(11.00 hodin)
(pokračuje Rath)

Víte, já jsem aspoň za ten rok ve funkci ministra udělal několik zásadních kroků. Například jako jediný ministr jsem skokově navýšil cenu práce lékařů v seznamu výkonů z nějakých 250 na 500 korun. Tehdy myslím, že mi nerozuměla i řada mých kolegů ve vládě a říkala: Jak toto můžeš prosazovat, když ta pojišťovna je tak zadlužená? Já jsem říkal: Tady musíme myslet trošku perspektivně. To je první krok, aby základní dokument, ceník ve zdravotnictví, jasně stanovil, kolik je práce lékaře. Takže opět v roce 2006 jsme to dostali na úroveň a na cenu zhruba 500 korun na hodinu.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, je mi líto, ale váš čas vypršel.

 

Poslanec David Rath: Děkuji, takže snad příště bude i pan premiér, aby mohl diskutovat o tom,co připravuje, o snížení platů zaměstnanců ve veřejné sféře.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se teď omlouvám těm, kteří se hlásili, ale bohužel ze zákona v 11 hodin končí projednávání písemných interpelací, a já už tedy nemohu udělit slovo, nicméně ta interpelace nekončí, takže vy, kdo jste se přihlásili, tak ty přihlášky prostě trvají. Já v této chvíli přeruším projednávání této interpelace a vy budete moci vystoupit, jakmile písemné interpelace budou pokračovat, třeba v dalším týdnu. Ale opravdu v 11 hodin ze zákona nemohu už tu rozpravu dále rozšiřovat, takže se omlouvám panu poslanci, doufám, že to pochopí. Končím tedy projednávání písemných interpelací.

Jenom mi dovolte jednu poznámku. Já bych se rád obrátil na komisi pro jednací řád, protože jsem přesvědčen, že otázka oslovování ministrů a poslanců v případě písemných interpelací zcela jasně v jednacím řádu upravena není. Je to zároveň rozprava, zároveň interpelace. To umožňuje dvojí výklad. Já bych vám chtěl dát jako podnět, abyste se na to podívali a pokud možno to doplnili tak, aby ten výklad byl jednoznačný i pro písemné interpelace. Tak to je moje prosba.

Jinak se můžeme obrátit k dalšímu bodu, a to je bod číslo 82. Požádám už paní místopředsedkyni Parkanovou, aby se ujala řízení.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

82.
Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2009
/sněmovní tisk 46/

Nejdřív mi dovolte, abych mezi námi přivítala veřejného ochránce práv pana Pavla Varvařovského, kterého zde vítám a prosím ho, aby předloženou zprávu uvedl. Prosím.

 

Pan Pavel Varvařovský Dobrý den, paní poslankyně, páni poslanci. Naposled jsem tady stál zhruba před sedmi týdny, kdy jste mně dali, někteří nedali, svůj hlas a po sedmi týdnech výkonu funkce před vás předstupuji se zprávou, kde moje pocity jsou trošku zvláštní. Je to zpráva vypracovaná mým předchůdcem dr. Motejlem, jím podepsaná, jím shrnutá a po zhruba půl roce od toho okamžiku, kdy zpráva byla zkompletována, přicházím já, člověk s daleko menšími zkušenostmi, než byly jeho, abych tuto zprávu prezentoval.

Chtěl bych říci mimo rámec té zprávy, že po seznámení se s úřadem, ne proto, že jsem tam já, jsem přesvědčen, že pro řadu lidí je kancelář veřejného ochránce práv a on sám posledním útočištěm před jejich pocitem, že už nemají nikde zastání, nikde dovolání. Tím netvrdím, že jsme vždycky úspěšní. Podíváte-li se na zprávu, kterou jste všichni dostali, nebo pokud jste měli čas se na ni podívat, zjistíte, že ročně přichází veřejnému ochránci práv a všem, kteří mu pomáhají - neboť sám by to jistě dělat nemohl - zhruba 7300 podnětů, nepočítám-li věci, které nedostanou číslo jednací, které jsou vyřízeny telefonicky, osobní poradou, poučením. Pro mě jako člověka zvenku je trošku zarážející, že pořád přes 40 % podání jsou věci, které veřejnému ochránci práv nepatří, se kterými nemůže v mezích své kompetence nic učinit. Myslím si, že za deset let činnosti, které zanedlouho veřejný ochránce práv oslaví, by už v hlavách veřejnosti mohlo být ustáleno více či lépe, co veřejný ochránce práv - kam směřují jeho pravomoci, co může a co nemůže. Přesto bych chtěl říct, že i těm lidem, kteří se na nás obrátí např. se stížností proti postupu soudů, nepíšeme "u nás jste na špatné adrese", ale poskytujeme jim velmi zevrubné právní ponaučení a do jisté míry nahrazujeme u nás neexistující úpravu právní pomoci nebo realizace ústavního práva na právní pomoc pro lidi, kteří prostě na to nemají a pro které návštěva advokáta je nepředstavitelná. Tedy i tuto službu veřejnosti ochránce práv a jeho spolupracovnice a spolupracovníci poskytují.

Říkal jsem, že jsem v takové zvláštní pozici, poněvadž mám uvést nebo zakončit proces seznámení se se zprávou. Musím konstatovat, že všechny předchozí zprávy dr. Motejla končily vždy částí, kterou má i tato zpráva - Zevšeobecnění poznatků, doporučení Poslanecké sněmovně. Přestože všichni, řekl bych bez ohledu na své politické smýšlení, odchod dr. Motejla označili za odchod velké osobnosti českého práva, českého politického života, musím říci, že mi s tím příliš nekoresponduje to, že na jedné straně takto uznávaný člověk byl tak málo slyšen, pokud šlo o jeho poznatky a návrhy, které v těchto svých závěrečných zprávách uváděl. Podíváte-li se do té části, zjistíte, že jsou zde doporučení veřejného ochránce práv za roky 2007 a 2008, kdy - pokud bychom to vzali eliminační metodou - mohu říci, že z jeho doporučení nebylo realizováno takřka nic.

Pokud jde pak o náměty, které přináší tato zpráva v oné části 6, nová legislativní doporučení ochránce, musím říci, že tady je poněkud paradoxně situace trošku jiná, neboť ač je to zpráva, kterou zde teprve prezentuji, mohu konstatovat, že některá doporučení dr. Motejla již byla v mezidobí realizována, ať již zcela nebo zčásti. Není jich příliš, ale jsou, zatímco v té části první jest to pohled dosti smutný.

Takže dámy a pánové, já nebudu zdržovat. Odvolávám se na zprávu, kterou jsem podal, nebo kterou podal můj předchůdce. Byl bych vám velmi vděčen, pokud by v dalším období vaše usnesení, které snad zanedlouho přijmete, bylo v té části, že Poslanecká sněmovna doporučuje, aby ta doporučení v tom shrnutí, poněvadž smyslem činnosti veřejného ochránce práv po mém soudu není jen pomoci konkrétní osobě, ale shrnout ty poznatky tak, aby v budoucnu tyto problémy buď nenastaly, nebo aby byly menší. Takže já věřím, že podněty zpracované v této zprávě pro legislativu dojdou lepšího slyšení než ty předchozí, a myslím si, že ta forma, že Sněmovna ukládá vládě, aby činila to či ono, není zcela nutná ve všech případech, neboť seznámíte-li se s těmi připomínkami, někde jsou to drobné novely, které by ulehčily situaci mnoha lidem, a takovéto drobné novely by se mohly stát i jednoduše předmětem legislativní iniciativy jednotlivého poslance nebo skupiny poslanců. Myslím, že u řady z nich není nutné, aby to prošlo legislativním procesem přes vládu jako zákony obsáhlejší, respektive tam, kde je třeba nejprve zásad. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP