(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Zahajuji další jednací den 54. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti z dnešního jednání požádali tyto poslankyně a poslanci: pan poslanec Jiří Běhounek z pracovních důvodů, pan poslanec Marek Benda z rodinných důvodů, pan poslanec Ondřej Benešík z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Vlasta Bohdalová z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Milan Brázdil ze zdravotních důvodů, pan poslanec René Číp z osobních důvodů, paní poslankyně Ivana Dobešová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Farský ze zdravotních důvodů, pan poslanec Karel Fiedler z pracovních důvodů, pan poslanec Vlastimil Gabrhel ze zdravotních důvodů, pan poslanec Miroslav Grebeníček ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Jana Hnyková z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Václav Horáček z osobních důvodů, pan poslanec Stanislav Huml ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jiří Junek z osobních důvodů, pan poslanec David Kádner ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jaroslav Klaška z pracovních důvodů, pan poslanec Rom Kostřica od 11 do 13 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Josef Kott z osobních důvodů, pan poslanec Jiří Koubek z osobních důvodů, paní poslankyně Věra Kovářová z osobních důvodů do 10.30 hodin, pan poslanec Leo Luzar z osobních důvodů, paní poslankyně Květa Matušovská ze zdravotních důvodů, pan poslanec Martin Novotný ze zdravotních důvodů, pan poslanec Igor Nykl ze zdravotních důvodů, pan poslanec Herbert Pavera do 11 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Ivan Pilný ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lukáš Pleticha ze pracovních důvodů, pan poslanec Roman Procházka z pracovních důvodů, paní poslankyně Anna Putnová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Adam Rykala z osobních důvodů, pan poslanec Martin Sedlář ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jiří Skalický od 14.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Zdeněk Soukup do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Šrámek bez udání důvodu, pan poslanec Karel Tureček z osobních důvodů, pan poslanec Milan Urban bez udání důvodu, paní poslankyně Helena Válková z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Volný ze zdravotních důvodů, pan poslanec Václav Votava z osobních důvodů, pan poslanec Rostislav Vyzula z rodinných důvodů.

Dále se omlouvají tito členové vlády: od 13 hodin pan premiér Bohuslav Sobotka z důvodu zahraniční cesty, pan ministr financí Andrej Babiš z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Bělobrádek ze zdravotních důvodů, pan ministr Richard Brabec z pracovních důvodů, pan ministr Daniel Herman z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Jan Chvojka od 14.30 z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Miloslav Ludvík z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan ministr Martin Stropnický z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Dan Ťok od 12.30 do 16 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Kateřina Valachová z pracovních důvodů a pan ministr Lubomír Zaorálek z důvodu pracovní cesty.

Dnešní jednání zahájíme pevně zařazeným bodem 297, což je zpráva vyšetřovací komise, a poté bychom pokračovali pevně zařazenými body 258, 185, 193 a 266, případně dalšími neprojednanými body. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústními interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování.

Ptám se, jestli má někdo nějaký návrh k pořadu schůze. Jelikož prvním bodem nejsou interpelace, tak bychom se pořadu schůze mohli věnovat teď. Jestliže tomu tak není, budeme se zabývat bodem

297.
Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
k prověření činnosti příslušníků Policejního prezidia České republiky,
Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky
a státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti
s reorganizací ÚOOZ a ÚOKFK Policie České republiky k 1. srpnu 2016
/sněmovní dokument 5661/

Na lavice je vám právě rozdán písemný materiál, který obsahuje i návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Nyní prosím předsedu vyšetřovací komise pana poslance Pavla Blažka, aby předloženou zprávu uvedl. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych na úvod rád řekl, že vyšetřovací zpráva, kterou dnes předkládáme, se člení do několika částí. A protože tu zprávu musím přečíst, tak si dovoluji říci, že tu úvodní část, která v zásadě obsahuje informace o tom, kdy a kdo komisi zřídil, kdo ji vedl, kdo byl člen, kolikrát se sešla a podobně, tuto část bych vynechal, protože bych vás mohl pouze zdržovat. (Šum v sále.) A protože ta zpráva se vám teď rozdává, tak by bylo jako nadbytečné vám to číst. Proto bych přešel přímo k věci, to znamená, budu rovnou číst část, která se nazývá Nejpodstatnější faktická zjištění, a poté přejdu k části Vyhodnocení a poté přejdu k části Usnesení.

Pana předsedajícího bych požádal, jestli by tady přece jenom mohl být trošičku klid.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak já se vám ho pokusím vytvořit tím, že vyděsím poslance, že každého, kdo bude mluvit, vykážu do prostoru kuloárů. Děkuji.

 

Poslanec Pavel Blažek: Takže dovolte, abych se zabýval nejprve částí Nejpodstatnější faktická zjištění a poté částí Vyhodnocení. Tady bych rád hned zdůraznil, že tato část byla komisí schválena jednomyslně, to znamená všemi sedmi hlasy.

Z hlediska zákonných kompetencí je policejní prezident oprávněn navrhnout organizační změnu na úrovni celorepublikových útvarů ministrovi vnitra, který následně rozhoduje o jejím schválení. Nikde není zakotvena povinnost, aby policejní prezident o tomto návrhu informoval další subjekty, například státní zástupce. Nicméně jedna z analýz, na které vedení Policie České republiky odkazovalo, doporučuje vzhledem k citlivosti změny konzultovat ji s odbornou veřejností, zejména se státními zástupci.

Prověřovaná změna spočívala ve sloučení ÚOOZ a ÚOKFK do Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem, čímž byla zřízena takzvaná střechová řídicí struktura: ředitel - náměstci - ředitelé sekcí. Odbory ÚOOZ a ÚOKFK odpovědné za prověřování a vyšetřování trestné činnosti byly beze změn v náplni činnosti zařazeny pod jednotlivé sekce. Podle vyjádření policejního prezidenta Tomáše Tuhého i jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho měla tato změna umožnit pružnější reakci vzniklého útvaru na vývoj kriminality a provádět v nich v případě potřeby další organizační kroky včetně zpřesnění nebo změny náplně činnosti jednotlivých sekcí.

Ředitelé dotčených útvarů byli se změnou seznámeni ve druhé polovině května 2016. O seznámení nebyl pořízen zápis. Představitelé státních zastupitelství s ní byli obecně seznámeni až na konci května 2016, to jest těsně před odesláním referátníku ministrovi vnitra. Tento referátník byl odeslán 31. května 2016. Rozhodnutí Tomáš Tuhého a Zdeňka Laubeho sloučit oba útvary pod jednotné vedení přitom bylo prezentováno jako konečné a neměnné. Projednávání konkrétních dopadů změny na komunikaci mezi NCOZ a státními zastupitelstvími a na kontinuitu probíhajících trestních řízení započalo až po medializaci organizační změny.

Koncepční nebo strategické materiály, zpracované za působnosti současného policejního prezidenta, slučování útvarů s celostátní působností neřeší a ani se o něm nezmiňují. Zástupci Policejního prezidia neměli v souvislosti s návrhem změny zpracovány žádné aktuální a podrobné analýzy nebo statistiky, které by podporovaly jimi prezentované důvody.

Zástupci Policejního prezidia se odvolávají na strategické a koncepční materiály z předchozích období, které se datují již od roku 1993, jak je zmíněno v materiálech v roce 2007, které byly komisi předloženy. Tyto dokumenty se v různých variantách zmiňují o možnosti spojování útvarů. Argumenty pro prověřovanou organizační změnu jsou v podstatě převzaty z těchto dokumentů. Ne ve všech materiálech však bylo sloučení útvarů považováno za vhodné řešení.

Neexistence analýz nicméně automaticky neznamená, že předložené argumenty byly nesprávné. Útvary s celostátní působností mohly podle interních policejních předpisů šetřit, prověřovat nebo vyšetřovat skutek, který nepatřil do jejich působnosti upravené interním aktem řízení. Podle téhož pokynu vždy také existovala možnost nevkládat v konkrétní trestní věci dokumenty do systému elektronického trestního řízení, známého ve zkratce ETŘ. To mohlo vést k situacím, které jsou v důvodech pro změnu obecně uvedeny. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP