(16.40 hodin)

Poslanec Petr Červenka: Děkuji. Pane ministře, velice mistrně jste využil svoji odbornost, ale určitě v tom závěru jste ten podtext, který v té otázce byl, nastínil. Chtěl jsem se vás tedy zeptat jako i místopředsedy vlády, jak energetická koncepce doopravdy po tom roce 2015 bude vypadat, protože kolega Klas, když vystoupil ve Sněmovně, tak upozornil na problémy, které zde mohou vznikat. A tím, jak jste mi nastínil, jste mě tak úplně neuspokojil, jestli budeme využívat vlastní suroviny, nebo jestli ty suroviny budeme dovážet, protože přece jenom ten výpadek po roce 2015 bude, a proto jsem chtěl vědět od vás, jestli bude zpracována nová energetická koncepce, protože tak jak jste nastínil, po roce 2015 to už bude pozdě. Zda dojde k strategickému rozhodnutí, jakým směrem se budeme ubírat.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak ještě jednou pan ministr Bursík.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vy tady, pane poslanče, jaksi pracujete s postulátem, že v roce 2015 tady bude nedostatek elektřiny, předpokládám. Nemluvíte o energii, mluvíte o elektřině. A otázka zní, o co tento svůj postulát opíráte. My jsme zemí, která je druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě, soutěžíme o to čelné místo s Francií, máme přebytek instalovaného výkonu a z pohledu resortu, který toho času řídím, se na to díváme kriticky, protože my vyvážíme životní prostředí po drátech. Ta výroba kilowatthodiny elektřiny má své dopady na životní prostředí. Ale zároveň jsem také realista a vím, že je tady evropský liberalizovaný trh a že není možné nějakými ochranářskými opatřeními regulovat export import elektřiny. Tahle bilance se v budoucnu změní, protože se tady sníží celkový instalovaný výkon v hnědouhelných elektrárnách, ale zároveň dojde k jejich modernizaci, a tudíž se zvýší jejich účinnost a to je to téma, které jsem trochu rozebral v té první části své odpovědi.

Já si myslím, že to, co je teď v odpovědnosti vlády, je skutečně změnit naši ekonomiku postupně tím směrem, aby byla daleko úspornější, ergo šetrnější k životnímu prostředí. My skutečně plýtváme elektřinou, spotřebováváme - jak průmyslová výroba, tak v domácnostech, tak v budovách spotřebováváme zbytečně mnoho elektřiny, a jak známo, na té nákladové křivce nejlevnější elektřina je elektřina, která není vůbec vyrobená, která se nespotřebuje. To jsou nejvýhodnější investice do úspor na nákladové křivce. Tohle je oblast, do které my se teď zaměřujeme, kam dáváme peníze z těch GISů (?), kam dáváme peníze z operačního programu Životní prostředí, a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Důležité je, že kromě jaderné energetiky, kde to plánovací období trvá nějakých v průměru 14 roků od momentu, kdy se rozhodne společnost investovat (upozornění na čas), až po uvedení do provozu, tak u jiných zdrojů je to flexibilní. U plynové elektrárny je to otázka roků, u malých decentralizovaných zdrojů energie na bázi obnovitelných zdrojů je to otázka ještě kratší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pane ministře, vy se ještě dostanete ke slovu dneska na tohle téma, takže tuhle interpelaci ukončíme a můžeme pokročit k další. To je zrovna interpelace Břetislava Petra, který tu nemá přítomného ministra Římana, ale chce přesto interpelovat. Takže prosím, pane poslanče, máte své dvě minuty.

 

Poslanec Břetislav Petr: Pane místopředsedo, musím interpelovat, když jsem vyslechl slova, která tady prohlásil pan místopředseda vlády Bursík. Vážený pane ministře -

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Počkejte, pane poslanče, ale vy můžete interpelovat toho ministra, kterého tady máte.

 

Poslanec Břetislav Petr: Já budu interpelovat toho ministra, který tu není, to je pan ministr Říman, abych se dostal k meritu věci.

Prognóza cen elektrické energie na rok 2009 byla tak neutěšená, že vzbudila výrazný odpor všech zákazníků, který vyústil v prohlášení předsedy Hospodářské komory, že ceny elektrické energie jsou nehorázné, a vycházím z toho, co bylo v tisku, a sprosté a neumožňují těm, kteří potřebují ke své činnosti elektrickou energii, aby se mohli bránit. Já si myslím, že to jsou výrazná slova a je třeba na ně nějakým způsobem reagovat.

Cena elektrické energie se skládá z celé řady komponent, kde šest těchto komponent je regulováno. Máme dvě daně z elektrické energie a kromě toho je tady tzv. silová energie, která je stanovována na základě tržních mechanismů. Je třeba říci, že dokud jsme neměli pražskou energetickou burzu, tak z toho koláče ceny činila silová energie pouze 35 %. Dnes, po dvou a půl letech činnosti pražské energetické burzy, už se blíží tento podíl na úroveň 50 %. Pokud tedy chceme nějakým způsobem reagovat na cenu elektrické energie, tak především musíme reagovat na tu, která je stanovovaná na jakékoliv burze.

Otázka dnes zní. Předtím než byla burza, jsme obchodovali stejné množství energie na úrovni zhruba 70 terrawatthodin a zisk ČEZ v této oblasti byl 28 miliard korun za rok. V roce 2007 vznikla energetická burza a v témže roce dosáhl zisk ČEZ 42,8 miliardy korun - a pochopitelně ten jeho zisk zaplatil kdo? Konečný anebo chráněný zákazník. (Poslanec je upozorňován předsedajícím na čas.)

Pražská energetická burza, jak bylo na konferenci v Ostravě řečeno, nesplňuje očekávání z několika důvodů. Obchoduje v malém množství, je tam malé množství hráčů.

Takže na závěr, jelikož se mi krátí čas. Pane ministře, měli bychom i nadále obchodovat naši elektřinu přes pražskou energetickou burzu, nebo přistoupit k tomu, co bylo před jejím vznikem? Já si myslím, že elektrickou energii vyrábíme z českého uhlí, v českých elektrárnách, ničíme si své životní prostředí, a když přijde tato elektřina na pražskou energetickou burzu, pak jako mávnutím kouzelného proutku je za evropské ceny a musí si ji koupit lidé, kteří pracují za české mzdy. Já si myslím, že nad tímto problémem je třeba se zamyslet, a chtěl bych, abyste mně rozebral činnost pražské energetické burzy. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dotaz na pana ministra Římana byl podán. Děkuji.

Další interpelace je interpelace pana poslance Jana Látky - dívám se, je tady pan poslanec Látka - opět na pana ministra Martina Bursíka. A už to nebudou lýkožrouti. Prosím.

 

Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nevím, jestli to budu moct úplně splnit.

Vážený pane ministře, před chvílí jste hovořil o dialogu s obcemi. Jako dlouholetý komunální politik a dnes místopředseda výboru pro životní prostředí jsem značně znepokojen současnou situací na Šumavě. Mám-li na svých setkáních s občany odpovídat na otázky, zda už konečně někdo zasáhne a zastaví svévolné rozhodování ministra životního prostředí Bursíka o osudu Šumavy a zdejších obyvatel, je mi smutno. Odpověděl jsem, že snad ten premiér Topolánek, ten má teď asi jiné starosti. Nicméně již několik let jednají zástupci zdejších obcí s vedením Národního parku Šumava a s představiteli Ministerstva životního prostředí o dalším směřování a rozvoji regionu. Výsledkem je však čím dál tím větší nespokojenost obcí a napětí ve vzájemných vztazích, neboť park si v tomto území počíná jako protektor a neomezený vládce. Bez souhlasu úředníků parku nelze pořídit ani upravit územní plán. Jejich rozhodování brzdí další rozvoj regionu a podílí se i na zvyšující se nezaměstnanosti. Původní způsob obživy většiny místních obyvatel, práce v lese a při zpracování dřeva, skončil založením parku.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP