(18.10 hodin)

Poslankyně Hana Orgoníková: Takže ještě jednou. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, návrh zákona o Policii České republiky jsme projednali z vlastní iniciativy v petičním výboru. Zároveň jsme projednávali i takzvaný změnový zákon.

Domnívám se, že potom bude k oběma tiskům rozprava - společná? (Obrací se ke stolku předkladatele a zpravodaje.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nemám tady žádnou žádost o společnou rozpravu.

 

Poslankyně Hana Orgoníková: Já se domnívám, že by měla být společná rozprava k oběma tiskům obecná minimálně. (Šum v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Paní poslankyně, my se již právě nyní ocitáme v obecné rozpravě k tomu prvnímu tisku.

 

Poslankyně Hana Orgoníková: Dobře, ano. Takže projednání v petičním výboru předcházelo projednání v podvýboru pro lidská práva. Bylo to dne 24. dubna letošního roku za účasti jednak zástupců Ministerstva vnitra a zástupců nevládních organizací, zejména Ligy lidských práv, Poradny pro občanství, Tolerance a obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost. Zástupci nevládních organizací podali pozměňovací návrhy, které byly rozeslány všem členům podvýboru pro lidská práva, všem členům petičního výboru a zástupcům Ministerstva vnitra. K zákonu o policii se vyjádřil také veřejný ochránce práv. Podané pozměňovací návrhy byly pak projednány v petičním výboru.

Já bych se chtěla vyjádřit k návrhu zákona o policii. Poněvadž byl vrácen do druhého čtení, tak bych chtěla říci, že obsahuje některé dobré změny, o kterých se delší dobu hovořilo. Tyto dobré změny jsou v oblasti vztahu k občanům, aktivit policie a částečně v debyrokratizaci. Bohužel ve značné míře návrh obsahuje i množství změn špatných. - Já bych byla ráda, kdyby mě pan ministr poslouchal. (Krátká odmlka.)

Velká část z nich spadá do problematiky velkého bratra, expanze policejních pravomocí, kde problémem je rozsah pravomocí, formulace pravomocí často přesahující potřebný účel, absence či nedostatek kontroly a zabezpečení výkonu těchto citlivých činností. Návrh by se tedy dal stručně charakterizovat asi tak, a na tom jsme se shodli všichni, kdo se jím zabývali v oblasti lidských práv, že policie smí všechno a na oplátku jen slibuje, že se bude chovat slušně.

Já se domnívám, že v podrobné rozpravě upravíme tento návrh zákona.

Dále návrh zasahuje do oblasti svobody informací a de facto znamená "policie nemusí nikomu nic říkat". Proto bych byla ráda, kdybychom se skutečně zabývali v podrobné rozpravě pozměňovacími návrhy k oběma zákonům velice odpovědně, poněvadž vychází z řady mezinárodních úmluv o lidských právech.

Tolik ode mne stručná zpráva v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Dále se do obecné rozpravy hlásila paní poslankyně Kateřina Jacques. Máte slovo, paní kolegyně.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás v obecné rozpravě seznámila s obsahovou náplní pozměňovacích návrhů, které vám byly rozdány do lavic a které potom uvedu ještě v rámci podrobné rozpravy. Změny, které navrhuji, jsou již velice zredukovány sadou pozměňovacích návrhů, které považuji za klíčové, které vycházejí z dlouhodobé debaty a koordinace diskuse nad tímto tématem s předkladatelem. Já věřím, že budeme schopni ještě v rámci toho posledního týdne, který zbývá do třetího čtení, nalézt shodu, tak aby zákon mohl být úspěšně ve třetím čtení schválen.

K tématu exekutorů. Vládní návrh omezuje povinnost asistence policie u exekucí s tím, že exekutoři mají prostředky, jak si účelnou ochranu zajistit sami, a to tím, že najmou soukromé bezpečnostní agentury, respektive bude jim policejní asistence poskytnuta při splnění omezených podmínek stanovených v návrhu. Ministerstvo vnitra navrhuje tuto úpravu z důvodu takzvaného odbřemenění policie. Je to princip, s kterým naprosto souhlasím, a například v případě dozoru na fotbalových utkáních, to je ten velice medializovaný případ, s tím naprosto souhlasím. Ale případy výkonu exekucí vykazují určité odlišnosti a tam si myslím, že bychom měli být opatrnější a obezřetnější. Dle poznatků z praxe totiž asistence policie u exekucí exekutory není zneužívána. K najímání soukromých agentur dochází již nyní, avšak přijetím návrhu by k nim muselo dojít vždy, a teprve až kdyby se takto exekuci nepodařilo provést, mohl by exekutor požádat policejní orgán o poskytnutí součinnosti.

V důvodové zprávě předkládaného návrhu je uvedeno, že Policie České republiky za první pololetí roku 2006 eviduje 2433 žádostí o asistenci policie při soudních exekucích. Exekucí bylo ovšem za první pololetí roku 2006 nařízeno celkem 164 331, a lze se tedy domnívat, že se soudní exekutoři obracejí na Policii České republiky pouze v těch případech, kdy skutečně dospějí k závěru, že by při výkonu mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví a nemohli by tak výkon provést. Tento závěr byl učiněn například z dosavadního jednání povinného řízení.

Vzhledem k tomu, že exekutor je státem pověřen výkonem exekutorského úřadu a v rámci provádění exekuce se úkony soudního exekutora považují za úkony soudu, měl by být bezpečný výkon exekuční činnosti garantován rovněž bezpečnostním sborem státu, tedy Policií České republiky, a to ve všech případech, kdy je to vzhledem k charakteru exekuční činnosti potřeba, čili všude tam, kde jsou obavy, že by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti občanů nebo jejich životů. Asistence policie při výkonu rozhodnutí je v neposlední řadě i jednou ze záruk dodržování zákona a práv občanů v případě exekucí, neboť dle zpráv nevládních lidskoprávních organizací je vytýkáno exekucím vedeným soukromými exekutory, že většinu exekucí v terénu fakticky provádějí vykonavatelé bez potřebných kvalifikačních předpokladů, které příslušníci bezpečnostních sborů nepochybně mají.

Dalším tématem, o kterém bych se chtěla zmínit, je používání elektrických paralyzérů a takzvaných taserů. V poslední době se o něm diskutuje jako o velmi kontroverzním z hlediska ochrany zdraví a života osob. Opět organizace na podporu lidských práv upozorňují na řadu případů úmrtí při použití vrhacích předmětů s elektrickými výboji, jsou to tedy příklady ze zahraničí. A používání těchto prostředků může ohrozit život a zdraví u osob s řadou nemocí a osob pod vlivem návykových látek nebo psychotropních látek.

Policie má k dispozici celou řadu dalších donucovacích či zneschopňujících prostředků, které takové riziko nepředstavují, ale zároveň mají k dispozici také zbraně střelné, kde je riziko podstatně vyšší, a proto je třeba ještě i tuto okolnost zvážit. V případě, že budou příslušníci policie oprávněni takový prostředek použít, je kromě řádného vyškolení - a to předpokládám, pane ministře, že je samozřejmostí - i zdůraznění subsidiarity a výjimečnosti jeho užívání právě s ohledem na nebezpečí pro zdraví občanů, čili laicky řečeno, aby byly používány všude tam, kde by za současného stavu byla již použita střelná zbraň. Vnímám to tedy jako určitý mezistupeň k tomuto extrémnímu donucovacímu prostředku.

Použití pout a samotná policejní asistence jsou v zásadě dostatečné pro bezpečné předvedení. Další prostředek, to je zamezení prostorové orientace, může být použit pouze ve výjimečných případech, například u organizovaného zločinu, při odůvodněné obavě z útěku a tak dále. Evropský soud pro lidská práva považuje omezení prostorové orientace za jistých okolností za nelidské zacházení, zakázané bezpodmínečně listinou i mezinárodními závazky.

Teď několik slov k pořizování záznamů. Je to téma, které jsme probírali již na bezpečnostním výboru, a není tedy minimálně pro členy a členky tohoto výboru nové.

Plošné pořizování záznamu osob a jejich pohybu dříve, než jsou identifikovány konkrétní příznaky porušení práva, je v některých zemích zcela zakázáno. Při pracovní návštěvě komise Senátu pro ochranu soukromí ve Spolkové republice Německo - tato návštěva se uskutečnila v listopadu loňského roku - informoval zástupce spolkového pověřence pro ochranu dat, že ve Spolkové republice Německo je takový postup nepřípustný a policie smí například měřit rychlost jen pomocí takových technik, které cíleně identifikují přestupce a nezpracovávají informace o všech ostatních občanech. Čili připouští se v zásadě jen laserové či obdobné měření. Na jednání komise též informoval předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů pan Igor Němec, že i v Rakousku došlo k obdobnému soudnímu rozhodnutí.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP