(13.20 hodin)
(pokračuje Páralová)

Jestliže zaměstnanec řídí opilý, způsobí si úraz a nemůže dále vykonávat svou práci, a je s ním proto rozvázán pracovní poměr ze zdravotních důvodů, musí mu firma vyplatit odstupné ve výši 12 platů, a přitom firma platí úrazové pojištění za všechny zaměstnance. Na takový zákon doplatí samozřejmě ostatní zaměstnanci, protože mzdové prostředky nejsou neomezené. Zde zákoník hájí práva zločinců na úkor slušných zaměstnanců. Toto zde hájí pan poslanec Škromach? Tak hájí práva zaměstnanců?

Pan poslanec Škromach se zde dnes zeptal, co dělali manažeři, kteří měli na přípravu zákoníku více než rok. Nebojí se zde lhát a zamotává se do lží čím dál víc. Přece víme, že zákoník práce vyšel ve Sbírce zákonů 7. června roku 2006, a všichni víme, že pan Škromach ho osobně předložil do Sněmovny bez podzákonných norem. Přestože jsem chráněna poslaneckou imunitou, nebudu raději hodnotit, jaký je pan Škromach manažer, když předložil do Parlamentu zmetky, které nemají obdoby. Opakovaně slýcháme, jak pan Škromach, Paroubek a Štěch zdůrazňují, že jsou proti odložení účinnosti zákoníku proto, aby hájili práva zaměstnanců. To jsou, kolegyně a kolegové, falešná slovíčka, falešné větičky. Na co si to hrají? Přece vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně je jasné, že není možné, aby prošlo cokoliv, s čím by sociální demokraté a komunisti nesouhlasili. Vzhledem k vyrovnanému poměru hlasů ve Sněmovně nemá ODS možnost zákoník zásadně změnit.

Navrhujeme odložení jeho účinnosti jen a jen proto, abychom v klidu a standardním legislativním postupem opravili chyby a nedostatky a také aby naše firmy a státní instituce na uvedení zákoníku v život se stihly lépe připravit. Ve světě je totiž běžné, že podobné zásadní normy mají legisvakanci až několik let, a nikoli půl roku. Tentokrát náběh tak zásadní normy by přinesl velké náklady jak firmám, tak státu, i kdyby byla dokonalá. Ale ona není. Tentokrát se totiž navíc náklady firem výrazně zvyšují tím, že vzniká velká nejistota způsobená nedokonalostí té normy, nejednoznačností, chybami. Firmy se obávají, aby se nedopustily chyb, nechávají si vypracovávat různé posudky, jak naložit s jednotlivými paragrafy, od renomovaných právníků a jiných odborníků a za tyto specializované rady tvrdě platí. Personalisté a účetní chodí ze školení na školení s nadějí, že budou mít konečně jasno. A nemají jasno. Čím více školení o Škromachově zmetku vědí, tím víc mají zamotanou hlavu. Výklady renomovaných právníků se rozcházejí.

Kolegyně a kolegové, pánové Paroubek, Štěch i Škromach investovali do zákoníku tolik silných slov, že asi už nemohou ustoupit. Skrývají se za ty falešné větičky o obraně zaměstnanců. Za to, že pánové Paroubek, Štěch a Škromach nedovedou chlapsky přiznat chyby a umožnit jejich opravy, zaplatí naši občané. Za nedostatek sebereflexe pánů Paroubka, Škromacha a Štěcha zaplatí naši občané.

Kolegyně a kolegové, znovu opakuji, že ODS je připravena předložit novelu zákoníku práce, při které se pouze opraví chyby a nedostatky zákona. Při poměru hlasů sto na sto ostatně nic jiného není možné a všichni poslanci KSČM i ČSSD to dobře vědí.

Dávám nyní návrh na zkrácení lhůty pro projednávání návrhu na tři dny a děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích ODS.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Mám poslední písemnou přihlášku a je to paní poslankyně Jacques. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, dovolte mi, abych jen krátce uvedla ještě jeden důvod, který je pro poslance a poslankyně Strany zelených poměrně podstatný a souvisí s projednávanou problematikou.

Chtěla bych se dotknout debaty nad zákoníkem práce v souvislosti s ochranou před diskriminací, protože kromě všech nedostatků, které už byly opakovaně uvedeny, jeden nezazněl, a sice v § 17 se stanovuje, že právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje zvláštní právní předpis. Tento předpis, ať už je to antidiskriminační zákon nebo cokoli jiného, však nebyl v České republice schválen, a to navzdory tomu, že jsme tím povinováni naším vstupem do Evropské unie a v krajním případě nám v dohledné době hrozí i sankce za nesplnění implementace antidiskriminačních směrnic.

Dnes platný zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb., obsahuje po několika novelách alespoň základní úpravu ochrany před diskriminací, byť svým rozsahem a možnostmi zdaleka nedostačuje standardům v Evropské unii. Problém je, že v novém zákoníku práce definice příslušných pojmů a nástroje ochrany zaměstnance před diskriminací a nerovným zacházením chybí zcela. Na hrozící nebezpečí upozorňují mnohé lidskoprávní organizace, které se obávají zhoršení již dnes katastrofálně nedostatečné ochrany před diskriminací v českém právu, a já bych v této souvislosti chtěla uvést, že zelení budou iniciovat opětovné projednávání antidiskriminačního zákona nebo jiného způsobu implementace antidiskriminačních směrnic Evropské unie.

Opakuji ještě jednou, že zelení principiálně stojí o to, aby Česká republika měla moderní úpravu vztahů v oblasti pracovněprávní, ale domníváme se, že by bylo krajně nezodpovědné přijmout zákoník práce s tolika nedostatky, o nichž se zde již celý den hovoří. Z tohoto důvodu a žádného jiného budeme hlasovat pro jeho odložení. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. To byla poslední písemná přihláška do rozpravy. Vidím, že se přihlásil pan předseda klubu KSČM poslanec Kováčik. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, paní a pánové, vzhledem k tomu, že od paní poslankyně Šojdrové tady padl jistý návrh na úpravu lhůty… (Hlasy ze sálu: Páralové!) Páralové, omlouvám se oběma. Ale důležité v obsahu sdělení je to, že oznamuji veto dvou poslaneckých klubů na zkrácení lhůty, které by bylo více než 30 dnů. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále z místa do obecné rozpravy se hlásí… Pan ministr se hlásí se závěrečným slovem, nebo ještě do obecné rozpravy? Takže pane ministře, máte slovo ještě v obecné rozpravě.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: V případě, že bylo navrženo toto veto, tak navrhuji 30 dní.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Navrhujete, pane ministře, 30 dnů? Děkuji. Dále se z místa nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím.

Zeptám se pana předkladatele, pana zpravodaje, jestli mají zájem vystoupit se závěrečnými slovy. Ano, pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že rekapitulovat hlouběji dnešní dlouhou ranní a dopolední debatu nemá příliš význam. Co má podle mého názoru význam je zopakovat prostá fakta.

Je faktem, že byl schválen nový zákoník práce. Je faktem, že tento zákoník práce byl schválen v mimořádně nekvalitní podobě. Je faktem, že počet těchto nedostatků je v míře větší než malé, abych použil terminologie z jiného zákona. Je faktem, že v tuto chvíli se Sněmovna rozdělila na dva tábory. To znamená na tábor těch, kteří tvrdí, že tyto chyby nevadí, že tento zákon má vstoupit v platnost, že i s těmito nedostatky má být ponechán v účinnosti a v dopadu na zaměstnance, zaměstnavatele, občany této země, a na tábor těch, kteří tvrdí, že při vědomí politické reality a s vědomím politického realismu a se znalostí konkrétních počtů ve Sněmovně nenavrhují nic jiného než vytvoření časového prostoru pro odstranění těch největších nedostatků a chyb, které v tomto zákoně jsou, aby poté tento zákoník práce mohl po opravě vstoupit v platnost. Tedy nikoli žádná ideologická debata na téma, které zde proběhlo v loňském roce na jaře, ale pragmatická úvaha, zda chyby vadí, či nevadí.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP