(17.00 hodin)
(pokračuje Bém)

I já jsem přesvědčen, že nějaká podoba státní srovnávací zkoušky, která by umožnila objektivně posuzovat kvalitu vzdělání, úroveň vzdělání na jednotlivých středních školách, je nezbytná. Na druhou stranu si položme otázku, jaký byl cíl státních maturit.

Za prvé tedy zavést objektivní - nebo respektive měření, které umožní srovnání různých typů středních škol. Odpovězme si na otázku. Povedlo se tento cíl naplnit? Nikoliv. Jsou dvě - základní a rozšířená - úrovně státní maturitní zkoušky. Dnes, po prvním takzvaném zkušebním roce, prostě nemůžeme vedle sebe dát různé typy středních škol a různá gymnázia a říci: toto gymnázium bylo ve svém vzdělávacím snažení úspěšné a tato střední škola byla neúspěšná. Prostě z výsledků, které máme, není možné udělat srovnání.

Tím druhým cílem bylo zavést větší míru objektivity do posuzování kvality vzdělání v individuální úrovni. To znamená jakási třetí strana mezi studentem, pedagogickým sborem a kantorem vstupuje do hry a hodnotí kvalitu vzdělání té studentky či toho studenta. Hledejme odpověď na tuto otázku. Povedlo se zavést tento objektivní parametr do státních maturit? Odpověď zní nikoliv.

Třetí cíl byl zavést takový model státních maturit, který by umožnil měřit zvýšenou míru objektivity, ale dramaticky nezatížit administrativně a byrokraticky jednotlivé střední školy. Povedlo se to, nebo se to nepovedlo? Nepovedlo.

A tím čtvrtým parametrem bylo zavést systém, který je ekonomicky únosný. Bohužel, troufnu si odpovědět i na tuto otázku. Ani to se nám nepovedlo. Prostě státní maturity jsou, jak už bylo řečeno předřečníky, neskutečně administrativně náročné a jsou také ještě navíc drahé.

Takže já bych si troufl malinkou pootočit interpretaci, která tady doposud zazněla. Já jsem přesvědčen, že státní maturity, ve kterých samozřejmě je nezbytné asi pokračovat, je třeba poměrně zásadním způsobem v administrativní i ekonomické rovině změnit. Zásadní způsob znamená nejenom vyhodnotit analyticky zkušenosti z prvního, já tvrdím velmi neúspěšného ročníku, ale znamená také vytvořit na to příslušné instituce, formální organismy, různé pracovní komise, skupiny, které prostě a jednoduše budou schopny čelit v této době rozjeté mašině, nebo vlaku administrativy a byrokracie, která se kolem státních maturit vytvořila. Jinak prostě nebude možné udělat nějakou zásadní funkční změnu.

Vidím tedy problematiku státních maturit jako sklenici nikoliv zpola plnou, ale spíš zpola prázdnou a velmi bych se přimlouval k tomu, aby krok, který dnes děláme, to znamená, že vlastně jenom odsouváme o dva roky nějaké zásadnější rozhodnutí, abychom s plnou zodpovědností, ke které i já se hlásím, na úrovni všech orgánů Poslanecké sněmovny a samozřejmě především a hlavně ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, abychom tuto práci odvedli. A já sám budu navrhovat v tom procesu takzvaných změn nebo modifikací státních maturit naprosto zásadní změny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Nemám už další přihlášku do obecné rozpravy. Tuto rozpravu proto končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Do té není žádný přihlášený. Hlásí se prosím paní navrhovatelka.

 

Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, paní předsedající. Já bych ještě jednou v podrobné rozpravě ráda zopakovala žádost o zkrácení lhůt mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Návrh zazněl. Hlásí se ještě paní poslankyně Putnová. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych ráda uplatnila pozměňovací návrh k tisku 396, který jste dostali všichni vytištěný na lavici. Je to návrh, který byl předložen poslanci Annou Putnovou, Vlastou Bohdalovou a Walterem Bartošem. Rovněž žádám také o zkrácení lhůty na 48 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud nikdo, tuto rozpravu končím. Ptám se paní zpravodajky a paní navrhovatelky, zda si přejí vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak.

Máme zde tedy k hlasování jeden návrh a je to návrh na zkrácení lhůty na 48 hodin. O tomto návrhu budeme hlasovat, až přivolám poslance z chodby, a samozřejmě vás také odhlásím, protože stav ve sněmovně neodpovídá číslu na tabuli. Já vás tedy odhlašuji. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.

Pro příchozí kolegy zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Počkám ještě malou chvíli, než se ustálí počet přítomných... Zdá se, že se tak již stalo.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 4 z přihlášených 144 poslanců pro 136, proti 3. Tento návrh byl přijat. Lhůta tedy byla zkrácena.

 

Můžeme ukončit projednávání druhého čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji oběma dámám.

 

Budeme pokračovat dalším bodem. Je to

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
/sněmovní tisk 315/ - druhé čtení

Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Já ho prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, jsem podrobně odůvodnil při projednávání návrhu v prvním čtení, takže jen pro připomenutí stručně shrnu, že předložení tohoto zákona vyplynulo z nálezu Ústavního soudu, který byl publikován pod č. 80/2011 Sb., kterým se uplynutím dne 31. prosince 2011 zrušil předchozí takzvaný úsporný zákon č. 347/2010 Sb.

Vládní předloha, která byla v prvním čtení projednávána, byla obsahově totožná se zákonem, jehož účinnost bude ukončena 31. prosince. Výbor pro sociální politiku navrhuje drobnou úpravu poskytování podpory v nezaměstnanosti a upozorňuji, že zde také padnou v podstatě technické návrhy sesouladění této předlohy s dalšími tisky, které byly nebo jsou projednávány, tak, aby nedošlo ke vzájemné kolizi v jednotlivých normách.

Tolik velmi stručně k předkládanému návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 315/1. Nyní poprosím zpravodaje výboru pana poslance Miroslava Opálku, aby se ujal slova.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Konstatuji, že výbor pro sociální politiku se na své 9. schůzi konané dne 25. května zabýval tímto tiskem a přijal 42. usnesení. Jak jste poznamenala, všichni ho obdrželi pod číslem 315/1. Doporučuje Sněmovně přijetí s následujícími doplňky, které se týkají § 44a a 44b.

Tímto považuji svůj úkol informovat o práci ve výboru za splněný a hlásím se pak do podrobné rozpravy. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP