(Na žádost poslaneckého klubu VV prodloužena polední přestávka. Jednání pokračovalo ve 14.45 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, je konec pauzy, která byla vybrána poslaneckým klubem Věcí veřejných, a můžeme se proto věnovat našemu schválenému pořadu schůze. Je před námi bod

108.
Informace předsedy vlády Petra Nečase
o pozici České republiky na jednání Evropské rady

Tento bod byl na návrh zařazen dnes ráno a přesně na tuto hodinu. Nejprve požádám všechny kolegyně a kolegy, aby zasedli do svých lavic, věnovali pozornost bodu, který sami odsouhlasili, že si přejí, aby byl zařazen, a to právě na tuto chvíli. Prosím, posloucháme se? (Neustálý hluk v sále.)

Zahajuji tedy tento bod a prosím, aby se slova ujal předseda vlády Petr Nečas. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás v rámci tohoto bodu stručně informoval o přípravě jednání Evropské rady, která se uskuteční ve čtvrtek a pátek tohoto týdne, a také o základním mandátu, se kterým budeme na této Evropské radě vystupovat.

Rámec jednání je dán jako obvykle návrhem závěrů Evropské rady. Jejich první návrh byl distribuován 16. března, projednal jej COREPER 17. března a následně byl revidovaný návrh projednán na Radě pro obecné záležitosti 21. března tohoto roku. Další návrhy jsme dostali včera ve večerních hodinách. Návrh závěrů obsahuje tři nanejvýš aktuální témata - hospodářskou politiku, situaci v Libyi a samozřejmě situaci v Japonsku. Rád bych jednotlivá témata krátce shrnul s postojem české vlády.

Prvním tématem summitu je hospodářská politika. V rámci tohoto bodu se budeme zabývat hned několika oblastmi: implementací evropského semestru, paktem pro euro, posílenou hospodářskou koordinací i stabilizačními mechanismy pro eurozónu. Nejprve mi dovolte věnovat se pro nás nejdůležitějšímu tématu, kterým je pakt pro euro, dříve též označovaný jako pakt konkurenceschopnosti.

Vláda vždy chápala důvody, jež vedly k jeho navržení, protože stabilní eurozóna je v našem zájmu. Dlouhodobá stabilizace eurozóny totiž vyžaduje nejen úsporné fiskální kroky, ale i další opatření, která podpoří konkurenceschopnost evropských ekonomik v unijním i celosvětovém srovnání. Na druhé straně je třeba si uvědomit limity, jimiž byl pakt od počátku doprovázen. Kroky, s nimiž přišly původně Francie a Německo jako navrhovatelé, byly mířeny mimo sféru kompetencí Evropské unie. Proto nebyla možná jiná než mezivládní spolupráce. Ovšem zatímco oba státy navrhovaly, aby se zúčastněné státy politicky zavázaly k určitým vyjmenovaným opatřením, finální verze paktu, připravená společně s Komisí a předsedou Evropské rady, je vystavěna na jiném principu. Státy se dohodly na společných cílech: podpora konkurenceschopnosti, podpora zaměstnanosti, udržení fiskální stability a finanční stability. V rámci nich jsou stanoveny konkrétní, nikoliv ale kvantitativní indikátory, jako je vztah nákladů práce a její produktivity, věk odchodu do důchodu atd. Tyto cíle a indikátory budou platit pro všechny zúčastněné státy. Každý si pak zvolí opatření podle vlastní vůle, jimiž bude cíle naplňovat. Tato opatření pak napíše do svého národního programu reforem.

Vláda pozitivně vnímá, že konečná verze paktu má podobu politické mezivládní spolupráce bez změn primárního práva Evropské unie či přenosu kompetencí na orgány unie. Pakt není formálně opřen o takzvanou metodu koordinace, která dává příliš silné postavení Evropské komisi i mimo oblast unijních kompetencí. Tím vyhovuje i původnímu názoru vlády - jak však dále uvedu, pakt stále obsahuje několik rizik.

Co se týče obsahu paktu, nepředstavuje pro nás velká většina navrhovaných opatření problém. Řadu z nich již plníme nebo se plnit chystáme v rámci připravovaných reforem a jsou také zahrnuty v našem národním programu reforem. Jedinou výjimkou je oblast harmonizace daní, včetně například uvažované daně z finančních transakcí, která je pro Českou republiku nepřijatelná. Přestože pakt ve své finální podobě otázku společné koordinace daní značně zeslabil, nevíme, jakým směrem se v budoucnosti vyvine. Potenciálně tak otevírá dveře budoucí daňové harmonizaci v Evropské unii, jež by dle našeho názoru vyšší konkurenceschopnosti unie určitě neprospěla. Situaci poměrně dobře ilustruje to, že v revidované verzi návrhu závěrů Evropské rady se daň z finančních transakcí vyskytuje.

Směr, jakým se bude pakt ubírat v dalších letech, můžeme nyní jen těžko odhadnout, což s sebou nese značná rizika. Může dojít k jeho rozšíření i do dalších citlivých oblastí i k faktickému rozšíření unijních kompetencí na úkor členských států. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP