(14.40 hodin)

Poslanec Karel Šplíchal: Pane předsedo, pane premiére, co se týče té ekonomické kalkulace, tak tomu rozumím. Ale já jsem v tom vyslovil otázku toho, jestli by se ústav neměl zabývat i tou totalitou, které jsem se já věnoval. Já bych vám chtěl říci, že k té mé otázce mě vedl můj osobní zájem, protože já jsem vystudovaný historik, který končil v tom období 1969 diplomovou prací Sokolský odboj 1939-1941 a odešel jsem z fakulty zásluhou tohoto tématu ještě o něco dříve než třeba Václav Benda, který byl můj kolega z ročníku.

A druhá věc je, co se týče toho druhého totalitního režimu, tak můj otec byl 12 let v Jáchymově, dostal 25 let v roce 1950. Takže věřte mi, že skutečně se ptám proto, že mě zajímá, jakou ústav vyvíjí činnost, jaká je kvalita jeho pracovníků a jaké je jeho vedení.

Jinak si vážím vašeho vztahu i k tomu protinacistickému odboji, protože bylo mi ctí, že jsem mohl 17. listopadu minulého roku v ruzyňských kasárnách zpívat českou státní hymnu.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Ano. Je to pravda. Já patřím možná k několika politikům České republiky, kteří pokud se hraje česká hymna, tak ji zpívají. A není to žádné gesto.

Já jsem se snažil číst ty názvy. Ano, máte pravdu, že z hlediska četnosti, teď mluvím o četnosti akcí, nikoli o množství publikační práce, dopadu, se věnuje tento ústav v této chvíli nebo v tom prvním roce fungování více tomu období, které nazýváme někdy třetí odboj, než té oblasti protinacistického odboje, ale není pravda, že by se mu nevěnoval vůbec. A já jsem, teď nechci číst znovu seznam akcí, které se týkají Mnichova, které se týkají akce… Nebo tady, "Jeden ze zapomenutých mužů" Petr Uruba. Já se domnívám… Já nemám přesné informace a nejsem ten, kdo řídí tuto organizaci, což je dobře, proboha.

Myslím si, že pro mě je to podnětem, abych až budu mluvit se zástupci správní rady, která řídí ústav, jim připomněl, že totalitní režimy byly v posledních padesáti nebo šedesáti letech dva a aby se rovnocenně věnovali oběma. A já za ten podnět děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí pan poslanec František Dědič, který byl vylosován na druhém místě. Připraví se pan poslanec Miroslav Jeník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Dědič: Vážený pane premiére, považuji za znepokojivé, že současné celosvětové ekonomické krize je mnohými politiky v Evropě i ve světě využíváno k oprašování návrhů národního protekcionismu či zvýšení regulace trhu. Myslíte si, že k utlumení těchto návrhů může přispět neformální setkání hlav států a vlád evropské sedmadvacítky, které jste svolal na 1. března?

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Ano. Jak říká pan předseda Tluchoř - tvrdá, ale férová otázka. Já jsem zhruba v úterý, mám ten pocit, v Evropském parlamentu přednesl krátký projev, kde jsem hovořil o tom, že všech sedmadvacet zemí Evropské unie má být na jedné lodi, protože má natolik provázanou ekonomiku, že to ani nemůže být jinak. A ptal jsem se: "Jsme opravdu na jedné lodi? Je to pravda? Někteří říkají, že to je jedna loď, ale má různé paluby. První třídy, druhé třídy a další. Někteří říkají, že je to Titanic, loď se potápí a na palubě se pořád tančí klimatické tance. Jiní chtějí hasit požár krize benzinem protekcionismu. Další chtějí mít svou loď - národní loď." To je citace z mého projevu v Bruselu.

Ano. Já se opravdu domnívám, že pokud nebudeme postupovat v těch hlavních zásadách společně, tak si připravujeme kvůli provázanosti ekonomik a kvůli provázanosti dneska už i měnové, protože větší část zemí je dnes součástí eurozóny a my jsme na euro velmi dramaticky vázáni, tak si připravujeme velké problémy z důvodu protekcionismu a národních přístupů, které mohou ohrozit fakticky ten cíl, a to je eliminovat dopady krize nebo recese.

Svolal jsem tu neformální radu - to byl jeden z důvodů, proč jsem ji svolal - abychom mohli vyhodnotit jednotlivé národní protikrizové plány, najít společné znaky a najít případné anomálie, vyhodnocovat implementaci evropského plánu obnovy. Tím druhým důvodem samozřejmě kromě ekonomického aspektu je aspekt sociální. My tady můžeme v národním parlamentu se navzájem obviňovat z toho, že děláme málo nebo to děláme špatně, ale fakticky dopad té současné situace, globální situace, na úroveň sociálních jistot, na zvyšující se nezaměstnanost může být významný, a tady je nutné ty věci koordinovat rovněž.

Samozřejmě se setkáváme s nejrůznějšími výroky, které mají protekcionistický charakter. To není jenom známé americké Buy American, to je celá řada výroků mých kolegů v Evropě. A potřebujeme si ty věci vyříkat. Potřebujeme si říci, že i proklamace, přestože nemohou být realizovány, poškozují společný postup.

A v neposlední řadě je to obava, a proto také se musíme potkat na té neformální radě, že může vzrůstat to, z čeho máme obavu i v České republice, to je nacionalismus, xenofobie, sociálními problémy - tušenými - vyvolané volání po jednoduchých černobílých řešeních. A i toto si podle mě zaslouží evropskou koordinaci.

Chtěl bych říct, že ten rozměr krize není jen ekonomický a sociální, ale je do značné míry i politický. Evropská unie projde velkým testem, testem celého projektu evropské integrace. Už se to ukázalo u plynové krize. Země, které byly bezprostředně poškozeny plynovou krizí, na prvních stránkách novin tento problém řešily. V České republice už to bylo na straně 5, v zemích dále na západ na straně 15. Pokud nebude existovat v těchto otázkách společný postup, evropský integrační projekt dostane velmi silnou ránu. A bude velmi složité po odeznění krize pokračovat v integračním procesu tím tempem, které si některé země v Evropě přejí.

To znamená hledání politické shody, hledání společných postupů, identifikace problematických bodů a identifikace toho, co nás ještě čeká, jako je očištění bank od toxických aktiv a fakticky stimulace motivace bank, aby začaly znovu půjčovat peníze, a to jak firmám, tak domácnostem, to jsou hlavní důvody svolání této neformální rady, nebo spíš neformálního setkání hlav států, které jsem na 1. března svolal do Bruselu. Myslím, že tento signál, který chceme tímto vyslat ještě před březnovou radou, která bude řešit klíčové otázky spojené s energetikou, ekonomickou recesí, s vnějšími vztahy Evropské unie, je nezbytný, a proto jsem po dohodě s Evropskou komisí takto učinil.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane předsedo vlády, a táži se pana poslance, jestli chce položit doplňující otázku. Nechce.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Miroslav Jeník. Připraví se pan poslanec David Kafka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Jeník: Vážený pane premiére, moje interpelace se týká podpory malého a středního podnikání, neboť podniky do pěti zaměstnanců, do pětadvaceti zaměstnanců, jsou velmi důležitou součástí našeho pracovního trhu. Současná recese, následně krize se jich bude velmi silně dotýkat. Proto moje otázky směřují do tří oblastí.

Jaká jsou pro ně připravena řešení v programu Národní ekonomické rady vlády? Další otázka směřuje do oblasti čerpání fondů, peněz z Evropské unie, tak aby si na to tyto podniky a tito podnikatelé mohli tzv. sáhnout. A třetí věc se týká rozšíření spolupráce s Hospodářskou komorou, popřípadě její nové formy v této době. Děkuji za odpověď.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP