(16.30 hodin)
(pokračuje Birke)

Za druhé bezesporu dochází k tomu, že bezpečnost v obcích je velmi tristní. Bohužel ty kamiony projíždějí i malými městy a malými obcemi, které nemají k dispozici městskou policii, protože ta by mohla do jisté míry řešit přecházení především v ranních hodinách, kdy děti jdou do škol, a třeba i odpoledne, když jdou ze školy. Ale ten zásadní problém je, že ty silnice dostávají s prominutím lidově řečeno na frak.

To znamená jinými slovy, jsou to komunikace druhé a třetí třídy, které jsou ve správě a majetku krajů. Evidentně za současného mýtného systému kraje nedostávají finanční prostředky. Chci se zeptat, jakým způsobem ta věc bude dál pokračovat. To za a). Za b), jestli jsme si vědomi, nebo pan ministr jestli si je vědom toho, že je tady časová prodleva a nehrozí, že se ten stav nezmění díky tomu, že se to do roku 2017 nestihne. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já mám pro vás připravenou velmi rozsáhlou odpověď na třech stranách, které vám samozřejmě dám písemně. Nicméně k vašim dvěma otázkám.

Co se týká otázky devastace silnic druhé a třetí třídy a zpoplatnění dopravní infrastruktury. Ve vládním programovém prohlášení není v této chvíli ani zmínka o tom, že bychom chtěli do roku 2017 rozšiřovat síť zpoplatněných silnic a dálnic rychlostních komunikací vyjma těch úseků, které budou do roku 2017 dostavěny a kde na základě desetileté smlouvy má společnost Capsch, provozovatel, za povinnost opatřit tyto úseky mýtnými branami. Já bych v této souvislosti chtěl říct, že na vládu České republiky z Ministerstva dopravy šel materiál v rámci jednotného řízení bez uveřejnění, ani nemůžeme jinak, protože smlouva, společnost Capsch má desetiletý kontrakt a my nemůžeme do této chvíle na základě kontraktu otevřít veřejnou soutěž na dalšího z providerů, kteří by měli možnost do toho mýtného způsobů vstupovat, a jedná se o otevření a připojení dalších dvou mýtných bran na dostavěných úsecích. Neřeknu vám teď přesně, o které se jedná, ale mohu vám je doplnit.

Takže v této chvíli, co se týká zpoplatnění dopravní infrastruktury na silnicích druhých a třetích tříd, neuvažujeme o tom, že bychom do roku 2017 tento způsob zpoplatnění řešili. Je to normální a je to legitimní a logické. Jestliže jsme ve stadiu, kdy vybíráme nového provozovatele mýta po 1. lednu 2017, tak do toho ještě řešit další způsoby zpoplatnění a investovat finanční prostředky na mýtné brány nebo jakýkoliv jiný systém, který se potom ukáže neefektivní, by bylo skutečně zbytečné vykládání finančních prostředků. To je k vaší otázce, jakým způsobem můžeme řešit stávající zpoplatnění jiných tříd než ty, které máme v majetku státu.

Já bych chtěl říct, že Ministerstvo dopravy poprvé snad v historii našlo finanční prostředky tak, abychom pomohli krajům na podporu opravy a údržby převážně mostů, a jsme připraveni v příštím roce poskytnout částku řádově v miliardách, které by měly primárně sloužit na odstranění závad na infrastruktuře tohoto typu.

Co se týká výběrového řízení na mýto, resp. provozovatele mýta. Já mnohokrát poslouchám, že se to takzvaně nestihne. Já bych chtěl říct, že mýtný systém, který je v České republice vybudován a byl budován od roku 2006, kdy Česká republika byla jednou z prvních zemí, kde se mýtný systém uplatňoval v praxi. Všichni ostatní přišli po nás. Spolková republika Německo, Slovensko a další. Česká republika byla v podstatě průkopníkem vůbec výkonového zpoplatnění dopravní infrastruktury. Vybral se mikrovlnný systém, který je v majetku státu, a tento systém je třeba rozvíjet i nadále do doby dokončení kontraktu.

Já jsem nedávno podepsal dokument, který šel na Ministerstvo zahraničních věcí v oblasti přihlášení se České republiky k tzv. evropské službě elektronického mýta. Evropská služba elektronického mýta v podstatě zahrnuje způsob, kdy jedna mýtná krabička v autě je kompatibilní jak s mikrovlnným, tak satelitním systémem. Dokonce nás k tomu vybízí i evropská směrnice, abychom do konce roku 2014 začali podle této směrnice konat. My jsme to učinili. Na Ministerstvo zahraničních věcí odešel materiál, který by měl být následně odeslán do Bruselu. Přihlásili jsme se otevřeně k projektu evropského mýta. Takže v tomto pokračujeme dál bez ohledu na to, jakým způsobem probíhá výběrové řízení na nového provozovatele.

Tady bych chtěl říct, že můj předchůdce, který udělal oznámení a pověřil společnost Veřejné zakázky s.r.o. administrací projektového manažera mýta, jsem krátce po svém příchodu na úřad zrušil. Prohlédli jsme si dokumentaci, jak měla být tato zakázka administrovaná, a opravili jsme celou dokumentaci s tím, že budoucí projektový manažer by měl mít roli administrátora. Měl by být spoluodpovědný se státem za definování podmínek výběrového řízení. V souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek jsme tím pádem museli posunout celý termín tohoto zadávacího řízení od oznámení, protože jsme změnili zadávací dokumentaci a nechtěli jsme se dostat do situace, kdy by někdo mohl tuto dokumentaci napadnout. Já bych chtěl říct, že tento proces proběhl 4. 9. letošního roku. Skončily termíny pro podání námitek k zadávací dokumentaci na projektového manažera a na Úřad na ochranu hospodářské soutěže nikdo žádnou námitku nepodal. Naše dokumentace byla zpracována naprosto v pořádku. Od 29. srpna byla jmenovaná hodnoticí komise (upozornění na čas) a ta pracuje a výsledky bych měl mít hotové do poloviny října, kdy bude vybrán projektový manažer, který spolu se státem začne definovat zadávací podmínky pro nového provozovatele a dodavatele mýtného systému v České republice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Doplňující otázka nebude, takže děkuji.

Další v pořadí je vybraná a vylosovaná paní poslankyně Marta Semelová, která interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci klokánků. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká šesti klokánků - v Brně, Dolním Benešově, Hostivici, v Janovicích nad Úhlavou, v Praze 4 a na Praze 10 -, které mají být na konci roku uzavřeny, a to na základě novely zákona o sociálně-právní ochraně, která platí od ledna minulého roku. Ta stanoví, že v jednom domově pro okamžitou pomoc dětem v tísni může být umístěno 28 dětí. Je pravda, že tato zařízení mají kapacitu větší, ovšem děti zde žijí v jednotlivých bytech s tetou maximálně po třech. Navíc se do kapacity započítávají i děti na dlouhodobých propustkách u rodičů či pěstounů. MPSV udělilo do konce letošního roku těmto šesti ohroženým zařízením výjimku. Otázka je, co bude dál. V dotčených zařízeních je celkově umístěno 26 dětí, o něž se stará 212 zaměstnanců. Osobně jsem se byla v těchto několika klokáncích podívat, v některých z nich. Jsou zde nádherně vybavené byty, velké herny, zahrada, hřiště. Chtěla bych se proto zeptat, jestli je ještě nějaká šance na jejich záchranu. Co bude s umístěnými dětmi a zaměstnanci a konečně v případě jejich zániku, co se stane s majetkem, s budovami, s vybavením těchto budov.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci. Já bych možná začala trošku obecněji, že klokánky existují již dlouho a oficiálně patří dnes do skupiny zařízení, která se jmenují zařízení pro okamžitou pomoc. Tato zařízení nejsou provozována jen Fondem ohrožených dětí. Je jich celá řada a jsou provozovány taky neziskovými organizacemi, nebo jsou třeba i zřizovány krajem či obcí. Já tady mám celý seznam. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP