(18.00 hodin)
(pokračuje Klučka)

Návrh nově vymezuje oprávnění a povinnosti jak směrem k příslušníkům, tak i k zaměstnancům zařazeným v Hasičském záchranném sboru. Jako příklad mi dovolte uvést právní úpravu ukládající příslušníkům povinnost přijímat nezbytná opatření i v době mimo službu, přičemž nově je upravena i možnost vstupu do obydlí a dalších prostor. Cílem je dosáhnout stavu, kdy systém oprávnění nezbytných pro řádný výkon služby bude komplexní a navazující na dosavadní systém, vymezený například zákonem o požární ochraně.

Mimo rámcově zmíněných základních cílů jsou součástí návrhu i právní řešení, která byla nejen v aplikační praxi dlouhodobě postrádána.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče. Já bych společně s vámi také rád dosáhl stavu pro řádný výkon služby a takový stav bude, když se Poslanecká sněmovna uklidní. Poprosím kolegy, kteří se baví, aby se přestali bavit. Děkuji.

Prosím, teď je stav pro řádný výkon služby. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Já vám velmi pěkně děkuji, pane místopředsedo.

Ten příklad z aplikační praxe - tam můžeme uvést možnost nosit uniformu bývalými příslušníky Hasičského záchranného sboru. Návrh rovněž umožňuje ochranu symbolů Hasičského záchranného sboru nebo operativnější nakládání s majetkem v rámci hasičského sboru jako celku.

Návrh zákona byl projednán na úrovni vlády, byl předkládán bez rozporu po meziresortním připomínkovém řízení, prošel Legislativní radou vlády a byl schválen vládou.

Kolegyně, kolegové, vřele doporučuji, abychom tento zákon pustili do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud žádná přihláška není, obecnou rozpravu končím. Pan ministr ani pan zpravodaj nemají zájem o závěrečné slovo.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

 

Přistoupíme tedy k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán výboru pro bezpečnost jako garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 66, přihlášeno je 176 poslankyň a poslanců, pro 141, proti žádný. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má, prosím, někdo nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Já tedy konstatuji, že jsme přikázali tento návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu, a končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

 

Dalším bodem našeho jednání je

131.
Informace předsedy vlády ČR pro PS PČR
ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě
přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. 12. 2014
/sněmovní dokument 1981/

Informace je součástí sněmovního dokumentu 1981, který vám byl doručen dne 25. února tohoto roku. Nyní prosím navrhovatelku tohoto bodu paní poslankyni Jitku Chalánkovou, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, v úvodu svého vystoupení chci poděkovat panu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi za jeho vstřícný a věcný přístup a kroky, které jako předseda vlády na pomoc české rodině podnikl. Současně chci poděkovat vám všem, kteří jste v prosinci debatu o dětech zadržovaných v Norsku na půdě Sněmovny umožnili a podpořili návrh usnesení, na jehož základě vláda začala konat. Vývoj událostí ukazuje, že jsme rozhodli správně a že bez pomoci státu a české diplomacie by bylo téměř vyloučeno, že by se děti ještě někdy vrátily domů ke své vlastní rodině.

Norskému království jsme prostřednictvím vlády položili ve věci vlastních českých občanů několik jednoduchých a srozumitelných dotazů. Obsah zprávy, kterou máte před sebou, dostali jste ji všichni v tištěné podobě, lze shrnout do jediné věty: Norsko nám na tyto otázky odpovědělo nedostatečně. Nebudu proto zprávu, kterou jste obdrželi, dlouze komentovat, pouze upozorním na jednu konkrétní chybu, kterou zpráva obsahuje. Píše se v ní, že otázka adopce obou chlapců nebyla norským sociálním úřadem Barnevern vznesena. Opak je pravdou. Mohu to potvrdit jako přímý účastník jednání na místním úřadu ve městě Nedre Eiker, kterému jsem byla 20. ledna osobně přítomna. Úředníci nejenže ještě v lednu zbavení rodičovských práv zařadili na program jednání, ale dokonce mamince přímo vyhrožovali v souvislosti s žádostí o vydání pasů obou chlapců. Nevydá-li matka pasy, dají děti do adopce, aby jim mohli vystavit norské pasy. Takto uvažují norští úředníci, kteří mají případ na starosti.

Upozorňuji na to, abychom si uvědomili, že svým prosincovým hlasováním a kroky, které jsme následně vyvolali, jsme zabránili tomu, aby rodina o děti přišla nenávratně. Jinými slovy, bez sněmovního usnesení, bez aktivních kroků vlády a bez veřejného tlaku by dnes obě děti byly s největší pravděpodobností adoptovány v norských rodinách. A zřejmě každé v jiné.

Co přinesla návštěva ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Norsku? Posun bohužel nepřinesla ani návštěva ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána v Norsku. Jediným výstupem bylo ujištění, že děti adoptovány nebudou, a vágní příslib výuky češtiny pro oba chlapce. Chci v této souvislosti upozornit, že rodným mateřským jazykem obou dětí byla až do tří ,resp. pěti let věku čeština a norsky se děti učily pouze ve školce. Možnost hovořit česky měly proto dát dětem sociální pracovníci už dávno. V praxi se děl pravý opak a na děti nesměla mluvit česky ani vlastní matka.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, milé kolegyně, milí kolegové. Řešíme tady konkrétní osud několika lidí. Prosím o úctu k osudu těch lidí a prosím o klid. Děkuji.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Dovolím si také odůvodněnou spekulaci, že právě český jazyk, kterému norští pěstouni nerozuměli, mohl být důvodem, proč byly děti rozděleny do různých rodin a vyrůstají odděleně, přestože o tom žádný norský soud nikdy nerozhodl.

Jak již zřejmě víte, teprve nedávno se uskutečnila náhradní schůzka Evy Michalákové s dětmi, protože v loňském roce jí v rozporu s rozhodnutím soudu Barnevern umožnil návštěvu dětí pouze jednou. Podmínky schůzky považuji za ponižující a téměř šokující. Maminka byla pod policejním dohledem, v místnosti byli v rozporu s lednovou dohodou přítomni i pěstouni a teprve na místě se maminka dozvěděla, že uvidí pouze jednoho ze synů, aniž by byly zřejmé důvody. Takové jednání ze strany norských úřadů považuji za naprosto nepřijatelné. Mimo jiné se tím naplňují obavy, že pravým zájmem norského úřadu péče o dítě není zacelování biologických rodin a zachování blízkého vztahu dětí k vlastním rodičům a rodině, ale naopak jejich trvalé oddělení a vzdalování ve prospěch pěstounských rodin.

Nyní Barnevern paní Michalákovou dokonce informoval, že k setkání s Denisem v letošním roce vůbec nedojde. To je zatím poslední informace, kterou máme. Zajímavé je, že podle Barnevernu má Denis jevit nedůvěru nejen k matce, ale i k úředníkům Barnevernu. Svědčí to o jeho strachu ze všeho a všech, v jakém dítě v důsledku odebrání zřejmě žije. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP