(11.50 hodin)
(pokračuje Wolf)

Pokud bude schválen v navržené podobě, s návrhem zelených karet, bude to znamenat větší uvolnění českého trhu pro příliv pracovníků ze zahraničí do České republiky. Odhaduje se, že se bude jednat o stovky tisíc cizinců. Je třeba se ptát, zda to potřebujeme a hlavně, a to si myslím, zda jsme schopni to zvládnout.

Ze zkušeností jiných zemí víme, že tito hosté, pracovníci, gastarbajtři, se ve většině případů nebudou vracet domů, ale budou zde zakládat rodiny a snažit se usadit se. Zkušenosti z evropských zemí, jako je Německo nebo Francie, které tento proces zažily, nejsou jenom pozitivní. Dnes zvláště Francie s tím má velké problémy. Na jedné straně nepochybný přínos pro národní hospodářství v podobě nových pracovních sil, na druhé straně velké problémy s integrací těchto cizinců do společnosti. Na jedné straně demografická situace České republiky je v posledních 15 letech charakterizována postupným snižováním počtu obyvatel v důsledku klesající porodnosti. Na druhé straně dá se říci dost naivní představa, že jenom řízená imigrace vyřeší tento problém. Migrace může myslím jen částečně přispět k řešení populačního úbytku.

Co tedy chci říci? V předloženém návrhu mi chybí opatření nebo nějaká část opatření na integraci cizinců do české společnosti.

Dámy a pánové, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Wolfovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Mazuchová. Připraví se pan poslanec Škromach.

 

Poslankyně Lenka Mazuchová: Kolegyně a kolegové, dovolím si zastavit se dle mého názoru u nejmarkantnějších věcí, které dopadnou na občany naší republiky, bude-li schválen zákon o zaměstnanosti. Takže například ohledně změn v aktivní politice zaměstnanosti, tedy zrušení překlenovacího příspěvku a příspěvku na dopravu zaměstnanců, mě naprosto zaráží argumentace z důvodové zprávy, která zdůrazňuje a zdůvodňuje zrušení těchto nástrojů z toho důvodu, že jsou málo využívány. V situaci, kdy se celkově zhoršují podmínky dopravní obslužnosti zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, může příspěvek na dopravu hrát významnou roli při podpoře v nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je u nás ve srovnání s jinými státy Evropské unie zatím pouze v plenkách a cestou k jejímu zkvalitnění by rozhodně nemělo být rušení opatření, která jsou zatím málo využívána, ovšem do budoucna mají velký potenciální přínos.

Zkušenosti vyspělých evropských zemí ukazují, jak velkou výhodou pro ekonomiku a společnost mohou aktivní politiky zaměstnanosti být. Jejich implementací můžeme skutečně docílit vyšší celkové zaměstnanosti.

Další problém spatřuji ve snaze vyjmout z okruhu uchazečů o zaměstnání, kterým je poskytována zvýšená péče, osoby od 25 let. Vládní návrh zákona ve své důvodové zprávě navrhuje nadále snížit tuto hranici na 20 let s tím, že bude chránit absolventy středních škol dva roky po absolvování. S tím však nelze souhlasit, neboť v současné době již mnoho mladých lidí z důvodu odkladu nástupu do první třídy a z důvodu zavedení povinné devítileté školní docházky ukončuje své studium ve 20 letech. Těmto absolventům, byť jsou stejně tak nezkušení jako jejich vrstevníci, kteří absolvovali v 18 letech, by tak byla ochrana úplně znemožněna. Úspěšný start mladých lidí na pracovní trh je naprosto klíčovým pro jejich budoucí profesní uplatnění a začlenění do společnosti.

Dovolím si odbočit. Doufám, že poslouchají hosté na galerii. Právě v tomto období se u mladých lidí vytvářejí tolik nutné pracovní návyky.

Z oblasti agenturního zaměstnávání by se nad rámec navrhovaných úprav dle mého názoru měl rozšířit výčet situací, kdy bude Ministerstvo práce a sociálních věcí oprávněno odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturám. Legislativně by se měly konkretizovat povinnosti agentur práce při zprostředkování zaměstnání a způsob sankcí a kontrol by měl být daleko víc propracován.

Co se týká dalších změn, považuji omezení zápočtu doby zaměstnanosti před 55. rokem jako náhradní doby pro důchodové účely z dosavadních tří let na dobu jednoho roku za diskriminační opatření, které by ve svém důsledku mohlo vést k tomu, že by zaměstnanec nemusel splnit při současném navrhovaném prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok pro starobní důchod na 35 let. Nesplnil by tedy podmínku minimální doby pojištění.

Za nejdůležitější část vládního návrhu však považuji institut takzvaných zelených karet. Asi tomu tak bude - bude to jeden z nejkontroverznějších bodů celého návrhu, protože i mí dva předřečníci na toto téma již mluvili. Zelené karty jsou kombinací povolení k pobytu s pracovním povolením. Pokud bude zákon platit, tak o českou zelenou kartu budou moci požádat občané prakticky většiny členských zemí OSN.

Hlavním smyslem zavedení zelených karet je údajně snaha obsadit skoro 150 tisíc volných míst, která požaduje český průmysl. Na druhé straně však Česká republika stále eviduje přes 330 tisíc osob bez práce. Samotným smyslem této úpravy je odstranění administrativních překážek bránících v přístupu cizinců na trh práce v profesích, které nejsou v době 30 dnů od nahlášení volného pracovního místa úřadu práce obsazeny českým občanem nebo občanem jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky. Samozřejmě toto je záslužná snaha, avšak dnešní praxe naznačuje, že zaměstnavatelé nemají zájem o cizince proto, že by nebyl dostatek domácí pracovní síly, ale proto, že chtějí ušetřit. Často se stává na úřadech práce, že na místo kopáče se žádá kromě obyčejné odbornosti také znalost ruštiny. Mohla bych doložit z praxe z jednoho úřadu práce. Jinými slovy, dopředu se dávají takové požadavky, aby je český občan nemohl splnit. Profit z toho má potom zaměstnavatel a zprostředkující agentury. Na pracovním trhu pak dochází k mzdovému dumpingu, což ohrožuje zájmy zaměstnanců. Pro sociální demokracii je takový postup zcela nepřijatelný.

Návrh zákona je velmi benevolentní i v tom, že od cizince se nevyžaduje lékařské osvědčení. Hrozí tedy přímé nebezpečí pro českou populaci od dosud neznámých chorob.

Největší slabinou zákona je však, že neřeší, co se stane, až vyprší platnost zelených karet. Pan ministr Nečas říká - a teď si dovolím ho citovat: Pokud tu získají trvalý pobyt, bude maximální snaha vytvořit pro ně integrační programy. Naším základním strategickým přístupem musí být integrace cizinců do majoritní společnosti. Nechceme žádná uzavření ghetta, žádné uzavřené komunity s vlastním paralelním systémem hodnot, rodinného práva apod. Konec citace.

Jsou to samozřejmě hezká slova. Realita například sousedního Německa je však zcela jiná. Přitom Německo má nepoměrně více prostředků pro integraci, která se však nedaří. Dnes v České republice žijí skoro 4 procenta cizinců, je to téměř 400 tisíc lidí. Pokud se prosadí zelené karty, tento počet se samozřejmě zvýší. Česká populace a její sociální systém však na toto není vůbec připraven. Pokud se navíc snažíme zavádět restriktivní opatření, která mají nezaměstnané motivovat přijmout jakoukoliv práci pod velmi silnou finanční sankcí, jak bude Ministerstvo práce a sociálních věcí řešit zaměstnání převážně starších ročníků v konkurenci s mladou a levnou pracovní silou ze zahraničí, jak lze předpokládat, hlavně z Blízkého východu! Jediným výsledkem těchto kroků bude nárůst fenoménu takzvaně pracujících chudých, zaměstnaných lidí, kteří budou žít pod hranicí chudoby.

Já sama podporuji přítok potřebné pracovní síly, co se týká kvalifikovaných pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Nemohu však souhlasit s uvolněním přílivu nekvalifikovaných pracovních sil v návrhu označených jako ostatní pracovníci typu C, kteří po odpracování dvou až tří let v České republice nebudou mít nárok na prodloužení zelené karty.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP