(11.00 hodin)
(pokračuje Exner)

Nebo proti tomu, jak jsou porušovaná občanská práva i v současné době v Afghánistánu, a to za patronace vojsk jak ISAF, tak vojsk z operace Trvalá svoboda? Nebo postoj České republiky k problematice lidských práv na americké věznici na Guantánamu, kde je možné říci, že v této oblasti s námi dokonce nesouhlasí většina členských zemí Evropské unie, když Česká republika v této věci zaujímá naprosto pasivní a v případě vystoupení některých funkcionářů vlády spíše řekněme postoj, který to má celé omluvit? A to už nemluvím o takových věcech jako porušování lidských práv v některých arabských zemích, například v Saúdské Arábii, kde prostě a dobře Česká republika se nezmůže ani na neutrální stanovisko v téhle věci.

Pokud jde o české předsednictví v Evropské unii, musím potvrdit, že všechny debaty, které byly vedeny dosud ve výborech, konkrétně v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny, které jsem se zúčastnil, byly takové, že bylo možné říci výhrady, ale nedostali jsme k té věci odpovědi, dostali jsme jenom odmítnutí všech výhrad, které byly. Jestli vláda nabízí, aby taková debata byla, má určitě příležitost například na příští schůzi Poslanecké sněmovny zařadit bod, který by umožnil vládě, aby nejen podrobně informovala Poslaneckou sněmovnu, ale aby právě využila možnosti diskuse k této problematice, a to samozřejmě klidně na základě dokumentu, který by předtím byl projednán na schůzích výborů v Poslanecké sněmovně.

Myslím si, že mluvit o tom, že vláda se diskusi nevyhýbá, a uvést jako příklad vybudování možné radarové základny Spojených států Amerických v České republice, to skutečně vyžaduje hroší kůži. Koneckonců o situaci svědčí také to, že na současnou schůzi jsou zařazeny tři body, dva minulé nedokončené k této věci, když prostřednictvím taktiky, kterou zvolil pan předseda vlády Mirek Topolánek, došlo k odložení projednávání těchto bodů na další schůze bez jakékoli možnosti hlasovat třeba o usnesení nebo o tom, aby Parlament mohl zaujmout k celé problematice nějaké stanovisko.

Znovu musím konstatovat, že vláda v debatě o radarové základně dluží odpovědi na celou řadu otázek, které byly tady v Poslanecké sněmovně řečeny. Kromě toho členové vlády se občas vymlouvají na tajnou úroveň jednání v současné chvíli nebo na různé diplomatické zvyklosti. Na druhou stranu ovšem o mnohých otázkách se naprosto volně hovoří jak na americké straně, tak také například v tisku. Domnívám se, že tímto způsobem prostě a dobře Česká republika by ani pro budoucnost nemohla získat důvěru k tomu, aby byla třeba jen nestálým členem Rady bezpečnosti.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Exnera. Nyní požádám pana poslance Bratského, který je řádně přihlášený, a pak mám ještě pana poslance Paroubka řádně přihlášeného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bratský: Děkuji, pane místopředsedo. Víte, ve mně tak trošku hlodá takový rarášek, že bychom si přece jen aspoň jeden z nás měli popovídat k věci, které se ten bod týká, a tak jsem si řekl, že to přece jen zkusím připomenout, protože pan ministr, který byl vstřícnost sama, opravdu ta jeho slušnost, která v něm je, vedla k tomu, že jsme tu zahájili debatu, která je určitě důležitá, určitě zajímavá, ale není k věci projednávaného bodu.

A já jsem chtěl těm z vás, kteří za chvíli budou hlasovat k tomu bodu, říci, protože to je vládní návrh a možná byste vládu chtěli potrestat tím, že to neodsouhlasíme, že se jedná o opční protokol k úmluvě, který náleží do kategorie takzvaných prezidentských smluv, které podléhají souhlasu Parlamentu. A v souladu s článkem 49 Ústavy České republiky se jedná o smlouvu o věcech - mimo jiné o skutkových podstatách trestných činů, jejichž úprava je vyhrazena zákonům. A protože i po roce 1999, kdy v OSN byla ta smlouva připravena, schválena, dochází stále k napadání pracovníků a dobrovolných pracovníků i z nevládních neziskových organizací všude ve světě, kde pod hlavičkou Organizace spojených národů se snaží pomáhat v oblastech, a on tu sestřelí vrtulník s nimi, tu je rozstříleno auto, které vede humanitární pomoc apod., tak Organizace spojených národů nemůže udělat nic jiného, než co nejvíce vlád z celého světa nechat ratifikovat tyto smlouvy, aby byl co největší mezinárodní tlak na to, aby v těch zemích, kde jsou horké půdy, horké konflikty, nedocházelo k napadání alespoň těchto označených humanitárních pracovníků.

Tak jsem vás chtěl poprosit, abyste navržené usnesení za chvíli odsouhlasili, a velice vám za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Paroubek a připraví se pan poslanec Dub.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Já jsem vyslechl se zájmem pana místopředsedu vlády Vondru a musím říci, že jsem pochopil, že z téhle lekce se tato česká vláda v oblasti zahraniční politiky prostě není schopna poučit. Ona se domnívá, a pan Vondra to tak vlastně vyjádřil, že dělá vynikající zahraniční politiku a že je řekněme zahrnuta jenom samými úspěchy.

Já bych se možná ještě vrátil k vystoupení pana poslance Šeicha v tom směru, když hovoří, že sociální demokracie tady dělá nějakou volební kampaň k zahraniční politice. Já bych chtěl říci, že natolik znám a mí kolegové natolik znají sociologické analýzy, aby věděli, že oblast zahraniční politiky není zrovna tou oblastí, kterou by Češi, čeští občané, považovali za tu rozhodující pro kvalifikaci politických stran vést tuto zemi. Já bych chtěl ale také připomenout, a chápu nervozitu představitelů vlády a zejména ODS, když se podívají na vývoj v průzkumech veřejného mínění. A myslím si, že by měli být schopni provést určitou sebereflexi, a to naštěstí schopni nejsou, naneštěstí pro tuto zemi ovšem. Já bych charakterizoval, a myslím si, že se pro to hodí charakteristika, to, co se teď nepovedlo české vládě v New Yorku, použil bych slova knížete Talleyranda: Bylo to horší než zločin, byl to omyl.

Pan Vondra hovoří o tom, je to tak lepší. Vyklidit pozice je lepší. No, já si to nemyslím. Já jenom ukážu na to, na jednom příkladě, který však mohl ovlivnit celou řadu hlasů v Organizaci spojených národů, jakou chybu udělala tato vláda v předchozích týdnech a měsících. Jednu z chyb. Přece si nikdo nemůže myslet, že pojede do New Yorku, bude hovořit se stovkou diplomatů během jednoho dne, ti diplomati se tam budou střídat jako apoštolové na orloji, to je skutečně účinná práce, a že oni změní svůj názor!

Já jsem byl přítomen před časem recepce na velvyslanectví Státu Izrael. My jsme jako sociální demokraté vždy vystupovali jako přátelé tohoto státu, dělali jsme takovou politiku upřímně a z přesvědčení. Stejně tak si ale myslíme, že můžeme jako stát, jako republika udržovat velmi dobré vztahy s arabskými státy. Já jsem slyšel pana premiéra, když hovořil o moři barbarství kolem Izraele. To přeci nemohl žádný z arabských diplomatů, kteří tam byli přítomni, a byli tam přítomni, a já znám ty umírněné politiky v arabských zemích, ať je to premiér Mubarak nebo představitelé Tunisu, Maroka. Myslíte, že neposlali diplomatickou rešerši do svých zemí o této řekněme extravagantní poloze českého premiéra? Samozřejmě že ano! Myslíte, že to nezabralo na arabské státníky? Že to nezapůsobilo na státníky z muslimských zemí? To jsou ty maličkosti, z kterých se skládá zahraniční politika. To je ten vnitřní nepřítel a ten derivát v té zahraniční politice, ten nepřítel za hranicemi. Vy jste dělali chybu za chybou. Teď se vám to sečetlo.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP