(18.40 hodin)
(pokračuje Severa)

To znamená to, co bylo dříve řekl bych nešťastné, salámová metoda řešení zákona 361, některé úpravy, které měly policii pomoci, naopak ji určitým způsobem zbrzdily, determinovaly vývoj, tak teď systémově musím souhlasit s tím, že to je správný proces, správná cesta. V každém případě vítám, že je tady koncepční materiál, který - a to nesouhlasím s kolegy - zahrnuje samozřejmě spoustu zákonů, do kterých se promítá celá reforma, ale je to nezbytné. Pokud si pamatuji dobře, v době reformy v ozbrojených silách České republiky armáda překládala tuším balík sedmi zákonů, a byl to celý balík, který se také projednával dva roky, nežli přišel na pořad jednání Sněmovny.

Já se tady zastavím u některých obecných východisek, co by měla reforma zabezpečit. Budu spíše mluvit kriticky, v jakém stavu dneska policie je nebo v jakém stavu ji vidíme a co bychom měli zabezpečit pro to, aby se ten stav změnil.

Pokud platí teze, že mnoho slušných policistů tvoří součást špatného systému, nezbývá, nežli tento systém změnit, protože jakákoliv jednoduchá úprava jednotlivých míst nezabezpečí zlepšení celé práce policie, ale bude to pouze o tom, že uděláme marginální změny. Nyní máme policii, která sice prodělala nikoliv nevýznamnou personální obměnu, co se však doposud nepodařilo, je systém policejní práce. A to, co už tady zaznělo - je samozřejmě potřeba změnit její myšlení. To souvisí s tou motivací, o které tady hovořil i pan ministr.

Domnívám se, že vztah mezi společností a policií musí být založen také na důvěře a spolupráci, nikoliv na strachu a aplikaci policejní síly za každou cenu, to už jsme také v minulých vystoupeních slyšeli, a domnívám se, že to platí dvojnásob při práci policistů v terénu, kteří samozřejmě jsou tady v pozici, kdy musí být službou pro klienty, to znamená pro občany, a nikoliv nějakou silou, ze které jsou obavy. Rovněž tak je znepokojující stav nerovného přístupu policistů k lidem různého společenského postavení, občasná politická angažovanost a tolerance k postihu přestupků, či dokonce trestných činů samotných policistů. Výjimkou nejsou rovněž ani různé nevyvážené, neefektivní a megalomanské policejní akce vyvolané politickou poptávkou, svědčící o nízkém sebevědomí policie a nevyjasněnosti své role ve společnosti.

Teze druhá. Společnost současné policii bohužel nevěří. Tady bych chtěl říci dvě čísla. Jestliže, pro srovnání, ve Spolkové republice Německo vykazuje důvěru tamní policii zhruba 90 až 93 % občanů, u nás podle současných výzkumů je to zhruba polovina obyvatel, a to ještě necelá. Příčinou je podle našeho názoru zejména častá viditelná neochota policie, přesvědčení občanů, že ani nemá smysl trestné činy oznamovat, a to vše v kontrastu s policií zbytečně trestající v bagatelních případech, kde jsou na místě preventivní či výchovné zásahy.

Tady je potřeba také říci, že pokud nepřijmeme zásadní a dlouhodobou reformu policie založenou na spolupráci s územními samosprávami a ostatním občanským sektorem, tak nedojde k pozitivní změně ani ve vnímání občanů, a to si myslím, že není potřeba nějakým způsobem více okomentovávat.

Teze třetí. Policie neplní svoji roli. Tady je potřeba říci, že míra bezpečí a dodržování pravidel slušného chování je jedním z hlavních měřítek kvality života současné společnosti. V rámci zajišťování bezpečného společenského prostředí vycházíme z přesvědčení, že pro udržení zákona není ze strany potenciálního pachatele ani tak důležitá tvrdost trestu, jako spíše jeho neodvratnost. Dodržování pravidel a neodvratnost trestu však nezajistí žádný zákon. Pouze kvalitní a profesionální policie, která nezneužívá svých pravomocí a záleží jí na posilování důvěry slušných občanů. Tady bych připomněl, jakým způsobem se s touto záležitostí vypořádalo město New York v době, kdy kriminalita tam byla dvakrát vyšší než v Praze, kdy zejména motivací občanů, aby sama veřejnost si všímala trestné činnosti, se dosáhlo toho, že najednou byla větší poptávka po tom, aby byl zákon dodržován. A přestože se nezvýšil počet policistů ani o jednoho člověka, tak najednou se začínala kriminalita snižovat.

Teze pátá. Policie málo řeší potřeby konkrétních lidí či konkrétní lokality. Tady bych pouze zmínil, že v zásadním rámci reformy musí být v první řadě posílena role územních samospráv. Na tom je celkem shoda. Kraje a obce jakožto územní společenství občanů musejí mít právo ovlivnit bezpečnostní prostředí na svém území. Domnívám se, že osvícený ředitel okresní či krajské správy policie sám vyhledává spolupráci se samosprávou, dochází případně na zasedání městské, obecní rady a ptá se, co cítí občané jako problém, aby si sám nepředepisoval nějakou činnost jen proto, aby vykázal čárky, ale aby řešil problémy občanů. To je jediná cesta, jak se dostat z té řekl bych ne úplně ideální pozice neoblíbenosti u veřejnosti.

Mohl bych tady pokračovat v jednotlivých krocích, které je potřeba ke zlepšení policie. Já tady vypíchnu jenom několik málo bodů, na kterých je částečně shoda. U některých je to ještě k jednání.

Myslím si, že shoda je na reorganizaci policie podle 14 krajských samospráv. To je potřeba uvítat. Je to systémové. Dokonce bych si dokázal představit, že bychom posílili i pozici policejního prezidenta tím, že bychom se shodli na odlišném způsobu jmenování. Je potřeba si vyjasnit působnost celostátních elitních útvarů. Viděl bych jako vhodné a přínosné, aby útvar zvláštních činností, to znamená odposlechy byly přímo podřízeny policejnímu prezidentovi. A to je na diskusi. Dokonce si myslím, že je potřeba diskutovat velmi silně o tom, co už tady bylo přislíbeno, to je vyčlenění inspekce. Já se hlásím k tomu, že bych považoval za nešťastné, kdybychom tento problém odsunovali, a vnímám velmi silně slib pana ministra, že nebude tento problém nějakým způsobem odsunován a že bude řešen hned, jak to bude možné, aby byl předložen návrh, jak s Inspekcí ministra vnitra naložit, aby byla umístěna způsobem, který bude vyhovující.

Nebudu tady dále citovat některé návrhy, které budou určitě diskutovány v rámci projednávání ve výboru pro bezpečnost. V každém případě podpoříme projednávání celé reformy policie tak, aby mohla být zařazena na jednání výboru pro bezpečnost, a věřím, že společným úsilím se dopracujeme k takové formě nového zákona, který bude ku prospěchu jak policii, tak samozřejmě občanům této země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Mám tady ještě dva přihlášené - Zdeňka Jičínského a Františka Bublana. Takže prosím Zdeňka Jičínského, aby se jako předposlední ujal slova. Pak to bude ještě František Bublan.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že na této předloze můžeme jasně vidět jev, který je příznačný pro fungování parlamentní demokracie. Totiž že strana, když je v opozici, velmi razantně kritizuje určité věci, které pak jako vládní strana dělá. To je řekl bych normální, pokud to má určitou míru, ale tady se mi zdá, že ta míra byla překročena.

Podívejte se, svého času, já už jsem o tom hovořil v jiných souvislostech, jsem upozorňoval na to, že když se projednával návrh na zřízení krajské samosprávy, ODS byla proti, a to zejména tehdejší její předseda, kde on sám upozorňoval na nebezpečí federalizace státu.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP