(9.20 hodin)
(pokračuje Singer)

Vývoj cen byl samozřejmě ovlivněn vývojem kurzu, který byl ve čtvrtém kvartálu nepatrně silnější, tedy skončil v roce nepatrně silněji, než jsme čekali, ačkoli koruna v průběhu čtvrtého kvartálu lehce oslabovala. Nicméně dovozní ceny pokračovaly v meziročním růstu, jehož hlavní příčinou je trvalý tlak cen klíčových komodit na světových trzích. Ovšem dopad do naší cenové hladiny právě byl tlumen silnou korunou. Další věc, která ovlivnila inflaci, byl růst. Meziroční růst zrychlil na 2,8 % ve třetím kvartále loňského roku. Na trhu práce se projevilo snížení míry obecné registrované nezaměstnanosti. Pokud jde o naše rozhodování, základním východiskem byla makroekonomická prognóza ze zprávy o inflaci 4/2010, která byla publikována v listopadu.

Z hlediska toho, co očekáváme nebo co jsme očekávali v únoru, kdy došlo k publikaci první zprávy o inflaci - protože za týden budeme publikovat další. Celková inflace, kterou jsme očekávali a můžu rovnou říci očekáváme, se bude v tuto chvíli v horizontu nacházet poblíž inflačního cíle. Na jednu stranu odezní dopady změn nepřímých daní, na druhou stranu měnově politická inflace, to je inflace očištěná o primární dopady nepřímých daní, dále vzroste a bude se spolu s celkovou inflací pohybovat poblíž cíle. Prognóza předpokládala, že ekonomický růst v letošním roce dosáhne 1,6 %, což oproti hodnotě 2,2 za rok 2010 znamená zpomalení. Toto zpomalení bude způsobeno fiskální restrikcí, výpadkem investic do výstavby solárních elektráren, které významně ovlivnily průběh růstu v loňském roce, a obnovou zásob a zpomalením růstu zahraniční ekonomické aktivity. Naopak se zrychlením dynamiky zahraniční poptávky a odezněním vlivu konsolidace veřejných rozpočtů u nás i v Evropě pak zřetelně (nesrozumitelné) růst českého HDP v roce 2012.

Prognóza předpokládala postupné posilování kurzu koruny, které se koneckonců naplňuje. S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb, posléze následovaná jejich růstem.

V průběhu zpracování prognózy bylo identifikováno několik významných rizik, proto obsahuje tři alternativní scénáře - scénář vyšších cen komodit, scénář vyššího zahraničního růstu a naopak scénář prohloubení dluhové krize v eurozóně. V tuto chvíli se dá hovořit o tom, že realita se nachází někde mezi prvním a třetím scénářem, to znamená mezi růstem cen komodit a prohloubením dluhové krize v eurozóně. Nicméně ani v jednom případě nedosahuje těch parametrů, které scénáře očekávaly.

Z hlediska toho, k čemu došlo po prognóze, dovolím si jenom říct, že došlo k revizi hrubého domácího produktu směrem dolů. Inflace je v tuto chvíli opět mírně pod inflačním cílem 1,7. Trh práce nesignalizuje žádné výrazné oživení, naopak průmysl signalizuje růst zakázek i růst výroby v dvouciferných číslech. Maloobchod víceméně stagnuje, kurz v tuto chvíli v průměru činí 24,4 za leden až duben. Aktuální kurz k 2. 5. je 24,2 a 16,3 koruny za dolar.

Zde bych si dovolil skončit a opět vyčkat na dotazy k oběma bodům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám, pane guvernére. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Michal Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, ve smyslu pořadí projednávaných sněmovních tisků vám nejdříve přečtu, resp. předložím usnesení k inflaci, sněmovní tisk 264. Z usnesení rozpočtového výboru vybírám návrh, kterým předkládá Poslanecké sněmovně návrh, aby vzala Zprávu České národní banky o inflaci leden 2011 na vědomí. Já samozřejmě formálně přečtu návrh usnesení ještě před hlasováním.

K projednávání tohoto sněmovního tisku bych jako zpravodaj podtrhl především zmínku pana guvernéra týkající se zakomponování rizikového scénáře, který se stal předmětem největší debaty členů rozpočtového výboru. Jak už bylo uvedeno, je zřejmé, že pravděpodobně dochází ke kombinaci nejméně dvou jevů popsaných v tomto rizikovém scénáři, a o to více jako zpravodaj a poslanec oceňuji fakt, že Poslanecká sněmovna ve své schopnosti projednávat a zabývat se podklady České národní banky už není v takovém časovém skluzu jako v minulém volebním období, kdy jsme její materiály projednávali s více než dvouletým zpožděním.

K bodu, který se týká hospodaření České národní banky, což je sněmovní tisk 298. Opět přečtu alespoň část z usnesení jednání výboru a samotné usnesení přečtu před hlasováním. I zde vám rozpočtový výbor doporučuje vzít na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky.

Tady je myslím na místě uvést fakt, že naprosto největší část debaty se týkala kumulované ztráty České národní banky, která tedy s ohledem na bilanci uzavřeného roku 2010 činí již 162 mld. korun. K tomuto údaji je třeba asi říci i doplňující informaci, že zhruba devět let se kumulovaný hospodářský výsledek, resp. hospodářský výsledek aktuálního účetního období daného roku, pohyboval ve ztrátě a zhruba stejných devět let se pohybovala Česká národní banka v zisku.

Daleko největší mírou ovlivňuje celkovou bilanci nebo bilanci hospodářského výsledku nakládání s devizovými rezervami. Tady bude jistě na místě, aby Česká národní banka vstoupila do debaty s vládou České republiky o budoucnosti strategie uzavřené v minulosti, kdy Česká národní banka proto, aby zabránila výrazné apreciaci kurzu české koruny, sterilizovala, zmírňovala vliv té devizové měny, ve které byly výnosy privatizace, případně jiné toky přicházející do našeho prostoru v cizí měně, a chránila tak vlastně českou korunu před extrémně silným posilováním. Opakuji, to je debata, kterou budeme muset vést a kde budeme muset rozhodnout, jak postupovat z hlediska strategické rozvahy a významu, významu této bilance nebo významu devizových rezerv na hospodaření České národní banky v budoucnosti.

Druhá část debaty se týkala vnitřních rezerv České národní banky. Myslím, že je správné, abych vám jako zpravodaj řekl, že už po několik let vykazuje Česká národní banka snahu vstřebat, vyrovnat se s veškerými inflačními vlivy a vlivy zejména v mzdové oblasti tím, že drží absolutní náklady na hospodaření České národní banky a hledá vnitřní rezervy. To je nepochybně stav, který má své limity, a poslanci rozpočtového výboru se velmi důrazně ptali, kde je ta pocitová bariéra, kde jsou ty hranice, do kdy je ještě možné čerpat z vnitřních rezerv a kdy Česká národní banka narazí na tu pomyslnou hranici, přes kterou nebude možné jít a uplatňovat další restrikce v hospodaření.

Tolik jako komentář k projednávaným dokumentům a jsem samozřejmě připraven na závěr přečíst návrhy jednotlivých usnesení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu k oběma bodům, tedy k bodu číslo 102 a k bodu číslo 103.


Sloučená rozprava k bodům 102 a 103

Táži se, kdo se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče. Pan poslanec Braný má slovo, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Braný: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vládo, pane guvernére, já jsem měl možnost diskutovat o těchto materiálech s vedením České národní banky a byly mi poskytnuty odpovědi na mé pochybnosti. Nechci to tady rozebírat, protože je to značně komplikovaná materie z hlediska operací, které zde probíhají. Pan zpravodaj o tom hovořil, myslím, dost podrobně, i pan guvernér ve svém slově.

Já respektuji tuto zprávu o hospodaření, které se chci teď věnovat, a plně podpořím, že vychází z § 47 odst. 3 zákona o České národní bance. Samozřejmě ta ztráta nikoho netěší. Když jsem byl s nynějším ministrem financí panem Kalouskem ve Slovinsku, tak jsme viděli, že tam je v pozitivních číslech národní banka a odvádí prostředky do veřejných financí. To by byl u nás šok. Věřím, pane guvernére, že nám ho nezpůsobíte nejbližší léta. Ale to se sarkasmem.***




Přihlásit/registrovat se do ISP