(14.10 hodin)
(pokračuje Melčák)

Dnes se budeme muset vypořádat ještě s jedním marketingovým tahem. Ze stravenek se stala díky panu poslanci Paroubkovi - a dnes to znovu potvrdil - karta zvaná černý Petr, na které je napsáno: Kdo bude hlasovat pro zachování stravenek, je korupčník! Znovu opakuji, na této kartě je napsáno: Kdo bude hlasovat pro zachování stravenek, je korupčník! A na výsledek hlasování jsem opravdu zvědav.

Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych na závěr prohlásil: Stravenky jsou jednou z mála výhod, které může zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytnout, aniž by ho to stálo nějaké zvláště velké náklady. Proto vyhovím požadavkům odborů a zaměstnavatelských svazů. Budu hlasovat pro zamítnutí předložené novely zákona. A těm kolegům, kteří se poťouchle usmívají, když je někdo bez důkazu obviňován, připomenu starou zkušenost. Až vás někdo křivě obviní z trestného činu, přeji vám, aby kolem vás ještě zbyl někdo, kdo bude mít odvahu se vás zastat.

Děkuji vám, že jste mě vyslechli. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Paroubek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Já bych chtěl panu Melčákovi jenom říci prostřednictvím předsedajícího, že by měl opustit posedlost mou osobou. Já mu chci také poděkovat za to, jak bude hlasovat. Myslím, že je to státnické rozhodnutí. Já ho chci ujistit, že se přese všechno, co říkal, budu řídit svým svědomím a budu hlasovat pro zachování stravenek.

Jinak mu děkuji za připomenutí všech těch stránek tohoto nepříjemného případu a chci ho ujistit, že smlouvu mezi firmou No comment! a firmou Sodexho jsem opravdu, ale opravdu, nezpracovával já. (Potlesk zleva.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Kalousek a připraví se pan místopředseda Filip. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, přiznám se, že to není poprvé, co mám z diskuse mírně depresivní pocit, že se vzájemně neposloucháme, protože vedeme diskusi o zvýhodnění či nezvýhodnění závodního stravování, a o tom ten návrh vůbec není. Ten návrh navrhuje zrušit jeden z nástrojů, a ten nejvíce problematický, jeden z nástrojů zvýhodnění závodního stravování, přičemž v plné míře stávající výhody ponechává. Abychom si tohle uvědomili v plném rozsahu, odpusťte mi, prosím, krátký exkurs, abych vysvětlil, jak je to teď, co navrhoval zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde padaly tytéž argumenty co dnes, tenkrát oprávněně, dnes zcela irelevantně, a co navrhuje návrh zákona Mirka Topolánka a dalších.

Dnes je situace taková, že výhoda, kterou zaměstnanec dostává při závodním stravování, je nezdaněný příjem a tuto výhodu si zaměstnavatel může dát do nákladů až do výše 55 % objemu této výhody, lhostejno, zda tak realizuje vlastním závodním stravováním, smluvním stravováním, které si nasmlouvá s poskytovatelem služby, anebo tím, že vydá stravenky. Pořád je tam ta možnost do 55 % nákladů, což - přiznám se - ministrovi financí, který předkládal zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, se pramálo líbilo, neboť je to nesystémová výhoda, neboť v logice daňové symetrie platí, a vždy by mělo platit, že když je něco nezdaněný příjem, tak to nemůže být daňově uznatelný základ, a naopak, je-li něco daňově uznatelný základ, neměl by to být uznatelný příjem. To je maximální zjednodušení systému a logika daňové symetrie, kterou jsem sledoval, když jsem v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů navrhoval odstranění - promiňte, prosím, nalijte mi někdo vodu - té 55% výhody v nákladech zcela. (Ministr děkuje za podání vody.) Zaznívaly argumenty, které odmítaly odstranit z našeho právního systému tuto nesystémovou výhodu pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. A politická vůle byla tak zřejmá, že to skutečně z návrhu o stabilizaci veřejných rozpočtů vypadlo a tato výhoda je zachována.

Co navrhuje tento návrh? Odstranění této výhody? Ó nikoliv. Navrhuje odstranění jenom toho jednoho nástroje. - Promiňte, já si loknu.

Znovu opakuji - máme tři základní nástroje. Můžeme mít vlastní závodní kuchyni, nemáme-li vlastní závodní kuchyni, můžeme s jakýmkoli stravovacím zařízením nasmlouvat smluvní stravování pro své zaměstnance nebo můžeme rozdat stravenky. Pokud zrušíme daňové zvýhodnění pro stravenky, co se stane? Odstraníme výhodu závodního stravování? Samozřejmě nikoliv. Ti, kteří mají vlastní závodní kuchyně, dále budou moci uplatňovat výhodu závodního stravování - a já souhlasím s námitkami, které zde padly, že řada malých a středních firem samozřejmě nemůže, a je to pro ně investičně mimo rámec jejich cash-flow, vybudovat si vlastní závodní stravování, a pak není nic jednoduššího než si s jakýmkoliv restauračním stravovacím zařízením nasmlouvat smluvní stravování pro své zaměstnance. I firma se dvěma třemi zaměstnanci je pro jakékoliv zařízení vítaným zákazníkem, aby si nasmlouvala smluvní stravování pro své zaměstnance.

Není tedy pravda, že přijetím tohoto návrhu by státní rozpočet něco ušetřil. Neušetřil by ani korunu. Jenom ta daňová výhoda pro stravenky by se přelila do daňové výhody jiného nástroje smluvního stravování. Není samozřejmě ale ani pravda, že zaměstnanci by přišli o tuto - pravda nesystémovou, ale přesto žádanou výhodu. Samozřejmě by o ni nepřišli, protože by nedostali stravenky, ale bylo by jim zajištěno kvalitní smluvní stravování. Není tím pádem samozřejmě ani pravda, že restaurační zařízení by přišla o svůj příjem, o své klienty, kteří tam přicházejí se stravenkami, protože by ty klienty měla jako klienty smluvního stravování, které je plně daňově uznatelné tak jako stravenky.

Nebavíme se tedy o tom, jestli nějakou výhodu odstraňujeme nebo neodstraňujeme, ale jestli si přejeme nebo nepřejeme nějaký nástroj. A teď si řekněme, jaký to je nástroj. Pokud zajistím výhodu pro své zaměstnance smluvním stravováním, tak se ten zaměstnanec o tu výhodu nemusí dělit se Sodexho Pass a jinými firmami, které vydávají ty stravenky. To je přece zřejmé, že zisky těchto firem se podílejí jedině a výlučně z výhod pro tyto zaměstnance, zatímco nasmlouvám-li smluvní stravování, pak se nemusím s těmito firmami dělit a poskytuji tu výhodu pouze svému zaměstnanci. To za prvé.

Za druhé, je zřejmé, jaký je prostor pro daňové úniky v případě výdeje stravenek na straně jedné a v případě zajištění smluvního stravování na straně druhé. Poskytnu-li stravenky a platí-li můj zaměstnanec stravenkami v restauraci, pak je samozřejmě lákadlem - a já pochopitelně věřím, že většina restauratérů je poctivých - pro celou řadu restaurací zatajit skutečný příjem, nepřiznat ho ve svém daňovém přiznání a použít přijaté stravenky jako platidlo třeba pro svoji osobní potřebu - protože všichni víme, že to je platidlo jaksi univerzální nejenom pro teplou stravu, ale i pro prací prášky nebo cigarety - zatímco poskytuje-li stravování na základě smlouvy s příslušným podnikatelem, malým či středním, pak samozřejmě tuto skutečnost nemůže zatajit, protože jeho smluvní protějšek si to automaticky uplatňuje v nákladech a kontrola finančního úřadu to kdykoliv, i mnoho měsíců a let zpětně, dohledá.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP