(11.40 hodin)
(pokračuje Úlehla)

Já si myslím, a očekával bych to i od institucí chránících životní prostředí, že budeme podporovat spíše tyto aktivity patřičnou měrou, takže za mě tady vlastně už můj názor zopakoval kolega Klas. Nebudu tedy zdržovat v této fázi procedurálního řízení, ale chtěl bych vás všechny požádat, abyste měli právě na mysli to - pokud o té ekologii nechceme jenom hovořit, ale chceme podporovat všechny, kteří se šetrně k životnímu prostředí chovají - že bychom to měli mít při hlasování na mysli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Vojíř. Je tady. Pane poslanče, už jsem avizoval, že můžete vystoupit i jako zpravodaj. Chcete vystoupit ještě v rozpravě? Ano. Takže v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji, pane předsedající. Bylo by to opět nefér, kdybych využil jenom své pozice zpravodaje a případně na mě nemohli mé ctěné kolegyně a kolegové reagovat.

My jsme před chvilkou schválili novelu zákona, která dává Energetickému regulačnímu úřadu nějaké pravomoci v oblasti regulace cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Při svém vystoupení jsem nepřímo upozornil na to, že budeme za chvilku - a je to tady - probírat vládní návrh zákona o vodách. A já už opravdu nerozumím kolegům ze Strany zelených. Já fakt nevím, co už chtějí. Na jedné straně jsou vehementní bijci za to, abychom měli maximum obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla. Maximální bijci. Ale když se to má udělat, tak prostě musí platit nějaké vyvážené pravidlo.

Není možné, jak si to představují, že chvíli budou podporovat vodu, pak budou podporovat vítr, pak budou podporovat slunce a pak budou podporovat jiný zdroj z obnovitelných zdrojů elektřiny či tepla. To prostě nejde. Nelze. Pravidla podle nich jsou nepředvídatelná. A právě v mnoha případech i díky jejich politice a případně i politice některých kolegů z levicových stran dochází k tomu, že návrhy zákonů vytvářejí podmínky tak složité, že se i ten investor, který by se rád ucházel o investici, k ní dostane při splnění všech podmínek za rok, za dva. Připadá vám to normální? Mně prostě ne.

A hospodářský výbor si v tomto zákoně vybral pouze jednu jedinou pasáž, protože nemá ambici posuzovat celý zákon o vodách a respektuje, že tato záležitost patří do oblasti zemědělství. My jsme si vybrali tu pasáž, kde se musí snoubit - a říkám snoubit - vliv vodohospodářů a požadavky uživatelů, chcete-li v tomto případě energetiků, ale zrovna tak i zemědělců, vodohospodářů.

A už teď platí, a já doufám, že to nepopře kolega Liška, že když se vydává rozhodnutí o tom, že tam smím v tom místě postavit vodní elektrárnu, mám nadefinovány určité regulační podmínky od Vodohospodářského úřadu, který mi říká, za jakých podmínek smím tuto elektrárnu provozovat. Debaty o tom, co tu kolega vede, že strhnu veškerou vodu a do toho koryta nepustím nic a pustím si to na lopatky, jsou nesmysl. Existuje pouze, ale to je možná jedno promile, možná procento, víc to není, starých vodních děl, která nebyla regulována. Ano, to je pravda. Ta neměla regulační podmínky nikdy a žádné. To jsou ale díla, která jsou historická a stará a je jich velmi omezené množství.

A čeho že se to dopustil hospodářský výbor tak trestuhodného? Ničeho jiného, než že přijal návrh usnesení, které říká, že zamezíme retroaktivitě tohoto návrhu zákona. Říkáme, že všichni, co už postavili vodní elektrárny do doby platnosti tohoto zákona, se budou řídit pravidly, při kterých byly vystavěny. A všichni noví, kteří budou chtít stavět nový zdroj, se budou muset řídit tímto pravidlem. Co je na tom divného?

Zemědělský výbor to modifikuje trošičku jinak, říkám to férově, a je to bezesporu jakási mezivarianta, také řešení. Odkládá ale trošku ten problém v tom, že říká: budou se jím muset řídit všichni, i ti, co už to dnes provozují, avšak v momentě, kdy budou stanoveny nové vodohospodářské plány - zjednodušeně řešeno. Za tím se skrývá nepřímo to, že ten problém se odsune zhruba asi o pět let. Já jenom říkám, že je to odsunutí toho problému, ale retroaktivita tam bude fungovat. Hospodářský výbor říká: problém neodsouvejme, retroaktivitu zrušme. A všichni, kteří se budou nově ucházet o investici, ať se řídí tímto zákonem.

Já bych poprosil, aby především kolegové ze Strany zelených a někteří z levicových stran, kteří mají představu, že zelená je dobrá, opravdu vážili slova a přečetli si vždycky všechny ty normy a pokud možno udrželi v hlavě určitý obrazec, který má být vyvážený. Není možné na jedné straně šlápnout a myslet si, že druhá strana se nezvedne. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vojířovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Konečná.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych velmi krátce zareagovala na to, co tu zaznělo a co s největší pravděpodobností máte všichni od neziskových organizací ve svých mailech, protože se včera večer strhla lavina. Jedná se o návrh zemědělského výboru, o ty body 4a), 4b) a 4c).

Jak pan ministr upozorňuje na nepřijatelnost institutu vodohospodářských úprav, tak přitom právě tento institut může v řadě případů působit ve prospěch ochrany přírody. Dotčené orgány státní správy, tedy ani orgány ochrany přírody, nejsou tímto návrhem stavěny mimo hru. Ani zákon o ochraně přírody a krajiny nemůže být uplatněním tohoto návrhu obcházen. Ba právě naopak, návrh umožňuje zajistit to, co vodní zákon předpokládá, tedy chránit majetek občanů a nevytvářet trvalé stavby, čímž zůstane možnost zachování přiměřeného množství přírodních procesů v korytě vodních toků. Jedná se pouze o zemní práce. Nejde tedy v žádném případě o narovnání koryt vodních toků, nebo dokonce budování hrází, jak o tom hovořil pan kolega Liška.

Současná situace naopak nutí správce vodních toků, aby i v případech malých nádrží v neupraveném korytě vodních toků budovali stavby, které se však stávají součástí jejich majetku, a jsou nadále povinni tyto jednoduché záhozy (?) udržovat ve stavu, jak byly postaveny. To v mnoha případech jde proti požadavkům ochrany přírody, aby stavby v korytech vodních toků mimo zastavěná území nebyly zbytečně a nákladně udržovány a aby byl dán prostor přirozenému vývoji koryt vodních toků.

Argumenty, které proto dnes předložil jak pan ministr životního prostředí, tak kolegové ze Strany zelených, jsou absolutním důkazem neznalosti praxe při správě vodních toků. A já bych vás chtěla poprosit, abychom tyto tři body podpořili, protože tím rozhodně ochraně přírody a krajiny neuškodíme. A to, že argumenty nevládních organizací v tomto neberou ohledy, je bohužel faktem. Ale pevně věřím, že mé vysvětlení vám pomůže při vašem rozhodování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Konečné. Další přihlášky do rozpravy nemám, takže se zdá, že rozpravu mohu ukončit.

Je příležitost pro závěrečná slova. Ptám se pana ministra Šebesty, zdali chce vystoupit. Je tomu tak, takže má příležitost k tomu, aby nás oslovil.

 

Ministr zemědělství vlády ČR Jakub Šebesta Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi několik slov k tomuto zákonu o vodách.

Tento zákon projednaly tři výbory Poslanecké sněmovny, kde bylo celkem 72 pozměňovacích návrhů. Již v průběhu více než dvouleté přípravy novely tohoto zákona bylo postupně vypořádáno více než tisíc připomínek, z toho 512 zásadních. Vyústily finálně do 201 novelizačních bodů, které mohou být ještě rozšířeny a upraveny zmíněnými návrhy poslanců z dnešního hlasování Sněmovny. Tento rozsah navržených změn a připomínek odpovídá významu tohoto zákona, neboť se dotýká velkého rozsahu subjektů od veřejné správy přes podnikatelské subjekty a prakticky každého občana. Celkově však mohu konstatovat, že se podařilo rozpory v názorech uspokojivě vyřešit. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP