(9.20 hodin)
(pokračuje Válková)

A konečně poslední změna se týká novely soudního řádu správního, kdy se mění místní příslušnost soudu. V řízeních o dávkách pěstounské péče a řízeních ve věcech dávek pěstounské péče a dávek v nezaměstnanosti se osvobozuje od soudního poplatku. V současné právní úpravě je rozložení agendy v těchto věcech značně nerovnoměrné, což se mimo jiné mnohdy výrazně projevuje v nežádoucí odlišné délce soudního řízení. Je to zejména v důsledku přetížení Městského soudu v Praze, kdy řízení trvají neúměrně dlouho, veřejnost, hlavně laická, to oprávněně kritizuje. Podle současné právní úpravy se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče řídí dle sídla prvoinstančního správního orgánu. Ve věcech dávek pěstounské péče rozhodují krajské pobočky Úřadu práce, jehož sídlem je Praha. Místně příslušným je proto Městský soud v Praze. A my právě, abychom zamezili té přetíženosti, navrhujeme, aby místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče byla určována dle bydliště navrhovatele, tak jako je to v jiných sporech, otázkách, které se týkají zaměstnanosti. Tato agenda se přesouvá na krajské soudy podle bydliště navrhovatele. Nebude tedy místní příslušnost určována dle sídla správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. I tato navrhovaná právní úprava reaguje souhlasně. Vychází vstříc doporučením veřejného ochránce práv, která byla obsažena v jeho souhrnné zprávě. Ministerstvo spravedlnosti tak jeho doporučením tímto návrhem vyhovělo.

Vidíte, že vesměs jde o procedurální změny, které by měly usnadnit, zrychlit, zjednodušit a zpřehlednit rozhodování, ale v různých typech řízení i sporů. A v úvodu tedy jde ještě o změnu soudních poplatků. Čili jsou to změny, které jsou velice potřebné, a já se proto na vás obracím s žádostí o jejich kladné posouzení a posléze i schválení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Tento návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání ústavněprávnímu výboru a usnesení výboru byla doručena jako tisky 306/1 a 2. Prosím pana zpravodaje, pana poslance Lukáše Pletichu.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, tisk 306 byl přikázán ústavněprávnímu výboru, který se jím zabýval na své 24. schůzi dne 15. ledna 2015. Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila, a dále doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k tomuto návrhu několik změn a doplňků, s kterými vás nyní ve stručnosti seznámím.

První návrh na změnu a doplňky - jedná se o odstranění výkladové nejasnosti u spolků, a aby spolky byly osvobozeny od soudního poplatku i u prvozápisu. To je pod bodem II číslo 1.

Dále ústavněprávní výbor navrhl, aby se obnovilo osvobození zdravotních pojišťoven od soudního poplatku, protože s tímto návrhem vyslovilo souhlas i Ministerstvo zdravotnictví a lze očekávat, že se tím sníží transakční náklady na vymáhání zdravotního pojištění plus ještě dalších nároků, a tím, že se získá více peněz, nebo s menšími náklady více peněz do systému zdravotnictví.

Další změnou, kterou tam ústavněprávní výbor navrhl, je, aby elektronické platební rozkazy, aby zůstalo zachování snížení soudního poplatku, tak jak to je doposud.

Další, čím jsme se zabývali, to je snížením soudního poplatku za návrh zápisu skutečností do veřejného rejstříku provedeného notářem, ovšem nikoliv až v takové míře, jak to navrhuje samo Ministerstvo spravedlnosti, ale také snížené, ale trochu více, tak, aby za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku byl 10 tisíc korun. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti nebo spolku bylo 5 tisíc korun a za změny nebo doplnění prováděné notářem bylo 1 500 korun. Tímto návrhem sledujeme stejný cíl jako paní ministryně, aby se odbřemenilo soudům, aby to bylo výhodné, aby tuto agendu převzali notáři, ovšem aby zase nedošlo až k takovému výpadku příjmů do systému justice.

Potom jsme dále přijali návrh na usnesení, aby se rozšířila pravomoc notářů i na vkládání listin do Sbírky listin. A konečně jsme přijali ještě několik technických úprav, které všechny máte uvedeny v tisku 306/2. Konečně se musel změnit i navrhovaný začátek právní účinnosti, protože podle původních plánů tyto změny měly začít platit k 1. lednu 2015. To už teď není možné, takže změnil se tam i návrh, aby zákon a tyto změny začaly platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Dále tradičně ústavněprávní výbor pověřil předsedu výboru, aby tato usnesení předal předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocnil zpravodaje výboru, co jsem také já, abych toto přednesl na schůzi, což právě činím. A dále, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

To je myslím ve stručnosti to, na čem jsme se usnesli, a to další netřeba příliš komentovat, protože úvodní slovo paní ministryně bylo vyčerpávající a já k tomu nemám co dodat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě než otevřu rozpravu, tak dvě omluvy. Pan poslanec Grospič od 14 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání a pan poslanec Benešík od 9 hodin do 9.30 hodin z pracovních důvodů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu. Také žádné přihlášky nemám, takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nepadlo nic, co by vyžadovalo hlasování, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

 

Budeme pokračovat bodem 12, což je

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb.,
o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 271/ - druhé čtení

Prosím pana ministra dopravy Dana Ťoka, aby tento tisk uvedl z pověření vlády. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci.

Cílem předložené novely zákona o námořní plavbě je implementace požadavků mezinárodních právních smluv do právního řádu České republiky, vytvoření podmínek k jejich ratifikaci a transpozice sekundárních právních aktů Evropské unie v oblasti výcviku a certifikace námořníků, podmínek pro práci na moři a ochrany mořského prostředí. V souvislosti s mezinárodními námořními úmluvami je nutno zejména zabezpečit implementaci změn Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, certifikace a strážní služby, úmluva STCW, které byly přijaty v roce 2010 konferencí smluvních stran této úmluvy ve filipínské Manile, a přizpůsobit český právní řád plánované ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 2006 o práci na moři. Tyto mezinárodní úmluvy se po ratifikaci stanou součástí našeho právního řádu, a je tedy třeba zajistit soulad zákona o námořní plavbě s nimi. Úmluva STCW je nejvýznamnější mezinárodní smlouva, která stanovuje minimální požadavky na způsobilost námořníků, jejich výcvik a osvědčování. Jejím hlavním cílem je zajistit zvýšení ochrany života a majetku na moři a ochrany mořského prostředí.

Návrh zákona upouští od přísnějších podmínek pro osvědčení námořníků nepožadovaných úmluvou do té míry, nakolik se tato právní úprava jeví jako neopodstatněná zátěž pro uchazeče.

Úmluva o práci na moři byla přijata na 94. zasedání Mezinárodní konference práce dne 23. února 2006 a její ratifikaci gesčně zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je mezinárodním nástrojem, jehož cílem je zabezpečit právo všech námořníků na důstojné zaměstnání. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP