(11.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

To si myslím, že je velmi nebezpečné a mohlo by se nám to dlouhodobě vymstít, protože můžeme brzy říci, že jsou i jiné agendy, kde justice nefunguje dostatečně rychle, kdy vymáhání nároku jedné strany proti druhé straně trvá příliš dlouho. Je to pracné, je to náročné, a proto soudní řízení obejdeme tím, že nárok jednoduše zaplatí stát. To je věc, která může být dlouhodobě velmi nebezpečná. Já varuji před tímto precedentem, protože za chvíli zde můžeme mít například ty, kteří se cítí poškozeni nesprávným úředním postupem a dnes jsou odkázáni na žaloby proti státu, na vymáhání náhrady škody proti státu, což jsou složité a dlouhé spory, a za chvilinku zde může být návrh, ať jim to stát zaplatí, ať jim to stát a priori zaplatí, a pak ať následně probíhá nějaké soudní řízení. (V sále je velký hluk.)

Dámy a pánové, podívejme se na to, jakou Pandořinu skříňku tímto můžeme otevírat. Já tu opravdu teď mluvím o principu, o průlomu toho, že není možné v určitých sociálních a společenských případech vyloučit a nahradit civilní soudní řízení jinou variantou. Můžeme uvažovat o mediacích, o mimosoudních řízeních, ale podle mého názoru nemůžeme přistoupit na tezi, že v určitých typech civilního sporu, jde-li o určitou částku, má stát a priori uhradit a pak sám žalovat.

Dámy a pánové, druhá věc, kterou chci říci. Podíváte-li se na daný návrh, tak návrh není dopracován. Kdo bude žalovat následně toho z rodičů, který neplatí? Pokud si správně pamatuji, a byl jsem teď informován paní zpravodajkou, pak to budou obce. Z jakého titulu obce jsou povinny toto činit? Kdo obcím nahradí náklady? Jak obce zajistí kvalifikovanou právní účast u soudních sporů? To jsou přece otázky, které zde vyvstávají a které vůbec nejsou jednoduché. Pokud samospráva má vstupovat a má být nucena takovýmto způsobem být účastníkem soudních řízení, a to relativně složitých soudních řízení, tak je třeba říci, kdo jí bude nahrazovat náklady s tím vzniklé. A vy všichni, kteří jste někdy byli u soudu, víte, že náklady nejsou malé. To jsou desítky tisíc korun jenom u soudních poplatků a u případného právního zastoupení.

Takže konstatuji, že i to je oblast, kde myšlenka, se kterou nyní nepolemizuji, řekl jsem v úvodu, že s ní nesouhlasím, tak i její praktické provedení může způsobovat podle mého názoru v praxi problémy.

Dámy a pánové, já proto, když dovolíte, vás chci všechny vyzvat. Pojďme přemýšlet o tom, jak zkvalitnit práci české justice, jak rychle a efektivně odsouhlasit balík zákonů, které Ministerstvo spravedlnosti připravilo a které by v každém případě, pokud tyto zákony budou odsouhlaseny, měly vést k tomu, že veškerá soudní řízení se v České republice urychlí a zkvalitní. A doufám, že dvojnásobně pak řízení, která se dotýkají dětí. Ostatně proto také ministerstvo v rámci své reformy právě právní úpravy, které se dotýkají dětí, předřadilo a právě těmito právními úpravami budeme začínat projednávání justiční reformy na půdě Parlamentu.

Dámy a pánové, toto je systémové řešení a já vás moc prosím, pojďme touto systémovou, možná náročnější, možné méně líbivou, ale podle mého názoru efektivnější cestou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Pospíšilovi. Hovořit bude pan ministr financí Miroslav Kalousek.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Budu mimořádně stručný, už jsem obšírně všechny své důvody pro nesouhlas s tímto návrhem zákona řekl v rozpravě v prvém čtení a nebudu vás zdržovat tím, že bych je opakoval. Ale chtěl jsem reagovat na vystoupení pana poslance Křečka. Chtěl jsem ho upozornit, že jeho argument má druhé ostří. Dnes a denně jsou sociální úřady i české soudy v kontaktu s lidmi, kteří předstírají totální insolventnost, i když skutečnost je naprosto jiná. Pokud schválíte návrh tohoto zákona, rozšíříte seznam titulů, které budou zneužívány. Tento návrh zákona je mimořádně zneužitelný a není pochyb o tom, že zneužíván bude.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Kalouskovi. Hovořit bude pan poslanec Doktor.

 

Poslanec Michal Doktor: Tak já už uvedu ve svém vystoupení pouze dvě repliky týkající se některých věcí, které uvedl ve svém projevu pan poslanec Tejc.

Ta první se týkala toho, kdo z nás má větší či menší povinnost kontrolovat své ministry a vystupovat proti nim, respektive žádat po nich dodržování platných zákonů. Ústava v tomto směru naprosto jednoznačně říká, co je povinností poslance, a v kontrolních pravomocích, respektive povinnostech, jsme na tom všichni stejně. Je to základní povinností Parlamentu České republiky, základní povinností poslance Poslanecké sněmovny, této Poslanecké sněmovny a tohoto Parlamentu, tedy jak mou, tak například pana poslance Tejce.

Můžeme se opravdu lišit v názoru na to, jaká je správná odpověď na úvahu mého oblíbeného senátora Kubery. Můžeme se opravdu ptát, kdo má být tou pravou nebo tou správnou částí společnosti, která má nést důsledky plynoucí ze špatného výběru partnera. Abych se pokusil nalézt tu správnou odpověď, nebo správnou odpověď například pro každého z nás zde sedících, tak tu otázku otočím.

Vážený pane poslanče Tejci, prostřednictvím předsedajícího, myslíte si snad, že případné nepříznivé důsledky plynoucí pro bývalou manželku bývalého premiéra pana poslance Jiřího Paroubka má nést společnost, anebo ta strana druhá?

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: S faktickou se přihlásil pan poslanec Tejc. Řádně je přihlášen pan poslanec Rath.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, já myslím, že pan poslanec Doktor dokázal něco naprosto skvělého - odvést pozornost někam úplně jinam. My se tady nebavíme o manželkách, my se bavíme o následcích pro děti. Ano, vy i pan senátor Kubera hovoříte o tom, že problém je v tom, že si manželky špatně vybírají své manžely. My říkáme, že problém je v tom, že některé děti mají možnost vyrůstat v poměrech, které by si zasloužily, a jiné tu možnost nemají a my se jim snažíme pomoci. Nic víc, nic méně. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Rath.

 

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já musím říci, že jsem z průběhu debaty poměrně zase zaskočen a překvapen, protože jsem nečekal, že tato debata opět zase vyostří dva pohledy na svět. Mě docela zaráží, že pravá strana politického spektra nemá prakticky žádnou empatii. Vy jste asi skutečně naprosto odtrženi od běžného života, od problémů normálních lidí a vy si asi nedovedete představit, do jaké šílené situace se může dostat žena s dětmi, kterou manžel opustil a která nemá tolik prostředků, sil ani možností, aby ho prostě efektivně před soudem a přes soudy dohnala k tomu, aby plnil své povinnosti.

V tu chvíli myslím, že je to zrovna situace, kdy má pomoci stát. Od toho ten stát tady je. Od toho se daně platí, aby pomáhal těm slabším, aby pomáhal těm nejslabším, tedy dětem, které se nemohou bránit a které se do toho dostaly ne vlastní vinou, a těm ženám, které se do toho možná dostaly vlastní vinou, ale víte, jak je to těžké v partnerských vztazích. To znamená, že často dopředu nemůžete předvídat, jak to dopadne, jak se to vyvine, jak se k sobě ti lidé zachovají. To by každá žena a každý muž museli být Sibylami, aby přesně věděli, jak to bude za půl roku, za rok, za dva roky.

Do toho vstupuje pan senátor Kubera, váš senátor, který to říká naprosto drsně a bez obalu. Někteří z vás se k tomu hlásí. Říká: za své chybné rozhodnutí nechť ať pykají. Je to zvláštní. Proč mají pykat lidi, kteří nemají dostatek možností, sil, vzdělání, financí, nehledě k tomu český stát jim k tomu nedává moc nástrojů, protože skutečně české soudy v této oblasti nepracují nejefektivněji. To vám skutečně schází ta prostá lidská empatie, trochu toho soucitu s lidmi, kteří se dostanou do takovýchto situací? To jste skutečně takové chladnokrevné bestie, že je vám to úplně jedno? (Reakce ze sálu.)

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP