(17.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Ještě než zahájíme další bod jednání - byla mi doručena omluva pana poslance Milana Urbana do konce dnešního jednacího dne.

 

Pokračovat budeme bodem

46.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb.,
o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 154/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 154/1.

Z pověření Senátu předložený návrh zákona uvede pan senátor Martin (senátor je připraven u řečnického pultu, obrací se k místopředsedovi a upozorňuje ho: Miroslav), Miroslav Nenutil. Pardon, omlouvám se, já jsem to popletl. Ale ještě než začnete hovořit, pane senátore, prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Stanislav Grospič, který je zpravodajem pro první čtení.

Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona je výsledkem průběžného hodnocení působení zákona o jednacím řádu Senátu, a to jak v parlamentní praxi, tak co do souladu s měnící se právní úpravou. Zčásti návrh rovněž reflektuje skutečnost, že předchozí pokus o novelizaci jednacího řádu Senátu byl celkem úzce provázán se současně navrhovanou novelizací jednacího řádu vaší, tedy Poslanecké sněmovny, která však nebyla akceptována. Z toho důvodu se v tomto předloženém návrhu novelizace jednacího řádu Senátu z předchozího návrhu přebírá pouze změna institutu nezabývat se návrhem zákona a stanovení povinnosti předkládat pozměňovací návrhy vždy písemně a s odůvodněním. Později, jak potom uslyšíte, se zabýváme i zákonnými opatřeními.

Dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s těmi nejzákladnějšími změnami, jež si tedy senátoři pro svůj jednací řád schválili. Návrh obsahuje změnu procedury hlasování Senátu o projednávaném návrhu nezabývat se návrhem zákona obsažené v § 107 jednacího řádu Senátu. Navrhuje se doplnit uvedené zákonné ustanovení v tom smyslu, aby o podaném návrhu nezabývat se návrhem zákona bylo vyloučeno na schůzi Senátu hlasovat, vznese-li proti takovému návrhu námitku nejméně jeden senátorský klub nebo skupina nejméně deseti senátorů. Právo veta, které pro daný případ svěřuje senátní menšině, má sloužit jako pojistka proti eliminaci rozpravy k návrhu senátní většinou. Senátní menšině se tak garantuje možnost působit svými argumenty jak na senátní většinu, tak i na veřejnost.

V další části se změna týká toho, že zakládá povinnost, aby každý pozměňovací návrh podaný k návrhu zákona, resp. k návrhu zákonného opatření Senátu či návrhu senátního návrhu zákona, byl předložen písemně a s odůvodněním podle jeho obsahu.

Pak bychom se dostali i k pravidlům jednání Senátu o návrzích vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu k dopracování, která jsou nyní obsažena v usnesení Senátu číslo 516 ze dne 9. srpna 2006, a ta byla začleněna do zákona o jednacím řádu Senátu.

Součástí návrhu je konečně též změna stávajícího vzoru průkazu senátora obsaženého v příloze číslo 1 jednacího řádu Senátu, a to vypouští odkaz na dnes už zrušený nárok zákonodárce, v tomto případě senátora, na bezplatné užívání prostředků veřejné hromadné dopravy.

Senátní návrh se zabývá i vyřizováním petic. Dosud byla stanovena hranice 10 000 podpisů. V případě, že ta petice má méně než 10 000 podpisů, bude ji projednávat příslušný výbor. Má-li více jak 10 000 podpisů, pak se garantuje občanům projednání jejich petice na schůzi Senátu. Jiná podání občanů - podání, která nejsou peticemi - pak výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům či komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím a pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

Co se týká zákonných opatření, současné ustanovení platí, že mění-li se zákonné opatření, pak tedy musí být schůze Senátu přerušena a toto projednáváno po 24 hodinách. Po zkušenostech z podzimu loňského roku jednací řád obsahuje návrh změny, kdy půjde-li pouze o legislativně technické změny, pak z tohoto důvodu nemusí být schůze přerušována.

Dámy a pánové, tolik v kostce základní změny, jež Senátem prošly. Protože se to týká vlastně zpřísnění podmínek jednání Senátu, věřím, že k tomu nebude nějaká velká nechuť, anebo že spíš umožníte, aby jednací řád Senátu mohl být doplněn o to, s čím jsem vás tady seznámil. Zatím děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Miroslavu Nenutilovi. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení pan Stanislav Grospič se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane senátore, vážení členové vlády a kolegové, dovolte, abych se připojil ve stručnosti po vystoupení předkladatele se svou zpravodajskou zprávou k předloženému návrhu zákona, kterým je změna zákona o jednacím řádu Senátu, kterou jsme obdrželi pod číslem tisku 154.

Chtěl bych říci, že předkládaný návrh zákona je podle předkladatelů výsledkem průběžného hodnocení působení jednacího řádu v Senátu a reaguje na ty nejkřiklavější problémy tak, jak je cítí senátoři z průběhu svého jednání. Vesměs se jeví jako norma technická, která reaguje na některé nedostatky, které zejména přineslo období, kdy Senát byl postaven před otázku projednávání návrhu takzvaných zákonných opatření Senátu v době, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Nicméně ty okruhy úpravy jsou limitovány zhruba do tří, do čtyř oblastí s tím, že nejzávažnější je asi ten podtext zabývat se úpravou jednacího řádu Senátu... shledávají předkladatelé v tom, že jde o úpravu určité modifikace nezabývání se návrhem zákona, která souvisí se snahou uchovat možnost rozpravy, stojí o ni určitá relevantní menšina v Senátu, který je limitovaný právě oněmi deseti senátory nebo poslaneckým (senátorským) klubem v Senátu.

Pak se týká oblast navrhovaných změn, které se týkají jednání Senátu, právě už zmiňovaných zákonných opatření Senátu, kde se zpřesňují určité formulace z hlediska náležitostí zákonných opatření Senátu, že tato oblast nebyla na rozdíl od předloh zákonných svázána takovými určitými pregnantními pravidly.

Je potřeba vidět, že v tom třetím okruhu se jedná o obligatorně písemnou formu odůvodnění pozměňovacích návrhů, která v Senátu v případě jejich předložení bude povinná. A z hlediska úpravy jednacího řádu Senátu potom také jde o obsažení (nesrozumitelné) takových nejrůznějších pravidel, která jsou spojena právě s určitým projednáváním meziresortních změn v rámci jednacího řádu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP