(16.40 hodin)
(pokračuje Gazdík)

Dále se budeme zabývat návrhem na přikázání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 52, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro 147, proti 2. I tento návrh byl přijat.

 

Dále eviduji návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

O tomto návrhu na zkrácení zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 53, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 71. Tento návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávnímu výboru a lhůta byla ponechána. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli a končím první čtení projednávání tohoto návrhu zákona.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo 24. Je to

24.
Návrh poslanců Františka Adámka, Štěpána Stupčuka, Jiřího Koskuby,
Jaroslava Zavadila a dalších na vydání ústavního zákona o funkčním období
zastupitelstva hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014
/sněmovní tisk 125/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 125/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec František Adámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Adámek: Takže ještě jednou dobrý den. Zcela formálně. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme sice o tom částečně hovořili v té předchozí diskusi, nicméně dovolte, abych vám předložil návrh na vydání ústavního zákona o funkčním období Zastupitelstva hl. m. Prahy, které bude zvoleno v letošních volbách. Víme všichni, a slyšeli jsme to tady, že tento návrh souvisí s již projednaným tiskem 124. Já si myslím, že oběma těmito návrhy napravujeme pražskou volební anomálii, která již po desetiletí vede v Praze jedině k volebnímu inženýrství a vůči voličům k nepoctivým a těžko rozpoznatelným manipulacím s volbami. (V sále je hlučno.)

Dovolte mi, abych se vrátil trošku do historie. V roce 2000 došlo ke zvláštní situaci. Byly přijaty současně tři zákony - zákon 129 o krajích, zákon 130 o volbách do zastupitelstev krajů a zákon 131 o hlavním městě Praze. Podle prvního zákona o krajích Praha krajem není. Podle druhého zákona se měly ve všech krajích konat volby do krajských zastupitelstev a podle třetího zákona je Praha prohlášena za kraj i obec zároveň. V té době, jak už jsem o tom hovořil, měla Praha zastupitelstvo zvolené již dva roky předtím, v roce 1998, podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. S touto schizofrenií, schizofrenní situací, se tehdejší parlament vypořádal tak, že prohlásil paragraf 121 zákona o Praze... již dva roky v tu dobu působící pražské obecní zastupitelstvo za zastupitelstvo krajské. Tak jak už jsem zde říkal, rozhodl tak vlastně retroaktivně. Od té doby se konají v naší zemi dvoje rozličné krajské volby - do 13 krajů v jednom období podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů a krajské volby pražské podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí ve dvouletém mezidobí. Takže v Praze lidé volí společně s volbami komunálními, obecními do městských částí a současně se konají volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Rozlišit, co je co, je pro voliče - a vím to z vlastní zkušenosti, z rozhovorů s občany - velmi složité. Většina lidí se domnívá, že volí obecní zastupitelstvo, ale přitom volí současně i zastupitelstvo kraje. Staly se i případy, kdy se před krajskými volbami na pražském magistrátu lidé domáhali předvolebních úkonů s tím, že podávají kandidátní listinu pro volby do kraje Praha, což mělo i svoji logiku, neboť podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků č. 347/1997 je Praha krajem.

Po většinu volebního období se Praha snaží co nejvíce chovat jako kraj. Formou statutu svěřuje městským částem většinu svého majetku, sobě přenechává jen ty lukrativnější a zajímavější. Stovky agend v samostatné a přenesené působnosti svěřuje městským částem a dělá z nich tak de facto samostatné obce základního typu i obce s rozšířenou působností.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Já vás poprosím, ctěné pány poslance a paní poslankyně, o klid. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Pro volební dvojkolejnost a schizofrenii, která z Prahy dělá něco volebního extra, neexistují de facto žádné důvody. Naopak, daná skutečnost byla před čtrnácti lety vyvolána volebními preferencemi a kalkulem. Dnes se Praha tváří pro případ voleb do zastupitelstva jako obec, ale po zbytek volebního období je raději krajem.

Samo zkrácení volebního období není žádnou anomálií ani v našem právním systému, ani v zahraničním kontextu. V naší ústavní historii k tomu došlo, třeba zkrácení volebního období České národní rady ze čtyř na dva roky. Různé příklady zkrácení volebního období známe ze Švédska, Slovenska a dalších zemí.

Znova opakuji, že náš návrh nebude mít v zásadě žádné finanční dopady, i když přesto někteří kolegové budou argumentovat jinak, já si na tom trvám. Argument, který zde zazněl, nebo v kuloárech ještě před projednáváním, že budeme mít jedny volby navíc, je lichý. Odpověď je jednoduchá. Nebudeme mít jedny volby navíc, jen se volební tah posune. Přibudou jedny volby za dva roky, ale ubudou celopražské a zbytek období bude tak jako v ostatních krajích.

Vláda zaujala k našemu návrhu neutrální stanovisko. Jsem přesvědčen, že s drobnými připomínkami vlády se náš návrh vyrovnává. V té souvislosti bych rád řekl - předpokládám, že všichni jste obdrželi stanovisko Parlamentního institutu, tak jako to bylo u prvního tisku, kde Parlamentní institut konstatuje, že nejsme v rozporu s právem Evropské unie.

Náš návrh projednáváme společně, jak už zde zaznělo, s návrhem na změnu podle tisku 124. Podle našeho názoru není náš návrh v rozporu ani s nálezem Ústavního soudu, který soud učinil v souvislosti s návrhem na zkrácení volebního období Sněmovny v roce 2009. Hlavním argumentem Ústavního soudu byla retroaktivita tehdejšího návrhu, to je reakce na vládní stanovisko. Dnešní náš návrh retroaktivní není. Nastavuje pravidla jasně a předem. Uznáváme i námitku, že doba volebního období by měla být stabilní. My však nyní jen napravujeme, nebo chceme napravit, jednorázově výjimečnou, historicky vzniklou anomálii a naopak nastolujeme jasný, přehledný a všem voličům srozumitelný volební systém, spravedlivý i vůči ostatním krajům a obcím. Praha si svou výjimečností a jedinečností tuto výjimku zaslouží, je to také v zájmu politické stability v Praze, neboť, jak možná nevíte, současný stav je předmětem neustálých stížností a žalob občanů. Trvale tuto situaci řeší městské zastupitelstvo formou interpelací a petic. Řeší to všechny stupně a druhy soudů, od soudů obvodních přes soud městský a Nejvyšší správní soud až po soud Ústavní.

My všichni, kteří tento návrh předkládáme, chceme, aby i volby v Praze byly volbami transparentními, jasnými, standardními, rovnými svými zásadami s volbami do ostatních krajů a obcí. Náš návrh neodporuje obecným ústavním pravidlům volné, rovné a otevřené politické soutěže, naopak ji nastavuje. Uznáváme přitom, že Praha je zvláštní a svébytný celek, jako i jinde ve světě hlavní metropole jsou, že plní funkce, které jiné kraje ani obce plnit nemusí. Proto má Praha také svůj zvláštní zákon, jímž je upraveno jinak a po svém mnohé z toho, co jiné obce ani kraje nemohou. To je samozřejmě správně. Praha si však nemůže upravovat volby podle svého. Je to nepoctivé vůči voličům, je to nefér vůči ostatním krajům, koneckonců i obcím. Není pro takovouto anomálii žádný racionální, natož politický či ekonomický důvod.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP