(10.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Další věc, kterou chci zmínit. Zužujeme důvody, pro které může být zahájeno insolvenční řízení. Jak všichni víte, v zásadě existují dva základný důvody: platební neschopnost a předlužení dlužníka. My chceme v tuto chvíli na přechodnou dobu zrušit předlužení dlužníka jako důvod pro zahájení insolvenčního řízení, protože v rámci případných ekonomických problémů se může stát, že na určitou chvíli se podnik dostane do určitých ekonomických problémů, a není podle mě důvod v okamžiku předlužení hned v těchto dnech dávat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Myslím si, že má zůstat jako důvod pro zahájení insolvenčního řízení samotná platební neschopnost, která poškozuje a ohrožuje věřitele. To si myslím, že má být zachováno.

Velmi se mění podmínky principu oddlužení jako takového. Jak víte, tak nový insolvenční zákon přišel s oddlužením, které je určeno jako novinka, zvláště pro fyzické osoby-nepodnikatele, kdy soud dlužníkovi-fyzické osobě po dohodě s věřiteli stanoví kalendář splátek a částečného odpuštění dluhu, pokud mám zjednodušeně popsat, co toto znamená. My výrazně zvyšujeme možnosti, pravomoci soudu modifikovat splátkový kalendář i během doby, kdy dlužník platí, a to právě proto, že období, které může nastat, může dlužníkovi přinést určité problémy a není důvod jej okamžitě uvrhnout do konkurzu ve chvíli, kdy nastane nějaký výkyv ve splácení splátkového kalendáře.

A takto bych mohl popisovat další věci, ale sami vidíte, že to jsou drobné změny, které však vcelku mohou mít výrazný vliv. Co je důležité a chci ještě zdůraznit zde, je to, že umožňujeme v případě oddlužení velkou změnu, a to tak, že dnes, pokud někdo plní oddlužení, splácí splátkový kalendář, pak automaticky, má-li hypotéku, se prodává nemovitost, kterou je hypotéka zajištěna, a hypotéka se takto umořuje. My toto chceme omezit, a pokud s tím věřitelé budou souhlasit, není automatické, aby při oddlužení byla prodávána nemovitost, která je zastavena v rámci hypotéky, a to z toho důvodu, že nechceme, aby se zde přesytil trh levnými nemovitostmi, kdy prodej nemovitosti bude jak na škodu dlužníkovi, tak na škodu věřiteli. Takže to je také důležitá věc, která by měla nastat.

Jenom zmíním důležité věci, kdy při konkurzu celého koncernu, to znamená souboru podniků, chceme, aby byl zde jeden insolvenční správce a aby se toto řízení koncentrovalo u jednoho soudu. Opět je to snaha zefektivnit a zrychlit konkurzní řízení.

Dámy a pánové, je zde celá řada změn, jako omezení, snížení soudních poplatků právě u insolvence, kdy právě pro vyhlašování moratoria, což je určitá přechodná doba, kdy je podniku dána šance pod dozorem soudu zlepšit svoji situaci, tak chceme snížit tyto soudní poplatky tak, aby se firmy a občané nebáli využívat produktů insolvenčního práva.

Dámy a pánové, já se omlouvám, slyším z hluku v sále, že mé vystoupení není asi tak zajímavé, nicméně jsem považoval za důležité vám zde představit více těchto změn, protože je považuji za velmi důležité.

Moderní insolvenční zákon se v praxi v ČR osvědčil. Máme ho rok účinný. Ukazuje se, že se obrovsky výrazně zkrátila délka insolvenčního řízení. ČR před přijetím tohoto zákona měla nejdelší konkurzní řízení v celé Evropě, trvalo řádově roky. Teď nám insolvenční řízení trvá v průměru čtvrt až půl roku, to znamená obrovsky jsme jej zkrátili. To znamená, společná snaha v minulém volebním období přijmout nový insolvenční zákon se ukázala jako správná. A teď jsme v druhé fázi, kdy přijatý zákon, který přináší jasné plody a pozitiva, chceme ještě doladit a nastavit tak, aby v případné ekonomické krizi byl užitečným průvodcem pro ty, kteří se dostanou do určitých ekonomických problémů, aby jim nabízel řešení, nikoliv automatickou likvidaci. A to je, jak jsem řekl, filozofie návrhu a předpokládám, že takto se nám podaří zákon schválit. Já vás prosím, abyste to takto vnímali, že se jedná o odbornou vydiskutovanou záležitost, nikoliv politickou záležitost, a že tedy tento návrh bude hoden vaší podpory. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane ministře, a prosím pana poslance Sobotku - ale dovolím si současně zrekapitulovat seznam přihlášených. Po panu poslanci Sobotkovi je to pan poslanec Doktor, poté Seďa, Škromach, Grospič, Opálka, Snopek, Čurdová a Tlustý. Vážený pane poslanče Sobotko… (Posl. Sobotka poukazuje na fakt, že ve vládních lavicích není nikdo z ministrů.) Ano, prosím předsedu vlády nebo některého z místopředsedů, aby se v souladu s jednacím řádem, resp. usneseními, kterými Sněmovna upravuje svá vnitřní pravidla, dostavili do jednacího sálu. (Čeká na příchod předsedy vlády. Zanedlouho vchází do sálu.) Ano, pane poslanče Sobotko, předseda vlády je přítomen, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Já děkuji. Skoro jsem si říkal, že bylo úplně zbytečné, vážená paní místopředsedkyně, co jsem tady říkal dnes ráno o tom, že by vláda měla věnovat pozornost jednání Poslanecké sněmovny. Já jsem rád, že alespoň pan premiér za vládu je přítomen projednávání tohoto bodu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych především konstatovat, že Česká strana sociálně demokratická je zklamána z obsahu tzv. národního protikrizového plánu vlády. Plán vlády přichází opravdu s velkým zpožděním a navrhovaná opatření nejsou adekvátní vůči rizikům vážné hospodářské krize, kterým od konce roku 2008 čelí naše ekonomika. Již nyní je zřejmé, že díky pomalé činnosti vlády nebudou jednotlivá opatření realizována natolik včas, aby ještě stihla ovlivnit nějakým zřetelnějším způsobem ekonomický vývoj v letošním roce. Vláda Mirka Topolánka krizi podcenila. Celý podzim 2008 se vláda tvářila, jako by žádná krize České republice nehrozila. Přitom bylo zřejmé, že i v důsledku takzvané vládní reformy veřejných rozpočtů už od jara 2008 naše ekonomika zpomaluje. Koneckonců sama vláda v odůvodnění svých rozpočtových škrtů počítala s jejich negativním dopadem na spotřebu a růst.

Tady bych se rád zastavil a tuto věc bych skutečně rád potrhl. Naše země vstoupila do krize oslabena. Toto oslabení způsobila takzvaná reforma veřejných rozpočtů, kterou Topolánkova vláda prosadila velmi těsnou většinou na konci roku 2007. Opatření, která vláda prosadila, byla zaměřena na snížení sociálních transferů a byla zaměřena na zvýšení nepřímých daní. Nepřímé daně se v roce 2008 zvýšily o více než 40 mld. korun. Snížení sociálních transferů a zvýšení nepřímých daní vlastně podvázalo spotřebu domácností v loňském roce a přispělo k tomu, že už od počátku roku 2008 ekonomika zpomalila. Vláda se tedy nemůže odvolávat jenom na hospodářskou krizi. Vláda není oběť. Vládu lze v nejlepším označit za spolupachatele současné hospodářské situace, ve které se nacházíme. Je to spolupachatel.

Vládě se povedlo kouzlo nechtěného. Na podzim roku 2008 se spojily negativní trendy založené takzvanou reformou veřejných rozpočtů s propadem zahraniční poptávky a počínaje říjnem a listopadem krize propukla naplno. Míru tehdejší vládní pasivity dobře ilustrují říjnové výroky předsedy vlády a jeho ministrů. Řada výroků už tady v uplynulých dnech zazněla. Tyto výroky jsou skutečně neuvěřitelné. Já bych připomenul jenom jeden výrok předsedy vlády Mirka Topolánka a jeden výrok ministra průmyslu a obchodu. Já myslím, že ilustrují pasivitu vlády velmi dokonale.

Mirek Topolánek řekl 13. října loňského roku: "Některé země EU si na finanční krizi jen hrají, dělají v té souvislosti naprosto neskutečná opatření a v unii se tak porušuje vlastní Pakt stability a růstu." Mirek Topolánek v té době také řekl: "Výroky Jiřího Paroubka," rozumějte ve věci krize, "posledních dnů se dají charakterizovat jako šíření poplašné zprávy." Tedy vláda, nebo alespoň její premiér pokládal výroky o hrozbách hospodářské krize v říjnu loňského roku za šíření poplašné zprávy.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP