(10.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Václava Votavy, abychom zařadili na středeční dopoledne, tedy 26. března, jako třetí bod ministra financí.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 67 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 67, z přítomných 164 pro 120, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Odhlasovali jsme tedy všechny změny v pořadu schůze a můžeme pokračovat. Jako první bod dnešního jednání byl tedy zařazen bod

55.
Aktuální situace na Ukrajině a postoj vlády České republiky

Bod je přerušen v obecné rozpravě. Žádám, aby své místo u stolku zpravodajů zaujala paní poslankyně Miroslava Němcová a pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Ptám se, jestli pan ministr chce aktuálně vystoupit s přednostním právem. Ano, chystá se k tomu. Potom tady máme další řádně přihlášené poslance a poslankyně. Já požádám Sněmovnu o klid! Pan ministr má slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dámy a pánové, vážení kolegové, já vám přeji dobré ráno. Pokud dovolíte, tak bych se snažil do rozpravy přinést několik nových informací, protože od té doby, kdy jsme se o tom bavili, přece jenom uplynul určitý čas a byla přijata některá rozhodnutí a možná by bylo dobré, kdybych je tady jenom připomněl. Také včera zasedala Evropská rada premiérů a já bych vám jenom řekl, jaký je závěr těch jednání, aby bylo pro debatu jasno, co je na stole.

Ještě předtím, než začnu mluvit o Evropě, tak bych na začátek připomněl, že prezident Obama ve čtvrtek podepsal již třetí výkonný rozkaz, kterým dál rozšířil americké individuálně zaměřené sankce, jako je zákaz vstupu do Spojených států a zmrazení majetku vůči konkrétním ruským fyzickým či právnickým osobám. Jména už jsou k dispozici, já jsem je alespoň viděl v některých zahraničních novinách. Většinou jsou to významní představitelé finančního, energetického, kovozpracujícího, těžebního a stavebního průmyslu. Ze jmen, co si vybavuji, která jsem tam zaregistroval, je to třeba předseda Dumy Naryškin, je tam šéf prezidentské kanceláře Ivanov a další. Tolik tedy Spojené státy.

Já se ještě dostanu k rozhodnutí, které bylo přijato včera v noci na jednání Evropské rady, ale předtím, než se k tomu dostanu, tak bych zmínil další důležitý fakt, že ruská Státní duma, dolní komora parlamentu, ratifikovala ve čtvrtek dohodu o připojení Krymu k Ruské federaci. Hlasování proběhlo v Dumě tak, že se pro smlouvu vyslovilo 443 poslanců, jeden poslanec se hlasování zdržel, pak bylo dodatečně upřesněno, že byl proti. Byl to Ilja Ponomarjov ze strany Spravedlivé Rusko.

Pak bych sdělil ještě to, co si myslím, že se stalo a stojí za zaznamenání, že ukrajinských vojenských lodí zakotvených v sevastopolském přístavu se podle všeho zmocnili Rusové, protože byly staženy vlajky z korvet Luck a Chmelnickyj. Zdá se, že Rusové stáhli tyto vlajky, ale nevyvěsili vlajky vlastní. Terčem ruského útoku se podle mluvčího Selezňova stala také protiponorková korveta Ternopil, na jejíž palubu proniklo patnáct až dvacet ozbrojených vojáků.

Pak tady mám informaci, kterou bych také rád ještě sdělil, že podle informací, které máme z Kyjeva, počet uprchlíků z Krymu se podle sdělení styčné kanceláře UNHCR v Kyjevě pohybuje kolem dvou tisíc a oni předpokládají, že počet uprchlíků z Krymu by mohl o další tisíce ještě stoupnout.

Tolik k událostem včerejšího dne.

Teď mi dovolte, abych přešel k tomu, co je podstatné. Včera jednala Evropská rada premiérů a já bych teď chtěl shrnout výsledky, které byly dosaženy na jednání premiérů, které skončilo v pozdních nočních hodinách.

Bylo rozhodnuto o tom, že seznam osob, na které budou uvaleny restrikce, co se týče vstupu a zmrazení aktiv, majetku, bude rozšířen o dalších dvanáct lidí. Já vám bohužel nemohu říci jejich jména, protože dokud nerozhodne úřední část Evropské rady, jména nebudou zveřejněna. Předpokládám, že ta jména budou uvolněna v průběhu odpoledne. Musím to respektovat, a tudíž vám je nemohu sdělit. Opakuji, bylo rozhodnuto o tom, že seznam bude rozšířen o dalších dvanáct jmen.

Zároveň bylo na jednání premiérů rozhodnuto o tom, že se musí vytvořit a sestavit masivní mise OBSE, že Evropská unie podpoří vyslání této mise. Pokud by se to nepovedlo, tak bylo rozhodnuto, že bude připravena civilní pozorovatelská mise Evropské unie, ta by měla být připravena v nejbližších dnech, kde mohu v tuto chvíli říci, že pokud by tomu tak bylo, mohu říci, že Česká republika se bude této mise účastnit.

Zároveň bylo na jednání premiérů rozhodnuto, že se má provést analýza dopadů možných ekonomických restrikcí, které by se spustily v souvislosti s možným uvolněním a zahájením sankcí podle balíčku číslo tři. V této chvíli se má provést analýza dopadů těchto sankcí. Kdybych si měl dovolit určitou spekulaci, tak si myslím, že výsledek je takový, že tyto sankce by se použily v případě, že by se ruské vojenské oddíly posunuly dále na východ Ukrajiny anebo na jih. Myslím si, že takto to bylo víceméně premiéry chápáno, že pokud dojde k dalšímu pohybu vojsk, tak by se zahájila třetí vlna ekonomických sankcí, jejichž dopady se v této chvíli analyzují.

Zároveň výsledkem toho jednání bylo rozhodnutí, že se zruší plánovaný summit Evropská unie a Rusko a že dojde k zmrazení styků na nejvyšší úrovni mezi členskými státy EU a Ruskem.

Zároveň bylo rozhodnuto o tom, že se urychlí podpisy asociačních dohod s Moldávií a Gruzií.

Snad jsem na nic významného nezapomněl.

Ještě bych k tomu dodal, že v souvislosti s tím bych vás chtěl informovat, že v pondělí se sejde Bezpečnostní rada státu tady v České republice, a pokud je mi známo, ministři by měli podat určitou informaci a inventuru toho, co současná situace znamená pro práci jednotlivých resortů, abychom byli připraveni na možné další různé alternativy vývoje ať v oblasti dalšího vývoje restriktivních omezení, nebo co se týče možné další eskalace situace na Ukrajině.

Existuje také pod Bezpečnostní radou státu koordinační výbor zahraniční a bezpečnostní politiky, který vede Ministerstvo zahraničních věcí, a tady bych vám rád řekl, že jsme se rozhodli připravit určitý plán a koncepci strategie toho, co tato situace znamená v této chvíli pro Českou republiku, a to ve dvou základních položkách - co znamená tato nová situace pro zahraniční politiku a jaké jsou dopady do zahraniční politiky České republiky a za druhé, co znamená z hlediska politiky vnitřní. Na tomto textu a této určité analýze změn, které by mohly nastat v české zahraniční a vnitřní politice, jsme začali pracovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP