(18.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším bodem našeho jednání je

46.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina
Karla Andrleho Sylora, Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Karla Pražáka,
Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Martina Lanka a Jiřího Štětiny
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 183/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 183/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vám představil základní parametry novely Úsvitu, kterou se mění zákon o místním referendu. (V sále je hlučno.)

Cílem zákona je posílit možnost úspěšného konání referenda na místní úrovni. Paragrafové znění tohoto návrhu neznamená radikální změnu v systému hlasování o místních otázkách. Uvolnění parametrů se vztahuje pouze na § 48, který hovoří o podmínkách platnosti a závaznosti výsledku referenda. Doposud je k platnosti rozhodnutí v místním referendu třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob. Nově by toto kvorum mělo být zrušeno a rozhodnutí v referendu by mělo být platné bez ohledu na účast. Rovněž v dalších částech § 48 se zrušují podmínky, které velmi limitují platnost a závaznost referenda v praxi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Poprosím, aby se sněmovna ztišila. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marek Černoch: Úsvit má ve svém programu podstatnou změnu volebního systému, nicméně při přípravě tohoto zákona jsme šli opravdu na minimalistickou cestu a hledali jsme určitý základ, který by měl reálnou šanci na úspěch v této Sněmovně. V zákoně o místním referendu tak i nadále zůstávají podmínky týkající se např. rozsahu otázek, ve kterých nelze hlasovat. Beze změny zůstává i způsob iniciování referenda, např. počet podpisů potřebných k podpoře návrhu přípravného výboru. Jak jsem řekl, my bychom si dokázali představit mnohem širší změnu tohoto zákona, ale jdeme cestou nejmenšího odporu. Pokud by byla následně ve výborech nalezena shoda na širší úpravě zákona, byli bychom za to rádi.

Cíl návrhu zákona spatřujeme nejen v samotném vypuštění kvora pro účast při hlasování, ale také otevření debaty na půdě parlamentu, která by měla vést k co nejširší aplikaci prvků přímé demokracie na místní i celostátní úrovni. Dle našeho názoru by měl být u místních referend zaveden systém jako u všech druhů voleb, tedy že výsledky jsou platné a závazné bez ohledu na účast. Mandát získaný ve volbách má vždy stejnou sílu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Zahradníček. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, mým úkolem je přednést zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku 183, tedy k poslaneckému návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Skupina poslanců předložila návrh zákona Sněmovně 25. dubna 2014. Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke sněmovnímu tisku 183 č. 0183. Návrh byl zaslán poté vládě k vyjádření stanoviska 30. dubna 2014. Vláda zaslala nesouhlasné stanovisko poslancům 29. 5. 2014. Stanovisko vlády rozeslané poslancům tedy bylo 29. 5. doručeno jako sněmovní tisk 183/1.

Tolik zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Jana Černochová. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já myslím, že nikoho nepřekvapím tím, že za náš klub mohu sdělit stanovisko, že tento návrh nepodpoříme, protože návrh není kvalitní, zpochybňuje princip demokratických voleb. Budeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Tomio Okamura, po něm pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi představit náš návrh novely zákona o místním referendu. Poslední senátní volby znovu ukázaly na absurdní nespravedlnost v našem ústavním systému. Ukázaly na to, že pokud je politik zvolen byť i sebemizivějším procentem voličů, pokud je zvolen třeba jen několika tisíci hlasy, tak pár desítek takto zvolených zastupitelů smí rozhodovat o osudu této země. Volby do komunálu, do Sněmovny i do Senátu nijak neomezují platnost volby. Prostě kdo přijde, tak volí, a kdo je zvolen, ten má mandát.

Demokracie spočívá v odpovědnosti každého z nás za společnost, ve které žijeme. Zavedení a používání metod přímé občanské kontroly politiků je nezbytné pro to, abychom mohli o našem politickém zřízení nadále mluvit jako o demokracii. K těmto nástrojům patří referenda, včetně těch místních. Praxe ukazuje, že tomu, aby byla funkční, brání současné umělé bariéry dané 35% limitem hlasů potřebných pro platnost hlasování. Proto navrhujeme kvorum zrušit. Tak jako je tomu u jakékoli jiné volby v České republice. Jelikož však naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD nedisponuje dostatečným počtem poslanců a nejsme vládní stranou, je nám jasné, že náš návrh s velkou pravděpodobností neprojde. Proto bych vás chtěl požádat o propuštění do druhého čtení s tím, že bychom rádi společně s vámi diskutovali alespoň o snížení tohoto kvora. Omezování platnosti referenda stanovením minimálního počtu občanů, kteří se hlasování zúčastní, je omezováním práv občanů. Stačí-li ke zvolení poslance jeden jediný hlas, nemělo by být pro referendum požadováno více. Ostatně i zde ve Sněmovně stačí k většině rozhodnutí prostá většina přítomných poslanců. A Senát o nich nemusí hlasovat vůbec, aniž by to mělo vliv na platnost takových rozhodnutí. Přitom zde přijímáme často velmi závažné normy platné pro všechny občany. A sami všichni víme, že se jedná v mnoha případech také o normy, se kterými nesouhlasí většina občanů, skutečných majitelů tohoto státu, a přesto je vláda prosazuje.

Podle stanoviska vlády má kvorum - cituji - především zajistit dostatečnou reprezentativnost při rozhodování v místním referendu a zabránit současně tomu, aby o zásadních otázkách výkonu územní samosprávy majících přímý dopad na všechny občany obce mohla rozhodnout naprostá menšina oprávněných osob - konec citátu. Přitom vláda zcela úmyslně přehlíží fakt, že pokud nemohou rozhodnout voliči, občané, pak o nejzásadnějších tématech v obci rozhodují zastupitelé zvolení opět jen menšinou voličů, kterých je početně vždy dramaticky méně než občanů, kteří rozhodují v referendu.

Na Praze 7 se v roce 2014 drtivá většina občanů vyslovila v místním referendu pro nulovou toleranci heren. Přes 6,5 tisíce hlasů bylo pro nulovou toleranci a pouze 600 proti. Přestože tu je zcela legitimní a zjevně prokázaná většinová vůle občanů, pro formální omezení nebylo jejich rozhodnutí závazné. Přijde tohle někomu demokratické? A sami víte, že to je pouze jeden z mnoha takových případů. Podle vlády a velké části politiků je tedy nepřijatelné, aby rozhodovali občané, kteří se dostaví k volbám v menším počtu, než jim určí politické elity, ale je naprosto v pořádku, když o zcela zásadních věcech rozhoduje ještě menší menšina politických elit. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP