(11.30 hodin)

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cienciala Vážené dámy, vážení pánové, myslím si, že to byl dobrý počin a určitě celá podnikatelská sféra a taktéž naše domácnosti vás za to budou moc chválit. A určitě jste si udělali dobrý nástup do dalšího kola voleb. Děkuji ještě jednou, na shledanou.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Husáka, který chce také něco říci.

 

Poslanec Jan Husák: Nezpochybňuji hlasování. Stalo se mi nedopatřením v zápalu sledování pozměňujících návrhů, že u hlasování 144 a 145 byla moje vůle hlasovat ano, ale na sjetině mám jiný záznam. Jen do stenozáznamu - nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď snad už můžeme postoupit k dalšímu bodu dnešního programu. Je to

36.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1058/ - třetí čtení

Prosím, aby místo zaujal ministr práce František Koníček a zpravodaj Roman Sklenák. Pozměňovací návrhy máme v tisku 1058/2.

Otevírám rozpravou, do které mám přihlášenou paní poslankyni Kohoutovou. Pan ministr se také hlásí do rozpravy. Nejprve paní poslankyně, pak pan ministr. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, považuji zákon o sociálních službách za velmi důležitý, včetně znovuzavedení statutu osoby zdravotně znevýhodněné. Vše, co jsem chtěla říci, jsem tady řekla v minulém druhém čtení, nicméně bych ráda připomněla - koukám, že vás to nezajímá, ale možná byste měli vědět, že osob zdravotně znevýhodněných je v České republice více než 40 tisíc, že většina z nich ztratí tento statut letos, že většina z nich pracuje na běžném pracovním trhu, a pracuje proto, že ten zaměstnavatel, který zaměstnává osobu zdravotně znevýhodněnou, může odečíst povinný podíl. To je jakási čtyřprocentní povinnost, že zaměstnavatelé musí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Také je tady zapotřebí říci, že tyto osoby vyrovnávají v chráněném pracovním trhu pracovní výkonnost těžce zdravotně postižených. Rozdíl mezi osobou zdravotně postiženou a zdravotně znevýhodněnou je ten, že osoby zdravotně znevýhodněné nejsou pobírateli invalidních důchodů. Ale co jsou - tak jsou nejdéle potom lidmi, kteří jsou na úřadech práce, stejně jako lidé, kteří mají například po léčbě závislostí, stejně jsou na úřadech práce, jako například navrátilci z vězení. Tento statut se snažíme navrátit už druhým rokem. Dokonce to byla jedna z našich podmínek pro hlasování o sociální reformě. Ten zákon byl připraven bývalou vládou, čili ministryní Müllerovou, a čekal na schválení vládou.

Uznávám, že se stalo to, co se stalo, a proto jsem tento pozměňovací návrh vzala k zákonu, ke sněmovnímu tisku 1058, o sociálních službách.

Pojďme si ale říci, jaké nás čeká nebezpečí. Já jsem včera mluvila se zástupci zaměstnavatelů, kteří mi dali jednoznačný vzkaz: prosíme, tento zákon podržte. Mluvila jsem s panem Rychtářem, s panem Wiesnerem - to jsou pro nás všechny velmi známé osobnosti, které se skutečně pohybují na straně zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením i znevýhodněním.

Tento problém bude znamenat, že zákon, který je slibován, že dnes nebude schválen, čili tento můj pozměňovací návrh nebude schválen a že bude schválen zákonným opatřením. No, ježíšmarjá, kde to jsme? Kde to jsme, když mi volají zástupci lidí se zdravotním postižením a říkají - nedávejte tento pozměňovací návrh, dá ho Senát? Senát tady bude dělat v této chvíli legislativní proces, Senát tady jaksi bude rozhodovat o tom, co bude a nebude?

Já bych vám možná chtěla přečíst něco o tom, jak je veden článek 33 naší Ústavy, Ústavy, které si nesmírně vážím. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu. Nesnesou odkladu! Co nesnese odklad? Podle mého názoru stav nouze, živelní pohroma, ale ne statut osoby se zdravotním znevýhodněním. Senátu však nepřísluší přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv. Státního rozpočtu - tento zákon samozřejmě bude mít vliv na státní rozpočet. A v tuto chvíli já říkám: může si dovolit Senát schválit zákon o zaměstnanosti, kde bude znovu navracet osoby zdravotně znevýhodněné?

Za třetí. Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda. Ptám se: Má tuto moc i vláda v demisi? Vláda, kterou nikdo nechtěl, nikdo ji nezvolil a nikdo jí nedal důvěru? Může taková vláda podávat Senátu návrhy na zákonná opatření? Je to správně vyložená Ústava?

Pak si tady říkejme, že někteří zástupci, konkrétně národní rady, nám tady říkají, konkrétně mně, Lence Kohoutové, vás všechny obeslali, že nemáme přijímat pozměňovací návrh, který se týká zákona o zaměstnanosti, navrácení statutu osoby zdravotně znevýhodněné, protože prostě oni už ani nemají zájem o tyto lidi, oni nemají zájem o nic jiného, než z toho udělat předvolební téma. To mě mrzí.

Nemůžeme si brát tyto lidi jako svá politické rukojmí. Děláme to špatně. A v tom, že to děláme špatně, mě utvrzuje i pan JUDr. Rychetský, předseda Ústavního soudu, který 8. 8. pro Českou televizi řekl - já to budu citovat: "Úvahy poslanců o tom, ve kterém termínu se rozhodnou hlasovat o svém rozpuštění by /podle Rychetského/ měly být podmíněny skutečností, zda opravdu mají zájem, aby některé normy stihl projednat i Senát. Ten má na to lhůtu do 30 dnů. Kdyby k rozpuštění Sněmovny došlo zhruba příští týden a kdyby příští týden stihla Sněmovna ve třetím čtení ty osnovy schválit, tak by zmařila jejich vstoupení v platnost, protože musí zůstat ještě legislativní prostor těch minimálně 30 dnů, které Ústava dává Senátu."

A teď tady máme dvě věci. První je, že dnes, protože se bojíme Senátu, nepřijmeme tento pozměňovací návrh o znovunavrácení osoby zdravotně znevýhodněné, a tímto prohlášením pana předsedy Ústavního soudu tady možná říkáme, že ve chvíli, kdy rozpustíme Sněmovnu, ve chvíli, kdy to podepíše prezident, tak všechny zákony, které nebyly projednány, kdy nebyl dokončen legislativní proces, padají pod stůl. A na druhé straně tady máme to, co jsem vám četla z Ústavy, jestli skutečně slibovaná zákonodárná opatření se vůbec budou moci konat a v jaké škále.

Pokud se Ústavní soud nemýlí, předseda Ústavního soudu, a já se obávám, že se nemýlí, pokud se Ústava nemýlí, pak já si říkám, že musíme zvážit, jestli Ústava má pravdu, a tedy zákonodárný proces se smí přijímat pouze v jakési nouzi, pak tedy říkám, že zákon o zdravotně znevýhodněných nebude přijat, nebude moci být přijat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP