(12.00 hodin)

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím jenom krátce uvést pozměňovací návrhy, které jsem vám rozdal na lavice, protože si myslím, že je dobré, aby to zaznělo. Předkládal jsem tyto návrhy již v minulém volebním období.

Jsou to návrhy, které jsem obdržel ze Svazu měst a obcí, a návrhy, které jsem obdržel z Energetického sdružení jižní Moravy. Týkají se za prvé nákladů na připojení k distribuční soustavě, aby tyto náklady nešly k tíži nových odběratelů. To odůvodnění je takové, aby nový odběratel, který zajišťuje dodavateli nárůst odbytu energie a tím nárůst zisku, nebyl zbytečně zatěžován náklady. Připojovací poplatky je nutno hradit i v případech, kdy by společnosti nevznikly v souvislosti s připojením žádné náklady. Z tohoto pohledu je úhrada připojovacích poplatků podmínka, která monopolnímu chování distributorů nebrání, ale toto chování dokonce podporuje. V oblasti dodávek tepla například, kde existuje větší konkurence a existují i dodavatelé schopní dodávat teplo za nižší ceny, se žádné připojovací poplatky neplatí vzhledem k fungování trhu. A ani jsem nezjistil z evropských směrnic, že by některá evropská směrnice obsahovala povinnost odběratelů podílet se na účelně vynaložených nákladech spojených s připojením k distribuční soustavě a se zajištěním požadované dodávky.

K tomu druhému pozměňovacímu návrhu, který se týká zřizování přípojek. Zde se jedná o to, aby některé přípojky byly zřizovány na náklady dodavatelů. Zdůvodnění je takové, že přenesení úhrady nově realizovaných přípojek z distributorů na odběratele se poprvé objevilo už v roce 1994. Neodůvodněnost tohoto principu lze demonstrovat na trhu tepla. Opět. Praxe dokázala, že pokud má dodavatel tepla na trhu konkurenci, která je schopná poskytnout levnější dodávky tepla, nikdy nevyužije možnost podle tohoto zákona přenést náklady na zřízení přípojky na odběratele. U dodavatelů elektrické energie, ale i plynu tento princip nefunguje proto, že tito dodavatelé mají na svoje dodávky monopol.

K tomu třetímu pozměňovacímu návrhu, který se týká přeložek zařízení. Zde byla velká kritika v minulém volebním období ze strany hospodářského výboru. Tento pozměňovací návrh je již nově upraven, aby stavebník, který vyvolá přeložku, nesl pouze náklady nezbytné úpravy dotčeného zařízení přenosové či distribuční soustavy, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Odůvodnění je takové, že pozměňovací návrh se týká přeložek rozvodných zařízení. Ty dle zákona zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Uvedená dílčí změna trasy ve většině případů spočívá v tom, že se staré vedení ve dvou bodech přeruší a nahradí se novým v jiné, převážně delší trase. Výběr materiálu použitého na přeložku, jeho dimenze, kvalitu a cenu, výběr zpracovatele projektu i dodavatele vlastní realizace provádí vlastník překládaného zařízení. Ten, kdo potřebu přeložky vyvolal, pak nemá možnost tyto náklady jakýmkoliv způsobem ovlivnit, ale musí je v plném rozsahu uhradit. Takto realizovaná přeložka ve většině případů znamená podstatné zhodnocení překládané části zařízení a to znamená, že vlastní překládané zařízení se tímto způsobem obohacuje na úkor toho, kdo přeložku vyvolal. Navrhuje se proto využít obdobné úpravy, jaká je v případě zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

Tolik jenom na uvedení těchto tří pozměňovacích návrhů a současně se hlásím také do podrobné rozpravy, kde se přihlásím k těm pozměňovacím návrhům, které jste dostali na lavici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. To bylo ještě v rámci obecné rozpravy. Do ní se hlásí ještě pan poslanec Vojíř, do obecné.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, já jsem ten, který apeloval na to, abychom tuto normu v druhém čtení projednali rozumně a svižně. Většina z vás to vyslyšela a předložila písemně pozměňovací návrhy. Nicméně pan kolega Petr vystoupil s tím, že by rád, abychom tuto normu vrátili hospodářskému výboru k novému projednání. To fakticky znamená v podstatě otevřít celý legislativní proces, byť sice s nějakou mírou zkrácení možná, a projednání této normy možná v březnu a možná v dubnu.

Já chci říci na margo toho, co tady pan kolega Petr řekl, že to jsou všechno - a podtrhuji znova - všechno věci, o kterých se bavíme deset let. Deset let. A řešení se v tom čase některá našla a některá se doposud hledají, protože to není vůbec jednoduchá věc.

Dovolte mi v rychlosti říci, že diskutovat o chráněném zákazníku je zbytečné, když i pan kolega ví, že v roce 2006 ze zákona vyprchal tento pojem. On tam sice je napsán, ale už je vyhaslý. To znamená nyní došlo pouze k tomu, že se ten zákon čistí.

Otázka vstupu na burzu. To je na úplně jinou debatu. To prostě energetický zákon primárně nevyřeší. A pan kolega Petr to samozřejmě velmi dobře ví.

Otázka, jestli z ČEZu vzít - nevzít sedm miliard a rozdělit je potřebným občanům, opět není otázka na energetický zákon. Prostě to není otázka, jestli energetický zákon bude, nebo nebude platit.

CZT ano, velký problém, protože Česká republika má tuto komparativní výhodu. My máme asi 25 % dodávek tepla z CZT. Já jsem velkým podporovatelem toho, aby na začátku toho zdroje vždycky byla kogenerační výroba, a také řekl můj ctěný kolega a já to podtrhuji a byl jsem to i já, kdo tlačil na to, aby nové technologie, buď úplně nové, anebo obnovené, byly podporovány. A to v zákoně je.

Co se týče energetické politiky, opět ten zákon na to nemůže nijak reagovat. Přece pan kolega Petr ví, že energetická politika, kterou dokonce, myslím, předkládal ještě pan kolega Urban, nebo dokonce i ještě dříve pan kolega Grégr, prostě platí. Dokud nebude změněná, tak platí. Nehrajme si na to, že neplatí. Platí. A až bude změněná, tak bude platit nová. A vy dobře víte, a všichni to víme, že těch změn bude velmi málo v podstatě, protože spíše reagujeme na to, co jsou vynucené změny, protože jinak energetickou politiku máme dlouhodobě nastavenou poměrně rozumně.

Co se týče preference kogenerací, já jsem řekl, že je preferujeme, ale tento zákon to opět nevyřeší. To řeší jiný zákon a pan kolega Petr to dobře ví.

Vysoká cena díky klimaticko-energetickým balíčkům. I on dobře ví, že mně se vůbec nelíbí, ale prostě já přiznám, že jsem svůj boj s Evropou v této věci dílče už prohrál a budu se snažit, aby dopady byly minimální, ale tento zákon to opět nevyřeší.

A co se týče toho, co chceme udělat s teplárenstvím - no, teplárenství je veliký problém. To víme. Dochází k tomu, že rostou ceny teplárenství už dlouhodobě, přesto je tam takzvaně věcně usměrňovaná cena. Nic jiného, nic lepšího v této věci nevymyslíme. Deset let se o tom bavíme, jestli něco jde vymyslet. A jediná konkurence je teplárenství, které funguje na bázi hnědého, případně černého uhlí, ale toho je minimálně, a versus zemní plyn. Prostě tato debata tady je korektní, ale je to opět v jiném zákoně. A pan kolega Petr to také ví.

Takže já bych poprosil o to, opravdu zvažte, jestli chcete vrátit do hospodářského výboru tuto normu, protože jsem zde provedl důkaz toho, že nic z toho, co pan kolega Petr chce - a je to legitimní, to, co chce - není obsahem tohoto zákona. Buď je to obsahem jiných zákonů, anebo je to otázka koncepční. Ale to prostě tento zákon nepředjímá.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo ještě do obecné rozpravy. A ještě se do obecné rozpravy hlásí Břetislav Petr. Takže stále probíhá obecná rozprava.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP