(14.50 hodin)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Tak je zcela evidentní, že nejvíce ohroženými současnou ekonomickou recesí, pokud už v ní jsme, jsou samozřejmě nízkopříjmové skupiny obyvatel a jsou to právě osoby samostatně výdělečně činné a malé a střední podniky. Velké korporace přece jenom mohou řešit svoji situaci daleko standardněji, i když těžkosti čekají i je a i jim musí být směřována určitá pomoc.

Paradoxně nejméně ohroženými jsou ti lidé, po jejichž ochraně se nejvíc volá, protože ani vláda - já myslím nejenom česká, ale žádná jiná evropská vláda - v rámci řešení protikrizových opatření, v rámci řešení ekonomické recese nebude sahat na sociální výhody, které jsou dnes pro nezaměstnané, pro lidi v nouzi, standardním způsobem v sociálních programech těchto zemí určené.

Musím říct, že ta opatření pro malé a střední podniky jsou velmi rozsáhlá a asi každá vláda by sahala k podobným. Nemyslím si, že je přímo pro ně určen program proexportního financování, nicméně i střední podniky jsou dnes podniky, které dneska vyvážejí, a speciálně pro ně bude důležité umět si sáhnout na zvýšené garance pojišťovacího podniku EGAP a na případné zvýšení úvěrové pomoci od České exportní banky.

Nicméně klíčový program, který je připraven pro tyto podniky, je připravovaná nebo dneska vyhlášená nová výzva programu Záruka. Ještě na konci roku 2008 jsme do obrátkového fondu Českomoravské záruční a rozvojové banky převedli částku jedné miliardy korun předurčenou na záruky k úvěrům poskytovaným komerčními bankami, což samozřejmě posílilo ten program stávajících garancí. Nicméně národní program Záruka je na provozní úvěry, jeho cílem je pomocí zvýhodněných záruk zaručovanému provoznímu úvěru usnadnit zejména realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů. To, co jsme vyhlásili v rámci toho nového, řekl bych, protikrizového plánu, tak se týká samozřejmě posílení programu Záruka, kdy příjem žádostí bude zahájen 9. března, což je za několik týdnů, a proto ta účinnost bude okamžitá. V roce 2009 by z tohoto projektu měla být uvolněna částka do výše 1,8 miliardy korun a v roce 2010 půjde o 2,7 miliardy korun. Samozřejmě že trvám na tom, aby byla zajištěna transparentní realizace veřejné soutěže na tento program jako příležitost pro malé a střední podniky, aby se adaptovaly na stávající ekonomickou situaci.

To, že vlastně jsme schopni tímto projektem umožnit provozní financování malým a středním firmám, díky tomu revolvingovému nebo tollingovému charakteru s velmi konzervativní multiplikací šestinásobku dosáhnout opravdu toho, že bude dostatek peněz na to, abychom byli schopni malým a středním podnikům, které mají zabezpečenou výrobu, které mají zabezpečenou zakázkovou náplň, profinancování jejich provozu. Ten systém je samozřejmě odzkoušen. Jenom pro ty, kteří se tím zabývají, odzkoušen je například v rámci fungování Osinku, kde se tímto způsobem zabezpečovalo fungování nejdřív Vítkovice Steel a postupně i tollingovým způsobem fungování jiných firem.

Strukturální fondy. Tady se nám snad podaří přesměrovat řadu financí z jiných operačních programů a půjde to, protože o tom jednáme, tak abychom pro malé a střední podniky dostali v rámci těch výzev další peníze, které jsou schopny čerpat, a tím pádem jakoby předsunutou spotřebou vyčerpat část těch fondů, které jsou určeny na další roky. Optimisticky - a to já musím říct, že já takový optimista nejsem - doufáme, že situace se vyřeší velmi rychle, protože v opačném případě by nám samozřejmě peníze v rámci toho celkového balíku mohly chybět později.

Chci říct, že do té pomoci pro malé a střední podniky patří celá řada drobnějších nástrojů, ale mimo jiné i zkvalitnění činnosti CzechTradu i CzechInvestu, a to nemluvím o tom, že bychom chtěli nejenom po sloučení kanceláří realizovat ten původně plánovaný projekt sloučení organizací, protože si myslíme, že obě ty organizace řeší vlastně totéž. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, jestli chce položit doplňující otázky. Nechce položit doplňující otázky.

S další interpelací vystoupí pan poslanec David Kafka. Připraví se pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kafka: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, minulý rok jsem se zúčastnil s delegací Západoevropské unie cesty do Ázerbájdžánu a ta cesta byla orientována na palivovou bezpečnost dodávek pro Evropskou unii. Představitelé tamní vlády a parlamentu deklarovali úctu k evropským hodnotám, které berou za své vlastní, a sami se cítí Evropany, protože jsou evropským státem, i když jsou nejvýchodnějším okrajem Evropy. Jako součást těchto trendů jsme opakovaně zaznamenávali snahu tamějších představitelů o těsnější spolupráci Ázerbájdžánu s Evropskou unií. Projevili také velkou vůli dále přispívat a více spolupracovat na vylepšování evropské energetické bezpečnosti například účastí na projektu Nabucco.

Rád bych se vás zeptal, zda vaše nedávná cesta do zemí kaspické oblasti pozitivní trendy, které jsme zde zaznamenali, tedy užší spolupráce se zeměmi EU, potvrdila, a jestliže ano, ve kterých oblastech.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za otázku. Nabucco se stalo trochu zaklínadlem, nebo já bych skoro řekl už fetišem všech těch, kteří hovoří o diverzifikaci dodávek plynu do Evropy. Ten problém je samozřejmě podstatně širší a nedávná plynová krize všechny aspekty toho problému obnažila.

Jakým způsobem vlastně Evropa může zabezpečit na jedné straně diverzifikované bezpečné alternativní dodávky ropy a plynu, jakým způsobem může snížit svou závislost na importu surovin, jakým způsobem řešit vlastně surovinovou základnu takto velkého kontinentu, kde žije v Evropské unii téměř půl miliardy lidí se vzrůstající spotřebou? To neřeší samozřejmě jenom alternativní plynovody, případně ropovody, to neřeší samy o sobě ani alternativní zdroje těchto surovin. To daleko více do budoucna řeší samozřejmě skladba energetického mixu. A tady musím říct, že to nejsou jen obnovitelné zdroje. Je to samozřejmě využívání jaderné energetiky. Já jsem velmi rád, že ten problém se dnes v rámci evropské diskuse odtabuizoval a že se o tom bavíme otevřeně i doma.

Co se týká zemí střední Asie a Ázerbájdžánu jako země Kaspiku, země evropské, tyto všechny tři země, včetně další, jako je Uzbekistán nebo jako je Írán, jako jsou další země regionu, mohou být nejenom tou alternativní cestou, ale i tím alternativním zdrojem. Já samozřejmě tím neříkám nic protiruského, protože i Rusové mají dnes zájem na alternativních cestách. Proto prosazují projekty typu Severní Potok, Jižní Potok neboli North Stream a South Stream. Nicméně my přece jenom bychom měli být trochu obezřetnější, to se nám vždycky vyplatilo a dodávky norského plynu v době krize to potvrdily. Jednostranná závislost na jednom dodavateli má své geopolitické, strategické, ale taky cenové limity a rizika.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP