(16.20 hodin)
(pokračuje Gazdík)

O tomto návrhu dám hlasovat. Takže zahajuji hlasování o návrhu na zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 154, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 34. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních
daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 418/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne. Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám představil návrh novely zákona o spotřebních daních a dalších zákonů v oblasti biopaliv, sněmovní tisk 418.

Kolem novely zákona o spotřebních daních se v posledních týdnech strhl značný mediální poprask, živený odpůrci pokračování daňového zvýhodnění biopaliv. Jejich argumenty ovšem často postrádaly logiku i pravdivost. Rád bych proto projednání novely zbavil politicko-mediálního balastu a vrátil ho do střízlivé a věcné roviny.

Tento materiál byl původně součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv a má de facto implementovat víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou České republiky dne 6. 8. 2014 na základě usnesení číslo 655, které zároveň ukládá Ministerstvu financí upravit zákon o spotřební dani z biopaliv.

Nyní tedy k věcné argumentaci.

Za prvé, novela rozhodně neprodlužuje podporu biopaliv. To může jen víceletý program podpory biopaliv v dopravě, který Evropská komise notifikuje. Připomínám, že česká vláda tento program schválila v srpnu loňského roku, takže už platí, a to do roku 2020. Česká republika jím naplňuje povinnost, k níž se zavázaly všechny státy Evropské unie, že totiž do roku 2020 budou v dopravě využívat 10 % obnovitelných zdrojů, čehož prakticky jinak než využíváním biopaliv nelze dosáhnout. Dalším závazným cílem je postupně snížit škodlivé skleníkové plyny o 6 %. Je asi zbytečné, abych zde popisoval, že je snížení emisí ve vzduchu potřebné pro zdraví i životní prostředí. Tento závazek je povinný pro každý členský stát Evropské unie a za jeho porušení by nám hrozila citelná sankce.

Česká republika se přihlásila k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí už odsouhlasením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě, která obsahovala závazný cíl uvádět na trh biopaliva do konce roku 2010 ve výši aspoň 5,75 %. Tuto směrnici mělo v gesci Ministerstvo zemědělství. Na ni navázala směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která obsahuje závazný cíl zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě. Tato směrnice spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 98/70 ES o jakosti benzinu a motorové nafty stanoví závazný cíl dosáhnout do roku 2020 6 % snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v porovnání s rokem 2010. Tato směrnice gesčně přísluší pod Ministerstvo životního prostředí.

Za druhé, novela nezvyšuje podporu pro biopaliva. Ona ji naopak snižuje a zpřísňuje dozor nad trhem s biopalivy. Novelou zákona totiž navrhujeme zvýšit spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavést daňové sazby u čistých biopaliv. Biopalivo, které se povinně přimíchává do pohonných hmot, nikdy daňově zvýhodněné nebylo.

Je důležité si uvědomit, že současná podoba zákona o spotřební dani čisté palivo od daně zcela osvobozuje, což vede k nepřehledné situaci, protože Generální ředitelství cel nemá jednoznačnou kontrolu nad obchodem s čistou bionaftou. Tento pro stát nevýhodný a rizikový stav chceme napravit právě touto novelou zákona. Po jejím přijetí bude uvalena spotřební daň na všechny druhy biopaliv. Stát tak bude mít přehled o trhu s nimi a navíc vybere více peněz na daních. Podle předběžných propočtů se takto vybere přibližně 310 až 350 mil. Kč ročně oproti současnému stavu.

Zrušit daňové zvýhodnění biopaliv by se rovnalo faktické likvidaci ekologičtější dopravy. Produkční cena biopaliva je vyšší než cena nafty nebo benzinu a nebyla by konkurenceschopná. Upozorňuji, že ve velké míře biopaliva využívají například dopravní společnosti nebo také České dráhy. Všechny domácí firmy, které vyrábějí i spotřebovávají biopaliva, by měly ztráty. Investovaly totiž do nových a náročných technologií s tím, že podpora bude platit minimálně do roku 2020. V běhu bychom tak změnili podmínky a investice výrobců a spotřebitelů by byly zmařeny. A co je hlavně důležité, znamenalo by to také ohrožení tisíců pracovních míst, a tím by přišel stát i o své výdaje a snížil by si výběr na daních. Dnes podle propočtů je odhadováno, že v sektoru výroby, zpracování a distribuce biopaliv je tvořeno 8,5 tis. pracovních míst.

Drtivá většina zemí Evropské unie naplňuje v současné době závazek o emisích využíváním biopaliv první generace. Ta se vyrábějí například z řepky nebo z cukrové řepy, což jsou plodiny, které při správném osevním postupu a vhodné agrotechnice nepoškozují pole, jak si někteří laici myslí, ale naopak, jsou to zlepšující plodiny.

Evropské státy výrobu biopaliv podporují. Evropská komise v rozporu s tím, co se teď občas píše v médiích, nerozhodla, že podpora těchto biopaliv musí skončit v roce 2020. Naopak, ještě vůbec nic není rozhodnuto a o biopalivech druhé generace vyrobených z odpadu, začala Evropská komise teprve jednat. V České republice v současné době neexistuje firma, která by tato paliva dokázala ve větší míře vyrábět, a podobná situace je ve většině zemí Evropské unie. Produkce je navíc vysoce nákladná. Budoucnost je nepředvídatelná a těžko můžeme při snaze o lepší životní prostředí i naplnění našeho závazku k Evropské unii sázet na tak nejistou kartu, jako jsou biopaliva druhé a třetí generace. Spoléhat na elektrický nebo vodíkový pohon příliš nemůžeme, protože takových aut je zatím na trhu jen zanedbatelný podíl. Je potřeba se také ptát, pokud mluvíme dnes o biopalivech druhé a třetí generace už někdy před rokem 2010, co předchozí vlády udělaly pro to, aby věda a výzkum v této oblasti byly výrazně dále než dnes.

Kvůli našim závazkům jako člena Evropské unie musíme naplnit 6 % snížení emisí v dopravě, takže biopaliva se stejně budou muset povinně využívat. Bez daňového zvýhodnění by výrobci finančně náročnou výrobu biopaliv promítli do cen veškerých pohonných hmot, a tak by za ně ve finále zaplatil víc každý majitel auta.

Okolní země také podporují spotřebu biopaliv různými zvýhodněními. Na Slovensku platí snížení spotřební daně u některých typů biopaliv, v Polsku jsou od spotřební daně osvobozeny biosložky ve směsích s obsahem nad 2 % biosložky ve fosilním palivu, polští výrobci mají také možnost získat investiční podporu na výrobu biosložek. I v Rakousku jsou sníženy spotřební daně, navíc mohou Rakušané čerpat podporu na nákup vozidel s nízkými emisemi a motorů na alternativní paliva. V Maďarsku je od spotřební daně osvobozeno palivo E85 neboli bioetanol. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP