(14.40 hodin)

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Ohlídal, doplní svou interpelaci.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Pane premiére, musím vás opravit v jedné věci. Za dob vlád české sociální demokracie prostředky do vysokých škol každým rokem výrazně rostly. Rostl také počet studentů meziročně. Například ze setrvačnosti působení našich vlád mezi rokem 2007-2008 naroste počet studentů o 16 tisíc. Vy jste říkal, že vaším cílem je zvýšit kvantitu, zvýšit počet studentů na vysokých školách. Tím, že budete snižovat tak výrazně rozpočet vysokých škol, musíte dosáhnout pravého opaku. Zeptejte se na to na jednání Konference rektorů, kam máte přijít odpoledne, jak jste zmínil, a oni vám to potvrdí.

Co se týká strukturálních fondů, případně operačních programů, tyto jsou určeny především pro to, aby byly posíleny nadstandardní výkony, nadstandardní projekty na vysokých školách, nikoli aby se tím lepily díry ve státním rozpočtu.

Pane premiére, já budu rád spolupracovat na těchto projektech, které pomohou vysokému školství v České republice, ale měl byste ty věci uvádět na pravou míru, nebo pravdivě a správně je interpretovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vámi zmiňovaní rektoři, s kterými se potkávám velmi často, by vám potvrdili bohužel jinou věc. Na jaře roku 2006 vláda Jiřího Paroubka krátila střednědobě prostředky na vysoké školy o 9,2 miliardy Kč. Už při sestavování rozpočtu na letošní rok jsem navýšil proti původně proponované částce, a byl to můj osobní tlak při sestavování rozpočtu, rozpočet na vysoké školy o 1,5 miliardy. Na letošní rok to bylo o 1,6 miliardy. Ten výpadek 9 miliard, který byl nastaven vládou Jiřího Paroubka, nebude vůbec jednoduché vyrovnat. To je moje částečná odpověď, protože ten problém je podstatně hlubší a já s vámi souhlasím.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Končím interpelaci pana poslance Ohlídala ze sociální demokracie.

Dalším interpelujícím je Pavel Hrnčíř z ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo na interpelaci ve věci vývoje ekonomiky v České republice.

 

Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane premiére, při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2008 se opoziční poslanci předháněli v tom, jaká nás prý čeká černá, neutěšená budoucnost. Líčili nám možný údajný neutěšený vývoj ekonomiky v České republice. Jeden za druhým vystupovali a snažili se veřejnosti vnucovat myšlenky, jaké bude prý zdražování, jaký bude prý pokles mezd, důchodů, životní úrovně. Víte, připadalo mi to, jako by si vypsali jakousi vnitrostranickou sociálně demokratickou soutěž o největšího strašáka budoucnosti. Pan poslanec Paroubek ve svém čteném projevu vlastního novinového článku dokonce prohlásil teatrálním způsobem - dobře prý už bylo.

Proto, vážený pane premiére, si vás dovoluji požádat, abyste nám popsal, jaký vy odhadujete příští ekonomický vývoj v naší zemi. Vážený pane premiére, myslíte si - existuje nějaké riziko, že se naplní ty pesimistické, černočerné sociálně demokratické vize? (Ironický smích ze strany poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Jak to vidíte, pane premiére, ten vývoj? Prosím.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za otázku. Já pokládám diskusi o inflaci v příštím roce za tu nejhrůznější část vystupování opozice vzhledem ke státnímu rozpočtu, která tady v minulých dnech proběhla. Je to opravdu téměř šíření poplašné zprávy a měli bychom všichni vědět, že to není šíření poplašné zprávy bez výsledku. V ekonomice platí atributy, jako je naplňování expektancí, ať už jsou ty expektance oprávněné nebo neoprávněné. Toto strašení má mimo jiné i vliv v naplnění těchto expektancí, pokud se budou všechny subjekty na trhu chovat tak, že poslechnou ty vyvolané expektance sociálních demokratů.

Inflace v příštím roce bude ovlivněna několika aspekty, na které vláda vůbec vliv nemá. Je to například zvyšující se cena elektrické energie. Nebyla to ODS, která přivedla českou energetiku na liberalizovaný evropský trh, a já neříkám, že to je špatně. Měli bychom ale vědět, že cena elektrické energie, především tažena cenou elektrické energie v okolních zemích, je pořád nejnižší a je tažena cenou v Německu. Vliv výrobní ceny ČEZem v tomto smyslu je samozřejmě značný, také proto ceny v oblastech, které dnes v distribuci rozvádí ČEZ, jsou o 3 % nižší, než je cena konkurenčního E.ON - kolem 11 % zvýšení. Stát má nepřímý vliv na ceny energií pouze prostřednictvím regulačního úřadu, a to speciálně na tuto komoditu prostřednictvím systémových služeb, podpůrných služeb a dalších distribučních služeb, které ovlivňuje, které tvoří pouze malou část ceny, kterou už několik let, a to za vlád sociální demokracie i naší, výrazným regresivním způsobem, nebo degresivním způsobem, omlouvám se, ve smyslu celkové skladby ceny. Stejně tak je ovlivněna i cena benzinu a nafty.

Já myslím, že tady padlo už včera při diskusi, že ta cena je z hlediska nás velmi těžce kontrolovatelná. Současná kontrola této ceny je dána tím, že přece jenom dolar klesá vůči koruně, to znamená koruna roste vůči dolaru rychleji, než roste euro vůči dolaru, že se nám daří na vstupu díky tomuto trendu ceny ropy a plynu a následných komodit držet pod jistou kontrolou.

Musím říci, že totéž platí o většině potravin, které jsou taženy poptávkou v Indii a Číně a naší účastí na společném zemědělském trhu Evropské unie.

Toto jsou exogenní tlaky, na které česká vláda žádný vliv nemá.

Samozřejmě že dojde k inflačnímu tlaku, ale také k protiinflačnímu tlaku v těch komoditách, které jsou závislé na rozhodování vlády nebo na těch krocích, které vláda od 1. ledna provádí. Od 1. 1. 2008 dojde ke změně snížené sazby DPH z 5 na 9 %, což se dotkne cca 28 % položek spotřebního koše. V tomto ohledu očekáváme podobnou reakci ekonomiky, jako tomu bylo na začátku tohoto roku ve Spolkové republice Německo, kde byla zvýšena základní sazba DPH z 16 na 19 %. Část inflačních impulsů se pravděpodobně projevuje již nyní v předstihu. Vzhledem k tomu, že tento jev je obtížné odlišit od běžných cenových fluktuací, nebude podle současné statistické praxe tento přírůstek cen vykázán jako vliv administrativního opatření. Z těchto důvodů očekáváme skutečné zvýšení cen na počátku roku 2008 nižší, než by odpovídalo těmto daňovým změnám.

V lednu 2008 lze v důsledku zvýšení daně také očekávat skokový růst zejména u komodit, kde není plně rozvinut konkurenční trh - dodávky tepla, vodné a stočné, jízdné. To bych řekl, že není chyba vlády, že to je spíše chyba vlád minulých, ale nedá se jednorázově řešit.

U některých produktů na vysoce konkurenčním maloobchodním trhu pravděpodobně dojde k tomu, že se zdražení rozloží do delšího časového období. Část zvýšení cen mohou absorbovat i jednotlivé subjekty řetězců na úkor marží, a také to signalizují. A rozsah tohoto nerealizovaného cenového nárůstu odhadujeme na 0,3 procentního bodu, takže celkový efekt zvýšení z důvodu administrativních změn odhadujeme na 0,8 procentního bodu. Tržní pohyb cen by měl být brzděn posilováním směnného kurzu, to znamená protiinflačními tlaky a poptávkovými omezeními, tudíž by měl zůstat mírný.

Současné vyhodnocení rizik je vychýleno směrem vzhůru, a to v celé Evropě, v intervalu 3,5 procentního bodu, pro rok 2009 již citelně nižší, mezi 2 až 3 procenty. V roce 2010 bychom se měli blížit inflačnímu cílení centrální banky, která toto i předpovídá, to jsou 2 % inflace. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Chtěl bych ubezpečit vás, vážené kolegyně a kolegové, i veřejnost, že z hlediska inflace se nebude ten vývoj lišit od vývoje v Evropě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také za dodržení času. Pan poslanec Hrnčíř? Hotovo. Můžeme dál. Nyní se hlásí o slovo poslanec sociální demokracie David Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP