(16.50 hodin)
(pokračuje Besser)

Víte, ze státního rozpočtu přichází prostřednictvím Ministerstva kultury 30 příspěvkovým organizacím částka větší než jedna miliardy korun. A pokud zjistím, že s těmito prostředky není nakládáno tak, jak by nakládáno být mělo, tzn. že jsou porušována rozpočtová pravidla, tak musím konat. Konal jsem tak, jak jsem zvyklý, tzn. vydal jsem příkaz ministra a metodický pokyn jsem nechal na svém podřízeném. To, že vzápětí se mi podle metodického pokynu č. 1 dostane otázek, jestli ředitel příspěvkové organizace z Rožnova pod Radhoštěm může za mnou přijet do Prahy, samozřejmě mě řekněme rozveselilo a zároveň mě to přimělo k tomu, abych své podřízené přivedl k tomu, že bude vydán metodický pokyn č. 2, kde budou nastaveny jasné parametry.

Vězte, že ta porušení byla natolik závažná, že přesto toto pochybení, které nastalo v té administrativní složce, pokládám za okrajové oproti tomu, co se v daném případě daří, a věřím, že bude dařit napravit. V současné době, kdy vláda zpracovává, dokončuje návrh zákona o veřejných zakázkách, kdy včera jsme projednávali nákupy přes e-shopy, kdy pomalu určujeme, jakým způsobem se budou nakupovat pastelky a bloky pro jednotlivé úřady, mi přijde správné chtít se podívat na to, jak používají ředitelé příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury finanční prostředky jim svěřené, jak si cestují po Evropě, jak si cestují po světě, že jim to nikdo neschvaluje.

Následně kromě metodického pokynu č. 2 budou následovat změny statutů a zřizovacích listin těchto příspěvkových organizací. A vězte, že jsou tak staré, že některé sahají skutečně dvacet let zpátky, některé osm, některé devět. Ale společnost se vyvíjí a musím říct, že musíme přistoupit k radikálnímu řezu, tak aby všechny kontroly jak interního auditu, tak auditu Ministerstva financí či Nejvyššího kontrolního úřadu neříkaly, že Ministerstvo kultury ve vztahu k příspěvkovým organizacím nekoná ani metodicky, ani zřizovatelsky.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, pane ministře. Nevím, co bude obsahovat metodický pokyn č. 2, ale já jsem jenom chtěl upozornit na to, že vy jste vydal příkaz ministra o veřejných zakázkách. A opravdu se domnívám, že půl roku dopředu vědět na konkrétní organizaci, kolik a jakých tužek spotřebuju a nakoupím, to se mi zdá trošku přehnané.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr kultury dá doplňující odpověď. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Jiří Besser Znovu, prosím ještě jednou, se snažím vysvětlit. Příkaz ministra kultury vám samozřejmě mohu dát hned k nahlédnutí. Metodický pokyn č. 2 bude obsahovat limity, nebudou tam ty nesmysly. To znamená, bude se např. zabývat cestou do zahraničí, nikoliv cestou do Prahy. Bude se zabývat např. nákupem 3 000 kusů prken, a ne deseti kusů prken pro opravu nějaké nemovitosti v té příspěvkové organizaci. Čili toto bude napraveno.

A zároveň říkám - bylo řečeno, že toto se může stát, nebo tyto úpravy mohu udělat jenom se změnami zřizovacích listin či statutů. Ano, budeme k nim v těch potřebných případech přistupovat tak, aby nedocházelo ke zneužívání státních prostředků.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Následující interpelaci položí pan poslanec Jan Pajer ministrovi obrany Alexandru Vondrovi. Interpelace se týká věci vojenského újezdu Brdy. Pan poslanec má slovo.

 

Poslanec Jan Pajer: Vážená paní předsedající, vážená vládo, ctěný pane ministře, letos v dubnu jste veřejně oznámil záměr do roku 2015 zrušit vojenský újezd Brdy, který je třetím největším vojenským újezdem v Česku. Toto vaše oznámení ovšem nevyvolalo pouze souhlasné reakce. Starostové i obyvatelé některých obcí v Brdech se vyslovili proti tomuto záměru. Jejich argumenty jsou vesměs takové, že úplné otevření této oblasti pro veřejnost může ohrozit tamější unikátní přírodní podmínky a cenné zásobárny podzemních zdrojů pitné vody. Zároveň se obávají případného komerčního využití tohoto prostoru u současného brdského vojenského újezdu, prodeje půdy developerům a také masivního přílivu turistů.

Vážený pane ministře, dovolte mi vám položit na toto téma několik otázek. Proč se resort obrany rozhodl opustit jeden z vojenských újezdů a proč byl vybrán zrovna vojenský újezd Brdy? Jaké hodláte podniknout kroky, aby byla zachována unikátní příroda tohoto území, které slouží dlouhých 85 let jako vojenský výcvikový prostor? Vedete na toto téma debatu se zástupci státní správy, samosprávy, příp. s ministrem životního prostředí?

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Na tuto interpelaci odpoví ministr obrany Alexandr Vondra.

 

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Paní předsedající, vážený pane poslanče, důvody, proč jsme se rozhodli přikročit k plánovanému rušení vojenského újezdu Brdy, jsou v zásadě dva. Jeden ten důvod je důvod, že se armáda výrazně zmenšila, zatímco se vůbec nezmenšila rozloha těchto vojenských újezdů. Jestliže na jednoho vojáka před dvaceti lety připadal asi jeden hektar vojenských újezdů, tak dnes je to číslo 5,5. My máme suverénně v celé Evropě největší rozlohu vojenských újezdů na jednoho vojáka. Já jsem si nechal předložit statistiku, vůči sousedním zemím to máme několikanásobně větší. Přičemž Česká republika není žádná velká země, která by si mohla dovolit dlouhodobě, pokud není k tomu žádný důvod, udržovat tato rozsáhlá území, aniž bychom umožnili přístup české veřejnosti.

Samozřejmě s tím souvisí i ten druhý důvod - ekonomický. My se musíme chovat ekonomicky a není žádný důvod, aby si armáda udržovala majetky, které v zásadě ke své činnosti dneska nepotřebuje. A zdůrazňuji, že jediné dva vojenské újezdy, které se zrušily, Ralsko a Mladá, byly začátkem 90. let. A byly to ty dva újezdy, kde byla dislokovaná ruská armáda.

Čili my jsme si nechali udělat analýzu využitelnosti těchto vojenských újezdů a na jejím základě v zásadě vojáci - já jsem do toho v té fázi první ani nějakým způsobem politicky nezasahoval - předložili návrh na to jeden újezd zrušit, a pokud jde o ty zbývající čtyři, nějakým způsobem optimalizovat jejich rozlohu v zásadě způsobem tak, že se zmenší a vyčlení se z ní zejména obce, kde dneska ještě žijí obyvatelé, jejichž mimochodem některá občanská práva, včetně třeba práva volebního, jsou výrazně omezena. A z té analýzy využitelnosti vyšel újezd Brdy. On není největší. Myslím si, že Libavá a Doupov jsou větší, možná i Boletice, ale Brdy vyšly jako suverénně újezd, který je nejméně vojensky dneska využívaný.

Já v této věci samozřejmě komunikuji, mimochodem jsem oslovil dopisem starosty 30 obcí v celém tom perimetru a budeme s nimi vést samozřejmě velice intenzivní dialog. Stejně tak dáváme dohromady pracovní skupinu, dohromady s Ministerstvem životního prostředí, generálním štábem, různými zájmovými organizacemi a samozřejmě i starosty a zástupci dotčených krajů, což je kraj Plzeňský a Středočeský. A v rámci této pracovní skupiny budeme samozřejmě diskutovat optimální řešení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP