(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, je 14 hodin 30 minut, tak mi dovolte, abych zahájil další bod jednání Sněmovny.

114.
Ústní interpelace

Měly by to být interpelace určené předsedovi vlády České republiky a později pak ostatním členům vlády. Nyní ve 14.30 by měly začít interpelace na předsedu vlády pana Petra Nečase, interpelace by měly trvat do 16. hodiny a pak by začaly interpelace na členy vlády, které by měly trvat od 16. do 18. hodiny.

Víte, že bylo provedeno vylosování poslanců podle toho, jak si podali návrhy interpelací. Seznamy byste měli mít v lavicích, takže pořadí je nám známo a můžeme se pustit do první interpelace, kterou si jako první vylosoval poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Hezké odpoledne.

Vážený pane premiére, rád bych se na vás obrátil s interpelací ve věci mzdové politiky vaší vlády. Vaše vláda se rozhodla snížit objem mzdových prostředků pro zaměstnance veřejného sektoru o 10 %. To vedlo k tomu, že se snižují reálné platy v této oblasti. Řada lidí přichází o práci pro nadbytečnost, nebo takzvanou nadbytečnost, aby zbylo více peněz na ty ostatní. A současně vaše vláda řeší aféry, které jsou spojeny se skutečně nezřízenou mzdovou politikou. Chci připomenout ministra Johna, který vyplatil 2,4 milionu korun deseti vysoce postaveným úředníkům na Ministerstva vnitra. Chci připomenout ministra školství Dobeše, který také proslul svou štědrostí, zejména vůči některým zaměstnankyním Ministerstva školství, a chci také připomenout pana Fejka, který získal za ministra Bárty velmi lukrativní místo ombudsmana Českých drah, které bylo tedy nově vytvořeno, s platem, který zatím České dráhy nepopřely a o kterém se spekuluje ve výši 250, či snad dokonce 270 tisíc korun měsíčně.

Já se domnívám, že tyto excesy na úřadech nebo v rámci úřadů, které vedou vaši ministři, či které vedli, ukazují, že vláda nemá úplně jasno v koncepci mzdové politiky. A určitě by bylo dobře, kdybyste jako předseda vlády vysvětlil všem těm zaměstnancům veřejného sektoru, kterým vláda platy snižuje, jak je možné, že pro malé skupiny oblíbenců, či dokonce pro některé jednotlivce má vláda bez problémů k dispozici stovky tisíc korun, ačkoliv to absolutně neodpovídá práci nebo významu jejich práce pro naši zemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Poprosím pana premiéra, aby na tuto první interpelaci reagoval v čase, který má k dispozici, a to je tuším pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se trošku domnívám, že v interpelaci pana poslance Sobotky byla smíchána jablka s hruškami, protože samozřejmě jedna věc je státní správa a druhá věc jsou firmy, které jsou ve vlastnictví státu, nicméně jsou to firmy, které mají obchodní charakter, mají charakter podnikatelského subjektu. Takže házet tyto věci dohromady samozřejmě není úplně možné. Ale o tom jsme se bavili mimochodem již v dopolední části interpelací, které byly písemné, že například otázka ombudsmana Českých drah pana Fejka je samozřejmě věcí, která je hodná přezkoumání. Já jsem již mluvil s panem ministrem dopravy na toto téma. Ten jednoznačně má stejný názor jako já a bude tuto záležitost řešit.

Na druhé straně i vy víte, protože máte ve svém okruhu blízkých spolupracovníků některé vysoce postavené manažery Českých drah, jako je například bývalý šéf SFDI pan Švagr, personální to ředitel Českých drah a člověk stojící mimo představenstvo Českých drah. Nicméně určitě se ho můžete zeptat na to, jaký plat má, a zjistíte, že například tento plat je, přestože není člen představenstva, výrazně vyšší než plat, který probíráme v tuto chvíli. Takže určitě ty informace budete mít poměrně podrobné i ze svého okolí blízkých spolupracovníků.

Co se týče státní správy, vláda České republiky je skutečně přesvědčena, že i veřejný sektor musí projít zefektivněním úplně stejně, jako jím prochází soukromý sektor. Koneckonců kdo se podívá na údaje z let 2009 a částečně i za rok 2010, zjistí, že v podnikatelském sektoru došlo k velmi výraznému poklesu zaměstnanosti, že během roku 2009 odešlo více než sto tisíc osob. Došlo k poklesu mezd s tím, že u veřejného sektoru i v tomto krizovém roce, kdy bylo dosaženo čtyřprocentního poklesu hrubého domácího produktu, došlo k nárůstu počtu zaměstnaných osob a došlo také k nárůstu průměrného platu, což šlo přímo proti logice ekonomiky.

Vláda České republiky neříká nic jiného, než že i veřejný sektor musí dýchat s vývojem ekonomiky, s vývojem ekonomického cyklu. Vláda České republiky neříká nic jiného, než že i veřejný sektor musí být podroben pravidlům efektivity a snižování počtu osob, které jsou tam zaměstnány. To, že vlastně ve veřejném sektoru prakticky nepřetržitě za posledních dvacet let dochází k nárůstu počtu zaměstnaných osob, je určitě něco, co by nás mělo minimálně zaujmout, ne-li varovat. Co by nás ale mělo varovat v každém případě, je dlouhodobý stav, kdy průměrná mzda ve veřejném sektoru je vyšší než průměrná mzda v podnikatelském sektoru.

Ano, je tady relevantní námitka, že ve veřejném sektoru je jiná vzdělanostní a kvalifikační struktura s jiným počtem středoškolsky a vysokoškolsky placených osob. Na druhé straně jsem hluboce přesvědčen o tom, že má-li trh práce fungovat zdravě, musí být průměrná mzda v podnikatelském sektoru konkurenceschopná veřejnému sektoru. Protože mimochodem když se podíváme do některých zemí, které právě v těchto měsících, týdnech a dnech bojují s dluhovou krizí, která je ale důsledkem především jejich dlouhodobé nekonkurenceschopnosti, nejenom nezodpovědného hospodaření, ať už v oblasti veřejných, nebo soukromých dluhů, zjistíme, že jeden z důvodů, proč tyto země jsou nekonkurenceschopné, a jeden z markantních znaků těchto zemí, který je společný pro ně, je mimo jiné to, že jsou tam výrazně vyšší platy ve veřejném sektoru než v sektoru soukromém. Jinými slovy, motivace na trhu práce, motivace k tomu, být v podnikatelském sektoru, prosazovat se, procházet hospodářskou soutěží, je zde výrazně nižší. Naopak motivace získat trvale dobře placené místo s celou řadou dalších benefitů apod. ve veřejném sektoru v podstatě umrtvuje konkurenceschopnost těchto zemí. A tomu bychom se měli vyhnout. A vláda se této pasti vyhnout chce.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Požádám pana poslance Sobotku, jestli chce doplnit.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane premiére. České dráhy jsou stoprocentně vlastněny státem a žijí ze státních dotací. Já si myslím, že neobstojí dnešní tvrzení ministra dopravy, které jsme si mohli všichni přečíst v novinách na internetu, že nechce do odměňování v Českých dráhách zasahovat. Já si myslím, že takový postoj je nepřijatelný.

A já bych vás rád požádal, abyste redukoval ten plat u ombudsmana Českých drah, protože to je skutečně výsměch a velká provokace vůči všem hasičům, policistům a dalším zaměstnancům veřejného sektoru, kteří musí vystačit s mnohem nižším platem, ačkoliv možná dělají mnohem odpovědnější práci, než v tuto chvíli vykonává pan Fejk, který se koneckonců v novinách pochlubil, že vlastně ani neví, jestli ho ta práce za 250 tisíc měsíčně baví a že má k vyřízení asi 15 stížností denně. Čili je otázka přiměřenosti platu. A možná by bylo dobře, kdybyste o těch deset procent snížili odměny managementu všech polostátních firem. Pokud jste to udělali pro státní zaměstnance, není žádný problém, abyste to provedli i v podnicích. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP