(15.50 hodin)
(pokračuje Nečas)

Je naprosto jasné, že hnědouhelné těžební limity a domácí teplárenství spolu velmi úzce souvisí a z hlediska energetiky se jedná o velmi složitý problém. Z tohoto pohledu je dokonce jednoznačné, že největším budoucím problémem české energetiky nebude zajištění výroby elektřiny, ale výroby tepla. V současné době rozhodující část paliva pro oblast centrálního zásobování, jak je známo, tvoří právě hnědé uhlí, kvalitní hnědé uhlí. Jedná se o uhlí, které má vysokou výhřevnost, nízký obsah síry a vody a jehož odběrateli jsou velké teplárny, které kogeneračním způsobem vyrábějí nejenom teplo, ale také elektřinu. Na dodávkách tepla z tohoto centrálního zásobování je závislá řada velkých městských aglomerací. Já jsem už uvedl půl milionu domácností, to je 1,5 milionu obyvatel, a řada podnikatelských subjektů.

Kvalitní uhlí, které je vhodné pro tyto velké teplárny, se bohužel nachází v lokalitách lomů ČSA a Bílina, jejichž další těžba je omezena územními těžebními limity. Jednoduchým řešením by bylo nahradit výrobu elektřiny z uhelných elektráren jádrem a vzít hnědé uhlí nízké kvality z lomů Vršany a Libouš a dodat je do těchto tepláren, ale bohužel to v drtivé většině zařízení z technologických, ekologických a dalších důvodů není možné. Případná plošná náhrada kvalitního hnědého uhlí zemním plynem a biomasou v oblasti centrálního zásobování teplem se jeví jako velmi omezená a systémově a časově nerealizovatelná. K náhradě zhruba 12 milionů tun kvalitního hnědého uhlí využívaného v teplárnách by bylo třeba zhruba 17 milionů tun biomasy, resp. zhruba 5,2 miliardy kubických metrů zemního plynu, a v krátkodobém i střednědobém horizontu by mohly nastat skutečně problémy v zajištění dostupného a kvalitního paliva a vhodných technologií právě pro české teplárenství.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane premiére. Bude pan poslanec ještě reagovat? Prosím, pane poslanče, máte ještě možnost položit doplňující otázku.

 

Poslanec Josef Tancoš: Já jenom v krátkosti. Pan premiér odpověděl doopravdy vypovídajícím způsobem. Doufám, že zachováme při tvorbě energetické koncepce čas, který nám nějakým způsobem řekl, a věřím tomu, že splníme vlastně to, co jsme si tady mohli říct, že ta situace je velice kritická, a budeme se jí rychle věnovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan premiér už nebude reagovat. Můžeme přistoupit k další interpelaci, se kterou vystoupí paní poslankyně Marta Semelová, a prosím, aby se připravil pan poslanec Lubomír Zaorálek.

 

Poslankyně Marta Semelová: Dobré odpoledne. Vážený pane premiére, v květnu vláda odsouhlasila záměr Ministerstva zahraničí prodat barokní Lobkovický palác, v němž sídlí německá ambasáda a platí zde roční nájemné 24 milionů korun, Spolkové republice Německo. Němci považují tento palác na Malé Straně za součást svých dějin a léta usilují o to, aby ho vlastnili. Jak vidno, teď se jim to zřejmě podaří, neboť vláda honem běžela takříkajíc v předklonu německé straně vstříc. Zároveň s prodejem chce Ministerstvo zahraničí koupit pozemek v Berlíně pro stavbu nové české ambasády, která má vyjít na 407,5 milionu korun. Přitom stávající budova, kde sídlí české velvyslanectví v Berlíně, sídlí na lukrativním místě v blízkosti ministerstev financí, sociálních věcí, zdravotnictví a spolkové rady.

Chtěla bych vyzval vládu České republiky, aby nerozprodávala český majetek, aby zastavila prodej historické barokní budovy, která je kulturní památkou. Lobkovický palác je součástí českých dějin a měl by v českých rukou zůstat.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že 11. května letošního roku schválila vláda záměr na řešení problematiky nemovitosti pro diplomatické mise České republiky a Spolkové republiky Německo. Záměr vychází z těchto předpokladů.

Za prvé. Česká republika disponuje v Berlíně nadrozměrnou a provozně náročnou budovou zastupitelského úřadu. Rozpočet Ministerstva zahraničních věcí je ročně zatížen zhruba 10 miliony korun, které je nutné vložit do provozu budovy, především na obrovské náklady na vytápění a klimatizaci těchto prostor. Technický stav je velmi zastaralý a velmi nákladný, přičemž rekonstrukce budovy by proběhla v řádu stovek milionů korun a výsledkem by byl opět nadrozměrný úřad.

Za druhé. Mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo existuje v současnosti vynikající úroveň vzájemných vztahů. Spolková republika Německo opakovaně projevila zájem získat do svého vlastnictví budovu Lobkovického paláce v Praze, který je sídlem zastupitelského úřadu Spolkové republiky a který má pro Spolkovou republiku historický význam spojený s rokem 1989. Z balkonu, možná si vzpomenete, této budovy oznamoval tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher stovkám východoněmeckých uprchlíků, že cesta na Západ je volná. Vlastními budovami zastupitelského úřadu v Praze disponuje většina významných států, Spolková republika Německo je mezi důležitými partnery České republiky fakticky výjimkou, to znamená, že nemá vlastní budovu.

Za třetí. Spolková republika Německo nabídla České republice lukrativní pozemek v diplomatické čtvrti. Jedná se o velmi dobrou rezidenční čtvrť, kde sídlí řada ambasád. Pozemek se nachází nedaleko místa, kde sídlil zastupitelský úřad tehdejšího Československa v období první republiky. Z tohoto úhlu pohledu má pozemek i určitou symbolickou hodnotu.

Za čtvrté. Celý záměr vychází z platné legislativy. Provedou se dva nezávislé cenové posudky Lobkovického paláce a ty budou následně předloženy Ministerstvu financí. Teprve poté, co budou posudky verifikovány, bude možné zahájit jednání se Spolkovou republikou Německo o případné prodejní smlouvě. Zároveň musíme dle požadavku Ministerstva financí disponovat cenovým odhadem pozemku v Berlíně. Výsledkem by měly být prodejní a kupní smlouva v případě, že se vláda rozhodne tento krok učinit, protože chci zdůraznit, že vláda zatím schválila pouze záměr, nikoliv rozhodnutí. Předpokládá se, že k pozemku v Berlíně bude existovat patřičný doplatek ze strany Spolkové republiky Německo. Celá transakce podléhá samozřejmě nejenom schválení Ministerstva financí, ale pokud se rozhodne vláda touto cestou jít, bude toto schvalováno vládou. Pokud dojde k této směně, osud Lobkovického paláce coby kulturní památky bude ve smlouvě ošetřen na základě požadavků Ministerstva kultury. Lobkovický palác nadále zůstane kulturní památkou a ve smlouvě musí být ustanoveno předkupní právo České republiky na zpětný odkup.

Výsledkem celého záměru by mělo být vyřešení současného nevyhovujícího stavu zastupitelského úřadu v Berlíně prostřednictvím výstavby nové budovy. Odprodej stávajícího zastupitelského úřadu, jakož i dalších nemovitostí ve Spolkové republice by měl znamenat i příjem pro státní rozpočet, který by měl být vyšší než náklady spojené s výstavbou nového zastupitelského úřadu.

Čili abych to shrnul. Objekt, který má obrovské finanční náklady na provoz a který je pro naše účely nadrozměrný, by byl nahrazen moderním objektem. Součástí této smlouvy by byla i výměna za Lobkovický palác a celkově by to znamenalo plus pro český státní rozpočet. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP