(17.50 hodin)
(pokračuje Polčák)

Dále navrhuji, aby v tomtéž § 2250, odstavec druhý byl zrušen a odstavec třetí se přečísloval na odstavec druhý.

Snad jenom krátce znovu odůvodním. Já chápu, že samozřejmě problematika osob blízkých, ta zůstává stejně, je to upraveno v § 2248 u členů domácnosti. Je mi jasné, že pokud si chce někdo do svého bytu převzít osobu blízkou, tak je mi jasné, že v tu chvíli samozřejmě takhle učinit může, učinit tak může samozřejmě podle stávající právní úpravy. Nicméně je skutečností, že jak bude pronajímatel zkoumat, že ten, komu tedy ten byt pronajal, tam nebydlí. Já si neumím představit, aby potom tedy ta možnost podnájmu byla vázána na jeho souhlas. To řešení prostě v rámci občanskoprávní úpravy nevidím a nejsem skutečně přesvědčen o tom, že by souhlas pronajímatele neměl být výslovný a neměl být dáván. Představte si každý svůj vlastní byt a jak chcete, aby s takovým bytem v případě podnájmu bylo zacházeno. Obávám se skutečně toho, že takováto navrhovaná úprava může dopadnout negativně nejen v neprospěch vlastníků - soukromých osob, ale i v neprospěch samozřejmě obcí a měst. A z toho důvodu bych skutečně zůstal při stávající platné úpravě. Doufám, že to nebude vnímáno jako rozbroj, je to prostě alternativa k tomu, k té vládní předloze, s tím, že o tom jsme velmi rozsáhle diskutovali na ústavněprávním výboru, a považuji za vhodné, aby tedy o tomto rozhodla Sněmovna v rámci třetího čtení.

Pokud jde o opuštění nemovitosti, samozřejmě můj názor je tedy, že bych tuto úpravu z občanského zákoníku vyřadil, nicméně byl by to daleko razantnější zásah do té předlohy. Možná že se za pár let k tomu i sám stát bude muset vrátit, protože bude zde výrazný problém - nechci sýčkovat, možná že tomu tak nebude.

Já chci samozřejmě upozornit na problematiku, i o které zde hovořil pan ministr. V okamžiku, kdy osoby zemřou v koncentračním táboru, tak z pochopitelných důvodů vlastnictví k nám nepromlouvá ze záhrobí, oni už samozřejmě vlastníky nejsou a je pochopitelné, že v okamžiku, kdy zemřeli, nechci tedy opravovat pana ministra, nicméně, pokud ty osoby zemřely v té Plzni, tak se musí najít dědic, a pokud dědic není, tak je zde právo odúmrtě, které má jasný právní postup, takže odůvodňovat tím jakoby ztraceným vlastníkem, který tedy zemřel, právo nebo úpravu na opuštění nemovitosti, tak tím já si nejsem zcela jist. Nicméně zásah, který bych potom já navrhoval do občanského zákoníku, by byl razantnější a na to já se tedy necítím být koaličně povolán.

Tak tolik k mému návrhu, ke kterému se hlásím v rámci tedy podrobné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to bylo poslední vystoupení. Opravdu poslední, už se nikdo nehlásí, tak si myslím, že můžeme ukončit podrobnou rozpravu.

Mám dojem, že závěrečná slova zazněla, poprosil bych o kousek pozornosti zpravodaje. Jenom bych si chtěl ověřit, že už v této chvíli není co hlasovat a můžeme v podstatě ukončit celé projednávání v druhém čtení. Takže ukončuji projednávání v druhém čtení, ukončuji tedy i bod - tisk 362.

 

A máme tady další.

5.
Vládní návrh zákona o mezinárodním právu soukromém
/sněmovní tisk 364/ - druhé čtení

Znovu bych požádal ministra Pospíšila, aby tady tento tisk ve druhém čtení uvedl. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně, pane předsedající, budu velmi stručný. V rámci rekodifikace soukromého práva, kterou jsme teď projednávali, je zcela přirozené, že vedle vnitrostátních soukromých vztahů je třeba upravit a změnit také soukromoprávní vztahy, které mají takzvaný přeshraniční prvek, respektive mají prvek zahraniční subjekt, nebo řekněme nějaký zahraniční obsah. A téma, jakým způsobem regulovat takovéto právní vztahy, je vždycky upraveno v zákoně, který upravuje takzvané mezinárodní právo soukromé.

Protože u nás platí zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním z roku 1963, je tedy, dá se říct, stejně starý jako starý občanský zákoník, tak je za logické, že doprovodným zákonem k novém občanskému zákoníku je i nový zákon o mezinárodním právu soukromém. Upravuje tedy to, co bych nazval takzvanými kolizními normami, tedy pravidla pro řešení případů s mezinárodním prvkem. Jedná se v zásadě o velmi odbornou technicistní právní úpravu, která nevyvolává velkou politickou ani společenskou debatu.

V zásadě ústavněprávní výbor projednal tento návrh bez velkých změn, změny, které byly načteny, mají víceméně legislativně technický charakter, a předkladatel s nimi nemá problém a souhlasí s nimi. Žádám vás tedy, abyste propustili do dalšího čtení tento zákon, který v zásadě doprovází nový občanský zákoník. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teď bych požádal pana poslance Marka Bendu.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, potvrzuji slova pana ministra. Myslím, že se jedná opravdu o technickou normu, které v této zemi rozumí opravdu jenom pár právníků, a doporučuji, abychom ji schválili v návrhu usnesení ústavněprávního výboru.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do toho nepustí, takže v tom případě obecnou rozpravu můžeme i ukončit. Hlasovat není o čem. Zahajuji podrobnou rozpravu. Prosím pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Tady se omlouvám, přednesu dva návrhy, které vznikly ještě ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnost, a jedná se o dvě zpřesnění.

První návrh se týká § 83 odstavce 2 a 3, které by nově měly znít:

(2) Zástavní právo k cennému papíru se řídí právem platným v místě obvyklého pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době, nezvolí-li strany právo jiné; zpětný a další odkaz jsou vyloučeny. Jde-li o cenný papír, který je nutno předložit za účelem vydání věci a nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný papír v rozhodné době.

(3) Bez ohledu na odstavce 1 a 2 nakládání se zaknihovaným nebo imobilizovaným cenným papírem nebo jiným cenným papírem zapsaným v evidenci, nebo nakládání s právem zapsaným v evidenci, které se chová jako zaknihovaný cenný papír, se řídí právem státu, v němž je vedena evidence, ve které se provádí zápis; zpětný a další odkaz jsou vyloučeny. Volba práva je přípustná, jen jde-li o právo státu, v němž má osoba vedoucí evidenci k okamžiku volby práva sídlo nebo pobočku, a vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby.

A druhá změna. V paragrafu 125 se číslovka 2013 nahrazuje číslovkou 2014.

Jde o to, že jsme mezinárodní právo soukromé projednali dříve než občanský zákoník a předpokládali jsme s tou dřívější účinností, která, když se posouvá občanský zákoník, pak je správné, aby se posunula i účinnost zákona o mezinárodním právu soukromém.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak nikdo další do podrobné rozpravy se nehlásí, takže můžeme i podrobnou rozpravu ukončit a zřejmě můžeme ukončit celé projednávání tohoto - tedy ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Takže to končím a beru další návrh vládní, kterým je

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb.,
o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 371/ - druhé čtení

Poprosím pana ministra Pospíšila, aby i tento tisk uvedl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně představil tuto novelu, o které jsme vedli již debatu v prvém čtení, takže víceméně pouze pro připomenutí. Snahou navrhovatele, Ministerstva spravedlnosti, bylo upravit rozhodčí řízení tak, aby tato forma řešení sporu mimo řekněme státní moc nebyla zneužita vůči těm občanům, kteří třeba nemají právnické vzdělání a nebo někde v určité míře nepozornosti podepíší smlouvu, ve které je uvedena malá, nenápadná rozhodčí doložka.***




Přihlásit/registrovat se do ISP