(19.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu senátorovi.

 

Jdeme k dalšímu bodu, to je bod číslo

119.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování,
odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů
(transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 825/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zdravotnictví Leoš Heger a zpravodajka výboru pro zdravotnictví poslankyně Patricie Kotalíková. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 825/2.

Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan ministr Heger jako první. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Dámy a pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi stručně uvést zákon, který zde již byl projednáván a který sestává ze dvou částí. První část je transpozice evropských předpisů a druhá část je změna některých věcí, které činily aplikační problémy.

V oblasti aplikačních problémů se zde objevily tři pozměňovací návrhy od tří poslanců. Celkem mají třináct položek, o některých bude třeba hlasovat zvlášť. Se sedmi z nich Ministerstvo zdravotnictví souhlasí, šest bude mít negativní stanovisko. Já bych si dovolil k těm negativním nyní říci kratičký komentář.

K panu poslanci Svobodovi jsou dvě negativní stanoviska. Jedno je k bodu A3, kde se navrhuje, aby pravidla zjišťování smrti byla přesunuta ze zákona do vyhlášky. My se domníváme, že zde hrozí riziko narušení Listiny základních lidských práv a svobod. Jedná se o integritu člověka, o významné rozhodnutí, pokud jde o život člověka, a domníváme se, že ta pravidla, která se nemění tak často, ta poslední platila myslím asi deset let, je možno měnit jednou za dlouhý čas zákonem.

Dále nesouhlasíme s bodem A4, kde se navrhuje náhrada 30 tisíc za každý odebraný orgán z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví se domnívá, že tyto úhrady patří do zákona o veřejném zdravotním pojištění. Upozornil bych, že již nyní máme připravenou novelu seznamu výkonů, která zvyšuje odměnu zařízení, kde ten člověk, který je dárcem orgánů, leží.

Další nesouhlasy se týkají části návrhu pana poslance doktora Béma. Body B2 a 3, které navrhují orgánové specifické komise, které by tvořily závazná alokační pravidla, se domníváme, že jsou jednodušeji a legislativně čistěji, i když ne úplně ideálně, ale přesto lépe řešeny v bodu A2, se kterým budeme souhlasit.

Dále nesouhlasíme s bodem B5, kde se navrhuje, aby dopravu těla z místa pitvy hradilo zdravotní pojištění až do místa pohřbu. My se domníváme, že ta definice je udělána trošku vágně a mohla by znamenat výrazné náklady zdravotního pojištění, pokud by se například cizinci převáželi na velkou dálku. A již dnes částečně do místa úmrtí je doprava hrazena.

Poslední nesouhlas je s bodem B7, kde se navrhuje fikce možnosti odebrat orgány od cizince, pokud nebude do 72 hodin zjištěno, zda souhlasí, či nesouhlasí. My se domníváme, že 72 hodin je pro Koordinační středisko transplantací, které s tím souhlasí, dostatek času, aby vyjasnilo, v jakém stavu je cizinec vůči odběru. A v případě, že by výjimečně to nebylo zjištěno, je lépe od odběru upustit, tak jako se to dělá tam, kde je u Čechů odběr možný, našich občanů, ale rodina s tím nesouhlasí. Přestože není žádný odklad, tak odběr není v naprosté většině proveden, protože je to lepší, než kdyby jím byl dehonestován celý transplantační program, který je výrazně založen na dobrovolnosti.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za úvodní slovo. Nyní bych požádal paní poslankyni Patricii Kotalíkovou, aby se vyjádřila. (Poslankyně reaguje z místa mimo mikrofon.) Pardon, jsme ve třetím čtení. Je to trochu jiný režim.

Pan poslanec Svoboda je přihlášen do obecné rozpravy ve třetím čtení - nebo do rozpravy ve třetím čtení, tak je to přesně. Teď už víme přesně, kde jsme. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych v tuto chvíli - nechci vás zdržovat - načetl legislativně technické zpřesnění svých pozměňovacích návrhů. Konkrétně se to týká pozměňovacího návrhu pod bodem A3. Předtím než ho načtu, abych na to nezapomněl, tak chci poděkovat kolegům z legislativního odboru. Děkuji za spolupráci, odvedli vynikající práci.

Dovolte, abych odcitoval zpřesnění svého pozměňujícího návrhu označeného A3 pod doplňujícím bodem 1: V části první článek 1 bod 20 zní: 20. V § 10 odst. 6 se slova "jsou uvedeny v příloze číslo 2" nahrazují slovy "stanoví ministerstvo vyhláškou".

Pod písmenem A3.2: V části první článek 1 se bod 61 zrušuje. Následující body se přečíslují.

A konečně A3.3: V části první článek 1 dosavadní bod 62 zní: 62. Přílohy číslo 1 a 2 se zrušují.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Vidím pana poslance Béma. Prosím, můžete.

 

Poslanec Pavel Bém: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom jedno zpřesnění, kterému já jsem tak úplně nerozuměl, a poprosím pana ministra, kdyby byl tak laskav a na mikrofon je vysvětlil.

Pozměňovací návrh B5 říká, že dopravu těla zemřelého dárce z místa pitvy do místa pohřbu hradí zdravotní pojišťovna příjemce. Někdo je ochoten dát orgán, dá orgán a zemře. Dobrovolně dá orgán a zemře. A je třeba jeho tělo někam odvézt - nejspíš asi z místa pitvy na místo pohřbu. Dnes je reálná praxe taková, že to buď platí rodina zemřelého. Ještě jednou. Představme si situaci, že jste ochotni dát orgán, náhodou, smůla, prostě zemřete, a najednou ještě vaše rodina platí náklady za převoz vašeho mrtvého těla z místa pitvy na místo pohřbu. To je přece nemravné!

Ale ještě navíc nechápu, proč pan ministr, vaším prostřednictvím pane předsedající, říká, že by to byl náklad pro zdravotní pojišťovnu například v případě zahraničních dárců. Proboha, i kdyby náhodou se stalo, že odebíráme orgán od zahraničního dárce, což tedy je upřímně řečeno nepravděpodobné, protože kdyby dobrovolně chtěl dát asi nějaký zahraniční návštěvník České republiky orgán, nevím, proč by to dělal zrovna v České republice, ale budiž. Je to tedy pouze a jenom teoretická úvaha. Ale kdyby náhodou zemřel při tom odběru, protože by to měl být odběr realizovaný pro českého příjemce, tak i potom je etické a mravné, aby zdravotní pojišťovna příjemce zaplatila, tzn. v tomto případě některá z českých zdravotních pojišťoven zaplatila cestu nebo náklady za dopravu z místa A na místo B.

Druhá poznámka. Dva téměř stejné pozměňovací návrhy - první poslance Svobody pod A2, druhý můj pod písmenem B2. Ten jeden jediný rozdíl je v tom, že se v nich říká, že budou definována jasná, zřetelná alokační pravidla, za jakých je možné a komu transplantovat orgán. V mém pozměňovacím návrhu se ale ještě navíc říká, že o tom rozhodnou specifické orgánové komise. Orgánové specifické komise složené z odborníků, nikoliv z úředníků. Jenom na dovysvětlení, že tyto dva pozměňovací návrhy, byť na první pohled vypadají stejně, tak stejné nejsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Rozprava proběhla. Ještě se do ní hlásí pan ministr Heger, takže stále ještě jsme v rozpravě ve třetím čtení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP