom největším zisku, na společnosti PROFROST, jejíž akcie prodal pan ministr financí za 527,5 mil. korun. Jedná se o společnost, která měla v té době základní kapitál menší než 2 mil. korun a její úvěrové závazky byly v podstatě totožné s jejich aktivy. Totálně zadlužená, řekl bych až předlužená společnost se základním kapitálem 1,8 mil. korun. Ovšem co je půvabné, že k datu kupní smlouvy, kdy pan ministr financí prodával Agrofertu tuto společnost, prodával už jenom 20 % těchto akcií, neboť 80 % akcií již držel Agrofert, a. s.

Ze způsobu navyšování jmění předtím, než došlo k této kupní smlouvě, se snadno dobereme k výsledku, že těch 80 % si supermajoritní akcionář Agrofert, a.s., pořídil za 80 milionů korun. Těch zbývajících 20 % si koupil od minoritního akcionáře Andreje Babiše za 527 milionů korun. Naprosto nesmyslný obchod. Neexistuje supermajoritní akcionář, který by 20 % firmy s takovýmto základním majetkem a s takovými závazky koupil za tak ohromující nesmyslnou cenu. To dává logiku jenom v jednom jediném případě, kdy si to ta společnost kupuje od svého vlastníka a dochází během této operace... (Řečníkovi byla přinesena sklenice vody.) Děkuji. A dochází během této operace mezi fyzickou osobou Andrejem Babišem a Agrofertem, právnickou osobou, ke dvěma hezkým daňovým únikům. Tím prvním daňovým únikem je skutečnost, že ten příjem 527 milionů je skutečně nezdaněn, protože akcie po časovém testu se prodávají s nezdaněným příjmem. Ovšem za předpokladu, že ten příjem odpovídá tržní ceně, neboť se jedná o daňový únik a fyzická osoba si tak navyšuje své nezdaněné příjmy neoprávněně, má být dodatečně zdaněna a předána orgánům činným v trestním řízení.

Druhý daňový podvod při této operaci páchá Agrofert jako právnická osoba, protože vyplácí svému majiteli nesmyslně vysokou částku. Za 20 %, tedy v podstatě za bezcenný majetek, vyplácí půl miliardy korun a tuto půlmiliardu korun uplatňuje do daňového základu a šidí o to státní rozpočet. Dojde tedy k operaci, kdy obrovským způsobem vydělává fyzická osoba, prodejce akcií, vlastník společnosti, prodělává jeho společnost a zejména prodělává státní rozpočet, protože státní rozpočet v tu chvíli šidí oba, jak ta fyzická osoba, tak právnická osoba.

Tak tohle jsou ty dva daňové podvody v první operaci. Prodej bezcenného majetku vlastní firmě za 748 milionů korun. Řekl jsem bezcenného, měl bych se opravit, měl bych říct téměř bezcenného, protože u firem AFEED a AFEED CZ se sice o nějakou hodnotu jednalo, ale nákupní cena, opět je to ověřitelné z otevřených zdrojů, byla několikanásobně předražena a navýšena.

V tomto okamžiku již samozřejmě fyzická osoba Andrej Babiš má dostatek prostředků na nákup korunových dluhopisů. A co s nimi dělá? Co s těmi prostředky dělá? No půjčuje je své firmě. Ona logicky asi má problémy s cashem, protože předtím musela udělat nesmyslně vysoké výdaje za nákup téměř bezcenného majetku. To znamená, půjčuje si od svého majitele jeden a půl miliardy korun a vydává mu na to korunové dluhopisy s úrokem 6 %, no a opět s nesmyslně vysokým úrokem v okamžiku, kdy úrokové sazby se pohybují kolem 2 %. Pro vaši informaci, Agrofert si v té době půjčuje peníze za průměrný úrok někde kolem 1,8 až 1,9 %, s tou výjimkou, že její vlastní šéf jí půjčuje za 6 %. Není bez zajímavosti, že i mnohem menší Čapí hnízdo, v té době vlastněné potomky Andreje Babiše, si dokázalo půjčit výrazně levněji, zhruba za 4 %, než si půjčoval Agrofert od svého majitele.

Touto operací už se zabýval rozpočtový výbor a vyjádřil velké podezření, že tato operace sama o sobě není nákupem korunových dluhopisů, ale že je skrytým vyplacením dividendy, protože proběhla na konci roku 2012, kdy opravdu korunové dluhopisy byly nezdaněny. Ovšem každá operace podle judikátu Nejvyššího soudu i podle Ústavního soudu i podle Evropského soudního dvora musí být posuzována podle své skutečné podstaty, a je-li jejím jediným důvodem neplacení daní, tak je protiprávní, i když proběhne formálně přesně podle paragrafů.

Téměř všichni jsme na rozpočtovém výboru byli přesvědčeni, a myslím si, že je o tom přesvědčen každý, kdo se na tu operaci podívá chladnýma očima, že opravdu pravou podstatou této operace není nákup korunových dluhopisů, ale skrytá výplata dividendy, tak aby dividenda byla nezdaněna, protože za normálních okolností je zdaněna. Stačí na to jednoduchá otázka: Proč Agrofert emitoval dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny? Neexistuje jiná odpověď, než že jejich kupec nechtěl zaplatit daň. Jak je možné, že si je koupil jenom on? Agrofert si samozřejmě ohlídal, aby tento neskutečně vysoký a netržní úrok, který kupci přináší naprosto nebývalou výhodu, měl pouze jeho vlastník a nikdo jiný.

Opět dochází ke dvěma daňovým únikům během jedné operace, kterou fyzická osoba Andrej Babiš s právnickou osobou Agrofert učinil. Fyzická osoba Andrej Babiš získává neuvěřitelně vysokou výhodu za netržní úrok 6 % a nemusí danit, právnická osoba vyplácí svému majiteli 6% úrok z dluhopisů a uplatňuje tento úrok do základu daně a šidí o to státní rozpočet. Státní rozpočet šidí jak fyzická osoba, která nechtěla platit 15% daň z dividendy, tak právnická osoba, která nesmyslně vysoký 6% úrok vkládá do daňového základu.

Zejména ten první případ, prodej téměř bezcenného majetku své vlastní firmě, je prosím pěkně jeden z nejstarších a přímo učebnicových příkladů daňových podvodů. To se učí daňoví kontroloři první týden daňového kurzu ve Smilovicích. A vždy se jim zdůrazňuje: Vždycky když na něco takového narazíte, počítejte s tím, že vám bude předložen jeden, možná dokonce dva znalecké posudky s kulatými razítky, že ta cena odpovídala, tak na to nic nedejte. Ty znalecké posudky nic neznamenají. Vy jste povinni zkoumat skutečnou tržní cenu majetku, která byla prodána, a pokud to neodpovídá, pokud byl téměř bezcenný majetek prodán za vysokou cenu, jste povinni doměřit daň a podat oznámení orgánům činným v trestním řízení.

Co se týče skryté výplaty dividendy v kauze korunových dluhopisů, to je skutečně případ jenom hitu roku 2012, který byl k 1 1. 2013 včasným legislativním návrhem zaražen. A nikdo z nás v roce 2012 nepochyboval a nikdo na tehdejší daňové správě nepochyboval o tom, že v roce 2014, což bude první rozhodný rok, protože v té chvíli poprvé vznikla teoretická daňová povinnost za dluhopisy vydané v roce 2012, že v roce 2014 budou všechny tyto operace prověřeny a tam, kde svou podstatou nepůjde o nákup dluhopisů, ale svou podstatou půjde o nákup dividendy, bude daň doměřena, popřípadě bude učiněno příslušné oznámení.

Nikdo z nás samozřejmě nemohl tušit, že v tom roce 2014 už se do toho daňová správa opravdu nepohrne, protože jeden z těch, kteří se dopustili této optimalizace, je současný ministr financí a jejich šéf. A my jsme na rozpočtovém výboru viděli onen tanec, který předváděl pan generální ředitel Janeček i náměstkyně ministra paní Ing. Schillerová, kdy nám pořád vysvětlovali, že vlastně nevědí, podle jakých právních instrumentů by něco takového měli šetřit. A ty právní instrumenty existují. Především je to daňový řád, který nařizuje zkoumat skutečnou podstatu operace, ne tu formálně deklarovanou. A jsou to judikáty Nejvyššího správního soudu a je to judikát Ústavního soudu, který opakuje, že pokud jediným účelem operace bylo krácení daní, pak je ta operace protiprávní, i když proběhla formálně čistě podle zákona. Proč daňová Kobra v tomto případě se stala daňovým slepýšem, to asi není těžké uhodnout. Skutečností je, že jsme v přímém přenosu viděli, jak pan generální ředitel Janeček a jak paní náměstkyně Schillerová se skutečně kroutili jako slepýši a kobry nepřipomínali ani omylem.

Problém je samozřejmě, že ten delikt, protože ty dluhopisy jsou desetileté, tak ten delikt se bude opakovat každý rok. Od roku 2014 až do roku 2023. A to je, jsem hluboce přesvědčen, pravý důvod předložení návrhu pana poslance Babiše, který se snažil implementovat do návrhu týkajícího se dárců krve, aby to zákonem ukončil. Protože když to zákonem ukončí, tak to proběhne naposledy v roce 2018. Pak už se to neobjeví v bilanci Agrofertu ani v jeho vlastním daňovém přiznání a nikdo se nebude ptát. Do té doby snad své Janečky ve funkci udrží. Ale do roku 2023 je udrží těžko. A já se domnívám, ale tohle je moje spekulace a nemusíte se mnou souhlasit, já se domnívám, že ten návrh není nic jiného než snaha vyvinout se z odpovědnosti, pravděpodobně i trestní odpovědnosti, že se tohoto činu dopustil, a ukončit to legislativním návrhem. Protože ta legislativa je úplně zbytečná. Na to skutečně stačí profesionální výkon exekutivy, aby tam, kde je potřeba daň doměřit, bylo doměřeno. Na to není potřeba schvalovat jakoukoliv legislativní změnu.

Shrnuto, podtrženo. Poctivý podnikatel, pokud chce ze své firmy získat poctivě vydělané peníze, buď si vyplatí manažerskou odměnu a tu zdaní, anebo si nechá vyplatit dividendu a tu zdaní. Podvodník prodá své firmě téměř bezcenný nadhodnocený majetek v akciích po časovém testu a tento příjem danit nemusí. A samozřejmě na tom vydělává svým způsobem i ta firma, nebo nevydělává, ale druhého daňového úniku se dopouští ta firma, protože ten nadhodnocený majetek uplatňuje do základu daně. Popřípadě onen podvodník si nevyplatí dividendu, ale tváří se, že nákup korunových dluhopisů je skutečně nákupem korunových dluhopisů, a nikoliv skrytou výplatou dividendy.

Já připouštím, že takových týpků v podnikatelském světě v České republice bude více. A zejména ten první případ, ten prodej bezcenného majetku za nesmyslně vysokou cenu, se skutečně několikrát opakoval, Finanční správa odhalila a trestala. A je určitě i mnoho neodhalených a nepotrestaných případů. To se pravděpodobně lze domnívat. Ale nikdo z těch lidí se nestal ministrem financí, který si vetknul do štítu boj s daňovými úniky. Nikdo z těch lidí neříká, že všetci kradnú, a nechce ždímat živnostníka o poslední korunu, a přitom se jim směje do očí a říká: vy všichni kradnete, jenom já legálně optimalizuji a čerpám.

Myslím si, že to není možné, že s tímto podezřením nemůže věrohodně vláda České republiky vést boj s daňovými úniky. Proto si dovoluji přednést usnesení k tomuto bodu. Je tříbodové, je poměrně krátké.

Poslanecká sněmovna

1. souhlasí s usnesením rozpočtového výboru č. 574 ze dne 8. 3. 2017;

2. konstatuje, že ministr financí věrohodně nevysvětlil ani své osobní legální příjmy na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, ani vážná podezření z daňových úniků, které vznikly vzájemnými obchody mezi Agrofert, a.s., a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou;

3. žádá ministra financí, aby věrohodná vysvětlení poskytl nejpozději do 30. 4. 2017, nebo aby k tomuto datu vyvodil osobní politickou odpovědnost.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pouze pro pořádek - je důležité, aby návrh usnesení zazněl i v rozpravě podrobné, kterou po obecné rozpravě otevřu.

S přednostním právem se hlásí pan poslanec Faltýnek. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Já jsem rád, že se tady konečně řeší bod, který se jmenuje Podvody ministra financí. Je to bod, na který jsme tady asi posledních pětadvacet let všichni čekali. Já mám tady s sebou, ne složku, knížku... (Smích, pobavení v sále.) Tady tuto modrou knížku, kterou vydal protikorupční fond...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Opět vás požádám, poslankyně a poslanci, abyste po sobě nepokřikovali a respektovali jednací řád, byť rozumím, že to vyvolává úsměv na vašich tvářích.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: A tato knížka - děkuji, pane předsedající. A tato knížka popisuje, jak to říct slušně, různé činy jednoho z nejhorších ministrů České republiky pana Kalouska. Doporučuji si bedlivě tuto knihu přečíst, přátelé, protože pan Kalousek a jeho fungování ve státní správě je ukázkovým příkladem netransparentnosti, nevýhodných prodejů, a musím to říct, prostě i korupce.

Tady se můžete podívat, v této knize, celkem detailně na jeho aktivity v politice za pětadvacet let. (Ukazuje knihu.) Dočtete se, jak výhodně prodával migy-29, jak prodával stovky tanků T-72 do Alžírska, o gripenech, o hazardu, o ekologických superzakázkách, o prodeji kasáren na náměstí Republiky, o nákupu letadel Casa, o nákupů padáků, na kterých nikdy nikdo neumřel, a o přístupu pana Kalouska k hazardu. Ale ten je pořád stejný, což je dobře, a někteří lidé si ho za to váží. Prostě tady najdete úplně všechno. Takže jestli by se tady mělo něco řešit a vyšetřovat, tak polistopadové fungování jednoho z nejhorších ministrů financí České republiky.

To, co tady předvádí opozice, bohužel s našimi koaličními partnery sociální demokracií a KDU, já považuji za určité pokrytectví a je to další vymyšlená pseudokauza, která má samozřejmě odradit a odstranit pokud možno pana Babiše z české politiky. Možná by bylo fajn, kdybychom tady všichni třeba do konce ještě volebního období ukázali svá daňová přiznání za posledních dvacet let, tak jak to udělal pan Babiš. (Poznámky z poslaneckých lavic.)

Ještě mi dovolte použít pár citací z této knihy, tak jak si kolega Kalousek představuje demokracii. (Poslanec stále drží v ruce modrou knihu.) Jsou to citace, které nás všechny pobaví: Je léto roku 2011. Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu odpustilo Ministerstvo financí z období let 2006 až 2009 na sankcích za neoprávněné čerpání dotací 31 z 34 miliard korun. Novináři znají konkrétní případy, kdy Kalouskovo ministerstvo odpustilo sankce, i když za dotaci padly pravomocné tresty pro úvěrový podvod a úplatkářství. Miroslav Kalousek na to reaguje těmito slovy - dvojtečka: Jedna malá zrůdička jménem Kala - kolegové ze sociální demokracie, hovořím o vašem bývalém členovi. Čili ještě jednou, kolega Kalousek cituje: Jedna malá zrůdička jménem Kala se rozhodla z toho asi před 14 dny udělat mediální kauzu, jak ten zločinný Kalousek odpustil 31 miliard. To, co dělá mimořádně bolševický exposlanec ČSSD Kala, považuji za nehoráznost. Asi mu kolegové z ČSSD poradili, aby to vynesl do médií a znemožnil vládu.

Takže v této souvislosti mě celkem překvapuje to vzácné spojení při prosazení tohoto bodu na jednání Sněmovny. Nicméně mám tady ještě dvě věci, kdy také tady zaznělo v tom našem politickém éteru na adresu pana prezidenta policejního Lessyho, ať jde šlapat chodník na Ostravsko. A to souviselo samozřejmě s telefonáty našeho vzácného kolegy Kalouska vyšetřujícímu policistovi i policejnímu prezidentovi, a ti z vás, co jste tady seděli tehdy v tom roce 2012 v červenci, si určitě pamatujete tu debatu na toto téma a i ten vzácný citát. Já bych oživil paměť některým kolegům, kteří tady seděli: Je to bezprecedentní manipulace s trestním řízením. Já jako křesťan nemohu doporučit vyšetřovateli ani dozorovému státnímu zástupci, aby se zastřelili, ale upřímně řečeno, když se nezastřelí, tak rezignace je jediná možná varianta.

Ale ta kniha je dlouhá a já nechci zdržovat. Mám tady poslední věc a ta se týká komentáře tehdy redaktora týdeníku Respekt Jana Macháčka z roku 2011, kdy mimo jiné říká: A nakonec vezměme si nedávný případ, kdy ministr financí zavolal na Finanční úřad Praha 9, aby poslal do Sazky kontrolu, a úředníci tam za deset minut naběhli. Uvědomujeme si vůbec, že tato efektivní privatizace moci, kdy ministr úkoluje napřímo daňový úřad, se může kdykoliv obrátit proti komukoliv z nás?

Tolik jenom velmi stručně k tomu bodu daňové podvody ministra financí Kalouska. Protože bohužel se nepodařilo ten bod posunout na 17. hodinu, jak jsem prosil Poslaneckou sněmovnu, tak bych přečetl písemné stanovisko k těm konkrétním věcem, které tady zazněly ze strany pana kolegy Kalouska, když navrhoval vlastně včera tento bod na program. Čili je to stanovisko pana ministra Babiše, které bych já tady s dovolením přečetl, když tady v tuto chvilku nemůže být.

Za prvé. Bývalý mnoholetý ministr financí včera uvedl, že jsem prodal svoje společnosti své vlastní firmě a - cituji - díky tomu ta firma za tuto akvizici mohla o těch 748 milionů snížit daňový základ v odpisech a dávat o to méně státnímu rozpočtu. To je citace z toho včerejšího vystoupení. No ale to je naprostý nesmysl, že by si firma mohla snížit daňový základ o hodnotu nakoupené společnosti. Nevím, co je horší - za prvé, že to bývalý mnoholetý ministr financí neví, anebo že úmyslně lže. Pokud by vás zajímalo, proč si není možné o cenu nakoupených akcií snížit základ daně, stačí se podívat do zákona o daních z příjmů do § 25.

Za druhé. Firmy jsem nepořídil z neznámých prostředků. Jako jediný politik v České republice jsem zveřejnil daňová přiznání za posledních dvacet let. Já skutečně nemám co skrývat. Pořád čekám, až se ke mně někdo z kolegů předsedů parlamentních stran přidá.

Za třetí. Firmy jsem prodal za cenu, kterou určil soudem jmenovaný znalec.

Za čtvrté. Prodej firem v letech 2009 až 2011 nemohl mít s dluhopisy naprosto nic společného. Je to další lež.

Za páté. Dluhopisy byly vydány v roce 2012 po úspěšné propagační akci Ministerstva financí pod vedením mnohaletého ministra financí. V tento rok byly vydány stovky emisí v celkové hodnotě stovek miliard korun. Každý se může podívat do registru těchto dluhopisů, kde byly úrokové sazby i 18 %.

Za šesté. Možná by mnoholetý ministr financí mohl vysvětlit, proč když držím sto dluhopisů v nominále jedna koruna a jeden dluhopis v nominále sto korun, platím jinou daň. Tímto nesmyslným pravidlem a jeho autorem bychom se konečně měli začít zabývat. Pokud zákon takové pravidlo obsahuje, emitenti dluhopisů ho samozřejmě využijí. Ostatně jim to veřejně radil tehdejší náměstek ministra financí pan Minčič.

Za sedmé. V roce 2012 nebyl u desetiletých korporátních dluhopisů úrok ve výši 6 % neuvěřitelně vysoký a netržní. To pochopí každý - no, každý ne, ale ten, kdo o financích něco ví. Měl by to pochopit i bývalý ministr financí.

Za osmé. Tržní výše úroků byla navíc ověřena znalcem.

Za deváté. Agrofert jsem roky vlastnil transparentně jako fyzická osoba. Žádný Kypr, Holandsko, různé ostrovy jako kamarádi mnoholetého ministra financí. Nyní vlastní Agrofert Český svěřenecký fond. Nikdy jsem se neskrýval za nepřehledné zahraniční struktury, nemám k tomu žádný důvod.

Za desáté a úplně na závěr. Transakce mezi mnou a Agrofertem si každý může vyhledat ve výroční zprávě na internetu. Všechno je veřejné a transparentní. Nezveřejněné prodeje akcií osvobozené od daně se však v minulosti využívaly k pochybným transakcím. První věc, kterou jsem proto jako ministr financí zavedl, bylo právě hlášení příjmů osvobozených od daně správci daně, pokud přesahují pět milionů korun. Možná proto se dneska někteří potrefení ozývají.

Já jenom k tomu ještě poslední poznámku na závěr. Už to tady padlo z úst pana ministra financí. On jako fyzická osoba za roky 1996 až 2015 zaplatil na dani z příjmů a odvodech zhruba 350 milionů korun, Agrofert za posledních deset let zhruba 23 miliard včetně daně a odvodů do státního rozpočtu. Zeptal bych se prostřednictvím pana předsedajícího, kolik za toto období zaplatil náš vzácný pan kolega Kalousek.

Tolik stanovisko pana ministra financí, které jsem zde přednesl. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v otevřené rozpravě. S faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger a s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leoš Heger: Dobré odpoledne. Já bych si dovolil stručný komentář ke zprávě, kterou tady přednesl pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek.

Nebudu hodnotit tu druhou, menší polovinu jeho projevu, tady je jistě finančních odborníků celá řada, nechám to na nich, ale chtěl bych jenom říct, že podle jednacího řádu rozprava má být k věci a v té první polovině ta rozprava byla v podstatě součet urážek, které tady citoval pan předseda Faltýnek. Citoval je z knihy pod dojmem, že co je v novinách nebo co je v knize, je správné a musí to být pravda. My jsme tady tu knihu v rukou kolegů ANO viděli mnohokrát, neviděli jsme podobnou knihu, která je napsána o panu předsedovi Babišovi, ale já se nebudu snižovat k tomu, abych tady z ní citoval. Jen jsem chtěl připomenout, že ta modrá publikace byla stvořena organizací, která byla sponzorována z peněz Agrofertu, tak jak se obecně ví, takže ohánět se tady s ní je přinejmenším velmi šalebné.

Na závěr bych řekl, že existuje klasické právnické rčení, že tam, kde nejsou argumenty k věci, jsou argumenty k osobě. To je starý známý řečnický trik a myslím si, že trošku pan předseda Faltýnek uráží toto auditorium. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegrovi i za dodržení času k faktické poznámce a budeme pokračovat přednostním vystoupením pana místopředsedy Jana Bartoška. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Skoro by se mi chtělo říct s klasikem nechte toho kočkování, džentlmeni - kdyby situace nebyla tak vážná. Je to velice složité, a teď mi dovolte, abych odhlédl od stranické příslušnosti. Opakovaně už 3,5 roku tady slyším od zástupců hnutí ANO, kdo různě kradl nebo krade, ať už jsou to útoky na poslance Kalouska, ať už jsou to útoky na poslance Urbana nebo na kohokoli jiného. Jestliže takto zásadní obvinění zde zaznívají, tak buď nechť je doprovází trestní oznámení a potrestání viníků, a pak to bude projevem síly, dostatku argumentů a rozhodnosti, a jestliže to pouze tři roky slyšíme, tak je to pouze rétorické cvičení a je to spíš projevem slabosti než rozhodnosti. Kdybyste ty argumenty měli, předpokládám, že trestní oznámení byste podali. A bylo by to správné! Jestliže někdo porušil zákon, konejte. Opravdu konejte.

Poslanecká sněmovna vždycky je a bude suverénem. A ať už v této vládě bude sedět kdokoliv, vždycky se bude zodpovídat Poslanecké sněmovně. Předpokládal jsem, že kolega Faltýnek vystoupí, vaším prostřednictvím, a - (Poslanec Faltýnek vykřikuje z místa: A omluví se.) Ne omluví se, že zazní nějaký relevantní argument. Jde pouze o to, abychom se dozvěděli, jak to bylo s příjmy vicepremiéra. Vždyť o nic jiného nejde. To není filozofie, to není nějaká úvaha, to jsou pouze čísla. A jestliže bude doloženo to, o čem se vede polemika, pojďme dál. Na druhou stranu - pane kolego (Faltýnku) prostřednictvím předsedajícího, nepokřikujte po mně, vždyť víte, že vždycky napomínám ke kázni a respektu k jednacímu řádu. Určitě na mě budete mít možnost reagovat.

Zde se nevede debata ideologická z mého pohledu, zde se vede debata faktická. To je to, po čem volám. To je to, co si myslím, že vrátí do určité míry důvěryhodnost této Poslanecké sněmovně, že se budeme schopni bavit na úrovni reálných faktů.

Děkuji vám, že jste mě vyslechli. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Janu Bartoškovi. Nyní další faktická poznámka, pana poslance Bronislava Schwarze. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane předsedající, kolegyně a kolegové, jsem strašně rád, že pan místopředseda Sněmovny vystoupil, ale jednu věc bych se ho zeptal, protože jsem na něj nechtěl pokřikovat. Když teď tedy mluvil k panu Kalouskovi, jak jsem tak pochopil, a vysvětloval mu, že když má tedy podezření, že pan Babiš něco udělal, proč nedal trestní oznámení, to je jedna věc, jestli to náhodou neví. Pak bych se ještě zeptal pana Bartoška, proč tedy schválil program schůze, když tady radí, že když tedy vím o trestné činnosti, že bych měl jít na policii, a ne tady dělat vyšetřujícího soudce. To je všechno, na nic jiného se ptát nechci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Nekl s faktickou poznámkou. Pan kolega Fiedler je stále řádně přihlášen. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych zareagovat na pana Faltýnka. Pane Faltýnku, prosím vás, vy tady vyzýváte a pan Babiš stále vyzývá, ať všichni, nejenom předsedové poslaneckých klubů a stran, ale všichni politici ať předloží daňová přiznání. Má daňová přiznání jsou od roku 1992 všechna uložena na Finanční správě v Přerově, neměl jsem nikdy žádný problém, vždy jsou v pořádku zkontrolována. A já si myslím, že kdo je čistý, tak prostě tady nemusí nic předkládat, protože pan ministr Babiš si to přes svoje finanční úřady může zkontrolovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní faktická poznámka kolegy Jana Bartoška. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Krátce vaším prostřednictvím zareaguji na pana poslance Schwarze. Předpokládám, že jste mě pozorně poslouchal. Z mých úst jste určitě neslyšel, že bych řekl, že váš předseda krade. Neřekl jsem to. Neřekl. Jediné, co jsem řekl, nechť se doloží relevantní argumenty. To je mé vyjádření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Karel Fiedler. Aha, s faktickou, pane předsedo, nebo s přednostním? Tak s přednostním právem. Kolega Fiedler... Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Omlouvám se kolegovi Fiedlerovi, ale je škoda, že se neposloucháme. Já jsem v té první části hovořil o daňových podvodech ministra financí Kalouska a v té druhé části jsem vysvětlil, resp. přečetl stanovisko pana Babiše k těm konkrétním dotazům, které tady zazněly, když se ten bod předkládal. A pokud se týká toho, k čemu vyzývá pan místopředseda Sněmovny Bartošek, aby pan Babiš doložil své příjmy, tak já předpokládám, že si nechal udělat posouzení svých příjmů, já bych to nenazýval auditem, ale posouzení svých příjmů dvěma auditorskými firmami, které řekly, že to je v pořádku. Tak co tedy konkrétně ještě se chce na doložení příjmů?

A to, co tady říkal kolega Nekl, je samozřejmě nesmysl, aby vyzýval ministra financí, kteréhokoli, aby si zkontroloval přes Finanční správu daňová přiznání politiků. To snad ani nemůžete myslet vážně, pane kolego.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Pekarové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího, chápu, že jste nervózní. Vy jste sám byl předsedou představenstva Agrofertu, takže v té situaci samozřejmě jste, nebo členem, omlouvám se, ale to vás samozřejmě zodpovědnosti také vůbec nezbavuje.

Nicméně bavme se tady opravdu k věci. Chápu, že když musíte zastupovat nepřítomného pana ministra, který doslova srabácky dnes na toto jednání nepřišel, protože... (poslanec Faltýnek pokřikuje) nebudeme takto asi komunikovat. Máte možnost reagovat standardním způsobem podle jednacího řádu, tak to prosím dodržujme. Tak samozřejmě věděl, že ten bod bude zařazen, a místo toho dneska přednáší na nějaké soukromé univerzitě v Českých Budějovicích, pořádá svoji kampaň, není tady, kde by měl být, protože zasedání Sněmovny samozřejmě je jedna ze základních povinností i pro ministry.

Tak prosím, držme se toho tématu. A to téma jsou daňové podvody ministra financí současného. Takže ještě jednou, v tomhle tom případě nebuďme prosím v tomto takto zbabělí, nebuďte vy takto zbabělí, prostřednictvím předsedajícího, a držte se toho tématu. (Tleská poslankyně Zelienková.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové za dodržení času k faktické poznámce. A mám další dvě faktické poznámky - pana poslance Martina Komárka nejdříve a potom pana kolegy Schwarze. (Stoupá hladina hluku v sále.) Tak nyní pan poslanec Martin Komárek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Komárek: Já jenom krátce. Ono je to trošku legrace, že my si myslíme, že v téhle místnosti - tedy já si to nemyslím, ale kolegové napravo si to myslí - že v této místnosti se dá udělat volební kampaň. Nedá se, přátelé. Budete si to muset stejně odpracovat. (Potlesk některých poslanců hnutí ANO. Poslanec Jandák vykřikuje: Bravo!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Komárkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Bronislav Schwarz také s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tak já už vůbec nechci dělat volební kampaň. Chtěl bych jenom připomenout fakta paní kolegyni, prostřednictvím vás.

Na to, kolik je vám let, paní kolegyně, byste si mohla možná pamatovat a vnímat trošičku víc. Tady jasně padl návrh. Tato Sněmovna... Počkejte na Babiše. Schvalme přerušení do jeho příjezdu. On byl ochotný přijet sem. Osobně to vím. Chtěl sem přijet. Vy, taky vy jste neměla zájem to slyšet, aby tady mohl říct to, co pan Faltýnek přečetl. On by vám to tady řekl. Vy jste to nechtěli. Tak prosím vás neříkejte tady, že srabácky tady není a že je někde jinde. Já jsem u toho byl. On by sem přijel. Takže prosím, nedělejte to. Vy jste to neodsouhlasili. Takže jste neměli zájem ho slyšet, aby tady mluvil. No tak se to koná, tak jak se to koná. Proč by sem jezdil, když Sněmovna není na něj zvědavá? Prosím, takhle to bylo. (Náhlý velký povyk především v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme pokračovat. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura jako předseda poslaneckého klubu a po Karlu Fiedlerovi mám ještě přihlášku pana poslance Václava Votavy. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já spojím faktickou s reakcí na své předřečníky potom s tím vystoupením. Asi bych musel být člen poslaneckého klubu ANO, abych byl vděčný, že pan ministr je (důrazně:) ochoten přijet do Poslanecké sněmovny. On je taky poslanec, ne jenom ministr. A možná když navrhuje, že chce snížit počet poslanců na 100, nebo 101, tak byste taky mohli navrhnout, že parlament zasedá, když má Andrej Babiš čas a chuť a je ochoten přijet. (Velký potlesk všech poslanců kromě hnutí ANO.)

Ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil.

Chci mluvit o dvou věcech a to je postoj Finanční správy a potom obecný problém korunových dluhopisů. Na minulé schůzi jsem tady interpeloval premiéra a upozorňoval jsem na likvidační pokuty, které Finanční správa uděluje malým a drobným podnikatelům za pouhé administrativní pochybení či opožděné zaslání potvrzení toho, že co už jednou Finanční správa dostala, že platí. Chci říct, že tito daňoví poplatníci nedlužili a nedluží státu ani jednu korunu. Vzpomínám si na ty chlácholivé věty jak ministra financí, jeho týmu, šéfa Finanční správy, kdy říká: nebojte se podnikatelé, v prvních měsících to bude spíš taková metodická pomoc, nebudeme přistupovat k drakonickým trestům a pokutám. To byla pravda, ale jenom do konce loňského roku. Takže podnikatelé, kteří nic nedlužili, jenom do pěti dnů neodeslali potvrzení toho, že už jednou to, co poslali státu, že to platí, po devíti či desíti měsících dostali pokuty například 30 tisíc korun. Už jsem to říkal minule. Srovnejte: pět dnů má podnikatel a ti malí mají třeba externí účetní a podobně, a Finanční správa za deset měsíců udělí 30 tisíc korun.

Tomu, že jsem měl pravdu, nasvědčovalo to, že minulý týden v pondělí byla tisková konference pana ministra financí, jeho náměstkyně a šéfa Finanční správy, kde cituji slova ministra financí, ne opozičního politika: Finanční správa se chová nelidsky a ztratila zdravý selský rozum, a proto jsme upravili metodiku a nyní mají možnost podnikatelé znovu požádat o odpuštění a dvě taková administrativní pochybení za rok 2016 a jedno za rok 2017 budou odpuštěna. To je správný krok, chci říct. Ale je to takové to staré klišé, je to ten pyroman, který založí požár, aby pak jako hrdina jako člen hasičského sboru přijel ten požár hasit a říká to je dobře, vidíte, jak jsem to uhasil.

Ale přesto jenom tady chci dokumentovat postoj Finanční správy. Pamatuji si na první vystoupení nového šéfa Finanční správy v rozpočtovém výboru, a kolegyně, kolegové mi to potvrdí, mně bylo jasné, proč byl vybrán. Protože on vlastně říkal všetci kradnú. Když jsme říkali, ať nejsou tak přísní na ty malé, ať jsou shovívaví, pokud se jedná o nějaké drobné zpoždění ve smyslu pozdního podání o den, o dva, o tři, tak říkal, všichni jsou podezřelí, všichni se pokoušejí okrást stát. Na druhé straně mu říkám: Troufněte si na ty velké, ty, které mají armády auditorů, poradců, právníků. Já vím, že je to složitější, ale je to mnohem obtížnější, než takhle sedět a říct, a tady tenhle podnikatel to poslal až sedmý den místo pátého, 30 tisíc.

Ano, můžete požádat o prominutí. Jestlipak všichni víte, že ale musíte dát tisícikorunový kolek? (Reakce v sále.) Já jsem popisoval ten konkrétní případ. Pan premiér chtěl, já jsem mu se souhlasem daňového poplatníka poskytl všechny doklady. Tak to máte 30 tisíc za toto zpoždění, potom žádost tisíc korun o prominutí, zamítnuta, přestože v žádosti bylo konstatováno, že první předpoklad prominutí pokuty je, že doposud byl řádný daňový poplatník. To ten finanční úřad potvrdil, ale neshledal žádné důležité argumenty, proč by odpustil. Ten podnikatel, protože pro něj je to likvidační, není schopen zaplatit najednou, požádal alespoň o splátkový kalendář. Hle, znovu poplatek 400 korun. Neudělal nic, státu nedlužil ani korunu, a už zaplatil 31 400. Teď předpokládám, že využije tu možnost, ale pravděpodobně bude muset za dalších tisíc korun opět poslat žádost o prominutí.

Na tiskové konferenci to bylo prezentováno, že to bude automaticky. Já jsem pak večer mluvil s panem generálním ředitelem v diskusním pořadu v televizi a on tam vlastně říkal, že to nebude tak automatické. Tak uvidíme. Já bych to tedy přivítal, aby tam, kde nedošlo k nezaplacení daně, pouze k tomu zpoždění, byl stát byl shovívavý, aby byl předvídatelný a aby se tak arogantně nechoval k těm drobným plátcům daní, kteří bezesporu platí.

Říkám to proto, že mám za sebou, a zase kolegové, kolegyně z rozpočtového výboru, minulý týden devadesátiminutovou debatu na téma korunových dluhopisů v rozpočtovém výboru a všem, kteří mají čas a chuť, doporučuji, ať si přečtou stenozáznam nebo si pustí celé projednávání. A zjistíte, když budu hodně shovívavý, že jsem z toho byl nešťastný. Pak některý z kolegů, dokonce z vládních kolegů, charakterizoval tu debatu: my o koze a on o voze. V zásadě nám pan generální ředitel říkal, že vlastně neví, jak by to měl šetřit, ať mu tedy poradíme atd. Pořád odváděl pozornost k jiným a k jiným případům, které se týkaly zneužití práva. Za chvilku o tom promluvím, jak je charakterizováno a jak je popsáno zneužití práva. To znamená, neměl odvahu říct: My to prošetříme.

Já samozřejmě nejsem oprávněn ani nejsem ochoten říkat, že někdo udělal třeba v té operaci korunových dluhopisů nějaký daňový přestupek. Od toho přece máme Finanční správu. To není věc, kterou má rozhodovat rozpočtový výbor nebo Poslanecká sněmovna. A nikdo z nás to ani nenavrhoval. Požádali jsme, aby pan generální ředitel vypracoval metodiku, na základě které Finanční správa prověří všechny případy vydání korunových dluhopisů v roce 2012. Podotýkám slovo všechny, ne vybrané.

Sám pan ředitel říkal, že když se díval do statistiky, tak v roce 2012 byl neobvyklý a pouze jednoroční enormní nárůst vydání těchto dluhopisů, a pak vzniká oprávněná pochybnost, zda ve skutečnosti nešlo o skryté vyplácení dividend, kde, jak jistě víte, dividendy se daní 15 %. A já chci připomenout náš dlouhodobý program a věc, pro kterou jsme zatím nezískali podporu, my si myslíme, že to má charakter dvojího zdanění a že mnohem čistší řešení je osvobodit od daně daň z dividend, od té srážkové daně ve výši 15 %. Pak by možná, pokud by to už v té době platilo, nebyla motivace vydávat korunové dluhopisy. Protože já jsem přesvědčen, že majitel, který vyprodukuje zisk, má právo vyplatit si podíl na zisku, už to jsou zdaněné peníze a není důvod, proč by to znovu danil. To je správný a systémový přístup k dividendám. Ne nějaké jednorázové návrhy, pozměňovací návrhy po třech letech ve funkci, které navrhuje pan ministr financí.

Zkusím vám říct pár vět k tomu, co se nazývá koncept zneužití práva, je to věc, která se standardně používá jak v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, tak taky v legislativní a soudní praxi České republiky. Ještě k té metodice zpátky. My jsme požádali, aby pan generální ředitel vypracoval metodiku. Odpověděl nám, já to trošku shrnu, možná parafrázuji: "Po tom vám nic není, to není věc výboru a poslanců, to je věc Finanční správy." Proto jsem mluvil o té tiskové konferenci, kde pan ministr financí a poslanec říká: "My jsme tady změnili metodiku. A budeme odpouštět ty pokuty." Říkám, to je správně. Ale jednou to jde změnit metodiku na pokyn poslance a současně ministra financí, a podruhé to nejde a pan šéf Finanční správy nám říká, že jsme překročili jednací řád Sněmovny, že nám to nepřísluší. Tak já říkám, aniž bych chtěl rozsoudit ten spor, buď to platí vždycky, nebo nikdy. A ne když je to vládní poslanec, nebo poslanec, který je současně ministr financí, to jde a ještě máme tiskovou konferenci, kde to slavnostně ohlašujeme - pusťte si tu tiskovou konferenci, pokud jste ji neviděli minulé pondělí, nebo toto pondělí, teď nevím, myslím, že to bylo minulé pondělí, a pak si přečtěte odpověď ředitele Finanční správy, který říká, že to vlastně nejde, že nám po tom nic není. Tak ať si vybere. Buď nikdy, nebo vždy. To je přece úplně jednoduché.

Zpět k tomu konceptu zneužití práva. V zásadě se říká, když to zjednoduším, že ke zneužití práva může dojít v okamžiku, kdy formálně splníte všechny náležitosti zákona či zákonů, ale ukáže se, že jediným skutečným důvodem bylo získání daňového zvýhodnění. Takové případy byly i v praxi. Já použiji úplně jiný, abych nebyl obviňován, že je to směřováno pouze jedním směrem, ale bylo to, v odborné veřejnosti je to velmi známý případ, kdy podnikatelé odváděli v rámci zákona, kdy máte možnost věnovat dary neziskovým organizacím, např. sportovním nebo vzdělávacím, a odečíst si to od základu daně za zákonem stanovených podmínek. Tak to udělali, neporušili zákon. Poslali to vybrané organizaci, která měla charakter neziskové organizace, takže ta to přijala podle zákona. Tato organizace zorganizovala léčebný vzdělávací rehabilitační pobyt u moře nebo u oceánu. Taky hezké. A účastníky byli majitelé té firmy, kteří stáli na začátku. Všechno podle zákona. Nikdo neporušil zákon. Ale bylo konstatováno, a správně, že byl využit koncept zneužití práva a že jediným účelem těch všech transakcí bylo zaplatit si dovolenou. A to se asi shodneme, že to nejsou daňově uznatelné náklady. Mluvím o daňově uznatelných nákladech, nemluvím o nákladech obecně.

Takže tento princip mnozí daňoví vykukové používají, bojují s ním všechny západní země, judikatura existuje jak na úrovni Evropského soudního dvora, tak u nás.

A teď debata o korunových dluhopisech a o tom, aby - a to byla jediná a podle mě správná žádost rozpočtového výboru - aby Finanční správa prověřila, zda v případě, kdy emitoval majitel a nakupoval pouze majitel, nedošlo k naplnění zneužití práva. Já na tom nevidím nic špatného, žádný osobní útok, žádný politický útok. My přece nevíme, jak taková prověrka dopadne. My bychom chtěli, aby se to zkontrolovalo u všech 500 subjektů, které tyto dluhopisy vydaly. A Finanční správa by je mohla rozdělit třeba na dvě skupiny. Na skupinu, kdy ty dluhopisy nenakupovali majitelé, a skupinu, kdy nakupovali. Nikdy jsem netvrdil ani netvrdím, že došlo k porušení zákona buď vydáním či emisí korunových dluhopisů, či prodejem, nebo na druhé straně nákupem. Ale to, že by ten koncept tady mohl fungovat, tak to je přece jasné. Někdo to má prověřit a stát má k tomu Finanční správu.

Pan generální ředitel vymyslel úžasný argument, proč to nebude šetřit. Protože říká: "Ano, existuje koncept zneužití práva, my s tím bojujeme, máme s tím zkušenosti. Ale to musí být opravdu velmi sofistikovaný a promyšlený systém." A z těch slovy vyplynulo, že když to někdo udělal takhle jednoduše, že to napadne i členy rozpočtového výboru, tak to prostě není sofistikovaný systém. A když to není sofistikované, tak je to průhledné. A když je to průhledné, tak to nemohlo být zneužití práva, protože co kdyby, jak by někoho mohla napadnout tak jednoduchá věc, když to není tak sofistikované, zakryté, přemaskované. To je všechno.

V odpovědi, kterou jsme dostali včera, nám pan generální ředitel říká, to je docela hezké, že k tomu, aby mohli zahájit kontrolu, by potřebovali nějaké důkazy. A že členové rozpočtového výboru žádné důkazy nepřednesli, ale pokud je mají, ať je přinesou na daňovou správu. Takže pokud bychom se zase obecně drželi tohoto principu, že Finanční správa jde kontrolovat pouze tam, kde má nějaký důkaz, že došlo k pochybení, tak mi řekněte, jak budou zahajovat běžné kontroly u běžných podnikatelů např. na DPH. Dobře, tam ještě můžou říct: máte neočekávanou vratku DPH, je jiná než obvykle. Ale například u daně z příjmu. A kdybych se držel té logiky a přišel za managementem té firmy a řekl: Dobrý den, tady je Finanční správa, my bychom chtěli provést kontrolu za poslední tři roky například daně z příjmu právnických osob. A ten management řekne: A máte důkazy? Nemáme. Tak až je budete mít, tak přijďte, protože u dluhopisů říkáte, že bez důkazů to nebudete vyšetřovat, tak jaký je to rozdíl? Proč mě ano a někoho jiného ne? Sami asi cítíme, že to není správný koncept. Že takhle by kontrolní činnost ze strany Finanční správy nemohla fungovat.

A podle mě - a já jsem ty otázky přednesl na rozpočtovém výboru a požádal jsem o písemnou odpověď a očekávám, co nám všem odpoví, protože jsem požádal, aby tu odpověď dostali všichni členové rozpočtového výboru. Položil jsem některé otázky, které by podle mého názoru měla zkoumat Finanční správa a pak dojít k závěru, zda došlo, nebo nedošlo ke zneužití práva. A ty otázky vám přednesu, abyste sami mohli posoudit, zda jsou, či nejsou relevantní a zda vedou, nebo nevedou, nebo zda vzbuzují pochybnosti, že mohlo dojít ke zneužití práva.

První otázka: Byl emitent dluhopisů v situaci, kdy potřeboval externí financování svých investičních aktivit v tomto rozsahu? Byl nebo, nebyl? To se dá přece zjistit.

Druhá otázka: Jednal v uvedené době emitent i s jinými subjekty o možnosti externího financování svých investičních potřeb? To se dá přece taky jednoduše doložit, zda jednal, nebo nejednal, zda byl ochoten někdo jiný, nebo nebyl, banka byla, nebyla, horší podmínky, lepší podmínky. Bylo financování prostřednictvím dluhopisů s úrokovým výnosem např. 6 % ročně výhodnější pro emitenta než standardní financování bankovním úvěrem? Každý se může podívat, kolik byl PRIBOR, 1M PRIBOR, 3M PRIBOR v té době, jaké byly průměrné marže bank a zjistit, zda ta částka je obvyklá, nebo je vyšší než obvyklá. Jestli tady dneska někdo mluvil, že někdo emitoval s 18 procenty, tak je naprosto evidentní, že ta částka je vysoce nestandardní, a Finanční správa dávno měla konat. Možná konala.

My jsme taky požádali, aby nám dali souhrnnou informaci. Když se pan generální ředitel pochválil - já jsem rozdal 102 mil. pokut za kontrolní hlášení, tak taky mohl říct - zkontrolovali jsme sto firem, z toho u šesti jsme zjistili pochybení a doměřili jsme dohromady, nevím kolik, 10 mil., 100 mil., miliardu. Pan Faltýnek říkal 1,5 mld. včera v televizi. Nám řekl pan generální ředitel - a mohu pak citovat jeho vyjádření, autentické, v živém přenosu, kdy říkal: Zatím jsem nezaznamenal, že by v souvislosti s tímto tématem korunových dluhopisů u některého daňového subjektu k tomuto problému došlo. A současně týden poté tvrdí předseda poslaneckého klubu hnutí ANO, že ví, že k tomu došlo a že doměrky jsou 1,5 mld. Asi by nás mělo zajímat, kdo má pravdu, jestli pan předseda Faltýnek, nebo pan generální ředitel Finanční správy. To je přece jasný rozpor. A částka 1,5 mld. byla vyřčena. A nevím z čeho. Nebo má pan předseda Faltýnek nějaký nadstandardní přístup do informací Finanční správy?

Další otázka, kterou bychom si měli klást, resp. Finanční správa: Z jakého důvodu u těch emitentů, kteří nabídli prodej těch dluhopisů, byla zvolena možnost, že je může nakoupit pouze majitel a nikdo jiný? To přece muselo mít nějaký důvod. Protože pokud by to byly atraktivní dluhopisy s dobrou úrokovou mírou, tak by se možná přihlásili i jiní než majitel.

Další otázka, která je úplně legitimní a možná klíčová v té debatě: Z jakého důvodu byly dluhopisy vydány v nominální hodnotě jedna koruna? Přijměme za pravdivou tezi, že některý podnik, některý emitent potřeboval zdroje pro své budoucí investice, to se může stát a to se taky stává, a proto se rozhodl, že vydá např. 3 miliardy dluhopisů a pokusí se získat na své budoucí investice 3 miliardy. Ale mohl vydat milionové dluhopisy, stomilionové, desetitisícové, tisícové, stokorunové. Vybral si tu nejtěžší cestu, největší množství - 3 miliardy dluhopisů po jedné koruně. A legitimní otázka Finanční správy je: Proč jste vybral ty korunové? Zkuste si sami odpovědět na tu otázku. Já myslím, že ta odpověď není tak složitá. Proč mít v evidenci 3 miliardy, navíc když je může mít jenom jeden kupec, když je určitě mnohem složitější mít v evidenci třeba 30 tisíc papírů. To je přece logické, že je jednodušší evidence dělat 3 miliardy než 30 tisíc, ne? To přece každého napadne. Nebo možná jinou, stejně pravděpodobnou odpověď naleznete. Ale opět říkám, tyto otázky by měla klást Finanční správa a ne my.

A pak když vezmu konkrétní dotazy k těm diskutovaným korunovým dluhopisům firmy pana ministra, tak jsou přece ještě dva dotazy, které vycházejí z veřejných zdrojů. Za prvé, z jakého důvodu z těch 3 miliard bylo prodáno pouze 1 482 270 tisíc? To pouze berte v uvozovkách. Méně než 50 %. To je nějaké divné, ne? Když někdo emituje 3 miliardy, může si to koupit jenom sám a koupí ani ne polovinu. Protože ony se dají koupit ještě dodatečně, to je třeba říct. Není důležité pro budoucí nákup a dejme tomu budoucí výnos okamžik nákupu toho dluhopisu, ale okamžik emise toho dluhopisu.

A poslední otázka, která je zase legitimní, a každý z nás může dát odpověď: Z jakého důvodu došlo k vydání těchto konkrétních dluhopisů tři dny před změnou zákona? O tři dny později už by to nešlo. Opravdu ta firma potřebovala do tří dnů ty peníze? Musela zaplatit fakturu ještě 29. prosince? Anebo důvod byl jiný?

To jsou přece legitimní otázky a odpovědi má hledat Finanční správa. Ani rozpočtový výbor Sněmovny, ani Poslanecká sněmovna jako celek. Ale v okamžiku, kdy je evidentní z veřejných vystoupení šéfa Finanční správy, z veřejného vystoupení toho samého člověka na rozpočtovém výboru, že to šetřit prostě nechtějí, a říkají, že nevědí jak, tak pak je jasné, že rozpočtový výbor musel přijmout nějaké usnesení, upozornit na tento problém a požádat Finanční správu, aby konala, aby vytvořila metodiku a aby to měl speciální finanční úřad, který má na starosti velké firmy - já myslím, že většina těch emitentů byly velké firmy, aby postupoval stejně ve všech případech. To usnesení není k tomu, aby se prověřila jedna emise jednoho emitenta, ale všem. Ale pan generální ředitel napsal, že pokud mu nepředložíme důkazy, tak vlastně nemá na základě čeho zahájit šetření a kontrolu.

A k těm poměrně nepřiléhavým přirovnáním, jako například, že příště by mohla Poslanecká sněmovna říkat soudům, jak mají rozhodovat, bych chtěl všem, kteří to říkají, připomenout, že v Ústavě máme tři moci: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Do které patří Finanční správa, kolegyně a kolegové? Do výkonné moci. Za výkonnou moc odpovídá kdo, kolegyně, kolegové? Vláda. Nejvíce premiér, to souhlasím - chci říct kolegům z hnutí ANO, kteří mi tak napovídají a říkají my nic, to premiér. Já jsem důvěru této vládě nedal! Ani jeden z mých kolegů z poslaneckého klubu důvěru této vládě nedal. Vy ano. To je váš premiér. Tvařte se, že není, ale je to váš premiér. A každý si tu sjetinu hlasování o důvěře vládě může vyjet. Takže to takhle nepřehazujte, neříkejte to není náš premiér, to je ten z ČSSD. Vy jste hlasovali v rámci ústavní role parlamentu pro vyslovení důvěry této vládě, my ne. A kam patří soudy? Jednoduchá otázka. Do moci soudní. Takže to přirovnání, že pokud my v rámci své kontrolní činnosti chceme po vládě, po orgánech, které patří vládě výlučně - připomínám tu tiskovou konferenci - ministr, náměstkyně ministra, šéf Finanční správy, my jsme změnili metodiku. Najednou to nejde. A to je celé. To je opravdu celé. A já se pak dozvídám od svých kolegů z hnutí ANO, že to je osobní, politické, staré. Tak to ale vůbec není.

Nevím, v čem vidíte problém. Já vidím problém v tom, že Finanční správa si troufá a dovoluje na malé, ty dnes a denně pronásleduje, jednoduše rozdává pokuty za drobné a nesmyslné pochybení a těch velkých se bojí. A to je celé. A my všichni bychom tady měli být od toho, abychom pomáhali malým a ty velké hlídali.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Ne? Dobře. Řádně přihlášený pan poslanec Karel Fiedler, připraví se pan poslanec Votava, potom pan poslanec Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane předsedající. Dodržujeme tradici - než se dostane na řadu řádně přihlášený poslanec, je to minimálně hodina, než uběhnou všechny faktické a přednostní práva.

Já se budu snažit trošku to téma odpolitizovat. Nepatřím do žádného poslaneckého klubu, nepatřím do žádné politické strany nebo hnutí, takže si myslím, že můj pohled bude takový trošku nezávislý a budu to vidět trošku jinýma očima. Dělal jsem si během předchozích vystoupení poznámky.

K vystoupení pana předsedy Faltýnka - nikde ho tu nevidím. Pan předseda Faltýnek říkal, že tlumočí to, co by tady přednesl pan ministr Babiš. No, jestli mělo tím vysvětlením toho, proč došlo u těch korunových dluhopisů v případě pana ministra, být to, že tady bylo opět slyšet jenom Kalousek a Kalousek a co dělaly minulé vlády nebo minulí ministři nebo co se tady dělo dříve, tak to já nepokládám za vysvětlení. To ať se na mě nezlobí ani pan předseda Faltýnek, ani pan nepřítomný ministr Babiš, pokud měl prezentovat to stejné. A vzhledem k tomu, že znám jeho vystoupení, tak se obávám, že asi nějak v tomto duchu by se to bohužel odehrávalo.

Hnutí ANO vzniklo jako protestní hnutí. Říkali, že do politiky jdou proto, aby politiku dělali jinak, poctivě, spravedlivě, aby tady byl nový svěží vítr. A vysvětlení podivností okolo těchto korunových dluhopisů není to, co jsem říkal před chvilkou, že ten Kalousek před námi dělal tady tohle a tohle a tohle. Je to totiž, kolegové, systémová chyba. Jak máme nastaven náš politický systém, znamená, že nemůže vzniknout žádné hnutí nebo strana, která bude jiná. Ona časem velmi rychle spadne do stejného režimu, do stejných kolejí. A teď se to kolegům z ANO nebude líbit - ale vy jste toho zářným příkladem. Vy jste se stali už tou standardní politickou stranou, která vlastní chyby omlouvá tím, že poukazuje na to, co dělali jiní, tak se nedivte, že to děláme také. To je velmi smutná realita. Ale je to důsledek toho, jak je nastaven náš politický systém, že bez mnoha peněz nový politický systém, který uspěje a dostane se do Sněmovny, vzniknout nemůže.

Zaznělo tady několikrát prohlášení o podvodech, i dnes od pana předsedy Kalouska, i dříve od jiných. Už to tady říkal pan místopředseda Sněmovny Bartošek: Tak konejte, jestliže máte takové zásadní prohlášení. Opravdu konejte, podejte trestní oznámení. Myslím si, že je načase, aby se něco začalo konečně řešit. Nedělejme z toho pouze kauzu Babiš nebo lex Babiš 2, nebo jak to nazveme, už to tu také zaznělo. Díval jsem se do důvodové zprávy u pozměňovacího návrhu, který včera nemohl být načten, a ty důvody teď nebudu komentovat, a dočetl jsem se, že emitentů bylo 525. Mě nezajímá jenom pan Babiš, mě zajímají i ti ostatní emitenti a budu velmi zvědavý, pokud se dozvíme od Finanční správy jako rozpočtový výbor, jehož jsem místopředsedou, jaké tam byly případy a kdy si to vlastníci kupovali sami.

Předpokládám, že to asi nebude jen pan ministr Babiš, že se to bude týkat i jiných, takže to pojměme jako obecně velký problém a nedělejme z toho pouze kauzu Babiš, byť pana vicepremiéra se to podle mě určitě také týká, hovořil jsem o tom na rozpočtovém výboru, a to z toho důvodu, že věc má dvě roviny, jednak rovinu zákonnou a jednak rovinu morální. Zákonná rovina, už to tady zaznělo několikrát a velmi podrobně se o tom mluvilo na rozpočtovém výboru, musím přiznat, že poměrně konkrétně o tom hovořil v úvodním slovu poslanec Kalousek. Ale morální rovina. Jestliže přijde nový politik a říká: budu dělat všechno poctivě, daně se platit musí, nepodvádějte, nedělejte kličky, já vám na ty fígle přijdu a zarazím vám je - pak tady ale vidíme, že se snaží minimálně velmi chytře využít nedokonalostí v daňových zákonech, legislativě. Vzhledem k tomu, co tady zaznělo, mám opravdu pocit, že tady došlo k porušení zákona. Ostatně pan kolega z rozpočtového výboru, poslanec za hnutí ANO pan profesor Rais, to na rozpočtovém výboru řekl sám jasně: vždyť to přece byla daňová optimalizace, je to normální, to se dělá. Jestliže je to odborník, který se touto tematikou zabývá, tak věřím tomu, že ví, co říká. Říká to sám poslanec hnutí ANO.

Já to také tak vidím. Já to také tak vidím, že jestliže šlapeme po karuselech, což je velmi správné a velmi s tím souhlasím a velmi fandím v této záležitosti panu ministru Babišovi, aby těch karuselů Kobra odhalila co nejvíce, tak se obávám, že tady byl také takový kolotoč mezi subjekty, ve kterých vždycky figuroval pan Babiš. Taky takový možná malý karusel. Říkám možná, nikoho neobviňuji, nedávám žádné zásadní obvinění. Myslím si, že to, co požadoval rozpočtový výbor, jehož jsem členem, je požadováno správně, aby byla vysvětlena celá záležitost. Nic víc. Ale vysvětlení jsem se tady zatím nedočkal, dočkal jsem se jen vzájemných urážek jednoho, druhého, přítomného, nepřítomného, to podle mě vůbec nikam nevede.

Opět tady zaznělo, dnes od pana předsedy Faltýnka a častokrát dříve od pana ministra Babiše, o zaplacených daních. Kolik jeho firmy zaplatily daní, jak vydělává. Mám na to trošku jiný pohled. Myslím si, že by se měla dát dohromady dvě čísla, která mají vazbu ke státnímu rozpočtu a k veřejným rozpočtům, a to jsou jednak zaplacené daně, čím více, tím lépe, a čerpané dotace, čím méně, tím lépe. Pro celkové saldo státního rozpočtu to je nějaký ukazatel. Měli-li bychom být důslední, tak by se mělo vzít i v potaz, kolik bylo zaplaceno sociálního pojištění, zdravotního pojištění, které by jinak platil stát za nezaměstnané, a tak dál, a tak dále. Je to spíše v rovině teorie. Ale pokud se používá zjednodušené prohlášení, kolik se zaplatilo daní, dovolím si používat zjednodušený pohled na věc: Udělejte z toho součet - kolik jsem do rozpočtu zaplatil na daních a kolik jsem z něho získal dotací. A potom mi možná vyjde, že řada malých firem, živnostníků, je pro rozpočet větším přínosem než některé velké holdingy. Tak bych to také viděl. Dá se na to takto dívat.

K tomu, co tady předvádí koalice, jsem se už vyjadřoval dříve. Já se vám, kolegové z koalice, divím, že po třech letech teprve nacházíte tyto zásadní rozpory a že se takhle nyní kritizujete navzájem. Tři roky vám to krásně fungovalo, blíží se volby, tak po sobě začínáte pálit. Ke dvěma zbylým koaličním stranám: myslím, že byste si měli uvědomit, co všechno jste tady způsobili tím, že jste tuto vládu takto drželi a že se prohlasovaly zákony, které se prohlasovat mohly.

Kolegyně Pekarová už tady mluvila o přítomnosti poslanců a ministrů. Velmi správně to řekla kolegyně Pekarová. Souhlasím. Pan ministr Babiš je poslanec. Jako poslanec a jako ministr má tuplovaný důvod být na zasedání Sněmovny a nemá si v době zasedání Sněmovny plánovat nějaké věci, nevím, jaké to jsou, snad možná i nějaká přednáška, nevím, jestli ministerská, nebo soukromá na nějaké soukromé akci, to nevím, takže to nechci moc rozvádět. Když se podívám do vládních lavic, je tady paní ministryně (Marksová). Dneska zaskakuje pana ministra pro přítomnost Hermana, který vždycky dělá přítomnost. To o tom také něco vypovídá.

Občané sledují, co se děje v Poslanecké sněmovně. A je dobře, že to začínají občané sledovat. Díval jsem se na Facebook, píšou mi známí, kteří když už nevidí tento přenos v České televizi, sledují ho on-line. Což je škoda, že řada občanů neví, že si mohou kdykoliv pustit přenos ze Sněmovny on-line přes internet a mohou se dívat, co se tady děje. Já jsem tam zaregistroval dvě věci. Když se řešil nějaký milion bývalého premiéra Grosse, tak to byla kauza, kterou přenášela Česká televize on-line. Když se tady řeší mnohem více milionů, řádově stamiliony, jedná se o miliardové částky, tak se to nevysílá, což je trošku divné.

Měl bych i dotaz na pana kolegu Kalouska. Je tady. Já neznám tyhle věci a jako bývalý ministr možná mi k tomu podáte vysvětlení. A měl bych dotaz i na pana Babiše, ten tu není, ale i na vás.

Tak první dotaz. Kdy vlastně vznikla možnost vydávat korunové dluhopisy? Dotaz konkrétně na vás prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego Kalousku, proč vy jste za vaší vlády již nepřistoupil k nějakým opatřením, která by toto řešila. Vy jste to vysvětloval ve svém projevu, že to není věc legislativy. Pan ministr Babiš to evidentně ve věci legislativy vidí, proto měl na včerejšek připraven pozměňovací návrh, ale já se ptám ještě - vidím, že pan Kolega Kalousek chce reagovat - , kdy vznikla ta možnost vydávat korunové dluhopisy. Tam se jedná o roky 2011, 2012. Ty jsou směrodatné. Rok 2013 to skončilo. A už tady bylo velmi správně řečeno, že k vydání korunových dluhopisů, které potom se týkají pana Babiše, došlo tři dny před koncem této možnosti. To mě osobně jen utvrzuje v tom, že kolega Rais měl pravdu. Byla to účelová daňová optimalizace.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Miroslav Kalousek, tak mu udělím slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte, abych odpověděl na dotaz pana poslance Fiedlera a pak vysvětlil ještě jednu technickou věc k zákonu o dani z příjmů.

Možnost vydávat korunové dluhopisy upravil zákon o dani z příjmů z roku 1993. Ta možnost tady byla. Ono se říká, že z korunových dluhopisů se neplatí daň. Přesná definice je, že výnosy do jedné koruny se zaokrouhlí směrem dolů. Když jsme se na základě dlouhodobého doporučení Národní ekonomické rady rozhodli vydávat korunové dluhopisy pro domácnosti - to znamená, každý, kdo chce, si je mohl koupit -, tak jsme přikročili k nominální hodnotě dluhopisů jedné koruny z jednoho jediného a prostého důvodu, protože jsme nabízeli reinvestiční dluhopisy. Pokud jsem měl panu Karlu Fiedlerovi nebo panu Faltýnkovi připsat 321 korun v dluhopisech, tak to prostě jinak než korunovou nominální hodnotou nebylo možné a zákon to umožňoval.

Samozřejmě tomu odpovídala i úroková míra. Úroková míra, kterou jsme nabízeli pro pětileté dluhopisy, tuším asi 3,2 %, počítala s tím, že ty dluhopisy nebudou zdaněny, že z nich nebude platit daň. Není to tak, že byly korunové dluhopisy proto, aby to bylo atraktivní. To nebyl problém. Kdyby byly daněny, tak byla o patnáct setin vyšší úroková míra. Úroková míra byla stanovena pevně Ministerstvem financí. Také není pravda, že jsme je vydávali proto, že jsme jinak nebyli schopni sehnat peníze na trhu. Peněz na trhu byla spousta. Byly normální úrokové míry a nebyl jediný důvod, proč na dluhové službě státu by měli vydělávat pouze finanční instituce, proč by to nemohl být slušný spořicí produkt pro střední třídu, která si koupí za sto, dvě stě tisíc korun dluhopisy. Také jsem rád, že medián dluhopisů byl, opravdu průměrná hodnota prodané emise byla tak asi sto tisíc korun, co si kupovala jedna domácnost. Tolik byl důvod státu.

Pochopitelně že dluhopisy, které vydávaly firmy zvlášť pro své vlastníky, to je úplně jiný vesmír. Ty mají s dluhopisy pro domácnosti společné jenom to, že se to jmenuje dluhopisy a že byly vydávány v nominální hodnotě jedné koruny ne proto, že bylo potřeba dělat reinvestice v korunách, ale proto, že jejich vlastníci nechtěli platit daně, a byla to skrytá výplata dividendy. My jsme vydali první emisi korunových dluhopisů pro domácnosti 11. 11. 2011. To si pamatuji dodnes, to bylo na den smíření.

Je pravda, že během prosince a ledna zachytila Finanční správa informace, že se z toho stane zřejmě optimalizační hit, že se toho chytne spousta šizuňků a začne dělat přesně to, co udělal Agrofert vůči svému majiteli. Vím, že daňoví poradci to radili i řadě jiných, kteří to nepoužili s tím, že to není etické, ať něco takového neudělají. My jsme zareagovali okamžitě. Okamžitě jsme zareagovali, dokonce jsme k tomu použili cestu poslanecké novely. Vzpomínám si, že hned v lednu 2012 jsem jako ministr financí prosil své kolegy z klubu TOP 09, ať předloží poslaneckou novelu. Týkalo se to poslanců Laudáta a Husáka a předložili okamžitě poslaneckou novelu, že i dluhopisy s výnosem do jedné koruny budou daněny sazbou 15 %. Poslanecká novela také byla předložena a ten zákon začal platit. Ale jak známo, zákon o dani z příjmů platí vždycky od 1. 1. následujícího roku, to znamená rok 2012 byl skutečně rokem mimořádného počtu emisí korunových dluhopisů, a nikdo z nás, opakuji, na Ministerstvu financí, nikdo z nás ani v tehdejším vedení Finanční správy nepochyboval, že ve všech těchto případech začátkem roku 2014 musí začít docházet k podrobnému prověřování případ od případu, protože v některých případech skutečně mohlo jít o zcela legální postup a skutečně se jednalo o vydání korunových dluhopisů, a v řadě jiných případů, to určitě nebyl jenom případ Agrofertu, se jednalo o skrytou výplatu dividendy, svou podstatou to tedy byla výplata dividendy a bude to dodaněno jako výplata dividendy.

Pochopitelně že takovýto zásah Finanční správy mívá velmi často dohru u správních soudů. Poplatník se brání. Jinými slovy, aby těch případů bylo co nejméně, aby soudních řízení bylo co nejméně, uplatnili jsme hned legislativní změnu. Ale o podrobných kontrolách a o tom, že v řadě případů dojde k dodanění, v některých případech možná i k předání orgánům činným v trestním řízení, o tom nikdo nepochyboval. Jenže v roce 2014 jeden z těchhle emitentů v tehdejší podobě předsedy představenstva a kupce v jedné osobě stal se ministrem financí, takže k tomu nedošlo. To je celé, co na to mohu odpovědět. Tam nedošlo k žádné prodlevě, tam skutečně ty kroky šly ráz na ráz a daňová správa si teď hraje na slepýše.

Nevím, zda je má odpověď vyčerpávající, když tak ji doplním.

Dovolte mi ještě jednu technickou připomínku. V písemném stanovisku pana ministra financí, které nám zaslal ze své veselice v jižních Čechách, které se účastní místo toho, aby zasedal v Poslanecké sněmovně, když Sněmovna zasedá, je také napsáno, že nemám pravdu vzhledem k tomu, že při nákupu akcií si nemůže snížit Agrofert daňový základ. A já mám zkušenost, rád bych to tedy vysvětlil, za poslední dva měsíce, že kdykoliv komunikujeme otázku daňových dluhopisů, zneužití práva v daňové legislativě a jednotlivých paragrafů daňového řádu, tak že to je pro velkou část veřejnosti nesmírně sofistikované téma a že je strašně složité to vysvětlit - nejenom veřejnosti, ale dokonce i novinářům, kteří se tomu věnují, takže se dopouštím zkratek. Pochopitelně za některou zkratku mě můžete chytit a říct takhle to není, je to jinak. Je to samozřejmě tak, že když si jako právnická osoba pořídíte akcie a pořídíte si je jako majetek, v tu chvíli, kdy si je pořizujete, si nemůžete snížit daňový základ, ale v okamžiku, kdy ten majetek prodáváte zase zpátky, Agrofert to zase kdykoliv zpátky může prodat svému vlastníkovi, v okamžiku, kdy ten majetek prodáváte, tak si do nákladů dáváte tu pořizovací cenu. A protože pořizovací cena byla nesmyslně vysoká, tak samozřejmě na té časové ose k tomu druhému daňovému úniku u právnické osoby dochází. Pokud se tady chceme navzájem trénovat ze zákona o dani z příjmů, já jsem samozřejmě připraven, můžeme na to udělat čtyřhodinový seminář.

To ale nic nemění na tom, že v té operaci prodeje akcií tří firem fyzickou osobou Agrofertu došlo k dvojímu daňovému podvodu, dokonce učebnicovému a primitivnímu. Mě hlavně šokovalo, jak primitivní podvod to byl, protože dnes se to dělá mnohem sofistikovaněji a hůře se to odhaluje. (Potlesk poslanců TOP 09, ODS a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Faktická poznámka pana poslance Fiedlera a potom pan kolega Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Čili ještě ke kolegovi Kalouskovi, k tomu vysvětlení. Děkuji za něj. Čili ta možnost, jak je ostatně uvedeno i v důvodové zprávě toho pozměňovacího návrhu pana ministra Babiše, ta možnost vydávání korunových dluhopisů vznikla v roce 1993 a byla poprvé využita až v roce 2011? Je to tak? A vy jste jako tehdejší Finanční správa, říkáte 11. 11., ke konci roku měli tyto signály, při legislativním procesu jste to nestihli, aby to platilo od 1. 1. 2012, čili proto od 1. 1. 2013. A nebylo to. Jestli bych ještě mohl poprosit vysvětlit toto období, jak to bylo. A jestliže tedy od té doby ještě, po tom roce 2013, už ty korunové dluhopisy státem nebyly vydávány, jedná se pouze o komerční sféru. V tom případě se ale domnívám, že by asi bylo vhodné to legislativně ošetřit, aby se už tohle nemohlo nikdy opakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi i za dodržení času. Ještě pan kolega Kalousek, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, na to mi stačí faktická, takže faktická. 11. 11. jsme vydali korunové dluhopisy. Mohu se omluvit za to, že nedisponujeme zločineckým mozkem, že nás opravdu nenapadlo, že někdo toho práva zneužije.

V okamžiku, kdy Finanční správa začala v lednu mít signály, že to právo začíná být pravděpodobně zneužíváno, okamžitě jsme navrhli legislativní změnu, dokonce cestou poslanecké novely. Nicméně zákon o dani z příjmů se dává vždycky k 1. 1. 2013. Takže ten rok 2012 dával teoreticky prostor ke zneužití práva těm, pro které je eticky přijatelné právo v daňové oblasti zneužít. Od 1. 1. 2013 jsou korunové dluhopisy zdaněny a Ministerstvo financí za pana ministra... Pak se ještě prodávaly pro domácnosti se zdaněnými korunovými dluhopisy a o to byl vyšší úrok samozřejmě. A v okamžiku, kdy začala intervenovat Evropská centrální banka a Česká centrální banka a úroky se propadly do nestandardních minusových čísel, tak samozřejmě dluhopisy pro domácnosti za pana ministra Babiše byly zastaveny. To je správné rozhodnutí, že v tuhle chvíli nemají žádný efekt. Nicméně až se vrátíme do normálních úrokových sazeb, to věřím, že bude poměrně brzy, nebo si myslím, že to bude poměrně brzy, tak věřím, že jakékoliv ministerstvo se opět k emisím pro domácnosti vrátí, protože je dobře, když část státního dluhu drží domácnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní ohlášený pan poslanec Václav Votava, připraví se pan kolega Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se vrátil zpátky k rozpočtovému výboru, který proběhl 8. dubna. A musím říci a trvám na usnesení, které rozpočtový výbor stran Generálního finančního ředitelství přijal. Věřím, že na tom usnesení trvá i 12 kolegů z rozpočtového výboru, kteří pro ně zvedli ruku. Myslím si, že hlasovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A byli to poslanci bez rozdílu stranických triček, to je třeba říci, byli to poslanci jak sociální demokracie, tak poslanci KSČM, tak poslanci ODS, tak poslanci TOP 09, nezařazený poslanec. Nevím, jestli jsem někoho nevynechal. Vynechal jsem ANO, protože poslanci ANO se zdrželi. Já jim to nezazlívám, je to jejich majitel.

Na možné obcházení zákona v souvislosti s takzvanými korunovými dluhopisy emitovanými firmou a kupovanými pouze vlastníky té firmy upozornila média. A je samozřejmé, že to rezonuje ve společnosti, lidé se na to ptají, ptají se na to poslanci. A já jsem se rozhodl to také zařadit na pořad rozpočtového výboru, a to jako informaci Generálního finančního ředitelství o postoji daňových orgánů k problematice zdanění výnosů korunových dluhopisů. To, že je to spojováno s majitelem, bývalým majitelem Agrofertu, současným ministrem financí, za to nemůže nikdo z nás. Prostě pan ministr se toho jako podnikatel účastnil a pan ministr samozřejmě je také mediálně frekventovaná osoba.

Nevím, proč zařazení tohoto bodu by mělo být zneužitím rozpočtového výboru v nějakém politickém boji nebo proti panu ministru Babišovi. To jsem z jeho úst slyšel. A chci jenom říci, že v minulosti se rozpočtový výbor, a také mu to přísluší, zabýval řadou různých věcí, ať to bylo informacemi, které jsme vyžadovali od Generálního finančního ředitelství ve věci rušení pracovišť finančních úřadů, ať to byly informace o personálním stavu na Celní správě, kde v podstatě skoro celé vedení odešlo, a my jsme se o to zajímali, jak vůbec chod Finanční správy je zajištěn, ať se jednalo o problematiku zdanění lodníků pracujících v Holandsku. A jinak předesílám, že na dalším rozpočtovém výboru budu opět zařazovat tento bod, jak se k tomu Finanční správa postavila a zdali je nějaká možnost a vstřícnost Finanční správy vůči právě těmto, a musím říci, nešťastným lidem. Takže nevidím nic špatného, nic nepatřičného, když byl zařazen bod, který jsem také jmenoval a který se týkal poměrně závažných podezření týkající se korunových dluhopisů, které emitovaly firmy a kupovali si pouze jejich vlastníci. Nehovořili jsme o korunových dluhopisech, které si kupovaly domácnosti, to byly ty korunové dluhopisy státní.

Je třeba říci, že rozpočtový výbor má v gesci Ministerstvo financí, potažmo tedy Generální finanční ředitelství, má jistou kontrolní roli. A v žádném případě jsme nezasahovali do nějakých vlastních šetření daňové správy. Nepožadovali jsme nic, co by prolamovalo daňová tajemství a bylo porušováním mlčenlivosti. A myslím, že můžeme žádat ty informace, které jsme žádali, a můžeme i doporučovat různý postup. To je v podstatě vyjádřeno v tom usnesení, se kterým souhlasilo, a znovu to zdůrazňuji, 13 (?) ze 16 členů rozpočtového výboru bez ohledu na stranická trička mimo kolegů z ANO.

Také rozpočtový výbor nic nevyšetřuje. Slyšel jsem od pana ministra, že jsme vyšetřovali pana generálního ředitele Janečka, že jsme ho dehonestovali na tom výboru. Musím se jasně ohradit proti těmto slovům. Pan ministr Babiš napsal panu premiérovi dopis plný invektiv vůči mně a vůči některým dalším kolegům. Myslím, že to ani nemá cenu komentovat. Ti, co tam byli, viděli... Možná že všichni neviděli celý záznam z toho jednání, tak by si z toho určitě udělali obrázek.

Pan generální ředitel Janeček, a bylo to tady již zmiňováno, mi poslal dopis, já vám budu jenom citovat: "V bodě jedna usnesení rozpočtový výbor konstatuje, že existují doložitelná podezření, že při emisi takzvaných korunových dluhopisů v roce 2012 mohlo ze strany některých emitentů a jejich vlastníků docházet ke zneužití nebo obcházení zákonů v oblasti daní. Na jednání jsem byl přítomen, ale žádná konkrétní podezření a s nimi související důkazy nebyly diskutovány, přičemž závěry formulované v usnesení by měly vycházet z průběhu jednání. Z konstatování v bodě jedna usnesení zároveň vůbec nevyplývá, o jaká konkrétní podezření se jedná a jakým způsobem je rozpočtový výbor dokládá."

Dámy a pánové, já nevím, jestli jsem byl na tom rozpočtovém výboru, kde byl pan generální ředitel Janeček. Asi to vypadá, že jsme byli oba na nějakém jiném jednání, protože tam právě byla nejenom mnou ale i kolegy zmiňována řada, řada vážných podezření, proč opravdu docházelo k obcházení zákona a zneužívání práva.

Já si nesmírně vážím řadových pracovníků, nejenom těch řadových, ale i vedoucích pracovníků Finanční správy, kteří určitě i za peníze, jaké mají, a nejsou to žádné horentní peníze, často musí slyšet od poplatníků nehezká slova, za jaké peníze pracují. Já se tady ale musím ohradit vůči jejich šéfovi. To, co napsal v dopise, není pravda.

Já jenom řeknu zhruba podezření, která se frekventovala na tom rozpočtovém výboru.

Dluhopisy mohli koupit pouze vlastníci firem, které dluhopisy emitovaly. Není už toto podezření? Nezakládá to určité pochybnosti? Proč si to nemohli koupit i jiní? Proč to bylo jenom pro ty vlastníky? Zda měli sami vlastníci dostatek prostředků na nákup dluhopisů, či si nejednalo pouze o fiktivní obchod mezi vlastníkem a jeho firmou? I to zaznělo na rozpočtovém výboru. Proč ta krátká doba tří dnů? A to se zrovna týká bohužel pana ministra Babiše a jeho firmy Agrofert. Tři dny předtím, než byl konec možnosti vydávat, emitovat dluhopisy, tak proč Agrofert emitoval, vydával ty dluhopisy? Tři dny. Také o tom tady byla řeč.

Výše úrokové sazby nápadně odlišná od obvyklé úrokové sazby. Tam jsou dluhopisy s 18 % úrokové sazby. Dámy a pánové, 18 %! Agrofert má šest, to je pravda. Průměrné korunové dluhopisy se pohybovaly v rozmezí 2,05 až 3,28 %.

Doba splatnosti dluhopisů. Je pravda, že Agrofert má 10 let, ale dámy a pánové, jsou tam také dluhopisy, které mají splatnost do roku 2062! Umíte si to představit? To už my starší tady asi nebudeme, takže bychom z toho asi žádný užitek neměli. Na padesát let! Na padesát let. A zda byly ekonomické důvody firem pro vydání takovýchto dluhopisů, za které se platily, firmy za které platily a vyplácely ty úroky.

Já bych se možná jenom pro ozřejmení ještě trošku podrobněji vrátil, nebo rozvinul některé věci. Ano, je možné, že v některých případech ve skutečnosti šlo o simulované transakce. Jinými slovy, společnost sice korunové dluhopisy emitovala, ale společník při jejich vydání, to znamená nákupu, buď nezaplatil společnosti příslušnou cenu, nebo ty peníze vzal ze společnosti a převedl jí je zpátky, nebo něco podobného účelového. To je podezření. A zdroj právě těchto prostředků a okolnosti jejich převodu, pokud vůbec tedy nastaly při vydání dluhopisů společníkům, by tedy měla Finanční správa prověřovat.

Pokud nešlo o simulované transakce a společníci skutečně svým společnostem převedli při nákupu dluhopisů peníze, pak samozřejmě lze prověřovat, zda společnosti takto získané finanční prostředky také využily. Jinými slovy, zda měly nějaký reálný ekonomický důvod pro vydání dluhopisů, samozřejmě hrazení úroků z nich plynoucích. A tím důvodem mohly být například plánované investice, rozšiřování firmy, nákup jiných firem, dceřiných a podobně. Jednoduše řečeno, Finanční správa by měla právě prověřit, co s těmi penězi z prodaných dluhopisů společnosti udělaly a jestli byly schopné prokázat ekonomické důvody pro vydání dluhopisů, respektive pro načerpání takového objemu finančních prostředků, za které platily úroky.

Dále pokud by společnosti ekonomické důvody, to je potřebnost finanční injekce, neprokázaly, lze aplikovat koncept zneužití práva zmíněný v úvodu. V důsledku by došlo k doměření daně z příjmu právnických osob, neuznání úroků na straně společností, a pokud by společníci vyplacené úroky nevrátili, pak i daně z příjmů fyzických osob společníků částky vyplácených úroků. I to by samozřejmě měl zkoumat finanční úřad.

Zákon o daních z příjmů obsahuje ustanovení § 23 odst. 7, podle kterého se základ daně upraví o rozdíl, o který je cena sjednaná mezi spojenými osobami odlišná od takzvané ceny obvyklé, tedy ceny, která by byla za obdobných podmínek sjednaná mezi nezávislými stranami. Pokud není rozdíl uspokojivě doložen, cena, tedy úroková sazba, samozřejmě závisí na konkrétních podmínkách, ale podle veřejně dostupného přehledu emisí byla v některých případech velmi vysoká, říkal jsem kolem 18,5 %. I to by měla tedy Finanční správa, daňová správa zkoumat. Pokud tedy byly emitované dluhopisy nakoupeny spřízněnou osobou, společníkem, Finanční správa by měla takové úrokové sazby také prověřovat. Mluvil jsem tady i o době, nebo splatnosti, na kterou byly dluhopisy vydávány - 2062, 50 let.

Takže dámy a pánové, jednání rozpočtového výboru bylo zaměřeno na všechny, na všechny emitenty a jejich vlastníky. Nebylo omezeno pouze na současného ministra pana Babiše. Já si myslím, že je v jeho zájmu - a on dneska není řadový poplatník. On není řadový poplatník, on je ministr financí. A je ministrem financí, který si dal do vínku, a je to správné, boj s daňovými úniky, s naplňováním státní kasy, tak by ale k tomu také tak měl přistupovat. Pan ministr Babiš jakoukoliv kritiku obrací hned na druhé. A měl by to vysvětlit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. A ještě než přeruším projednávání tohoto bodu na pevně zařazený bod v 16 hodin, oznámím další postup. Nyní ještě máme dvě minuty na faktickou poznámku pana poslance Karla Fiedlera a potom jsou přihlášeni pan poslanec Kořenek jako první přihlášený, potom pan poslanec František Laudát a pan poslanec Klaška. V tomto pořadí budeme potom pokračovat po bodu, který máme napevno zařazený na 16 hodin, kdy musím přerušit tento bod.

Pan poslanec Fiedler má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Navážu na pana předřečníka, předsedu výboru Votavu. Děkuji kolegovi Holečkovi, že mě upozornil na některá data, která je možno veřejně dohledat. Já jsem na to nakoukl. To je přehled emitovaných dluhopisů za rok 2012. Nešlo mi to vytisknout, ale je to dlouhá sjetina, má jich být 525. A gros těch korunových dluhopisů je samozřejmě listopad a prosinec. Během roku jich moc vydáváno nebylo. Logicky když se blížil termín, kdy je možno tohle uplatnit, tak se to rychle vydávalo. Nejedná se pouze o agroholding, který tam je vidět 28. 12. Je tam řada jiných firem, nebudu jmenovat, určitě se v rozpočtovém výboru tímto budeme zabývat, nebo bude nás to zajímat, proč je tam takových dluhopisů v tak velkých částkách, některé jsou i vyšší, a bude zajímavé se ptát potom, kdo byl kupcem, jestli sama emitující firma, nebo osoby s ní spojené, nebo někdo jiný. Vřele vám to kolegové doporučuji, podívejte se na to a určitě v rozpočtovém výboru se tím budeme jistě dále zabývat. Není to kauza Babiš, je to kauza obecná, do které pan ministr Babiš spadá.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi za dodržení času k faktické poznámce. Přerušuji bod, který máme - 299. A než zahájím bod změny v orgánech, ve složení Poslanecké sněmovny, ještě přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z osobních důvodů pan poslanec Josef Vondrášek, dále se omlouvá pan poslanec Josef Kott od 17.30 do 19.30 a od 16 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Josef Šenfeld.

 

Nyní zahajuji bod

Aktualizováno 4. 4. 2017 v 13:46.




Přihlásit/registrovat se do ISP