(18.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, dobře. Budeme hlasovat o návrhu na přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to v hlasování 96, které zahájím až poté, co vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu na přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 96 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 96 ze 106 přítomných pro 65, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Nyní nám zbývá hlasování o návrhu na prodloužení lhůty k projednání na 90 dnů. S tímto návrhem předkladatel za vládu, ministr vnitra, souhlasil, čili je to hlasovatelný návrh.

Rozhodneme v hlasování číslo 97, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání ve výborech na 90 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 108 pro 101 poslanec, proti 1 poslanec. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu a byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a lhůta k projednání ve výborech je stanovena na 90 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji, končím bod 31 a předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, milé kolegyně, milí kolegové. Na začátek jedna dobrá zpráva. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů dnes skončíme v 18.45 hodin dnešní jednání.

 

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 886/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali 16. září 2016 na 49. schůzi, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Na úvod připomínám, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Prosím navrhovatele tohoto bodu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jeronýma Tejce, aby zaujali - a již zaujali - svá místa u stolku zpravodajů, a budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře jediný zde přítomný, kolegyně, kolegové, uběhla nějaká doba, takže jsem si materiál vzal s sebou, abych si oživil, co jsem k tomuto materiálu chtěl, a požádám i pana ministra, jestli by si mohl když tak dělat nějaké poznámky a popř. mi potom v rozpravě odpovědět, abych mohl rozumně hlasovat.

Takže třeba v § 33 Účinná lítost jsou doplněny trestné činy financování terorismu, § 312d, a podpora a propagace terorismu, § 312e. Jsou to nové skutkové podstaty, akorát mi není zřejmé, proč tam není také § 312f Vyhrožování teroristickým trestným činem, protože i u takové skutkové podstaty si poměrně snadno umím představit to, že by pachatel mohl využít účinné lítosti.

V § 35 Vyloučení z promlčení je v písmenu b) doplněna vlastizrada, § 309, ale opět mi z toho není zřejmé, proč z promlčení by nemohl být také vyloučen také § 312d Financování terorismu.

Potom, pokud se podívám do § 129, kde je popis organizované zločinecké skupiny, tak popis zní tak: "Organizovaná zločinecká skupina je společenství nejméně tří trestně odpovědných osob." Nevím, proč dáváme takový důraz na ty trestně odpovědné osoby, protože jestli to je trestně odpovědná osoba, můžeme kolikrát zjistit až v průběhu toho vyšetřování, ale i tady bych chtěl nějakým způsobem upřesnění, proč byl použit Ministerstvem spravedlnosti tento pojem. A pokud se podívám do dalšího § 129a Teroristická skupina, tak tam se uvádí, že to je obdobné společenství nejméně tří trestně odpovědných osob, které má trvalejší charakter. Víte, já ty pojmy, takové ty, které nejsou přesně definované, tak se obávám, že bude špatný výklad. A já bych chtěl slyšet do té doby, než bude nějaká judikatura, co se rozumí tím pojmem "trvalejší charakter". Je to nový pojem v trestním právu a mám s ním trochu řekněme teoretický právní problém.

Pokud postupuji v tomto materiálu dál, a já zde listuji, tak se dostávám až na stranu 11, kde je uveden § 312b Zvláštní ustanovení o účinné lítosti. Víte, abych se přiznal, já zcela úplně nechápu, proč je zrovna tato skutková nebo tato účinná lítost zde uvedena právě k trestnému činu účasti na teroristické skupině.

A pak následně máme § 312c Beztrestnost agenta. Pokud se podívám, tak agentem, pokud víme, je policista plnící úkoly agenta podle jiného právního předpisu. A pokud vzpomeneme, teď zrovna u soudu myslím běží nějaká kauza, kde se mluví o tom, do jaké míry policejní agent provokatér řídil určitou teroristickou skupinu, nebo jak je nazvaná jako teroristická skupina. Takže my v této nové skutkové podstatě dáme beztrestnost agenda, ale on v podstatě, pokud to bude fungovat jako možná v té kauze, jejíž znalost přesně nemáme, ale která je teď projednávána u soudu a stále se projednává, do jaké míry ti jednotliví pachatelé konali sami, anebo na základě pokynů policejního agenta, do jaké míry potom budou tito agenti vyjmuti z trestnosti.

Ten samý paragraf, resp. ten samý název beztrestnosti agenta je však také v § 363 trestního zákoníku. Takže my beztrestnost agenta, policejního agenta, máme v trestním zákoníku ve dvou paragrafech. V § 312c a vztahuje se k trestnému činu účasti na činnosti teroristické skupiny a pak máme § 363, který je také nazván jako beztrestnost agenta, akorát že tento agent se vztahuje k účasti na organizované zločinecké skupině. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP